Je večer, čekáme v dlouhé frontě aut na dobře hlídané hranici Hong-Kongu a Číny a čekáme na kontrolu. Město Shenzen, kam míříme, a které je technologickým srdcem Číny, v podstatě s Hong-Kongem sousedí. Města ale odděluje vysoký plot s ostnatým drátem a velmi dobře hlídané hraniční přechody, které připomínají, že bývalá anglická kolonie je stále jiný svět a dlouho jím ještě zůstane. „Vždy, když mi někdo bude tvrdit, že Hong-Kong je už čínský, připomenu mu tento pohled,“ říkám si.
Se Shenzenem (český přepis Šen-Čen) je to jako s mnoha čínskými městy. O většině z nich jste nikdy nic neslyšeli a člověk snadno nabude dojmu, že jde jednoduše o malé, méně významné město. Možná jste ale četli, že se v Shenzenu vyvíjí a vyrábí opravdu obrovské množství součástek, přístrojů a obecně elektroniky, která pak míří do celého světa. To tedy musí Shenzen vypadat jako taková obrovská průmyslová zóna s nuznými ubytovnami plnými dělníků, říkáte si. Nemůžete se mýlit více.
Z vesničky vstříc 10 milionům
Shenzen je obrovská pulzující 10milionová megalopole v provincii Guangdong, známé také jako Kanton, s mrakodrapy, z nichž jeden je mimochodem se svými téměř 450 metry mezi 15 nejvyššími budovami na světě. Ve městě sídlí i burza cenných papírů a tato megalopole má velmi těsné kontakty s podobně velkým Hong-Kongem, se kterým sousedí. Těsné ve všech směrech. Každý den překročí hranici mezi oběma městy téměř půl milionu lidí, kteří každý den dojíždí za prací a mezinárodní obchod má každoročně hodnotu v bilionech korun. A v této každodenní migraci jsme nyní uvázli i my, běžně se na hranici čeká klidně i hodinu, prohlídky jsou totiž zevrubné.
Ještě před třiceti lety byste zde ale mrakodrapy, luxusní restauraci nebo finanční centrum hledali marně. Spíše je lepší říci, že byste zde hledali marně cokoliv, Shenzen totiž bylo opravdu nevýznamné malé městečko. Svému rozvoji vděčí Shenzen takzvané Speciální ekonomické zóně, kterou tu čínská vláda zřídila v roce 1979 a jak se s odstupem času ukázalo, velmi úspěšně. Ve Speciálních ekonomických zónách se Číňané v rámci politiky otevírání se světu snažili investičními a daňovými pobídkami lákat zahraniční investice, v rámci těchto zón bylo i výrazně jednodušší zakládat nové společnosti a administrativní zátěž při jejich provozu byla také nižší. Není tak divu, že se mnozí této příležitosti chopili a Shenzen se stal jedním z nejrychleji rostoucích měst na světě a sídlem mnoha významných společností.
Od ústředen až k 5G
Jednou z nich je také Huawei, kterou zakládal v roce 1987 Ren Zhengfei. Když vjíždím do obrovského campusu Huawei, kde nejen pracují, ale i studují a žijí desítky tisíc lidí, a kterému dominuje skleněná kancelářská budova, říkám si, že zakladatel určitě nepředpokládal, jak se společnost rozroste. V prvních letech začínala jako obchodní zastoupení hong-kongské společnosti vyrábějící telefonní ústředny. Postupně investovala do vývoje, začala prodávat vlastní ústředny, které se postupně staly špičkou v Číně a dokázaly zaujmout i v zámoří. V polovině devadesátých let Huawei správně zachytila rozvoj GSM sítí, později pak UMTS sítí a stále častěji vyhrávala kontrakty na výstavbu sítí v různých zemích po celém světě. Počátkem nového tisíciletí už Huawei zdaleka není jen čínskou společností a otevírá vývojová centra po celém světě, například v Indii, Švédsku nebo USA. Těsně před koncem prvního desetiletí nového milénia staví Huawei už i první LTE sítě a v této době už je skutečně globální společností se ziskem přesahujícím 2,5 miliardy amerických dolarů, v loňském roce to už bylo 3,5 miliardy dolarů a pro Huawei pracuje momentálně po celém světě asi 150 000 zaměstnanců. To je síla, se kterou už se musí počítat.
