Samsung Galaxy S III Neo

Samsung Galaxy S III je legenda. A to bez nadsázky. Její recenze patří k jednomu z nejčtenějších článků, které kdy na mobilenet.cz vůbec vyšly. Ať už se s jejími závěry o téměř bezchybném telefonu ztotožníte nebo ne, vysoká čísla prodejnosti mluví sama za sebe. Telefon se přestal prodávat až po dvou letech, což je v dnešním dynamickém světě mobilních telefonů opravdu pozoruhodný výkon. A kdybyste dnes vyrazili na nákupy, nejspíše byste jej v nějakém zapadlém krámku ještě našli. Cenovka bude v tomto případě něco okolo šesti tisíc, což je oproti původním patnácti tisícům skutečně výrazný rozdíl.

Přesně tam, kde původní model skončil, začíná jeho nástupce. Do názvu přibylo slůvko Neo, změn v hardwaru je méně než málo a cena začíná na příjemné hladině oněch šesti tisíc. Naváže Neo na úspěchy svého předchůdce, anebo je taková recyklace nesmyslná?

Samsung Galaxy S III Neo – rychlý videopohled

Design a konstrukce: rozdíly nehledejte

Podobnost se starým modelem je přímo zarážející. Ať už se podíváte na jakýkoli detail, všechno zůstalo přesně tam, kde to bylo na původním S III a tak pravou identitu zjistíte až po zapnutí přístroje anebo podle štítku pod baterií.

Na jednu stranu telefon svoje stáří nezapře. Lesklá plastová skořepina jako zadní kryt budila rozpaky už při svém uvedení a dnes bychom našli spoustu telefonů, které toto řeší lépe nebo používají lepší materiály. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že nemluvíme o vlajkové lodi výrobce, ale o jednom z mnoha přístrojů zastupujících střední třídu – pak je použití těchto materiálů i konstrukčního řešení zcela oprávněné. Galaxy S III navíc založil designový směr Samsungu, kterého se výrobce po dvou letech stále drží a ve střední třídě tak mezi ostatními modely vypadá Galaxy S III Neo stále aktuálně. Lesklé kryty ale znamenají, že se i přes opatrné používání nevyhnete nejrůznějším drobným škrábancům.

Nový model nepoznáte ani podle úchopu. Novinka je sice o 0,1 mm širší a 1 gram lehčí, ale tyto hodnoty nemáte šanci poznat. Co však už poznáte, je fakt, že u senzorových kláves pod displejem zmizela vibrační odezva. Je to sice jen detail a taky se může jednat o vlastnost předprodejního vzorku, ale i tak každý krok směrem zpět zamrzí.

Dál už není moc o čem psát, pokud nebudeme chtít opakovat slova ze dva roky staré recenze původního Galaxy S III. Na svém místě zůstaly konektory pro sluchátka i microUSB, stejně tak jako pravé zapínací tlačítko a pravá kolébka pro ovládání hlasitosti. Celé to tvoří příjemně vyvážený celek, který si v dnešní době zbytečně přerostlých telefonů nemůže nezískat sympatie. Samozřejmě bychom uvítali například vyšší odolnost proti vodě, ale to bychom byli cenově někde jinde.

Displej: oslní i dnes

Takový displej si ostudu neudělá ani dnes. V dané cenové kategorii bude spojení HD zobrazovače AMOLED technologie (ať už její odpůrci říkají cokoli) silné lákadlo. Opět bychom mohli uvažovat, jestli by FullHD nebylo lepší, ale to je asi tak jediné, co by nás mohlo ohledně displeje napadnout. Opravdoví šťouralové by se mohli pozastavovat nad použitím matice PenTile, ale můžeme jenom zopakovat tvrzení z původního testu: pixely nebyly při běžném pozorování viditelné ani tehdy a nejsou ani dnes. Zblízka však samozřejmě rozdíl poznáte.

Zázraky ale od této technologie nemůžete čekat v oblasti viditelnosti na přímém slunci. Je to zhruba plus mínus stejné jako u ostatních technologií a nevyhnete se tak hledání alespoň nějakého stínu. Čidlo pro nastavení jasu na základě okolního světla funguje dobře, ale v extrémních podmínkách moc nepomůže ani plně nastavený jas.

