Jsou druhé díly, které pouze pokračují v tom, kde jednička uspěla. Jsou druhé díly, které přímo navazují. A jsou druhé díly, které vlastně vůbec nemusely vzniknout. Banner Saga od počátku vzniká jako trilogie a druhý díl se nesnaží být výrazně jiný než předchůdce. Především pokračuje v příběhu, který překvapil nejednoho recenzenta i hráče. V tom nejlepším smyslu. První díl jsem při jeho uvedení přešel… a nyní už takovou chybu neudělám.
Banner Saga 2 – videorecenze
Putování pokračuje
V tomto případě hodně záleží na tom, zda jste jedničku hráli nebo ne. Autoři na vás myslí tak jako tak, tutoriál tedy nechybí a o postavách si můžete leccos přečíst. Nechybí ani shrnutí předchozího dílu. Není tomu ale tak dávno, co první díl vyšel, a upřímně vám doporučuji začít tam, jinak se budete cítit místy zmatení a ztracení. Souboje po chvíli pochopíte, mechanika putování vám také dojde. Ale nikdy nezískáte ten široký kontext a neprohlédnete motivace všech účastníků vaší zoufalé výpravy.
K mému překvapení toto příběhové tahové RPG silně stojí na rozhodování. Vašem rozhodování. Proto můžete z prvního dílu načíst uložený soubor a pokračovat přesně tam, kde jste skončili. Jinak si vyberete svého hrdinu – Rooka nebo jeho dceru. A věřte, že být dcerou uznávaného vůdce, která po něm má velení převzít, není vůbec snadný úkol. Nejenže správně rozhodovat je mnohdy téměř nemožné, ale nepomůže vám ani nedůvěra ostatních klanů.
Konec se blíží
Konec prvního dílu přinesl velké vítězství, ale také ohromnou ztrátu. Odvěcí nepřátelé vašeho lidu jsou na pochodu a právě s nimi po cestě budete bojovat. Zdá se ovšem, že jejich hordy jsou nekonečné a vy se tak upínáte na jedinou naději – nepřemožitelné zdi hlavního města a královu pomoc. Temnota se ovšem šíří a vy nejste jediní, kdo prchá na západ. Jestli něco opravdu popisuje tento díl, je to beznaděj.
Vítězství v bitvě nebo podařené rozhodnutí nepřináší silný pocit radosti, jen vám dává nepatrnou naději, že konec nepřijde dnes. Představa konce světa je pak prostoupena celou hrou a atmosféra vyprávění je neuvěřitelně vtahující. Otevřeně říkám, že málokterá dnešní hra mě donutila se tolik zajímat o jednotlivé postavy a málokdy mě tolik bolelo rozhodování. Ne všechna zdánlivě bezpečná řešení skutečně bezpečná jsou a ne vždy se vyplácí nabízet pomocnou ruku.
Bojování s rozvahou
A to jsem ještě nestihl mluvit o soubojovém systému. Titul obsahuje mnoho mechanik a bojování je jen jednou z nich. I tak vás ale nezklame. Každá postava vyžaduje jiný styl boje a taktiku si tak pohodlně upravíte dle vlastního gusta. Veliké množství možností ale vede k mírné nepřehlednosti. Pokud jste první díl nehráli, sžít se s postavami nebo stylem hraní vám nějaký ten čas zabere. Naštěstí si můžete snížit obtížnost.
Hra naprosto skvěle vyvažuje souboje s rozhovory a dalšími úseky, kdy máte možnost zpomalit a prozkoumávat svět. Obzvláště vyčnívá putování k památníkům a posvátným místům. Výtvarným stylem se hra nepodobá ničemu, co jste za poslední dobu hráli, a celé audiovizuální zpracování je bezesporu kouzelné. Některé grafické vychytávky vám mohou vadit akorát při soubojích, kdy zbytečně překáží. Za vynikající zpracování ale musíte platit daň dlouhého načítání před souboji. Nehledě na to, že po prvním spuštění ještě přibližně 20 minut budete stahovat dodatečné materiály potřebné ke hraní.
Závěr
Banner Saga 2 neodrazuje ani nováčky, ačkoliv plně si ji užijí veteráni z prvního dílu, který vřele doporučuji. Příjemné vyvážení příběhu a bitev z toho dělá skvělý zážitek, přestože bych hru nemohl doporučit těm, které třeba zajímají právě jen souboje. Výtvarný styl je fantastický, postavy zajímavé, svět enormně velký a atmosféra hutná. Ze všeho čiší tíživá beznaděj, ale právě ta vás požene dál. Pár drobných výtek bychom našli, ale ty jsou ve výsledku nedůležité.