Xiaomi Redmi 2

Xiaomi již nepatří mezi výrobce, jenž mezi zasvěcenými vzbuzují pocit nedůvěry. Tato čínská firma si svojí dobrou reputaci tvrdě vypracovala a nyní nám naservírovala další telefon ze svého repertoáru. Xiaomi Redmi 2 nahrazuje starší Redmi 1S, které je s námi již od minulého roku. Na papíře však k mnoha změnám nedošlo a ihned nás napadá otázka – vyplatí se nahradit starší model novým, nebo zůstává Redmi 2 za očekáváním?

Srovnání s Xiaomi Redmi 1S

Kompletní srovnání naleznete v našem katalogu

Xiaomi Redmi 2 – videopohled

Obsah balení

Jestli je pro Xiaomi něco typické, tak jsou to jednoduchá balení, což platí dvojnásob u Redmi 2. Krabička z tvrdého hnědého papíru obsahuje pouze telefon, přibalené dokumenty, nabíječku a USB kabel.

Za zapůjčení telefonu děkujeme e-shopu xm.cz

Design a zpracování: tohle už jsme někde viděli

Xiaomi si vypěstovalo svůj vlastní designový jazyk, který používá pro většinu svých produktů. Většinou černá přední plocha doplněná zadním zářivým krytem se dostala i na Redmi 2. V námi testované černobílé variantě sice telefon vypadá hezky, ale již trochu okoukaně. Stejný design najdeme u několika dalších modelů této značky a telefony vypadají, jako by je Xiaomi pouze zvětšovalo a zmenšovalo podle potřeby. Výrobce si však zaslouží pochvalu za dodržení stejně velkého displeje jako u předchůdce, tedy 4,7 palců, a tím pádem i kompaktních rozměrů – 134 × 67,2 × 9,4 milimetrů. Hmotnost je pak průměrná a 133 gramů není ani málo, ani hodně.

Na přední straně je všechno přesně tak, jak jsme již několik let zvyklí. Masivní procento plochy přední části zabírá displej, pod kterým nalezneme bohužel nepříliš povedenou trojici tlačítek. Ta jsou totiž senzorová a jejich barva je tmavě červená, což je špatně zpozorovatelné jak za dne, tak i večer. To že nejsou nijak podsvícená je alespoň částečně nahrazeno tím, že vibrují. Nad displejem je ale všechno v naprostém pořádku a k dispozici máme kompletní senzorovou výbavu včetně senzoru okolního světla a předního fotoaparátu. Pokud vás zajímá, kde je schovaná notifikační dioda, tak tu najdeme mezi tlačítky pod displejem. Ta svítí zelenou, modrou a červenou barvou podle události. Ručně si ji však nastavit nemůžete. Dioda je však dobře viditelná a rozhodně ji nepřehlédnete.

Nám se telefon dostavil na testování s bílým zadním krytem. Výrobce však nabízí i žlutou, černou, světle zelenou a růžovou variantu. Samotný zadní plast je velmi příjemný na dotyk, nicméně je díky povrchové úpravě a tvarování trochu kluzký. Naštěstí je telefon menších rozměrů, takže není problém ho uchopit trochu pevněji. Konstrukce zadního fotoaparátu vystupuje pouze nepatrně a při testování mi tato vada na kráse nepůsobila žádné problémy. Drobný detail v podobě lesknoucího se loga na spodní části zad je hezký, nicméně dokáže při přímém osvětlení házet odrazy do vašich očí a tak odvádět pozornost od práce.

Zadní kryt se dá samozřejmě sejmout a můžete si tak prohlédnout sundavací skořápku podrobněji. Při zkoumání zjistíte, že se jedná o celkem silný plast a Xiaomi zde rozhodně nešetřilo. To znamená, že by měl přežít i nějaký ten náraz, ale ruku do ohně bych za to nevložil. Pod samotnou skořepinou najdeme světle oranžovou baterii s kapacitou 2 200 mAh, kterou vyrábí Samsung. Ta bohužel blokuje přístup k dvojici micro SIM slotů a jednomu microSD slotu na paměťové karty. Na výměnu paměťové karty za běhu telefonu tak zapomeňte.

Zadní plastový kryt přesahuje i na boky telefonu a vytváří tak jakousi unibody konstrukci. Rohy jsou ergonomicky zaoblené tak, aby neřezaly do rukou a zpříjemňovaly práci s telefonem. To se Xiaomi povedlo a ani při delším držení jsem necítil větší tlak v místech dotyku s hranami přístroje. Pochválit musím jednoznačně boční tlačítka, která mají jak vysoký zdvih, tak i pevnou odezvu a vždy tak víte, jestli jste je zmáčkli, nebo ne. Najdeme zde tlačítko pro zapínání a regulaci hlasitosti. Obě se vešla na pravou stranu, ale dobře se mačkají a vždy víte, na jakém tlačítku máte prst položený.