Zvuk: hraje dobře

Špičkové parametry svého předchůdce si S III Neo naštěstí podržel. Znamená to, že pokud vyměníte dodávaná špuntová sluchátka za lepší model, budete rozhodně spokojeni. Totéž lze říci i o reproduktoru pro hovory a také hlasitém reproduktoru, který ani na nejvyšší hlasitost nezkresluje zvuk. Nečekejte od něj však žádné basy anebo takové podání, jako předvádějí přístroje se stereo reproduktory, na to je „es-trojka“ příliš stará/levná.

Telefon tak lze jednoznačně doporučit jako náhradu hudebního přehrávače. Stačí dokoupit nějakou větší paměťovou kartu, lepší sluchátka a můžete zažít opravdu kvalitní zážitek, vzhledem k ceně určitě. Dopomáhá tomu i dvojice zvukových funkcí typická pro Samsungy. AdaptSound umí sladit telefon, sluchátka a vaše uši do jednoho perfektního celku a nechybí ani SoundAlive, což je ekvalizér se spoustou předvoleb, ve kterém je přístupné i pásmové nastavení.

Baterie a výdrž: stále dobrý držák

Samsung Galaxy S III si získal srdce mnohých uživatelů i proto, že předváděl dobré výkony, co se výdrže na jedno nabití týče a můžeme s potěšením konstatovat, že tato vlastnost zůstala zachována i u následovníka.

Baterie s kapacitou 2 100 mAh sice příliš nadějí nevzbuzuje, ale předností telefonu je dobře vyladěný systém a také AMOLED displej, u kterého se při správě zvolených barevných schématech (s co největším podílem černé), dá dosáhnout velmi slušných hodnot.

Lze tak jenom shrnout postřehy, jaké jsme udělali před dvěma roky. I při velmi intenzivním používání nebude problém dosáhnout hranice 24 hodin na jedno nabití, naopak při střídmém používání není nereálná ani trojnásobná doba.

Pro srovnání uveďme i výsledky našeho syntetického testu výdrže, který zahrnuje sledování streamovaného videa s rozlišením displeje s 50% intenzitou jasu a 50% úrovní hlasitosti zvuku ve sluchátcích. Takto zapnutý vydržel S III Neo 425 minut. Na 80 % kapacity se telefon nabije za 105 minut, na plné nabití musíte počkat dalších 40 minut.

Velkým plusem pro tento model je rovněž fakt, že s ním bude kompatibilní spousta příslušenství pro S III. To znamená i například tuto obří baterii.

Hardware a výkon: pozor, změna

Nyní se dostáváme asi k nejzajímavější části recenze, a to proto, že zde můžeme konečně mluvit o nějakých změnách. Dva roky jsou totiž velmi dlouhá doba a přijít s původním hardwarem by bylo nemyslitelné. Změny ve vnitřnostech tak činí přejmenování telefonu opodstatněným, i když to tak na první pohled vůbec nevypadá.

Konkrétně to znamená nahrazení Exynosu 4412 moderním Snapdragonem 400. To ale v praxi nijak nepocítíte, oba dva telefony jsou subjektivně stejně rychlé. Pro nějaké přesnější pozorování musíme spustit benchmarky.

Zatímco u testů zaměřených čistě na výpočetní výkon to znamená drobný pokles, naopak značný nárůst vidíme u těch benchmarků, které se zaměřují na výkon v 3D vykreslování. To je zásluha grafického čipu Adreno 305. Z tohoto důvodu se nemá moc smysl shánět po starším kousku, pokud si alespoň občas zahrajete nějakou hru, pak vám Neo bude lepším společníkem.

Stejný posun se odehrál i u velikosti RAM. Původní 1 GB by dnes byl limitní, naopak 1,5 GB je už hodnota, proti níž nelze mít sebemenší výhrady. Opět můžeme pozorovat, že to při běžném chodu telefonu nepoznáte. Rozdíl se projeví až při používání aplikací. Textový editor se kupříkladu nezavře pokaždé, když se z něj přepnete do internetového prohlížeče a podobně. Stejně tak se uvedená hodnota může hodit pro hráče.

Po spuštění hlásí telefon 646 MB použito a dalších 708 MB k dispozici. Pro úplnost ještě dodejme čísla o vnitřní paměti. Z deklarovaných 16 GB je přístupných asi 11,6 a 600 MB již použito. Aplikace lze přesouvat na SD kartu (do kapacity 64 GB), ale nutno podotknout, že kvůli restrikcím v novém Androidu a ze strany vývojářů aplikací to ne vždy funguje tak, jak by mělo. Volba přesunu je ne vždy dostupná a pokud ano, tak dojde k přesunu pouze části dat. Kupříkladu u Asphaltu 8, který má asi 1,5 GB, bylo na kartu přesunuto směšných 64 MB.

