Pohled na Gameloft se v průběhu času dost měnil. Z průkopníka technologicky pokročilých her na mobilních zařízeních se stal vydavatelský kolos, který vydával stále stejné hry a bál se přijít s něčím trochu originálním. S přechodem do éry free-to-play her se ještě víc snaží sázet na jistotu a nějak se mu nedaří držet krok s dobou – jeho platební modely jsou vždy zastaralé a působí těžkopádně. A do toho vstupuje Sniper Fury.
Sniper Fury – videorecenze
Odstřelovač
V klidu vyčkáváte a z vrchu pozorujete nic netušící vojáky. Jedna správně mířená rána a už padají k zemi. Při výstřelu se čas zpomalí a vy si vychutnáte let vystřeleného projektilu, až se nakonec zaboří do těla nepřítele. Občas se stane to, že smrtící rána přijde do kotníku, což tak efektně už nevypadá. To co právě popisuji nedělá hru Sniper Fury nikterak výjimečnou a je řada velmi podobných her, které umí přesně to samé.
Navíc si nebudete hrát jen na odstřelovače, ale skoro v každé druhé misi popadnete útočnou pušku a postavíte se nepřátelům pěkně od země. Stále je to však střelnice, takže jen stojíte, necháte do sebe střílet a nijak se nekryjete. To už v dnešní době vypadá trochu směšně. Zůstaňme ale u toho, že hlavní náplní jsou odstřelovací mise. I v těch se mění úkoly – třeba zneškodnění vrtulníku je fajn ozvláštnění, ale zbytek je vlastně stále o tom stejném. Trefování se do cílů.
Rychlovka
Vývojáři jako by se předháněli v tom, jak krátké mise dovedou udělat. A nelžu vám, že některé úrovně mi nezabraly ani deset sekund. Zamířit, vystřelit. Konec. Na to můžete koukat s politováním, když uvážíte, že za každou hru musíte zaplatit energií. „Příběhové“ úkoly jsou vlastně takové dvě normální mise dohromady, ale garantuji vám, že je pod jednu minutu zvládnete. Také zaplatíte energie dvě. Tato hra je prostě enormně fragmentovaná, což nevadí, pokud máte vyloženě jen pár minut na hraní.
Pokud se vám líbí grafika a chcete u hry zůstat déle, tak máte prostě smůlu. A energie není jediným důvodem, proč se můžete zaseknout. Je třeba vylepšovat zbraně – to je představováno nějakým abstraktním číslem. Fakticky musíte vylepšovat po každé hře. To stojí bankovky. Jenže jednou za čas přijde stěžejní vylepšení, pro které je třeba ještě najít speciální předmět a zaplatit značnou sumu ve zlatě. Na to ovšem čekáte. I to se pro vás tak nejednou stane mrtvým bodem.
Hezká střelnice
Free-to-play model působí, jako by si tvůrci řekli, že do hry implementují úplně vše, co se kdy vymyslelo – čekání, energii, vylepšování, sbírání předmětů, několik rozdílných měn. A pozor – asynchronní multiplayer. Vylepšujete svou základnu a můžete napadat základny ostatních hráčů. Za to získáváte zlato. Také obsazujete obranu, ve které vylepšujete bojovníky, zvyšujete jejich úroveň a vůbec máte pocit, že hrajete úplně jinou hru.
Je tu spousta věcí, kvůli kterým vám půjde hlava kolem. To co by však mělo být hlavní je jednak utopeno, ale zároveň to nenabízí žádnou hloubku. Mise jsou krátké, ale vždy po vás chtějí jen zamířit a vystřelit na daný cíl. Při porovnání s Hitman: Sniper se budete smát, jak moc si odstřelovací hry mohou být nepodobné. Kde Hitman nabídl taktickou hratelnost, likvidování alarmu a chytré odstřelování nepřátel, tady Sniper Fury servíruje ducha zbavenou hezkou střelnici.
Závěr
Sniper Fury vypadá hezky, zpomalené záběry jsou efektní a nejeden zásah do hlavy si skutečně užijete. Jenže za tímto pozlátkem se skrývá plochá a výrazně neoriginální střelnice, která natolik neví co chce, že nedostatek hratelnosti dohání zbytečnými free-to-play prvky a multiplayerem. Je tu to špatné na hrách „zdarma“, na co si jen vzpomenete. Pokud jste však příležitostný hráč a máte vždy jen pár krátkých okamžiků, pak si můžete užít trochu toho výbušného divadla.
Stáhnout Sniper Fury
