Meizu m1 note

Aktualizace 27. 5. 2015 - Testovaná verze Meizu m1 note nebyla určená pro náš trh a jednalo se o čínskou verzi tohoto přístroje. V recenzi jsme se věnovali pouze čínské verzi telefonu, čímž byly způsobeny některé problémy, zejména v oblasti softwaru. Zařízení Meizu m1 note jsme tak ještě porovnali s mezinárodní verzí, která je určena pro náš trh, a rozdíly proti recenzi jsme shrnuli do samostatného článku, viz Není Číňan jako Číňan: porovnali jsme dvě verze Meizu m1 note.

Čínských telefonů je snad ještě víc než máku. A na našem trhu jsou velmi oblíbené, a to zejména kvůli jejich skvělému poměru cena/výkon. Alespoň na papíře. Realita bývá často trochu jiná a mnohokrát jsme se mohli přesvědčit o tom, že špičkové papírové parametry zdaleka nezaručí kvalitní smartphone. Nejen vzhledem k tomu, že se do Česka mnohé ze smartphonů dostávají neoficiální cestou a ROM se vytvářejí místně, je třeba v této kategorii vybírat opravdu pečlivě.

Nový model Meizu m1 note je dalším zástupcem nekonečné řady smartphonů od menších či větších asijských výrobců, kteří se orientují především na čínský trh a jejich zařízení se dostanou do Evropy často spíše náhodou. Meizu má sice české zastoupení, nicméně jejich zařízení se nijak nesnaží skrývat, že Česká republika skutečně není jejich klíčový trh.

• Nepřehlédněte! Recenze Meizu MX4 – čestný Číňan

Jeho parametry však jistě mnoho uživatelů zaujmou. Máme zde například Android 4.4 KitKat, FullHD displej, procesor se 64bitovou architekturou nebo 13Mpx fotoaparát od Samsungu. To vše navíc za cenu kolem 6 tisíc korun! Je Meizu m1 note trefou do černého?

Za zapůjčení Meizu m1 note děkujeme obchodu www.xiaomiforsale.com, kde můžete přístroj zakoupit.

Obsah balení

• Meizu m1 note
• nabíječka do sítě s USB konektorem
• datový a nabíjecí kabel s micro USB koncovkou
• spona pro otevření šuplíku na SIM kartu

Meizu M1 Note – videopohled

Design a konstrukce: lesklý flashback

Když jsem viděl Meizu m1 note poprvé, tak jsem se vrátil do roku 2008. Meizu mi totiž velmi připomíná iPhone 3G, který byl právě toho roku představen. Typický vypouklý zadní kryt a kruhové tlačítko Domů udělaly své, nicméně na druhý pohled jsem si již všiml podstatných rozdílů.

Meizu m1 note svým designem rozhodně neurazí a především jeho pastelové varianty jsou vcelku příjemným designovým výstřelkem. Hlavní slovo mají hladké linie a oblé tvary, nicméně i přes vcelku líbivý design působí m1 note velmi lacině. Mohou za to především použité materiály, jelikož přístroj je vyroben kompletně z plastu.

Ten je navíc na zádech lesklý, a i když se jej výrobce snaží prezentovat jako „chráněný speciální nanovrstvou, která odpuzuje tekutiny“, v ruce působí zkrátka jako levný lesklý plast, který nepříjemně klouže. Jelikož m1 note ve svých specifikacích nemá odolnost proti vodě IPx7, je lepší nano vrstvu nepokoušet a telefon vodě nevystavovat. Jarní deštík by ale přežít měl.

Celkově je však konstrukce kvalitní a velmi pevná. Tvoří jí pouze přední panel a plastové unibody tělo a v tomto ohledu nelze přístroji nic vytýkat. To však neplatí o celkové ergonomii. Díky rozměrům 150,7 × 75,2 × 8,9 mm musíte mít telefon při ovládání položený v dlani a již zmiňovaná kluzká záda jsou celkem nepříjemná. Proti hmotnosti 145 gramů však nemohu nic namítat, v této kategorii se dá považovat za běžný průměr.