Návštěva Huawei – videoreportáž
Huawei ale není pouze o sítích, ve kterých má samozřejmě velmi silné postavení. Například v České republice postavil nebo staví, až na jednu čerstvou výjimku, všechny LTE sítě a poráží tak konkurenty, jako je Nokia Networks, Samsung nebo Ericsson. V posledních několika letech se Huawei začíná mnohem více zaměřovat kromě korporátní klientely také na koncová zařízení, kromě modemů hlavně na mobilní telefony. Jeho řada Ascend se velmi rychle zdokonaluje a letošní vlaková loď Ascend P7 s tenkým tělem a FullHD displejem, která byla představena v Paříži, šlape na paty těm nejlepším vlajkovým modelům konkurence, přitom je ale téměř o polovinu levnější. Také v tomto odvětví se Huawei daří. Za první půl rok letošního roku prodal bezmála 35 milionů telefonů a mezi výrobci je třetí na světě. A za celý letošní rok chce prodat až 80 milionů kusů telefonů. A nic nenasvědčuje tomu, že by se vzestupný trend měl obrátit, meziročně se totiž jedná o téměř 60 % lepší čísla.
Vše pramení z inovací, do kterých pumpuje Huawei obrovské množství financí. V minulém roce putovalo do vývoje přes 12 % příjmů společnosti a téměř polovina všech zaměstnanců pracuje právě ve vývoji. A tady se opravdu naplno projevuje globální působení Huawei – 16 vývojových center, 28 společných inovačních center a 45 vzdělávacích center, vše rozeseto po celém světě. Díky nim se má Huawei posunovat dopředu a zaujmout ještě větší podíl na trhu. Zakladatel Huawei Ren Zhengfei společnost rád přirovnává k želvě, která trpělivým a rozvážným pohybem vpřed nakonec v závodě porazí zajíce (který má zřejmě představovat mladé agilní společnosti), který musí často odpočívat.
S velkým růstem přišla nařčení z kopírování a porušení průmyslových práv, jako například v případě Cisca, které Huawei obvinilo z kopírování kódu programu běžícího na routerech, nakonec se však obě společnosti dohodly. Na druhou stranu Huawei v poslední době rovněž nařklo z porušování práv některé své konkurenty, naposledy například ZTE.
Znáte nás? Už ano
Kromě masivního vývoje investuje Huawei velké peníze také do značky a chce, aby slovo Huawei nejen znali lidé po celém světě, ale aby ho, pokud možno, uměli i správně vyslovit a věděli, co „ta společnost“ vlastně dělá. A je nutno dodat, že se to poměrně daří, meziročně se například loni zvýšilo povědomí o značce Huawei mezi lidmi po celém světě o 110 %.
Dobrý dojem se Huawei snaží dělat na každém kroku. Zejména na zahraniční návštěvy v ústředí. Nestává se často, aby celé osazenstvo recepce v obří kancelářské budově při vašem vstupu do budovy stálo v pozoru pod velkou plazmovou obrazovkou se svítícím názvem vašeho magazínu a se širokým úsměvem vás zdravilo. A přesně to jsme zažili. Co dodat, cítili jsme se trochu divně a raději jsme rychle sestoupili do velké výstavní síně prezentující nejnovější inovace společnosti.
A tady bylo opravdu co obdivovat. Huawei se nadále snaží rozvíjet svůj infrastrukturní business a dále vylepšovat své síťové technologie. A to nejen tak, aby byly rychlejší a spolehlivější, ale také hezčí. Třeba elegantní bílou anténu Easy Macro by bylo s trochou nadsázky možno použít i jako ozdobný urbanistický prvek. A Huawei Atom Cell pak už opravdu připomíná spíše poštovní schránku.
Jako jedni z mála Čechů jsme mohli obdivovat také první infrastrukturu pro 5G sítě, kterou právě Huawei testuje. Standardizace 5G by měla být hotova teprve příští rok a komerční provoz zatím nikde nebyl spuštěn, cíle jsou ale smělé. Odezva sítě 1 ms a rychlost těžko představitelných 10 Gb/s zní v kontrastu s dnešním stavem, kdy se u LTE-A radujeme nad 80 Mb/s, opravdu neuvěřitelně. A Huawei opět 5G vysílače zabalil do slušivého kabátku, připomínající obrácený trs banánů. Kromě nejnovějších telefonů a HiSilicon procesorů, které vyrábí stejnojmenná dceřiná firma Huawei, byla k vidění i pokročilá videokonference pro společnosti, skrze kterou jsme mohli pozdravit návštěvníky druhé takové expozice, která se nachází v jednom z vývojových středisek Huawei v Šhanghaji.