Dílenské zpracování je na dobré úrovni. To znamená, že při běžném použití vás nebude obtěžovat vrzání, skřípání, či prosvítající displej a podobné neduhy. Dokázal bych si však představit menší rámečky pod a nad displejem a systémová tlačítka bych mnohem raději viděl na displeji, jelikož v tmavě červené barvě jsou opravdu nezpozorovatelná a ze začátku vám budou působit potíže.

Displej: velmi jemně a světle

Xiaomi se „pochlapilo“ a i na displeji s úhlopříčkou 4,7 palců se rozhodlo použít displej s rozlišením 1 280 × 720 bodů. To znamená, že výsledná jemnost se přehoupla přes hodnotu 300 bodů na palec, což je samozřejmě velmi dobrá hodnota a rastr je při běžném používání neviditelný. Tam ale plusy panelu nekončí, jelikož je typu IPS a díky tomu nabízí i velmi dobré pozorovací úhly a reálné barvy. Displej si navíc můžete v nastavení upravit a změnit můžete nejen jas, ale také teplotu a sytost barev, zapnout režim rukavic (možnost ovládání displeje v rukavicích) a použít volbu zabránění náhodného vytáčení (pokud máte telefon v kapse, tak díky senzoru přiblížení nedojde k započetí hovoru).

Co se jasu a čitelnosti displeje týče, tak tam také nemám jedinou výhradu. Automatická regulace jasu by sice mohla fungovat rychleji, ale nejde o žádný velký problém. Maximální jas je dostatečný i při použití venku a displej jsem neměl problém číst za jakékoliv situace. Zajímavá je také možnost displej „zmenšit“ tažením prstu od prostředního tlačítka k levému nebo pravému. To zobrazení zmenší na 4palcovou nebo 3,5palcovou oblast, takže se dá jednoduše ovládat jednou rukou. Možná trochu zamrzí chybějící možnost odemčení displeje dvojitým poklepáním. Kryté je odolným sklíčkem, takže bych se o poškrábání nebál.

Zvuk: tady se Xiaomi vyznamenalo

Trochu nečekaně mě velmi příjemně překvapily reprodukční schopnosti telefonu. Ten se totiž nepyšní žádnými DTS nebo jinými certifikacemi, nemá stereo reproduktor a v balení nenajdeme ani přibalená sluchátka. Hlasitý reproduktor mě ale hned na první poslech velmi překvapil, jelikož klade nečekaně vysoký důraz na basy, což není u mobilních reproduktorů zvykem. To se ale projevuje nepříjemně při vysokých hlasitostech, kdy telefon začne kvůli basovému projevu rezonovat.

Sluchátko pro hovory má velmi čistý přednes a i jeho hlasitost je na velmi dobré úrovni. Rozhodně jsem necítil potřebu zakrývat si druhé ucho nebo hledat tišší prostory pro vyřízení hovoru. Vlastní sluchátka připojíte přes 3,5mm jack nebo Bluetooth. 3,5milimetrový zvukový výstup také nabízí velmi bohatý zvuk a hudba je pěkně dynamická. A když už jsme u těch zvukových schopností, nesmí chybět zmínka o tom, že telefon disponuje i FM rádiem s podporou funkce RDS.

Baterie a výdrž: velmi příjemné překvapení

Při procházení parametrů telefonu jsem narazil samozřejmě i na baterii. Ta mě se svými 2 200 mAh nepřesvědčila o tom, že bude mít telefon dobrou výdrž. Můžu však s klidem říct, že jsem se hodně spletl. Ve spolupráci s novým čipsetem od Qualcommu a dobré optimalizaci spotřeby se dostáváme na nadprůměrné hodnoty. S telefonem není problém se při lehké zátěži dostat na dva až tři dny výdrže. Se dvěma dny můžete stále počítat i při lehce vyšší zátěži, ale počítejte s tím, že pozdní odpoledne druhého dne už budete přežívat tak s 10 až 15 procenty baterie. Samozřejmě ale není problém telefon vybít i během jednoho dne, čehož lze dosáhnout častým hraním a používáním navigace. Ani v tom případě se ale nemusíte omezovat. Telefon má totiž vyměnitelnou baterii a není problém si tak koupit jednu náhradní.

