Levný MacBook Neo zaujal při svém uvedení především nízkou cenou, která je však výsledkem řady ústupků. A právě jedna z jeho hardwarových úspor se nyní dostává pod drobnohled (viz techpowerup.com). Konkrétně jde o pouhých 8 GB operační paměti. Pokud systému tak začne paměť docházet, macOS využívá takzvaný swap a část dat dočasně přesouvá na SSD. Test YouTube kanálu UFD Tech ale naznačuje, že při určitém způsobu používání může tento mechanismus znamenat překvapivě vysoké množství zápisů na interní úložiště.
Princip je jednoduchý. Data, která se momentálně nevejdou do operační paměti, systém přesune na interní úložiště. Když je znovu potřebuje, načte je zpět. SSD tak v určitém smyslu supluje část operační paměti. Tento mechanismus je běžnou součástí moderních operačních systémů a samotné používání swapu není známkou závady. Otázkou je ale množství dat, které se tímto způsobem během dlouhodobého používání zapíše.
A právě na tuto oblast se zaměřil UFD Tech. Při testování MacBooku Neo sledoval mimo jiné množství dat zapisovaných na SSD v důsledku používání odkládacího prostoru. Při zhruba třech hodinách práce, která měla odpovídat běžnému používání počítače, bylo podle testu na SSD zapsáno téměř 900 GB dat. Pokud by tak člověk takové množství zápisů vytvářel každý den, v dlouhodobém horizontu by šlo o obrovské objemy dat.
Množství swapování se nicméně může dramaticky lišit podle toho, kolik aplikací uživatel používá, kolik má otevřených karet, jak velké jsou zpracovávané soubory nebo jak dlouho počítač běží bez restartu.
Rozdíl mezi 256GB a 512GB verzí je výrazný
Zajímavé výsledky přinesl také samotný test životnosti SSD – u 256GB modelu vyšel na základě testu odhad celkové životnosti přibližně na 414 TB zapsaných dat, zatímco u 512GB verze byl odhad podstatně vyšší, přibližně 1 521 TB. Rozdíl tedy není pouze v dostupné kapacitě. V testovaném případě měla větší varianta výrazně vyšší rezervu z hlediska množství dat, které lze na SSD zapsat.
Znamená to životnost jen několik týdnů?
Na první pohled mohou čísla působit alarmujícím dojmem. Pokud bychom například vzali odhad kolem 414 TB pro 256GB model a zároveň předpokládali přibližně 900 GB zápisů během každých tří hodin, dostaneme teoretickou životnost v řádu stovek hodin. Takový výpočet ale nelze interpretovat jako předpověď, že MacBook Neo po několika desítkách dní přestane fungovat.
Je totiž založen na extrapolaci extrémně intenzivního scénáře – reálné používání jednotlivých uživatelů se totiž bude nejspíše většinou od testu zásadně lišit a běžný člověk za den zapíše jen zlomek dat. Navíc hodnota TBW neboli předpokládaného množství zapsaných dat není přesným ukazatelem toho, že po jeho dosažení SSD okamžitě selže. Jinými slovy, překročení určité hodnoty zápisů automaticky neznamená konec životnosti disku – může klidně fungovat mnohem déle (klidně i několikanásobně).
Z hlediska dlouhodobé opravitelnosti je ovšem situace zajímavější, protože interní SSD v MacBooku Neo není koncipováno jako běžný snadno vyměnitelný disk. Pokud by tedy úložiště skutečně dosáhlo hranice své životnosti, výměna nebude tak jednoduchá jako u notebooku s klasickým M.2 SSD.
Osobně mám přesně dva roky HP 14 s AMD Ryzen 3 a ATI Radeon, 8GB DDR5 RAN a 512GB SSD Samsung MZVL4512HBLU-00BH1
Po dvou letech provozu je stav disku podle poslední verze CrystalDiskInfo 95% což mi přijde v pořádku.
Notebook je výborný jsem s ním spojojen, vysoké nároky příliš nemám hry téměř nehrají a výdrž je kolem 9 až 11h