Celá přední strana přístroje je překryta jedním kusem skla Gorilla Glass 3. Pod ním se nachází rozměrný 5,5" displej s FullHD rozlišením a ve spodní části je ukryto jedno senzorové tlačítko s funkcí Domů. Nad displejem se skrývají klasické senzory, telefonní reproduktor a přední kamerka s rozlišením 5 Mpx.

Zadní kryt není snímatelný, z čehož si jistě odvodíte, že baterie je bohužel nevyměnitelná. Kromě loga výrobce se na zádech nachází pouze čočka hlavního 13Mpx fotoaparátu a přisvětlovací duální LED. Na pravém boku se nachází šuplíček pro dvě SIM karty velikosti micro SIM, na levém pak klávesy pro ovládání hlasitosti.

Na horní hraně našla své místo zamykací klávesa, 3,5mm jack konektor a sekundární mikrofon. Naší prohlídku zakončíme na spodní hraně, kde se usadil hlasitý reproduktor, microUSB konektor pro nabíjení a spojení s počítačem a hlavní mikrofon. Konstrukce je tedy velmi jednoduchá a víceméně podobná všemu, co dnes již známe.

Aktualizace 27. 5. 2015 - Testovaná verze Meizu m1 note nebyla určená pro náš trh a jednalo se o čínskou verzi tohoto přístroje. V recenzi jsme se věnovali pouze čínské verzi telefonu, čímž byly způsobeny některé problémy, zejména v oblasti softwaru. Zařízení Meizu m1 note jsme tak ještě porovnali s mezinárodní verzí, která je určena pro náš trh, a rozdíly proti recenzi jsme shrnuli do samostatného článku, viz Není Číňan jako Číňan: porovnali jsme dvě verze Meizu m1 note.

Zvuk a kvalita reprodukce: nahlas raději ne

Po zvukové stránce bohužel Meizu m1 note nenadchne žádné náročnější posluchače. Hlasitý reproduktor hraje dostatečně nahlas, což je rozhodně dobře, ale na nic jiného než vyzvánění jej nevyužijete. Zvukové podání je velmi slabé, výšky nepříjemně řežou a hloubky zcela chybí.

Pro běžný poslech to trochu zachraňuje 3,5mm jack konektor, který obstarává vcelku solidní zdroj zvuku. Sluchátka sice musíte připojit svoje, neboť v balení je s m1 note nenajdete, ve spolupráci s ekvalizérem vestavěného hudebního přehrávače však jistě najdete rozumné nastavení pro vaše konkrétní sluchátka. Pomoci v tom může i funkce Dirac HD Sound, která dokáže ještě trochu přiblížit zvukové podání různým typům sluchátek.

Baterie a výdrž: výsledky za očekáváním

Baterie jistě bude jedním z hlavních parametrů, který vás u modelu m1 note bude zajímat. Kapacita 3 140 mAh totiž slibuje velmi dobrou výdrž na jedno nabití, navíc když výrobce prezentuje použitý IGZO LCD displej od společnosti Sharp jako razantně úspornější, než běžné LCD panely.

V praxi mne však Meizu moc nepřesvědčilo a výdrž baterie nenaplnila očekávání. Pokud budete zařízení používat pouze s jednou SIM kartou, tak se při běžném používání, zahrnujícím volání, sociální sítě, zprávy, chatování a nějaký ten internet, dostanete zhruba na jeden a půl dne. Čekal jsem zkrátka více a Meizu tedy dělá asi něco špatně.

Je to ostatně vidět i na výsledcích našich standardních testů výdrže, které řadí Meizu m1 note do běžného průměru. Streamování videa ve FullHD kvalitě zvládl model m1 note po dobu 519 minut, což není ani deset hodin. Vzhledem ke slibovanému úspornému displeji, který je obecně největším žroutem baterie, a vysoké kapacitě baterie, zůstala tedy výdrž bohužel za očekáváním. Na vině může být ale i ROMka, čipset či hůře optimalizovaný jiný hardware.