Operační systém a uživatelské prostředí

Operační systém je Android 4.4.2 KitKat s nadstavbou Touchwiz. Příliš se neliší od svého předchůdce a popravdě ani od ostatních Samsungů. Rádi bychom napsali něco v tom smyslu, že je novinka naprosto totožná se svým předchůdcem a odkázali vás na jeho recenzi. Ovšem tak jednoduché to není. Tu a tam se ubíralo, a tak telefon působí spíše jako zástupce střední třídy, než nějaké pokračování vlajkové lodi.

Jedna z typických ukázek je například ovládání pomocí gest. Tam, kde na vás SIII vysypala celou obrazovku s nejrůznějšími nastaveními, tam má Neo jen chudé tři položky do počtu, aby se neřeklo. Klidně je můžeme všechny vyjmenovat, nijak se při tom nezdržíme: přímé prohlížení volaného kontaktu, utlumení zvuku a pořízení screenshotu.

Osobně jsem si na všechna tato pohybová gesta příliš nezvykl, ale někomu by mohla v telefonu chybět. Na druhou stranu tu máme možnost pouštět vybrané aplikace v oknech vedle sebe. Není jich moc a většinou se jedná o systémové aplikace, jako je například prohlížeč, mail, psaní zpráv atd., ale i tak to posunuje práci se smartphonem o kus kupředu.

Zamykací obrazovka se příliš neliší. I zde je možno přidávat různé widgety, nastavit si duální hodiny v případě roamingu nebo vybrat jeden ze dvou efektů odemykání. Ve stejném duchu můžeme pokračovat i u hlavní obrazovky. Uživatel si může vytvořit až sedm obrazovek a ty pak postupně zaplňovat ikonami a widgety. Pomocí gesta se pak dají zobrazit všechny plochy najednou, to pro případ, že byste se při jejich nastavování ztratili.

Fotoaparát a videokamera: stále velmi slušené výkony

Osmimegapixelový fotoaparát pořizuje snímky v maximálním rozlišení 3 264 × 2 448 pixelů, videa lze pořizovat ve FullHD rozlišení. Vypadá to tedy na stejný fotočip jako u SIII, jen prostředí fotoaparátu se změnilo. Konkrétně jde o prostředí z modelu S4 a spousty dalších, které následovaly.

Vlevo nahoře je ikonka pro přístup k nejpoužívanějším funkcím (blesk atd.) a pro přepínání čelní a zadní kamery. Vlevo dole se pak tapnutím na obrázek dostanete do galerie. Pravá strana je pak vyhrazena spoušti fotoaparátu, spoušti videa a přepínači módů. Ty jsou následující:

• Auto – automatika pro nejlepší výsledky
• Překrásná tvář – mód pro portréty
• Nejlepší fotografie – krátká série, z níž vybíráte jednu nejlepší
• Sériový snímek – dávka s rychlostí 3 snímky za sekundu
• Nejlepší obličej – Vybere nejlepší obrázek každé osoby z pěti po sobě jdoucích záběrů, aby vznikl nejlepší obrázek sloučené skupiny
• Zvuk a foto – doprovodí fotografii krátkým zvukem
• Sytý tón (HDR) – zvýraznění kontrastů
• Panoráma – seskládání snímku z několika postupných
• Sport – krátká závěrka, určeno pro rychlý pohyb
• Noc – dlouhá závěrka a vysoká citlivost, chce to pevnou ruku nebo stativ

Některé funkce mají své opodstatnění, třeba HDR, nejlepší fotografie anebo nejlepší obličej mohou pomoci méně zkušeným fotografům dosahovat lepších výsledků. Jiné módy, jako například noc nebo sport se sice mohou snažit něčeho dosáhnout, ale bez kvalitní optiky se jim to povede jen stěží.

S finálním hodnocením kvality fotoaparátu jsem ovšem na rozpacích. Původní SIII bylo dáváno coby příklad, jak mají snímky z mobilu vypadat, ale tady bych si už tak jistý nebyl.

Testovací model si totiž někdy postaví hlavu a nezaostří na nic bližšího. Na fotografiích se to samozřejmě podepíše negativním způsobem, a proto je potřeba brát následující sérii snímků s rezervou a prohlédnout si také fotografie z původního SIII.

