Evropská komise společně s Evropskou vesmírnou agenturou (viz esa.int) a konsorciem SpaceRISE (zahrnujícím operátory SES, Eutelsat a Hispasat) po sedmiměsíčních jednáních uzavřely dohodu k programu IRIS². Konstelace přitom doznala oproti původním předpokladům výrazného posílení. Reakcí na zhoršující se bezpečnostní prostředí v Evropě je přidání 66 satelitů na nízké oběžné dráze s navýšenou odolností. Celkově se tak síť rozroste na 348 satelitů – 330 na nízké a 18 na střední oběžné dráze.
Andrius Kubilius, evropský komisař pro obranný průmysl a vesmír, řekl: „Dnes děláme rozhodný krok vpřed pro bezpečnost a digitální suverenitu Evropy. Urychlením poskytování prvních obranných a bezpečnostních služeb a posílením architektury IRIS² nejenže uvedeme síť do provozu s předstihem oproti plánu, ale také navýšíme kapacitu zabezpečených vládních služeb v rámci Unie o více než 60 %. Tato posílená konstelace, která se dostane na trh rychleji, poskytne našim členským státům, záchranným složkám i občanům odolné a autonomní připojení, které potřebují jak nyní, tak při krizích v budoucnu.“
Server gsmarena.com (viz gsmarena.com) připomíná, že na rozdíl od americké sítě Starlink společnosti SpaceX, která operuje s tisíci satelity a míří masově na běžné spotřebitele, je nicméně evropský systém IRIS², minimálně prozatím, koncipován jako veřejně-soukromé partnerství zaměřené primárně na kritickou infrastrukturu. Služby budou prioritně využívat vládní instituce, armáda, bezpečnostní složky, pohraniční stráž či krizové záchranné týmy v zemích EU a v partnerských státech, jako jsou Norsko a Island. Síť zajistí šifrované a nepřetržité spojení během živelních pohrom, kybernetických útoků nebo krizových situací. Do budoucna se však počítá s tím, že infrastruktura zpřístupní komerční širokopásmové připojení i pro podniky a občany v oblastech bez spolehlivého pozemního signálu.
Technickou implementaci, vývoj, kvalifikaci a validaci satelitů na oběžné dráze má pod dohledem ESA. Výrobu vesmírné i pozemní infrastruktury zajistí přední evropské aerokosmické společnosti jako Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space, OHB či Aerospacelab, doplněné o zapojení řady evropských startupů a malých a středních podniků.
Zrychlení rozvoje a navýšení počtu družic si vyžaduje dodatečné investice. Financování bude zajištěno kombinací rozpočtu EU pro období 2028–2034, investic od partnerů z konzorcia SpaceRISE a přímých příspěvků členských států. Některé země již závazky oznámily – například Polsko vloží do projektu 656 milionů eur, Maďarsko 500 milionů eur a Španělsko plánuje investici v rozmezí 1,6 až 2 miliard eur.
Konsorcium SpaceRISE aktuálně zahajuje přípravu velkokapacitní výroby satelitů, budování zabezpečených pozemních stanic a zajištění startů raket. První satelity by každopádně měly na oběžnou dráhu zamířit v roce 2029.