Displej a kvalita zobrazení: za 6 tisíc naprostá paráda

Výrobce osadil model m1 note displejem z dílny společnosti Sharp. Nejedná o běžný LCD displej, který dnes najdeme v desítkách konkurenčních modelů, ale o displej typu IGZO. Jedná se o relativně novou technologii LCD displejů přímo z dílny Sharpu, která slibuje vyšší jas, živější barvy, ale především až o 90 % nižší energetickou náročnost, než běžné TFT LCD panely.

Jak je to s údajnou úsporou energie už víme, i když to samozřejmě nemusí být v žádném případě vina displeje. Jak si ovšem vede displej v kvalitě zobrazení? Ve skutečnosti velmi dobře. Podání barev je skvělé, pozorovací úhly naprosto bezproblémové a čitelnost displeje na slunci je také slušná. Tomu pomáhá především antireflexní vrstva, kterou je displej vybaven.

Displej je samozřejmě perfektně ostrý, na úhlopříčce 5,5 palců máme rozlišení 1 920 × 1 080 pixelů, což dává dohromady jemnost skvělých 403 ppi. Jednotlivé pixely tak nemáte šanci rozeznat ani při bližším zkoumání. Přihlédneme-li k velmi příznivé cenovce, tak zobrazovač určitě patří k silným stránkám nového Meizu m1 note. Na druhou stranu ale svými kvalitami nijak nepřekonává IPS LCD panely svých konkurentů, jako je například Xiaomi nebo Alcatel.

Aktualizace 27. 5. 2015 - Testovaná verze Meizu m1 note nebyla určená pro náš trh a jednalo se o čínskou verzi tohoto přístroje. V recenzi jsme se věnovali pouze čínské verzi telefonu, čímž byly způsobeny některé problémy, zejména v oblasti softwaru. Zařízení Meizu m1 note jsme tak ještě porovnali s mezinárodní verzí, která je určena pro náš trh, a rozdíly proti recenzi jsme shrnuli do samostatného článku, viz Není Číňan jako Číňan: porovnali jsme dvě verze Meizu m1 note.

Hardware a výkon: osmijádrová pohoda

Po hardwarové stránce dokáže Meizu rozhodně zaujmout. Hlavní slovo má především použitý čipset MediaTek MT6752, který nabízí procesor s osmi jádry ARM Cortex-A53 o taktu 1,7 GHz a grafický procesor ARM Mali-T760. Novinkou je také 64bitová architektura, kterou však zatím u přístroje nevyužijete – uvnitř se totiž nachází operační systém Android 4.4 KitKat, zatímco 64bitovou instrukční sadu plně využije až nový Android 5.0 Lollipop. A zda se tento model dočká updatu, je zatím ve hvězdách.

Vnitřní paměť přístroje je buďto 16 nebo 32 GB a paměť RAM nabízí celkem 2 GB prostoru. My jsme testovali variantu s 16GB úložištěm, ve skutečnosti je však dostupná paměť pouze 14,56 GB a z toho ještě 2,5 GB zabírá systém. Takže na vaše data vám zbude nějakých 12 GB prostoru. S tímto faktorem je třeba počítat při výběru paměťové varianty, neboť paměťové karty zde nemají svůj prostor.

Samotný procesor má však energie na rozdávání, alespoň tedy ve výkonném režimu. V benchmarcích si vedl velmi dobře, například v AnTuTu překonal Nexus 5 a téměř vyrovnal výkon Samsungu Galaxy S5. Další benchmarky jen potvrzují potenciál tohoto čipsetu, výsledky najdete na screenshotech výše.

Bohužel, jak jsme již mnohokrát zjistili a stále se o tom přesvědčujeme, tak výkonné železo zdaleka není vše, co potřebujete pro plynulý chod systému, který se v případě Meizu někdy nekoná.