Život v parku podle pravidel
To už ale vycházíme z ústřední budovy a noříme se do Huawei campusu. Ten nás vůbec hodně překvapil. Čekal jsem strohé tovární budovy a pár uniformních kancelářských budov kolem, ale vše je jinak. Jde o velký uzavřený komplex upravených tropických zahrad, mezi kterými jsou roztroušeny jednotlivé nízké moderní budovy, mezi kterými ční jen pár vyšších kancelářských budov, kde sedí ti nejvyšší. Uvnitř kampusu se dokonce i bydlí. Je zde mnoho úhledných a nízkých domů, ve kterých je rozmístěno celkem 3 000 bytů. Mezi nimi parky, malé silničky a třeba bazén nebo tenisové kurty. To, že jde o čínskou společnost, prozrazuje pouze fakt, že nikdo nikde není, všech 40 tisíc lidí, kteří na tomto místě pracují, jsou opravdu na svých pozicích v halách a kancelářích. Být to americká firma, byly by parky a bazén plné lidí, kteří „čerpají inspiraci“ a „odpočívají“ za účelem podání lepšího pracovního výkonu. Tady je to jiné. Bazén a další volnočasové aktivity mohou lidé využít až po striktně dané pracovní době.
Huawei zde ale vyrábí jen část toho, co vyvine. Většinu výroby mají na starosti externí společnosti, jako například Foxconn, který má obrovskou tovární halu, ke které se každé ráno šine dlouhý had dělníků, nedaleko. Ten pro Huawei vyrábí i velkou část jeho telefonů.
To už ale přijíždíme do školy. Ano, Huawei má ve svém campusu i vzdělávací instituci. Nikoliv však pro prvňáky, ale akademii pro budoucí nadějné techniky a vývojáře, kteří ve společnosti už pracují a dále si prohlubují kvalifikaci nebo se na práci připravují. Je to opravdu město ve městě. Dokonce tu mají i vlastní mikrobusové MHD.
Jedním takový mikrobusem přejíždím k vývojovému a testovacímu centru, které zvenku spíše vypadá jako koloniální sídlo. Také uvnitř je všechno vzdušné a otevřené, na chodbách tak není potřeba klimatizace, vše zajistí profukující vítr, a to i přes vysoké teploty a dusno, které venku panuje. Mířím do testovacích laboratoří, kde je každý výrobek podrobně testován předtím, než je uveden na trh. Laboratoř je poseta velkými kontejnery, každý umí něco jiného, každý má jiný účel. V jednom se testuje stálost barvy pod stálým UV zářením, druhý vytváří vibrace, třetí generuje vysokou teplotu a vlhkost a testuje, zda se zařízení zvládne uchladit. Samozřejmě ale nechybí ani důležité testy zkoumající úroveň záření. Říká vám něco kolonka SAR v našem katalogu? Tak přesně zde se zjišťuje, co do ní pro vás vyplňujeme.
V rámci laboratoře je i jeden unikát, první testovací modul provádějící rychlou změnu teploty v Číně. Ještě před deseti lety se do Číny ze západu taková zařízení dovážela velmi obtížně, snadno totiž mohla být použita pro vojenské účely a vše podléhalo velmi přísné regulaci. Tady ho ale mají. Umí změnit teplotu rychlostí až 1 stupeň Celsia za vteřinu, z -40 až do +50. Kde jinde se má zjistit, že váš telefon vydrží v Dubaji přechod z rozpálené ulice rovnou na lyžařskou sjezdovku v obchodním centru a nepraskne mu například kryt?
Kdy bude želva jedničkou?
Plán je jasný. Testovacími laboratořemi Huawei, jako je tato, by mělo projít ještě více zařízení tak, aby se společnosti povedlo nejen zůstat dodavatelem číslo 1 v LTE technologiích, ale prodat letos i plánovaných 80 milionů telefonů. To už ale mířím zpět do Hong-kongu a opět čekáme dlouhé desítky minut na pohraniční kontroly. Nechávám technologické srdce Číny, které je pro Evropana stále trochu záhadné, daleko za sebou a říkám si, kam až to společnost s mottem „Make it possible“ dotáhne a zda má na to jednou nejen předběhnout v prodejích telefonů Apple, ale stát se i světovou jedničkou a sesadit z trůnu Samsung. Ambice i schopnosti tato „Zhenfgeiova želva“, která má spíše proporce draka, má. A šikovných lidí jsou v Číně miliony, takže je takový scénář bezpochyby reálný.
Zdroje: huawei.com, huawei.com, pr.huawei.com
