České hře Machinarium bude v říjnu již pět let. Dodnes se řadí mezi nejúspěšnější české herní počiny vůbec a Amanita Design od jejího vydání zatím tento úspěch nedokázala překonat. Zároveň slíbili, že takto rozsáhlou hru už nikdy dělat nebudou. Kdo hrál Botaniculu ví, že to žádná škoda není, protože se tak mohou soustředit na menší projekty a vyzkoušet toho mnohem víc. V dohledné době by nás také mohlo potkat vydání Samorostu 3, který již vývojáři oznámili. Proč se tedy vracíme k této stařičké hře? Machinarium se od svého vydání podívalo na různé platformy a kromě konzolí zamířilo také na telefony. Na iOS i Androidu už nějakou tu dobu k dostání je, ale aktuálně vyšlo pro Windows Phone. Pojďme si ji tedy znovu připomenout.
Machinarium – videorecenze
Mechanický svět
Point-and-click adventury Češi vždy uměli skvěle. Dnes už tolik netáhnou, ale pohled do historie jich ukáže spoustu. Machinarium tak má na co navazovat. Takové adventury jsou založené na sbírání předmětů, jejich kombinaci a užití ve správný čas. Zároveň obsahují velkou spoustu hádanek a rébusů, které bývají prezentovány formou miniher. A přesně takové je i Machinarium. Zajímavostí je, že robot Josef (hlavní postava) může využívat jen ty předměty, na které dosáhne. V tom mu pomůže i schopnost vytáhnout se do výšky nebo se naopak zmenšit.
Celý příběh začíná velmi smutně. A to konkrétně na smetišti, kam se náš hlavní hrdina dostane. Hlavními záporáky je mafiánská parta, která nejen šikanuje všechny ostatní obyvatele městečka, ale zároveň se snaží vyhodit do vzduchu nejvyšší věž. Náš hrdina se hlavně pokusí zachránit svou dívku, kterou jen tak mimochodem také vězní místní mafie. Situace se pěkně zkomplikuje a Josef bude mít plné ruce práce. Dobře pro nás. Zajímavostí také je, že jediným psaným slovem ve hře je menu. Celý příběh je tak vyprávěn pomocí herních mechanismů, animací nebo vtipně animovaných bublin. Díky tomu je hra přístupná téměř všem.
Puzzle
Všechno je to vlastně o minihrách a procházení úrovní, ve kterých se snažíte nějak spojit aktivní prvky. Důležité také bývá pořadí. Úvod je velmi snadný, potřebujete se dostat do města. Jste v jedné „místnosti“ a potřebujete postoupit dál. Po krátkém rozkoukání na to přijdete a dostanete se o kousek dál, kde bude stále jedna místnost, pak další a najednou se dostanete do úrovně, kde máte k dispozici hned několik obrazovek. Potom se vám odemkne celé město, což už bude vyžadovat jistou míru soustředění, jinak se v úkolech ztratíte. Co má společného mechanická kočka a rádio? Musíte zkoušet různé úkony a ve výsledku vše zapadne do sebe. Stejně jako puzzle.
Kromě správného užití předmětů budete muset sem tam něco aktivovat nebo otevřít. To je často doprovázeno logickou minihrou. Ty nejsou vůbec snadné a každá je úplně jiná. Jednou to budou klasické piškvorky (proti zákeřnému soupeři), jindy budete posouvat kolečka nebo propojovat drátky. Pokud budete v koncích, tak si můžete otevřít průvodce. Ten vám názorně ukáže, jak každou úroveň řešit. Před tím však musíte splnit jednoduchou hru s klíčem, která je natolik otravná, že se raději dvakrát zamyslíte, jestli na to ještě nezkusíte přijít sami.
Zub času
Tvůrci se vykašlali na 3D grafiku a přišli s naprosto originálním vizuálem, který je v podstatě nesmrtelný. Ruční „roztřesená“ kresba, kterou Adolf Lachman tvořil levačkou, je kombinovaná s texturami a celou hrou prochází rez, špína a je poznat, že město zakusilo zub času. To dotváří často vtipné animace. Každá z postav je také originál se svým příběhem. A můžete mi věřit, že za těch pár hodin hraní se do jednotlivých postav jistojistě zamilujete.
Hru jsem hrál před lety na počítači a skvěle jsem si ji užil i na telefonu. Díky přibližování není s hledáním drobných předmětů problém. Zamrzelo mě však několik chyb, které mobilní verzi provází. Často narazíte na nějaký neduh, třeba v podobně vadného otáčení stránek během jedné minihry a podobně. Chybek je více a Windows Phone verze některým uživatelům padá během úrovně s vězením. Snad to tvůrci brzy napraví. Druhý neduh se nese již z původní verze – jakmile je Josef během akce, tak ho nelze přerušit. Pokud se ukliknete a pošlete ho do dlouhých schodů, tak už nejde zastavit a vrátit. Vy tak budete koukat na dlouhou animaci, abyste ho zase poslali zpět.
Závěr
Pokud jste tento český klenot nikdy nehráli, tak máte skvělou příležitost, protože dotykový displej hře jen prospěl. A pokud jste ho hráli před lety, tak bude nejvyšší čas si ho znovu připomenout. Sám jsem byl překvapen, jak jsem u některých hádanek nemohl přijít na řešení. Když se totiž dostanete do města, tak začne vážně přituhovat. Obtížnosti se ale nelekejte, věřím, že hru dohrajete jedním dechem. Tomu nasvědčuje perfektní design úrovní i hádanek, osobité postavy a skvělý vizuální styl. Machinarium je hra, na kterou bychom měli být pyšní a vy byste si na ni měli udělat místo ve svém tabletu či telefonu.
- je to flash, takže ukládání je to interního store, stačí použít SW typu CCleaner a neuvědomit si to a je po pozicích
- už v době, kdy jsem to kupoval mě iritovalo, že na svém 27" monitoru hra běží v malém okénku, protože má nízké rozlišení, tady bude výhoda tabletů
Kdyby vydali nějakou HD edici + explicitní ukládání/export pozice, bylo by to fajn.