Istanbul je další z moderních deskových her, která se dostala i na displeje mobilních telefonů. Poprvé vyšla v roce 2014 a dodnes si drží místo mezi 100 nejlepšími deskovými hrami podle serveru BoardGameGeek. Digitální předělávka je pouze v angličtině, ale skutečnou deskovku v češtině vydalo Albi a stále ji můžete koupit.
Istanbul: Digital Edition – videorecenze
Rodinné konexe
Istanbul je na pomezí obchodní a závodní hry. Základem je však město, které se skládá z náměstí, mešit, trhů a menších obchodů. V Istanbulu nikdy nejste sami, vždy vám pomáhá celá vaše rodina, kterou fakticky představují disky vaší barvy. Pokud chcete navštívit a využít nějaké místo ve městě, budete tam muset jednoho člena rodiny (jeden disk) nechat. Ale nebojte, později se pro něj můžete vrátit.
Hlavním rébusem je v Istanbulu pohyb. Neustále přemýšlíte, jak se pohnout, abyste za několik kol mohli disky posbírat a navštívená pole využít znovu. Do toho vstupují i ostatní hráči, protože návštěva obsazeného pole vás bude stát menší úplatek. To ale znamená, že i vy můžete blokovat pole, kam ostatní očividně zrovna budou potřebovat – buď je zpomalíte, nebo na tom vyděláte.
Obchodování
Běhat po městě bez dalšího účelu by nemělo příliš smysl. Se svým vozíkem totiž nabíráte suroviny a vyměňujete je za zlato a především za rubíny. Vyhrává hráč, který jako první nasbírá pět rubínů (ve dvou hráčích šest). Ty získáte za plnění zakázek, tedy odevzdávání daných surovin nebo zlaťáků. A i zde platí, že kdo dříve přijde, ten má výhodu. Každý další zisk rubínu z vybraného pole bude o něco dražší. To vám může výrazně narušit plány.
Hra se výrazně proměňuje, když hrajete ve dvou nebo čtyřech hráčích. Ve dvou máte mnohem větší volnost pro realizování své strategie, ve větším počtu se snadno spálíte. Musíte sledovat co ostatní dělají, protože vás mohou předběhnout. Několik vašich tahů by pak vyšlo vniveč a v tu chvíli začínáte v závodu zaostávat. Rozdíl samozřejmě bude, pokud si zahrajete proti hrou řízeným protivníkům, nebo skutečným hráčům online. I umělá inteligence vám však dovede zavařit.
Nešťastná kostka
Ohromnou výhodou tohoto titulu je, že neexistuje jediná cesta k vítězství. Můžete se soustředit na suroviny, získávat rubíny návštěvami mešit nebo je prostě kupovat zlatem. Město se navíc staví náhodně a pokaždé bude plocha vypadat jinak. Stereotyp tedy jen tak nepřijde. Co mi naopak výrazně vadí je náhoda. Ne v podobě nepředvídatelnosti hráčů, ale v tradiční kostce. Zisk některých surovin je podmíněn jejím hozením. A špatný hod vás může zabrzdit na několik kol. To bych tedy u strategické hry, ve které je cílem optimalizovat cestu a přijít na způsob, jak rychle povyměňovat suroviny, rozhodně nečekal.
Ovládání a vizuál pak zcela odpovídají deskovce. Postavy nejsou skutečné postavy, nýbrž zůstávají disky, části města jsou stále dílky a přestože se díky automatizování jedna hra odehraje násobně rychleji, stále máte pocit, že sedíte u deskovky. To mnozí možná ocení, avšak osobně bych byl raději za nějaký posun. Přeci jen hraji digitální hru – až budu chtít házet skutečnou kostkou a posouvat skutečné žetony, vytáhnu si deskovku.
Závěr
Převedení oblíbené deskovky se povedlo, i když bych osobně uvítal větší invenci v prezentaci. Pokud však hledáte rychlou a zábavnou ekonomickou hru, kde budete závodit k vítězství s ostatními hráči, zde neuděláte chybu. Kritizovat by se také jistě dal orientalismus, kdy se spíše ukazují stereotypy než skutečný život v Istanbulu, a na žádné kartě nepotkáte ženu, ale to asi nechme jiným.
Stáhnout Istanbul: Digital Edition