Při běžném používání jsou často vidět záseky systému i aplikací, delší prodlevy a občasná pomalost v zátěži. Při běžném nenáročném používání a listování nabídkami se Meizu tváří plynule, v případě multitaskingu a náročnějších operacích se ale již výše zmíněné neduhy dostaví. Vzhledem k papírovému výkonu čipsetu bych takové chování rozhodně nečekal a může za to spíše špatně optimalizované prostřední, protože například u náročných her na FullHD displej vše běželo krásně plynule a v takových momentech se výkon opravdu projevuje.

Chování telefonu dobře ilustruje situace, když jsem dokončil benchmark test AnTuTu, ve kterém si Meizu vedlo skvěle, a při opouštění aplikace se přístroj zasekl. Prostředí by tedy rozhodně potřebovalo ještě doladit, na druhou stranu ale před sebou máme zařízení za 6 tisíc korun, takže jsem ochoten zde trochu přimhouřit oko.

Operační systém a uživatelské prostředí: nepřehledná snaha o inovaci

Kde však oko rozhodně nepřimhouřím je operační systém a uživatelské prostředí. Zde budu naprosto upřímný a musím říct, že Meizu m1 note je plnohodnotný Číňan, a to se všemi neduhy, které v tomto směru často slýcháme. Je těžké říci, do jaké míry za to může česká ROMka a z jaké části si některé neduhy nese prostředí již přímo od čínského výrobce, ale koncového českého zákazníka příčiny ani tak nemusí zajímat, důležitý je výsledek.

Výrobce se víceméně ani nezmiňuje o tom, že v m1 note běhá operační systém Android 4.4 Kit Kat, ale nazývá jej výmluvně „Flyme OS 4“. Ve skutečnosti je to však označení pro uživatelské prostředí, které se snaží být často originální a „jiné“ než klasický Android, ve výsledku je ale často spíše nepřehledné a neintuitivní.

Výrobce jej prezentuje tak, že se údajně „inspiruje tím nejlepších ze všech platforem“. Inspirace je zde rozhodně vidět – například potažením kdekoliv na displeji směrem nahoru spustíte funkci vyhledávání, potažením dolů zobrazíte notifikační lištu a gestem od spodní hrany displeje nahoru otevřete přepínání mezi naposledy spuštěnými aplikacemi. Takový malý mix prvků z iOS a Androidu.

Jak jsme si již u čínských telefonů zvykli, prostředí tvoří, opět ve stylu iOS, jednotlivé plochy, na kterých jsou umístěny samotné aplikace. Není zde žádné samostatné menu aplikací. Na každou plochu můžete samozřejmě umístit widgety, jinak jsou ale možnosti nastavení na poměry Androidu vcelku omezené. Pokud však překousnete čínštinu, tak v aplikaci Osobní můžete stahovat i jiné motivy a třeba vás nějaký zaujme.

A tím jsem nakousl asi největší problém tohoto přístroje, a to je slabá lokalizace. Samozřejmě, že systém je z většiny lokalizován do češtiny, ale čínštinu zde najdete zkrátka až moc často – v předinstalovaných aplikacích, v systémových hláškách, dokonce výchozí název zařízení je „魅族 note“. U Xiaomi mi tyto věci celkem vadily, ale daly se překousnout, zde se však problém projevuje ještě výrazněji.

Ve výchozím stavu dokonce chybí i služby Google, které musíte ručně doinstalovat z obchodu Centrum aplikací tak, že mezi „rozsypaným čajem“ musíte vyhledat „Google installer“ a pomocí něj nahrát potřebné služby, abyste měli k dispozici alespoň Google Play a mohli si stáhnout použitelné aplikace. Během používání na mne dokonce občas vyskakovala jakási hláška na displeji, nicméně jsem ji nerozuměl… byla čínsky.

