Nová Sony Xperia L2 přímo navazuje na Xperii L1, které byl vyčítán především slabý hardware. Sony doufá, že si s novinkou vylepší pošramocenou reputaci, k čemuž mu má pomoci několik vylepšení. Těch však není zas tak moc. Oba modely nabízí téměř shodný design a mají 5,5palcový displej s pouze HD rozlišením. Stejný je také čtyřjádrový procesor. Ke zlepšení došlo u RAM, která narostla na 3 GB, a u interní paměti, která se zdvojnásobila na 32 GB. Ve výbavě pak přibyla čtečka otisků prstů. Otázkou však je, zda tyto změny ospravedlní nasazenou cenu 5 990 Kč, což je o tisíc víc než v případě předchůdce. Tyto otázky zodpoví naše recenze.
Sony Xperia L2 – videopohled
Obsah balení
Základní balení je více než spartánské. V malé krabičce naleznete pouze telefon, datový/nabíjecí kabel, nabíječku (ta v naší testovací sadě chyběla) a manuál. Sluchátka, alespoň základní pecková, pak Sony k telefonu nepřibalilo.
Konstrukční zpracování: osvědčený design a plast
Sony Xperia L2 není zrovna malý telefon. Její rozměry jsou 150 × 78 × 9,8 milimetrů a ručička váhy se zastavila na 178 gramech. V ruce i v kapse je tak telefon pořádně znát. Ani s velkýma rukama jednou rukou displej neobsáhnete, což však zas až tak nevadí. Stačí u pravého nebo levého spodního okraje táhnout prstem nahoru a zobrazení se zmenší.
Design je typický pro Sony a Xperii L2 si nesplete s žádným jiným výrobcem. Konstrukce telefonu se vyznačuje zaoblenými boky, díky nimž dobře padne do ruky, a ostrými spodními hranami. Ačkoli řada konkurentů ve stejné cenové kategorii nabízí více či méně kovové tělo, Sony v tomto případě sáhlo po plastu. Jedná se však o kvalitní plast, který je příjemný na omak a nemá problém s nadměrným ulpíváním otisků prstů.
Přední straně telefonu dominuje displej, kolem kterého jsou poměrně široké rámečky. Obzvláště se plýtvá místem nad a pod displejem, což vynikne zejména u zlaté verze, kterou jsme měli na test. U černé varianty displej lépe splývá s okolím. Široké brady je přitom škoda o to víc, že ovládací tlačítka jsou opět pouze virtuální, přitom pod displejem by na ně bylo místa více než dost. Nad displejem pak můžeme po stranách loga vidět čočku přední kamery a oko se senzory. Až nad nimi na hraně je pak podlouhlá štěrbina telefonního reproduktoru. V levé části pak barevná notifikační dioda signalizuje různé události. Konfigurovat jí nicméně nejde.
Čtečka otisků prstů není na boku, ale vzadu jako u většiny výrobců.
Zádům dominuje čočka hlavního fotoaparátu s jednotónovou přisvětlovací diodou a především kruhová čtečka otisků. V Xperii L2 se i u Sony dostává konečně čtečka otisků prstů do nižší střední třídy. Sony ji obvykle umisťuje na pravý bok a záda jsou pro něj netypická. Proti jejímu umístění žádné námitky nemáme. Jen si říkáme, proč jí Sony neumístilo pod displej, čímž by alespoň ospravedlnilo nevzhlednou bradu. Pochválit pak musíme rychlost a přesnost čtečky.
Na pravém boku tak nalezneme pouze typickou sestavu podlouhlého regulátoru hlasitosti a pod ním menšího vypínače. Obě tlačítka vystupují pouze mírně, ale i tak jsou dobře nahmatatelná a dobře se tisknou. Na protějším boku pak má své místo podlouhlá krytka s výřezem pro nehet. Ta jednou svou částí kryje slot pro paměťovou kartu a druhou pak tvoří zásuvka na dvě nanoSIM karty. Sony tak zaslouží pochvalu, že nesáhlo po mezi výrobci stále oblíbenějším hybridním slotu, ale můžete použít obě SIM i paměťovou kartu současně. Spodní hranu okupuje USB-C konektor, telefonní mikrofon a hlasitý reproduktor. Sluchátkový výstup a sekundární mikrofon jsou pak na horní hraně.
Zpracování se výrobci povedlo. Telefon nejenže vypadá skutečně bytelně, ale ani při silnějším stisku nijak nevrže a ani se neprohýbá. Na zvýšenou odolnost vůči prachu a vodě, kterou se mohou pochlubit vyšší modely, však v tomto případě nedošlo.
- kvalitní konstrukce
- dobře padne do ruky
- spolehlivá čtečka otisků prstů
- plýtvání místem pod displejem
upe stejny.