Hlavním žroutem baterie je samozřejmě fotoaparát, hraní her nebo například používání navigace. V našem standardizovaném testu, kdy jsme telefon nechali streamovat HD video přes Wi-Fi s hlasitostí sluchátek a jasem displeje na 50 %, se telefon samovolně vypnul v průměru po 8 hodinách a 34 minutách. To je velmi dobrý výsledek a telefon tak jednoznačně spadá do současného nadprůměru. Na 80 % kapacity se pak nabil v průměru za 114 minut, na 100 % kapacity pak za 182 minut.

Hardware: na půli cesty

Xiaomi si jako čipset zvolilo novinku od Qualcommu, konkrétně Snapdragon 410. Ta sice nepřináší velký nárůst z pohledu výkonu, ale přináší podporu LTE a je také energeticky méně náročná. Procesor v čipsetu je 4jádrový a pracuje na frekvenci 1,2 GHz. Doplněný je grafickým čipem Adreno 306 a jedná se o 64bitový čipset, což znamená, že umí efektivněji využívat operační paměť. To se projevilo i za běžného provozu, kdy telefon neměl problémy s běžnými aplikacemi. Z pohledu výkonu sice telefon nijak zvlášť neexceluje, ale rozhodně se nenechá zahanbit ostatními telefony ze stejné cenové kategorie.

V čem ale vidím kámen úrazu je operační paměť. Ta činí pouze 1 GB a nadstavba MIUI by si zasloužila již dvojnásobnou hodnotu. K běžnému použití budete mít běžně kolem 200 až 300 MB, což znamená, že většinu aplikací budete zapínat znovu a znovu. Nezřídka se mi také musela znovu načítat domovská obrazovka a celkově se systém nechoval tak dobře, jak mohl. Zde musím zmínit, že Xiaomi během testování tohoto modelu oznámilo vylepšenou verzi Redmi 2, která nabídne 2 GB operační paměti a již nyní mohu říct, že se vyplatí počkat a koupit až vylepšenou variantu. Interní úložiště s kapacitou 8 GB také nikoho neohromí, ale máme k dispozici alespoň slot na microSD karty, kam si můžete ukládat vaše data. S instalací aplikací na kartu však nepočítejte. K vašim potřebám budete mít dostupných přibližně 5,5 GB.

V AnTuTu benchmarku si Redmi 2 připsalo 20 075 bodů. V 3D Marku si telefon připsal 2 641 bodů. Multifunkční Vellamo benchmark nebyl schopný otestovat prohlížeč, který padal kvůli nedostatku RAM, v multicore testu skóroval 1 250 bodů (mezi Nexusem 4 a Motorolou Moto G) a v Metal testu si připsal 776 bodů (mezi Motorolou DROID Razr a Asusem Nexus 7). Výkon tedy odpovídá očekáváním a spadá do současného průměru.

Herní výkon patří k průměru a zahrajete si téměř cokoliv, nicméně nepočítejte s bezproblémovým během náročnějších 3D her.

Uživatelské prostředí a nastavení: barevné MIUI je zpět

Xiaomi stále pilně pracuje na své nadstavbě MIUI, kterou česká komunita překládá a dostává se i do telefonů v české distribuci. Prostředí se vyznačuje velmi pestrými a sytými barvami, které zaujmou na první pohled. To se ale nemusí líbit každému a někdo by spíše ocenil střídmější barevné spektrum a celkový vzhled prostředí.

Odemykací obrazovka patří k tomu jednoduššímu, co je na trhu k dispozici. Na obrazovce se zobrazuje čas, datum a tažením z pravé části displeje můžete rychle zapnout fotoaparát. Pokud máte nepřečtenou zprávu nebo jiné upozornění, tak se zobrazí na spodní straně. Telefon odemknete tažením prstu od spodní strany displeje nahoru.

Rozepisovat se více o vzhledu prostředí asi nemá smysl, zmíním tak pouze velmi pestré barvy, které Xiaomi zvolilo. Ve stylu iOS jsou všechny vaše aplikace na domácích obrazovkách a menu aplikací zde chybí kompletně. To znamená, že pokud odstraníte aplikaci z domácí obrazovky, kompletně ji odinstalujete. Můžete si ale vytvářet složky a tím si organizaci ulehčit. Dále si můžete změnit tapety nebo animace přesunů obrazovek.

Notifikační oblast je rozdělena do dvou záložek, mezi kterými se přesunujete ze strany na stranu. Na první obrazovce se zobrazují hlavní upozornění a posunutím se dostanete na rychlé přepínače. Zároveň zde máte zkratku do plného nastavení a pro změnu jasu displeje.