Po odmítnutí hovoru mi telefon chtěl nabídnout (pravděpodobně) nějakou akci typu odeslání SMS volajícímu, ale význam jednotlivých akcí si netroufám odhadovat. A to se týká i většiny přeinstalovaných aplikací, kterým jednoduše nerozumíte, dokonce ani počasí nezná nic než Čínu.

Naštěstí je možné všechny aplikace odinstalovat. V tomto ohledu funguje Meizu vcelku dobře, neboť každé aplikaci můžete nastavit její práva a zakázat přístup k určitým typům dat. Musíte však být ostražití, neboť občas je nutné některým aplikací upravit nastavení ručně. Například AnTuTu mi neustále vyhazovalo chybu připojení, dokud jsem u něj ručně nenastavil všechna oprávnění.

Ovládání celého prostředí se snaží zvládnout jediné senzorové tlačítko v části pod displejem. To standardně slouží pro návrat domů a zcela náhodou jsem zjistil, že potažením z tohoto tlačítka nahoru vyvoláte akci Zpět. To byl v závěru celkem důležitý objev, neboť tlačítko zpět se jinak ukazuje pouze na displeji, ale v mnoha aplikacích (např. emailový klient, přehrávač, kalendář atd.) toto tlačítko chybí a aplikace tak nemůžete ovládat.

Stejným gestem můžete dokonce probudit telefon, což je funkce, kterou rozhodně chválím. V notifikační liště pak najdete také rychlé přepínače nastavení a jeden z nich, ten s popiskem Smart Touch, vám na displeji zobrazí ještě jedno funkční tlačítko. To pak pomocí gest nabízí další funkce a možnosti ovládání, ale není to úplně praktický prvek. Využijete jej spíše nárazově.

Aktualizace 27. 5. 2015 - Testovaná verze Meizu m1 note nebyla určená pro náš trh a jednalo se o čínskou verzi tohoto přístroje. V recenzi jsme se věnovali pouze čínské verzi telefonu, čímž byly způsobeny některé problémy, zejména v oblasti softwaru. Zařízení Meizu m1 note jsme tak ještě porovnali s mezinárodní verzí, která je určena pro náš trh, a rozdíly proti recenzi jsme shrnuli do samostatného článku, viz Není Číňan jako Číňan: porovnali jsme dvě verze Meizu m1 note.

Fotoaparát a videokamera: třináct milionů korejců

V oblasti fotoaparátu jsme měli u Meizu m1 note velká očekávání. Výrobce jej totiž osadil 13Mpx čipem od Samsungu, což je opět vzhledem k cenové kategorii slušný začátek. Světelnost f/2.2 sice nepatří k nejlepším, ale za jasného dne jsou fotografie opravdu povedené.

Na fotografiích si můžeme všimnout věrných barev a relativně slušně ostrých detailů. Samozřejmě stále se musíme koukat také na cenovku, takže iPhonu nebo novým Samsungům toto Meizu rozhodně nekonkuruje, ale ve své kategorii podává opravdu dobré výsledky.

Samotná aplikace fotoaparátu je celkem propracovaná a nabízí kromě automatického režimu s nastavením efektů také manuální režim s pokročilými nastaveními ISO, závěrky, expozice i ohniskové vzdálenosti. Nechybí ani panorama nebo funkce, kdy si můžete výslednou fotografii přeostřit podle sebe – tato funkce se jmenuje trochu nepochopitelně Světelné pole.

m1 note si poradí také s nahráváním videa ve Full HD rozlišení při rychlosti 30 fps. Výsledné video je svou kvalitou trochu slabší, ale hlavně telefon během nehrávání nedokáže zaostřit a je nutné vždy klepnutím na displej přeostřit.

Multimediální funkce a aplikace: Čína kam se podíváš

Co se týče aplikační výbavy Meizu m1 note, tak zde bohužel budeme vcelku struční. Mnoho aplikací v základní výbavě totiž neumí česky a jsou určené výhradně pro čínský trh a u mnoha z nich ani nemám tušení, k čemu jsou určené. Ale popořadě.

