Recenzovat hry, které milujete je neuvěřitelně těžké. Nejsnazší jsou hry špatné, kdy přesně víte, co vás na nich štve, kdy víte co vytknout a můžete hru strhat, na čemž se dá postavit hromada vtipů. Pak jsou tu hry dobré, které se dají tak nějak objektivně popsat a představit s klady a zápory. Ta největší výzva ovšem přichází ve chvíli, kdy se snažíte o recenzi nějakého klenotu. A po Machinariu se jedná o další precizní kousek, který k nám dorazil z brněnského studia Amanita Design. A já se vám nyní pokusím popsat, proč Botaniculu miluju a proč byste měli taky.
Botanicula – videorecenze
Snový svět
Machinarium zaznamenalo neuvěřitelný úspěch. Nejen u nás, ale hlavně ve světě. Hra dodnes drží přední příčky nejoblíbenějších indie her a svým charakteristickým vizuálem se zapsala do srdcí mnoha hráčů. Jak na takový úspěch navázat? Dost těžko. Tvůrci zkusili udělat lehký krok stranou a nejít tou samou cestou jako s Machinariem. Botanicula je stále point-and-click adventura, ale je mnohem komornější a svým způsobem niternější.
Vizuální styl je úplně jiný, než byste po Machinariu nebo Samorostu čekali. A přitom je to stále Amanita, jen ve své nové formě. Botanicula nás bere do snového světa přírodní říše, která je neuvěřitelně živá, barevná a plná nápadů. Když přijdete do nové obrazovky, tak se prvně pořádně rozhlídnete a pokocháte se originálními prvky, které zde na vás čekají. A téměř každá obrazovka má pro vás nějaké překvapení.
Adventura
Oproti běžným klikacím adventurám je Botanicula značně jednoduchá. V podstatě tu není úkol, u kterého byste se vyloženě zasekli. Spíš než řešit logické rébusy tu budete hledat zvláštní objekty, které by spolu nějak mohly fungovat. A ne vždy jde o logickou interakci. Tato hra se však nedá definovat tím, že je to klikací adventura. Botanicula je v první řadě svět a příběh.
Pro vyprávění opět není potřeba slov, čímž hra netratí, spíš získává. Jádro tvoří skupina přírodních bytostí, které se snaží zachránit semínko před temnou nákazou, která se šíří a likviduje vše živé. Tato skupina je dost rozmanitá, ale také roztomilá. Často budete vybírat, která z postav má danou akci provést. A logicky ne každý se pro vše hodí, takže to občas dopadne dost komicky. A právě interakce postav královsky slouží pro vyprávění. Veškeré situace budou vždy hned jasné a po nezaměnitelném „Juchů!“ se vám vyčaruje úsměv na tváři.
Humorné nebezpečí
Vyprávění se dá charakterizovat různě. Celé téma je vlastně dosti vážné a může nám asociovat řadu problémů. Vedle toho tu máte roztomilé švitořící postavy, které neustále poskakují a zmateně pobíhají okolo. Zlo, které napadá tento přírodní svět, je doslova hmatatelné a pokaždé v jeho blízkosti ucítíte napětí a citelné nebezpečí. O obrazovku dále ale zase narazíte na vtipnou animaci, kdy se ptáček snaží z větve vytáhnout ohromného brouka.
Ta neustálá kombinace vážnosti, hravosti, napětí, vtipu a nebezpečí vás požene dál. Hra neupadne do stereotypu a přestože je krátká, tak vyprávění skvěle funguje. K pětici postav asi nepřirostete tak výrazně jako k Josefovi v Machinariu, ale určitě si je oblíbíte. A to vše je doplněno geniálním (ano) soundtrackem od skupiny DVA, který je stejně hravý jako sama hra a bude vás bavit až do konce, kdy si ho jistě pořídíte zvlášť.
Závěr
Botanicula byla skvělá na počítači a na tabletu je ještě lepší. A to převážně díky dotykovému ovládání, které jí perfektně sedne. Po Machinariu se nám dostává niternějšího příběhu, který se odehrává ve snovém přírodním světě, kterému nechybí nápaditost. Zdůraznit musím také perfektní vyvážení humoru, nebezpečí, napětí i hravosti, které dělá z celého vyprávění neuvěřitelný zážitek. K pětici postav sice nestihnete tolik přirůst a hra není příliš dlouhá, ale je to další z českých klenotů, který byste neměli minout.
Stáhnout Botanicula
