Vydávat počítačové nebo konzolové hry v původní podobě na mobilních zařízeních nemusí být vždy nejlepším nápadem. Někdy to sice může vyjít, avšak jako v případě Titan Questu většinou trpí ovládání. Sacred je tak trochu podobný případ, protože jde rovněž o akční RPG. Na rozdíl od Titan Questu se ale tvůrci rozhodli využít pouze svého světa a postav, ale vytvořili hru úplně od píky, aby zohlednili možnosti i nevýhody přenosných zařízení.
Sacred Legends – videorecenze
Hlavně pohodlí
Na první pohled jsem se lekl množství tlačítek. Komplikované herní mechanismy RPG titulů se běžně promítají do spousty virtuálních tlačítek, které jsou rozházené po displeji. Autoři Sacred Legends však udělali jeden kontroverzní krok, za který jsem ovšem neskutečně rád – sebrali hráči možnost ovládat pohyb. Už to tedy není běžné akční RPG. Souboje sice neprobíhají po tazích, avšak nepřátele ničíte po skupinách a ovládáte akorát speciální schopnosti.
Autoři dokonce zašli tak daleko, že každou hru můžete projít se zapnutým automatickým bojováním. Na jednu stranu se tím ze hry vytrácí polovina zábavy (objevování světa, pozicování při soubojích apod.), ale zase se obejdete i bez gamepadu, což oceníte třeba někde v tramvaji. Plnohodnotný zážitek původního Sacred prostě ale čekat nesmíte.
Nic nového pod sluncem
Kouzla a schopnosti se liší postavu od postavy a zamrzí, že si musíte vybrat jen jednu. Na druhou stranu dovednosti vylepšujete a po dosažení určité úrovně se vám odemykají další možnosti, takže nezůstanete nadosmrti svázáni se třemi stejnými kouzly. To nejsilnější kouzlo je navíc vázáno na zbraň, kterou můžete měnit dle libosti. Tedy pokud nějakou získáte v kampani nebo vám vypadne z truhly...
Během hraní jsem nabyl dojmu, že tu není vůbec nic nového. Žádný vlastní nápad, žádná invence v jakémkoliv slova smyslu. Všechny herní prvky jste už někde viděli a zajímavý pro vás může být tak maximálně svět Sacred. Bojování je pohodlné, ale trochu jednoduché. Výraznou část času strávíte u úpravy vybavení – předměty se dají vylepšovat spojováním s těmi slabšími a téměř po každé hře získáte něco nového. Nikdy také nepřestanete s vylepšováním schopností.
Bojování na posledním místě
Nechybí ani možnost vzít do souboje kamaráda. Fakticky si však ve více hráčích nezahrajete. Další dvě postavy totiž ovládá automatika. Sociální prvky ale nesmí chybět, takže se přátelství vyplatí. Můžete si tak navzájem posílat dary a tím získat pár bonusů navíc. Klíčové je rovněž odemykání truhel, protože bez lepších předmětů začnete brzy zaostávat. Některé otevřete zhlédnutím reklamy, občas získáte nějaký klíč, ale především po vás bude vyžadována prémiová měna, které hraním získáte jen pomálu.
Zdá se, že mobilním hrám není souzeno mít zdánlivě ústřední mechaniku (zde bojování) na prvním místě. U upravování předmětů, čekání na body pro vylepšení postavy, plnění úkolů a získávání přátel totiž strávíte více času. Vedle toho tu nechybí ani prvek energie, která ale v tuto chvíli téměř nepřekáží a vyčerpat ji je obtížný úkol. Titul má navíc propracovanou grafiku, proto na slabších strojích nemusí běžet úplně plynule.
Závěr
Sacred Legends je poměrně tuctový pokus o převedení počítačové hry do mobilního světa. Povzbudivé je, že to mohlo dopadnout mnohem hůře. Hezky se na to kouká, souboje se pohodlně ovládají a potěší vás i množství předmětů nebo vylepšení. Trochu zklamáním je „multiplayer“ a množství času, které strávíte u managementu okolo. Skoro se také zdá, že se tvůrci nemohli rozhodnout, které freemium prvky do hry použijí, a tak tam dali všechny.
Stáhnout Sacred Legends