Multimediální výbavu zastupuje například hudební přehrávač, který je rozdělen do čtyř částí. Tou první je online přehrávač, který těží (pravděpodobně) z čínské služby Baidu. Můžete zde online streamovat hudbu od nejrůznějších interpretů. Důraz je samozřejmě kladen na asijské producenty, ale hledání skupin jako Limp Bizkit, David Guetta nebo dokonce Karel Gott bylo úspěšné také.

Druhá část je nabídka online kanálů podle žánrů, třetí pak vyhledávání. Poslední část je osobní a zde si můžete spravovat hudbu, kterou jste si do telefonu nahráli sami. Samotný vzhled přehrávače je standardní a jednoduchý, potěší však možnost nastavení časovače, ekvalizéru a samozřejmě nastavení kvality streamované hudby.

Videopřehrávač je rozdělen úplně stejně – opět na čtyři části Online stream, Kategorie, Vyhledávání a osobní část, ve které se ukazují vaše nahraná videa. Videopřehrávač si můžete i zmenšit do menšího překryvného okna na displeji, což se může někdy hodit, je to ale jediná rozšířená možnost tohoto základního videpřehrávače.

Další aplikací, která nám spadá do kategorie multimédií, je Galerie. Zde se samozřejmě nachází veškeré obrázky a fotografie v přístroji, které jsou rozděleny do tří karet – všechny fotografie řazené podle data, galerie alb a zobrazení alba v cloudu. V přístroji si totiž můžete založit účet Flyme a společně s ním 1 TB prostoru online. Většina komunikace je však opět čínsky, takže je práce s cloudem trochu kostrbatá.

Celkem solidně funguje správce souborů, který se jmenuje Dokument. Můžete zde procházet všechny složky, pracovat s již zmíněným cloudem, dokáže dokonce procházet síťové disky, multimédia a nabízí také funkci Trezor. V této části si můžete uložit soubory, ke kterým se dostanete až po zadání hesla. Šikovná funkce.

Zmíním ještě aplikace Malování, ve které si můžete kreslit různé skicy, a jako poslední aplikaci Zabezpečení. Tu známe i z mnoha jiných čínských přístrojů a tato aplikace slouží k čištění paměti přístroje, správu oprávnění aplikací, kontrolu datových přenosů a vyhledávání potenciálně škodlivých aplikací.

A tím výčet aplikací takřka končí. V zařízení jich je sice ještě asi dvakrát tolik, ale všechny jsou zkrátka pro našince nepoužitelné. Dokonce i aplikace, které mají název přeložený do češtiny – Čtenář, centrum her, Počasí nebo Život mají obsah pouze v čínštině. Další aplikace se i čínsky jmenují a jejich význam mi bohužel uniká. Jejich zkoušení vyústilo v zobrazení jakéhosi prvku s procenty, který nevím co znamená, protože po kliknutí se objeví pouze čínský text.

To je asi největší problém telefonů tohoto druhu – Evropa pro tyto výrobce není vůbec lukrativní trh a Česká republika už vůbec ne. Oni nás nepotřebují, prodávají miliony přístrojů na svém domácím trhu a těch pár tisíc kousků v Evropě je nijak nevytrhne. Z toho pramení i výše zmiňované nedostatky v podobě aplikací a služeb v přístrojích, protože i když si do zařízení nainstalujete všechny své aplikace, služby a podobně (Google Play si budete muset nahrát také sami), tak se neustále budete potkávat s hláškami, okny a požadavky, kterým zkrátka nebudete rozumět.

Ještě zmíním, že použitá byla ROM Flyme OS 4.2.0.5U a o softwarovou podporu se stará komunita MIUI.cz. Je tedy možné, že se situace ještě trochu zlepší, ale některé prvky jsou tak hluboce integrované do systému, že se jich jen těžko půjde zbavit.