Samsung Galaxy S III Neo – testovací video, 1080p

Naopak video vypadá velice dobře. Ve FullHD záznamu vyniknou detaily, barvy jsou živé a telefon nemá problém ani při rychlejším pohybu.

Multimediální funkce: pro milovníky hudby

Hudební přehrávač je ta část telefonu, kde lze téměř bez výjimky jen chválit. Potěší široká podpora formátů, mezi kterými nechybí ani .flac. Bohaté možnosti ještě navíc doprovází funkce Adapt Sound a také propracovaný ekvalizér s předvolbami, kde nechybí ani pásmové nastavení. Telefon hraje velmi dobře a v případě, že nejste nijak poznamenání zvýšenými zvukovými nároky, byste se mohli spokojit i s dodávanými špuntovými sluchátky.

Podobně se můžeme vyjádřit i o přehrávači videa, který se také od dob původní SIII posunul. Poradí si i s .mkv soubory, stejně tak se soubory s českými titulky. Spuštěné video pak můžete nechat běžet v okně.

I galerie vypadá jako na vyšších modelech. Náhledy fotek můžete snadno zoomovat, při jejich prohlížení pak můžete využít výhod rozděleného displeje. V menu jednotlivých obrázků najdete i jednoduché nástroje pro jejich editaci, jako je otočení, ořezání, nejrůznější efekty anebo vkládání poznámek. Celou galerii pak lze použít pro prezentaci fotografií. Nastavit lze nejenom rychlost střídání snímků, ale také přechodové efekty.

Součástí multimediálního balíčku je i rádio. To hraje pouze s připojenými sluchátky, umí však RDS a vysílání lze i nahrávat.

Telefonování a zprávy: slušný standard

U aplikací pro obsluhu telefonu a textových zpráv zůstává vše při starém. Není to špatně, jedná se standardní základ, který bude drtivé většině uživatelů postačovat. Při práci s telefonním seznamem potěší takové drobnosti, jako je možnost „swypnutím“ přepnout z vytáčení do módu psaní zpráv anebo zahájení hovoru.

Podařené je i psaní zpráv, tedy v případě, že nemáte ve zvyku ihned nahrazovat vestavěné aplikace nějakými lepšími. Klávesnice rovněž postačuje bez problémů. Samsung ji označuje jakou „českou qwerty“, nicméně rozložení odpovídá QWERTZ a nikde v nastavení nelze změnit. Samotné psaní pak můžete uskutečnit vyťukáváním, ke kterému si můžete zapnout prediktivní dokončování, anebo pomocí tahů, které také odhadují záměr napsat určité slovo. A samozřejmě nechybí ani hlasové zadávání Googlu.

Organizační funkce: musíte instalovat

Telefon se vyloženě neprofiluje jako manažerský, jedinou vyloženě organizační funkcí, kterou zde nalezneme je S Plánovač, což je pokročilý kalendář. Umí všechny možné druhy náhledů a synchronizaci s Google účtem. Pro nenáročné použití bohatě dostačuje, jinak máte k dispozici široké spektrum aplikací třetích stran.

To budete muset využít v případě, že budete chtít prohlížet nebo editovat kancelářské soubory. V telefonu není předinstalovaný žádný prohlížeč, ani editor, ale to lze samozřejmě velice snadno napravit.

Navigace a GPS: jen tak se neztratíte

Telefon je vybaven jak funkcí GPS s rozšířením A-GPS, tak ruským systémem Glonass. Díky tomu je zjištění polohy rychlé, přesné a bezproblémové. Využít ho můžete pro předinstalované Google Mapy, případně si i doinstalovat vlastní aplikaci.

Datové funkce a konektivita: tady se šetřilo

Asi největší rozpaky budí Samsung Galaxy SII Neo v oblasti datových funkcí a konektivity. Kdyby zůstalo vše při starém, ani by to tak nevadilo, ale potichu se vytratila spousta nenápadných, ale přesto užitečných funkcí.

Začněme u datových funkcí. Původní SIII neumělo LTE a nenajdeme ho tedy ani zde. Snapdragon 400 sice LTE umí, ale zde je osazena jedna z jeho levnějších variant, a tak se nabídka datových funkcí zastavila na HSPA +. Může se to zdát dostatečné, ale jak rychle pokračuje výstavba sítí LTE, byla by to oprávněná investice do budoucna i u levnějšího telefonu. Na druhou stranu by to zase ublížilo prodeji telefonů, jako je S4 mini nebo S5 mini, a tak se Samsungu nelze divit, že nenechá mezi svými telefony rozpoutat kanibalizační válku.