Nastavení telefonu je také celkově předělané a přibylo spoustu možností nastavení. Upravit si můžete například teploty barev a sytost displeje, notifikační lištu a zvukové profily i efekty. Nastavit se dají i samostatné nativní aplikace a upravit si tak můžete ledacos. Pro někoho by takové množství nastavení ale mohlo být matoucí a je škoda, že nelze zapnout nějaké zjednodušené nastavení, které by obsahovalo pouze základní a nejzajímavější možnosti.

Fotoaparát: příjemné překvapení

Nikoho určitě nepřekvapí přítomnost dvojice fotoaparátů. To je dnes standardem už i nejlevnějších přístrojů. V tomto případě zadní snímač disponuje rozlišením 8 Mpx a přední rozlišením 2 Mpx. Snímky mě příjemně překvapily a patří do toho lepšího, co dnešní telefony této kategorie nabízí. Oba snímače jsou vybaveny automatickým zaostřováním a zadní dostal také LED přisvětlení. Obraz je ostrý a automatická volba expozice funguje velmi spolehlivě. Přisvětlení se hodí i na objekty, které jsou vzdálené více než 20 centimetrů od snímače. Finální obraz je ostrý a barvy mají lehce přidaný kontrast. Postprocessing však není příliš agresivní a obraz vypadá věrohodně.

Aplikace fotoaparátu je povedená a nabídne i rozšířená nastavení. Stejně tak je k dispozici řada filtrů, možnost vyvážení bílé barvy nebo také režim HDR a panorama. Pokročilý manuální režim ale k dispozici není a expozici si tak sami nenastavíte.

Videokamera: zdařilé FullHD

Video dokáže Redmi 2 natáčet až v rozlišení FullHD, což je zcela dostačující. Výsledek určitě patří k tomu lepšímu, co z mobilů známe, záznam je dostatečně ostrý a detailní. Opět musím zmínit hezké a na pohled příjemné podání barev.

Xiaomi Redmi 2 – testovací video, 1080p

Telefonní funkce: jednoduchý telefon

Z telefonních funkcí nijak ohromeni nebudete, ostatně jako u jakéhokoliv jiného Xiaomi telefonu, ale telefonní seznam přesto nabídne základní synchronizaci kontaktů přes Google účet nebo Exchange. Chybí naopak v základu synchronizace se sociálními sítěmi. V základu tak najdete pouze aplikaci Telefon, která, nečekaně, slouží k telefonování a procházení protokolem hovorů. Seznam kontaktů je seřazený abecedně a jednotlivé kontakty vám ukážou například e-mail, telefonní číslo a další informace nutné k mezilidské komunikaci.

Zprávy a e-mail: po sociálních sítích ani stopy

Telefon je od čínského výrobce, a proto není překvapením, že v něm tak nějak chybí to, co ostatní mívají lepší. Čína „nefrčí“ na Facebooku nebo Twitteru, ale hlavně na Weibo, takže zde nenajdeme ani jednoho z těchto klientů. Naštěstí nechybí Obchod Play, přes který si můžete aplikace doplnit.

Alespoň aplikace pro zprávy a e-mail zůstaly zachovány. Zprávy se vám automaticky synchronizují s vaším seznamem kontaktů a jsou plně lokalizovány do češtiny. Aplikace e-mail vás sice nechá přihlásit se do libovolného účtu a ten pak v aplikaci používat, ale pokud máte schránku od Googlu, nejspíše sáhnete po možnosti stáhnout si Gmail klienta z Obchodu Play, na kterého jste zvyklí z ostatních telefonů.

Organizační funkce: nic netradičního

V základu nabízí Redmi 2 všechno potřebné, jako je kalendář, poznámky nebo záznamník. Do základu přibyl navíc skener QR kódů, kompas, správce SIM karet, optimalizace telefonu (mazání mezipaměti) nebo počasí.

Konektivita, internet: LTE tu je, ale bohužel omezené

Konektivita přístroje je celkem slušná a zahrnuje většinu nejpodstatnějších prvků. Mobilní sítě v pásmech druhé a třetí generace problém působit nebudou, ale rozhodně zamrzí omezené LTE. Tím mám na mysli to, že telefon podporuje pouze pásma 1 800 a 2 100 MHz, která u nás nejsou úplně směrodatná. Telefon dostal i funkci Dual SIM, takže není problém provozovat dvě SIM karty naráz. Ty jsou vždy aktivní (kromě telefonování, kdy je aktivní pouze používaná SIM karta) a obě jsou standardu Micro SIM.

