Už jsme si zvykli na to, že součástí prakticky každého chytrého náramku je senzor na zadní straně, který pomocí světla sleduje srdeční akci. Toho lze využít při sportu nebo sledování stresu a případně obecného zdraví. Podobně funguje i senzor saturace krve kyslíkem a s jistou mírou nepřesnosti se takto některá zařízení pokoušejí měřit i krevní tlak. A to rozhodně není vše: spekulace naznačují, že by mohl Apple i další firmy podobným způsobem detekovat například hladinu glukózy nebo alkoholu v krvi.
Jak ale ukazuje studie zveřejněná americkým Národním institutem zdraví, tyto optické metody mají značné limity, které mohou vést k velkým nepřesnostem. Podle závěrů výzkumu jsou dokonce nutné strukturální změny, než začne být tato metoda více využívána v lékařské praxi, například při sledování kardiovaskulárního zdraví u skupin osob, které mají horší přístup ke zdravotní péči.
Fotopletysmografie je technika, která využívá změny v odrazu světla k měření průtoku krve. Tmavá kůže ale obsahuje více melaninu, který světlo pohlcuje. Přesto však odchylky v měření nebyly zásadní a pohybovaly se kolem 10 %. Daleko hůře dopadla srovnávací měření u obézních, kterým se kvůli vrstvě tuku hůře prokrvuje svrchní vrstva kůže. Změny oproti reálu mohou dosáhnout až 60 %, což dělá měření prakticky bezcenné.
Studie však končí pozitivním závěrem, že jsou tyto problémy odstranitelné. Jiná kalibrace senzorů pro lidi s odlišným odstínem pleti nebo vyšším BMI může snadno zpřesnit měření i bez hardwarových úprav senzorů. Je ale nutné, aby to výrobci začali aktivně řešit. Daný problém se totiž netýká jen chytrých hodinek a náramků, ale i profesionálních medicínských zařízení.