Pro bezdrátové spojení s blízkými zařízeními nechybí nic podstatného. Wi-Fi umí a/b/g/n 2,4 i 5 GHz, Bluetooth je ve verzi 4.0. Nezapomnělo se ani na NFC, ale zde pozor: čip obhospodařující tuto technologii se ukrývá v baterii, což nejenom zvedá její cenu, ale také problematizuje využití neoriginálního příslušenství.

Teď ovšem přijde hlavní série nedostatků, které se dotýkají schopnosti komunikovat po drátech. Jakmile připojíte telefon k počítači, můžete vybírat z režimů mediální zařízení (MTP) anebo Fotoaparát (PTP). S oběma sice přenesete soubory tam a zase zpátky, ale o rychlosti USB Mass Storage si můžete nechat jenom zdát.

Také zapomeňte na propojování telefonu a televize prostřednictvím protokolu MHL. A do třetice všeho zlého je zde absence USB On-the-Go. Nejsou to sice nějak masově rozšířené funkce, ale kdo si na ně jednou zvykne, ponese jejich absenci nelibě. Možná se jedná o nedostatky levnějšího čipsetu, možná o záměr Samsungu nekonkurovat dražším modelům anebo srazit cenu co nejníže.

Tak jako tak to dobře reprezentuje rozdíl mezi oběma telefony: zatímco SIII byla vlajková loď, špičkový model, který se snažil svým uživatelům nabídnout maximum možného, SIII Neo už je klasická střední třída, která musí myslet i na cenu, což s sebou nese určité a nevyhnutelné kompromisy.

Zhodnocení a závěr

Po skončení testu se do mysli dere hlavně otázka, pro koho je telefon určen. Ten, kdo toužil po SIII v době jejího uvedení, ale nedisponoval dostatečným obnosem pro její pořízení, si ji nejspíše koupil později anebo dnes podobně touží po jiném nedostupném telefonu.

Telefon zkrátka nezapře, že je už nějaký ten pátek na světě. Kdysi to mohla být špička, ale dnes už najdeme mnoho zajímavějších telefonů. Na druhou stranu byly mnohé použité technologie natolik kupředu, že mají šanci zaujmout i dnes. Také nesmíme zapomenout na fakt, že displej není z kategorie přerostlých obrů, za což telefon získává další body. Potěší také poměrně svižný systém nebo kvalitní zvuk. Plusy však vzápětí ztrácí za absenci některých funkcí, které jejich předchůdce zvládal bez problémů.

S III Neo se tak jenom hřeje v odlescích slávy, která kdysi patřila SIII. I přes nezpochybnitelnou podobnost je to dnes jenom jeden z mnoha telefonů ve střední třídě, který má své plusy i mínusy, a podle toho je potřeba vybírat.

Konkurence

Jako první při zvažování konkurence nás nemůže nenapadnout koupě původní S III. I když její prodej oficiálně skončil, ještě na ní lze tu a tam narazit. A pokud jste technicky zdatní, vypořádáte se technickými omezeními instalací nějaké alternativní ROM. Pokud ale vaše technické znalosti končí u instalování aplikací, pak raději volte novější model.

Mezi ostatními výrobci najdete mnoho a mnoho modelů, které by se mohly postavit do přímého srovnání. Samsung Galaxy S III do jisté míry definoval to, co by se dalo pojmenovat jako „ideální telefon“, a tak není divu, že se mu spousta dalších výrobců snažila přiblížit.

Pokud namísto oblin uvítáte ostřeji řezané tvary, pak by vás z portfolia Sony mohl zaujmout model Xperia SP. Ten namísto displeje AMOLED používá standardní TFT, ale na druhou stranu u něj naleznete LTE. Sehnat se dá za cenu kolem pěti tisíc.

Pokud nevyžadujete mobil nějakého zvučného jména, pak by vám mohl do očí padnout model Gigabyte Gsmart Guru G1. Ten má IPS displej, ovšem s rozlišením FullHD a také větší paměť RAM. Jeho vnitřní paměť je rovněž větší, konkrétně 32 GB, ale neumí pracovat s paměťovými kartami. V obchodech se prodává za 5,5 až 6 tisíc.

A zapomenout samozřejmě nemůžeme ani na konkurenta s operačním systémem Windows Phone. Tím je stejně jako v případě jiných telefonů ve střední třídě Nokia Lumia 1320, která umí LTE a nabídne i výrazně silnější baterii. Je však nutné počítat s větším displejem.