Bezdrátová konektivita obsahuje ještě Wi-Fi a/b/g/n, Bluetooth ve verzi 4.0 a GPS. Wi-Fi tak podporuje ty nejrozšířenější standardy, kromě novějšího ac. NFC v telefonu nenajdeme, ale v dané cenové relaci se nejedná o velký nedostatek.

Xiaomi se zatím neobtěžovalo s vydáním vlastního internetového prohlížeče a budete se muset spokojit s Chromem od Googlu. To však není žádné mínus a alespoň budete s prostředím prohlížeče sžití z ostatních telefonů.

GPS: bez problémů i mapových podkladů

Xiaomi Redmi 2 jde i navigování. Bez problému a rychle zafixuje polohu a tu si pevně drží. Použitý GPS čip je spolehlivý a nemusíte se obávat, že by vás při navigování nechával, jak se říká, viset. Dopomáhat mu bude A-GPS a GLONASS. Žádné extra mapové podklady nečekejte, bohatě by vám měly totiž stačit Google Mapy, které si můžete z Obchodu Play zdarma stáhnout. Ani ty totiž nejsou v telefonu předinstalované.

Zhodnocení: doporučujeme počkat

Xiaomi Redmi 2 je jednoznačně jeden z nejzajímavějších telefonů ve své třídě. Za svojí cenu nabídne dobré zpracování, schopné fotoaparáty, velmi solidní výdrž na jedno nabití a vyváženou výbavu. Povedené prostředí MIUI potěší každého, kdo si telefon rád přizpůsobí svým potřebám a rád se zapojuje do komunity, která nadstavbu vyvíjí a upravuje. To všechno má ale jeden malý háček.

Tím háčkem je překvapivě operační paměť. 1 GB RAM sice některým telefonům bohatě stačí, ale na Redmi 2 s nadstavbou MIUI je to prostě málo. Běžně máte k dispozici mezi 200 až 300 volnými MB RAM a to znamená zpomalené prostředí, restarty aplikací a někdy zdlouhavý multitasking. Telefon v současnosti doporučuji tedy nekupovat, a to z jednoho prostého důvodu.

Tím je ohlášení vylepšené verze Redmi 2, kterou Xiaomi reaguje na vlnu nevole napříč zákazníky, kteří si telefony koupili a nejsou s výkonem spokojení. Novější verze totiž dostane 2 GB RAM a tím se vyřeší problémy, které kvůli omezené paměti vznikaly. Kromě pár neduhů, jako jsou špatně čitelná tlačítka pod displejem, omezené LTE nebo slabší aplikační výbava se dá překousnout a troufám si říct, že lepší operační paměť udělá z Redmi 2 nový bestseller. Přechod z první generace tak v součanosti příliš smysl nedává, jelikož rozdíly nejsou tak markantní, abyste si museli kupovat nový telefon. Opět bych doporučil počkat a pořídil si až vylepšenou variantu.

Za zapůjčení telefonu děkujeme e-shopu xm.cz

Konkurence

Jako úhlavního konkurenta vidím Honor 3C. Ten má vše co Redmi 2, tedy kromě LTE, a navíc nabízí právě 2 GB operační paměti a lepší cenu, která činí přibližně 3 800 korun. Displej je sice mírně větší, ale v ruce rozdíl příliš nepocítíte. Prakticky ve všech disciplínách jsou si oba telefony rovny, ale díky lepšímu hardwaru bych doporučil spíše Honor 3C.

Jestli toužíte po „opravdovém“ LTE, které chytíte na všech našich frekvencích, tak sáhněte po Huawei Ascendu Y550. Telefon je navíc o něco levnější a nabídne ještě o kousek lepší výdrž na jedno nabití. Displej je ale u Huawei znatelně horší a stejně tak i datové úložiště nabídne pouze 4 GB.

Jestli byste chtěli ještě nějakou tu korunu ušetřit, tak doporučím Asus ZenFone 4. Ten sice nenabízí LTE, tak dobrou výdrž nebo tolik jemný displej, ale všechno co umí, dělá velmi dobře. Systém je povedený a dobře optimalizovaný, konstrukce velmi pevná a kolem dokola je to telefon bez výraznějších mínusů.

Konkurentem ze stánku Microsoftu bude Lumia 535. Ta se jako první honosí jménem Microsoft a přichází v pestrých barvách a samozřejmě také s výtečně optimalizovaným systémem Windows Phone 8.1, který bude následně aktualizován na Windows 10. Pokud se tedy nechcete prát s „nástrahami“ Androidu, je Lumia 535 vhodnou volbou.