Předpokládám a doufám, že hra Samorost zde nepotřebuje delší představování. Pokud si vzpomenete na Machinarium nebo Botaniculu, přesně víte, co máte čekat. Přestože se v Amanita Design už nechtěli pouštět do tak velkého projektu, jako byl první zmiňovaný, Samorost 3 působí stejně velkolepě. Hra vyšla již na začátku tohoto roku, ale od té doby se postupně dostávala na mobilní platformy. Právě nyní vyšla pro Android, což je skvělá příležitost pro recenzi.
Samorost 3 – videorecenze
Nová hra
Rovnou si řekněme, že není potřeba znát předchozí dva díly. Spíš než přímé pokračování jde v tomto případě o dotahování konceptu drobné hříčky do formy plnohodnotného titulu, kterým Samorost 3 je. Stojí na vlastních nohách a nemá problém prezentovat mytologii nováčkům, kteří s hrami od Amanity nemají zkušenosti. Pokud mezi ně patříte, Samorost 3 je skvělým místem, kde začít. I když v mnoha ohledech nepůsobí tak uceleně, jako starší Machinarium.
Titul opět naprosto exceluje ve výtvarném zpracování. Nebojím se říci, že jde o dosud nejhezčí hru studia s nejpropracovanějšími obrazovkami. Na prvním místě je svět, který vypráví příběh mnohem zajímavější a důležitější než poměrně jednoduchý narativ. Jednoduše se dá říci, že každá z devíti planet je naprosto unikátní a vy budete zírat, s čím tvůrci dokázali přijít. Jakmile se dřevěná planeta porostlá houbami rozzáří neonovými barvami, začnete se ptát, jestli u toho nepoužívali nějaké povzbuzující látky. Nedivil bych se tomu.
Vše žije
Důležitým průvodcem je hudba. Hra pracuje s představou, že svébytné entity mají vlastní melodii (duši), kterou za pomoci kouzelné trubky slyšíte. Poslouchat takto můžete i zdánlivě neživé předměty nebo celé planety. Pravé divadlo začíná ve chvíli, kdy se na melodii naladíte a odpovíte. Vyvoláte ducha, který vám prozradí střípky příběhu. To vše beze slov, jen s pomocí krátkých animací a roztomilých zvuků. Podobně jako u Botaniculy, i tady je roztomilost na prvním místě.
Zvuk a hudba jsou, podobně jako vizuál, naprosto svébytné kategorie. A připravte se, že uslyšíte hodně češtiny, i když často zastřené nebo zkomolené. Jakmile se hlavní postava začne radovat, nezbude vám než se široce usmívat. Přímo ve hře si pak mnohokrát můžete vyslechnout kratší koncert. Třeba když rozehrajete mloky u jezírka nebo čertíky v podzemí. Hudba je skvělá a dotváří už tak zvláštní zážitek.
Hra se má také hrát
Jediná věc, která se tak lehce drží zpět, je hratelnost. Titul vychází z žánru point-and-click adventur a přichází s řadou fantastických nápadů. Některé hádanky vám zamotají hlavu, ale nadšení hlavní postavy po jejich rozřešení je dostatečnou odměnou. Na jednu stranu tu narazíte třeba na vynikající skládání karet, což je jedna z nejlepších miniher, kterou jsem kdy v adventuře hrál, ale pak několikrát po sobě opakujete stejnou mechaniku s klepáním na položky ve správném pořadí.
Jedna hádanka je často rozdělena do více obrazovek, které jsou od sebe poměrně daleko. Zapomenete něco přepnout v jedné a čeká vás dlouhá cesta zpět. Pokud hrajete poprvé a smysl hádanky vám hned nedojde, hodně se nachodíte. Nejhorší je, když při tom musíte neustále překonávat jinou hádankovou pasáž. Krásný zážitek se tak mnohdy rychle změní ve frustraci. Na druhou stranu, titul i na Androidu funguje naprosto skvěle a ani jednou jsem nenarazil na chybu nebo nějaký problém.
Závěr
Skoro to vypadá, že všechnu energii tvůrci vložili do tvorby vtahujícího a osobitého světa, nádherné grafiky, animací, humorných zvuků i skvělé hudby, ale už jim nezbyla energie na zajímavější a komplexnější herní mechaniky. Během hraní jsem zažil pár frustrujících momentů, ale nic nemohlo zkazit překrásný výlet skrz unikátní planety. Potkáte jedinečné entity, a dokonce několik chytrých miniher. Hru Samorost 3 je těžké nedoporučit, i když v celkovém hodnocení Machinarium asi nepřekoná.
Stáhnout Samorost 3
