Podle posledních statistik Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) byl z hlediska výpadků konektivity rekordní rok 2024, během něhož bylo zaznamenáno 188 incidentů s velkým dopadem, což představuje meziroční nárůst o více než 20 procent. A jak víme, problémy se nevyhýbají ani České republice, která musela v posledních dvou letech čelit extrémnímu počasí i masivnímu selhání energetické sítě.
Statistiky každopádně ukazují, že počet incidentů s velkým dopadem roste v Evropě již čtvrtým rokem v řadě. Dominantní příčinou loňských výpadků byla v 60 % případů vnitřní systémová selhání, tedy technické poruchy samotné infrastruktury. Pětinu incidentů měla na svědomí lidská chyba a ve 13 % případů za výpadky stály přírodní jevy. V kontextu České republiky šlo v roce 2024 zejména o ničivé podzimní povodně.
Navzdory rostoucímu počtu poruch nicméně odborníci uklidňují, že operátoři dokážou na krize reagovat efektivněji. „Statistiky ukazují, že incidentů s velkým dopadem přibylo už čtvrtý rok v řadě, poslední data ENISA jich evidují 92. Na druhou stranu je ale důležité uvést, že dlouhodobě klesá počet takzvaných ztracených uživatelských hodin. Lze to chápat tak, že ačkoliv jsou problémy s telekomunikační infrastrukturou v Evropě častější, sítě je umí lépe zvládat,“ nastínila Veronika Valášková Friedrichová, generální ředitelka společnosti Telecom IP ČR, která se zabývá nákupem a správou nemovitostí s telekomunikační infrastrukturou.
Zatímco kompletní evropská data za loňský rok (2025) budou zveřejněna až během letošního července, tuzemský telekomunikační sektor již nyní analyzuje dopady loňského rozsáhlého výpadku elektrické energie. Ten postihl celých 16 procent všech odběrných míst v ČR.
Aktuální data Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z konce letošního května ukazují, jak fatální vliv měla tato jediná událost na stabilitu země. Počet přerušení v přenosové soustavě meziročně stoupl ze 3 na 7. Objem nedodané elektřiny pak vzrostl přímo skokově – z 58 megawatthodin na 2 349 MWh. Samotný blackout ze 4. července přitom tvořil 97 procent této roční ztráty (2 277 MWh). Státní úřady na situaci reagují posilováním odolnosti kritické infrastruktury. Významným krokem je memorandum o spolupráci v oblasti bezpečnosti a odolnosti, které letos v únoru podepsaly Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a Energetický regulační úřad (ERÚ).
Při krizových situacích, jako byl loňský blackout nebo předloňské povodně, musí stovky základnových stanic (vysílačů) přejít na záložní zdroje – baterie či dieselové agregáty. Aby síť vůbec udržela základní konektivitu, přistupují operátoři k energetickým úsporám. Ty paradoxně odnášejí nejmodernější technologie. „U větších výpadků vždy záleží, jak dlouho trvají, kapacita záložních zdrojů není neomezená. Dieselové agregáty umožní výrazně delší výdrž než baterie, kromě toho také platí, že čím modernější vysílač, tím potřebuje více energie. U 4G a 5G základnových stanic ve Finsku je minimální záložní doba 15 minut, u méně vyspělých sítí jsou to hodiny. Ve Velké Británii má zhruba 20 % mobilních lokalit zálohu alespoň na jednu hodinu a jen asi 5 % lokalit zálohu alespoň na šest hodin,“ řekla Valášková Friedrichová s tím, že ani ve vyspělých sítích není dlouhá záložní výdrž samozřejmost.
Zajímavé je i to, že pokud v oblasti vypadne konkrétní vysílač, mobilní telefon se automaticky pokusí zachytit signál ze vzdálenějšího zařízení. Pro uživatele to sice znamená zachování funkčnosti, ale s jasnými negativními dopady, jako je výrazně rychlejší vybíjení telefonu (vzdálené vysílače nutí mobil pracovat na maximální vysílací výkon) či logicky slabší signál a pomalejší data.