Telefonování, adresář, zprávy a klávesnice: všudypřítomná klasika

Telefonování má na starosti aplikace, která je rozdělená standardně na adresář, protokol hovorů a číselník. Pracovat můžete dokonce s dvěma SIM kartami – volba mezi voláním jedné nebo druhé je velmi snadná, stačí stisknout klávesu hovoru s odpovídajícím číslem SIM karty. Samotná kvalita hovoru je bezproblémová, standardní funkcí u čínských přístrojů je pak možnost nahrávání hovorů.

Samotný adresář má také samostatnou aplikaci Kontakty. Klasický adresář s možností synchronizace s Exchange nebo Flyme účtem (Gmail až po doinstalování Google služeb), do kterého je však integrována také čínská sociální síť Weibo a zajímavá funkce Otisk. Ta vám v časové ose ukáže všechny akce, které jste v minulosti na telefonu dělali – poznámky, fotografie, hovory, zprávy… docela zajímavý nápad.

Správa SMS zpráv je možná v aplikaci SMS a MMS. Zprávy jsou vedeny standardně v konverzacích a telefon se vám také snaží vnutit službu Zpráva Flyme. Ta by měla fungovat podobně jako iMessage od Applu, ale když jsem se ji snažil aktivovat, vyskočila hláška, že SIM karta tuto službu nepodporuje.

V přístroji najdete i základní emailový klient, který si poradí s IMAP, POP i Exchange účty. Funguje také synchronizace kontaktů a kalendářů s Exchange a potěšilo mne, že například účet Outlook.com to nastavilo automaticky bez nutnosti vyplnění detailů účtu. To není u těchto jednoduchých emailových klientů zvykem.

Zato klávesnice mne překvapila spíše negativně. Výchozí klávesnice nepatří k těm úplně nejpohodlnějším, hodně mi vadilo přepínání na číslice, kdy klávesnice změnila rozložení na styl číselníku. Naštěstí si na Androidu můžete nainstalovat desítky alternativních klávesnice, ale je to zkrátka další drobnost, kterou musíte na začátku upravit.

Aktualizace 27. 5. 2015 - Testovaná verze Meizu m1 note nebyla určená pro náš trh a jednalo se o čínskou verzi tohoto přístroje. V recenzi jsme se věnovali pouze čínské verzi telefonu, čímž byly způsobeny některé problémy, zejména v oblasti softwaru. Zařízení Meizu m1 note jsme tak ještě porovnali s mezinárodní verzí, která je určena pro náš trh, a rozdíly proti recenzi jsme shrnuli do samostatného článku, viz Není Číňan jako Číňan: porovnali jsme dvě verze Meizu m1 note.

Organizér a GPS: mapy chybí

V oblasti organizéru se opět výbava omezuje na to nejzákladnější. Stěžejní je samozřejmě kalendář, který je vcelku přehledný, ale velmi jednoduchý. Najdete v něm pouze rozložení měsíce s detailem jednotlivých dnů, agendu a i zde se setkáváme s čínskými znaky, a to sice v záložce Registrace, jejíž význam jsem vůbec nepochopil. Já se ty znaky snad budu muset naučit, jinak už na mobilenet.cz už nic neotestujeme…

Správce souborů jsem již zmínil, doplním však ještě, že ačkoliv se jmenuje Dokument, tak s dokumenty si ve skutečnosti neporadí. Pokud však budete chtít otevřít soubor, jehož příponu správce nezná, nabídne vám automaticky ke stažení aplikaci, která si s ním poradí. V případě dokumentu .doc je to OliveOffice Premium.

V přístroji se nachází také hlasový asistent, kterého vyvoláte dlouhým podržením tlačítka Domů, ale i když na něj můžete mluvit anglicky, asistent vám odpovídá pouze čínsky. Zbývá tak již pouze diktafon, kalkulačka, aplikace hodin (budík, světový čas a stopky) a jednoduchý poznámkový blok.

V přístroji nalezneme také podporu pozičních systémů GPS a GLONASS, bohužel přímo v základu nejsou žádné mapy, což je nakonec asi dobře, protože do provincie S'-čchuan stejně v nejbližší době výlet neplánuji. Budete je tedy muset opět nainstalovat a jakmile tak uděláte, tak pracuje A-GPS naprosto bez problémů.

