Možná vás napadne otázka, proč dnes recenzuji hru z roku 2013. A rozhodně to bude dobrá otázka. Titul Brothers se prvně objevil na konzolích předchozí generace a počítačích a minulý rok přeskočil na generaci současnou. O něco později i na iOS. Až nyní se ovšem dostal i na Android, což je skvělá záminka, proč se k této zajímavé hře vrátit. I přes všemožné výtky jde o jednu z nejzajímavějších záležitostí v obchodě Play.
Brothers: A Tale of Two Sons – videorecenze
Dva jsou víc než jeden
Po krátkém úvodu, kde mladší z bratrů vzpomíná na tragickou smrt své matky, přispěchá ten starší, aby ho přivolal na pomoc. Jejich otec je zraněný. A když mu ani doktor nepomůže, nezbude než dojít pro léčivou vodu do dalekých hor. To je příběhově asi tak všechno. Ale jen na první pohled. Už sám úvod rozehrává některá témata, která rezonují celou hrou. Třeba to, kdy se ani starší a silnější bratr neobejde bez mladšího sourozence.
Patřím mezi tu skupinu lidí, podle kterých může hratelnost vyprávět příběh. Když střílečka ve filmečcích představuje vysoké morální hodnoty, ale pak vás nechá hodinu střílet lidi, tak to úplně nefunguje. Právě Brothers je odpovědí na to, co by se stalo, kdybychom nechali vyprávět předně hratelnost (i když samozřejmě není první ani jedinou takovou hrou). Ovládáte oba bratry, mladšího levým virtuálním joystickem, staršího pravým. A často se vám to bude plést.
Sofistikované konstrukce
Ovládání je očividně navrženo pro ovladač a i na počítači bylo lepší hrát pouze s gamepadem. Z nějakého nepochopitelného důvodu tato mobilní verze gamepady nepodporuje (jak na iOS, tak Androidu). A to je ohromná škoda, protože dotykový displej není tak přesný, pohodlný a zážitek tím hodně trpí. Ovládat se hra dá, ale není to ono. Když se s tím sžijete, začnete objevovat hlavní kouzlo hratelnosti – kooperaci. Každý z bratrů totiž umí něco a jeden bez druhého jsou ztracení.
Zatímco ten starší nemá problém s plaváním a utáhne i větší páky, tak ten mladší se protáhne mřížemi a je snazší ho vyhodit na vyšší plošinky. Několik základních mechanik se až nápadně často opakuje stále dokola. Naštěstí je střídají velmi zajímavé nápady, třeba když nesete trubku úzkým prostorem, což připomíná stěhování. Jindy starší bratr jede na řetězu a druhý mu otevírá dveře. To představuje největší sílu a přednost tohoto titulu. Tedy, téměř.
Dechberoucí výhledy
Svět sám vypráví další příběhy na mnohem nižší úrovni. Krajina, lidé a drobnosti rozeseté okolo cesty dávají znát, že se pohybujete ve světě se zajímavou historií. Nejsou to nezajímavé plošinky, ale skutečný a žijící svět. Vaše postavy mohou interagovat s okolím, povídat si s postavami, hrát drobné minihry nebo koukat do krajiny. Tyto drobnosti fungují skvěle a doplňují lehce povrchní příběh o záchraně otce (i když o tom hra samozřejmě není, důležitější jsou právě ta témata vyplývající z hratelnosti).
Některé scény by se daly vyfotit a pověsit na zeď. Grafika je oproti konzolím samozřejmě osekaná a mnohem jednodušší, ale i tak vypadají jednotlivé výhledy a scenérie úchvatně. Každé prostředí přichází s vlastní atmosférou, ať už je to úvodní vesnička, noční les nebo krajina obrů. Má to ale i drobné nevýhody – telefon či tablet se u toho řádně zapotí. Dokonce i Shield Tablet měl místy potíže udržet plynulý chod a baterie se při hraní vybíjela obrovskou rychlostí. Zdá se ale, že za to může spíše nedotažená optimalizace. V dohrání vám to nezabrání, ale je to vada na kráse.
Závěr
Bylo by hloupé vám Brothers nedoporučit, přestože není pro každého. Skutečně to je spíše konzolová hra, která bez podpory ovladače nefunguje tak dobře. Hlavní témata perfektně rezonují v hratelnosti, postavy jsou dostatečně odlišné a svět nabízí zajímavou historii i drobné příběhy. Kazí to nedotažená optimalizace a možná i sám příběh vás může ke konci lehce zklamat. Přes to všechno jde o zážitek, na který asi jen tak nezapomenete.
Děkuji za zpětnou odpověd
pěkná recenze, chválím :)
Chci se zeptat, uvažuji o koupi, ta cena není malá... na jak dlouho přibližně vidíte hratelnost?
Děkji