Česká hra, perfektní grafika a zombíci všude okolo. To musí být… ano, vím, tenhle vtip jsem už jednou dělal, takže ho nebudeme opakovat. První Dead Effect mě překvapil hlavně kvalitním zpracováním a na další aspekty jsem tak úplně nekoukal, protože jsem tehdy hru nerecenzoval. U druhého dílu se už ovšem o něco takového snažím, takže se podívám na hru víc do hloubky. Zkusíme tak spolu odhrnout plášť hezké grafiky a podíváme se co je pod slupkou.
Dead Effect 2 – videorecenze
Ve vesmíru
Pokud jste hráli první díl, tak asi nebudete příliš překvapeni. Dvojka na něj navazuje opravdu důsledně. Takže tu narazíte na totožnou hratelnost, pokračující příběh i stejné prostředí. Opět se ocitneme ve vesmírné lodi, která zažila pohromu. Všichni cestující vědátoři se proměnili v zombíky a někdo je musel vystřílet. Dvojka zachovává zombíky a ještě k tomu přidává vojáky, kteří se po lodi taktéž pohybují a chtějí se vás zbavit. Proč?
Protože nejste člověk. Jste androidkou s velmi otravným hlasem, která vzešla z experimentů jednoho z vědců. To naštěstí bylo v době, kdy ještě neslintal vlastní mozek, takže jakž takž fungujete. A už byste se málem vydali do křemíkového nebe, kdyby vás druhá androidka nezachránila. Ta už tak otravně nezní. To je štěstí, protože vás valnou část misí bude doprovázet její hlas. Základem všeho je ale naštěstí…
Střílení
Ano, střílení zombíků přímo do obličeje (pokud ještě nějaký mají). To je zábava, obzvlášť pokud hrajete na gamepadu, ale ani dotykové ovládání není nijak špatné. Bez ovladače vám ale doporučuji mít zapnutou automatickou střelbu. Nepřátel nebude vůbec málo a nemyslete si, že to půjde jak po másle. Vůbec ne. Úrovně navíc nejsou úplně krátké, což musím pochválit. Hra držela mou pozornost mnohem více než rozkouskovaný Unkilled.
Hlavním cílem je vyčistit lokace, posbírat náboje, peníze, a pak se můžete zamýšlet nad nějakým úkolem, který většinou spočívá ve zmáčknutí nějakého tlačítka. To může působit dost přímočaře, ale autoři hru občas ozvláštňují animacemi, speciálními protivníky nebo střelbou z kulometu (který se tedy vůbec dobře neovládá). Občas si můžete i zajít do postranní místnosti, kde na vás budou čekat odměny navíc. To vše je zabaleno do velmi hezké grafiky s pokročilými efekty, které si nejvíce užijete na Nvidia Shield. S grafikou musím také zmínit hudbu, která byla velmi (nepřeslechnutelně) inspirována filmem Interstellar. I některé další prvky tak působí.
Nesourodá banda
Tato hra je možná ukecanější než by bylo zdravé. A to hlavně proto, že dialogy nejsou příliš dobře napsané a příběh žádným trhákem také není. Je tak možná trochu zbytečné, že po vás hra chce projít nějakými dialogy, než vás pustí do další mise. Stejně jim nebudete věnovat pozornost. Postavy také jako by vypadly z nějaké šablony. Minimálně tedy vědec s ruským přízvukem. Pak tu nechybí retard (jak ho hra sama občas nazývá) a dvojice androidek. Nakonec je to tedy pěkně nesourodá banda.
Free-to-play model překvapivě není nepřekonatelný. Pokud odmítnete platit, tak se nedostanete ke většině zbraním a budete muset mise častěji opakovat, abyste získali potřebný level. Za vydělané peníze si zvládnete nakoupit nějaké lepší vybavení, ale na zbraně zapomeňte. Důležité ovšem je, že si zahrajete i bez placení, a pokud budete chtít tvůrce podpořit, tak si můžete koupit nějaké herní předměty navíc.
Závěr
Není snadné vyřknout ortel nad českou hrou, která má perfektní grafiku, staví na střílení zombíků, ale zároveň v tolika ohledech pokulhává. Hrdost ovšem stranou. Dabing hlavní hrdinky je nepovedený, dialogy jsou nezajímavé a celý příběh nestojí za nic. Řada předmětů se skrývá za mikrotransakcemi, ale hraní si můžete užít i bez placení, ačkoliv budete muset některé mise opakovat. Jinak to není špatné a u střílení se můžete skvěle bavit. I třeba díky tomu, že máte zajímavé speciální schopnosti.