Konektivita a internet: zase to LTE

V oblasti konektivity je na tom Meizu m1 note vcelku dobře. Na internet se samozřejmě dostanete pomocí Wi-Fi nebo internetu od operátora. Díky možnosti dvou aktivních SIM karet si můžete vybrat, která bude sloužit jako datová, ale musíte si dávat pozor – SIM karta č. 2 totiž podporuje pouze 2G. To první slot SIM karty zvládá i 3G a pyšní se i podporou LTE sítí, bohužel opět bez frekvencí 800 a 900 MHz, které jsou u nás nejpoužívanější.

Podporováno je také Bluetooth 4.0 a na propojení s počítačem můžete samozřejmě s odpovídajícím kabelem využít také micro USB 2.0. Bohužel se nedostalo například na NFC, ale v této cenové kategorii to není něco, co bychom vyloženě mohli označit za velký nedostatek. Spíše to zamrzí.

Co do internetu, tak v tomto ohledu Meizu nijak nezaostává za konkurencí. Nativní prohlížeč je rychlý, pohodlný a naplno využívá výkonného hardwaru při práci s běžnými internetovými stránkami. Při náročnějším obsahu je však opět vidět slabší optimalizace, například streamované FullHD video nám během testování výdrže několikrát spadlo, těžko říci proč. Zajímavou funkcí pak je, že prohlížeč se dokáže hlásit jako iPhone nebo iPad, čímž vám zobrazí často upravené a lépe optimalizované verze webových stránek.

Závěr a zhodnocení: snad časem

Co říci závěrem? Meizu m1 note je na první pohled více než atraktivní zařízení a mnoho uživatelů jistě zaujme jeho poměr cena/výkon. Najdeme v něm opravdu slušný fotoaparát, velmi kvalitní displej, kvalitní konstrukci a skvělý výkon hardwaru, který se projevuje například u náročných her. Za cenu kolem šesti tisíc korun jistě zajímavá nabídka.

Na druhý pohled však s Meizu naopak přichází spousta překážek a kompromisů, především v oblasti softwaru. Lokalizace je zkrátka na špatné úrovni. Tu má na starosti česká komunita MIUI.cz, která se stará například o Xiaomi, takže je možné, že se v budoucnu situace ještě zlepší. V současnosti je to však vážný nedostatek, za který dostává Meizu mínusové body.

Když k tomu přičteme pouze průměrnou výdrž baterie, absenci našich LTE frekvencí, celkem hlubokou integraci čínských služeb, které jsou u nás nepoužitelné, místy nepřehledné uživatelské prostředí a ovládání, tak se díváme na zařízení, které u nás v současnosti není tak úplně použitelné a zůstane spíše tím zajímavým exotem, který si sice rádi vyzkoušíte, ale pro delší používání se příliš nehodí. Snad časem.

Konkurence

Jedním z hlavních konkurentů je jistě Alcatel OneTouch Idol X. Tento model nabízí stejně špičkový 5" displej s FullHD rozlišením, zároveň přidává špičkový fotoaparát, skvělou konstrukci a povedený design. Prostředí sice také není dokonale optimalizované, na druhou stranu však netrpí problémy s lokalizací.

Dalším konkurentem by mohlo být HTC Desire 620. To je sice výbavou papírově trochu slabší, při používání však ukazuje výhody skvělé optimalizace uživatelského prostředí a rozumí si i s naším LTE.

A pokud máte chuť koukat do oken, pak stojí za zvážení například Microsoft Lumia 640 XL, která se nabízí také v Dual SIM provedení a má krásně plynulé české prostředí, na druhou stranu má ale hrubší displej, menší paměť a je ještě o kousek větší.

Za zapůjčení Meizu m1 note děkujeme obchodu www.xiaomiforsale.com, kde můžete přístroj zakoupit.