HTC HD 2: nejlepší Windows Mobile současnosti

Po týdnu testování se nedostavilo žádné zklamání ani větší překvapení. Černé zrcadélko pilně dřelo a uspokojovalo veškeré potřeby, které lze od telefonu této úrovně očekávat. Možná si řeknete, že po prvním úspěchu z HD série mělo HTC zabrousit jinam a netřást oslíčka dál, druhá generace však nabízí dostatek inovací a vylepšení, aby se dala počítat za plnohodnotného nástupce.

Technické parametry

Pro koho je HTC HD 2?

• pro mobilní fajnšmejkry
• pro ty, kdo chtějí vše bez kompromisů
• pro všechny, kdo WM dosud nevěřili

Video konstrukce a prohlídky menu

Konstrukce a vzhled: elegance bez kompromisů

Hned po vybalení udeří HD2 do očí obrovským displejem, který zabírá téměř celou přední stranu. Po všech možných přístrojích, které mi prošly rukama, bych HD2 jako jediný označil za pravé zrcadélko v kapse, které není poskvrněno téměř žádnými tlačítky a vyvolává dojem zrcadla (ano, ani na iPhone jsem nezapomněl). Pod displejem se v jedné úzké řadě na sebe tlačí čtyři základní a také jediná tlačítka, bez kterých se gigant HTC prostě neobejde. Mluvím o sluchátkách pro započetí a ukončení hovoru, oblidátní domeček pro návrat na hlavní obrazovku a nakonec jakési dvojtlačítko s šipečkou pro krok zpět a již klasickým okénkem Windows, které si výrobci mohli odpustit. Ale budiž. Na levé straně je nakonec regulace hlasitosti a tím výčet vystupujících tlačítek končí.

Dolní hrana nabídne kromě miniUSB již nepostradatelný 3.5 mm Jack konektor pro vlastní sluchátka. Zadní strana se pak chlubí ničím nechráněnou čočkou fotoaparátu s duální diodou. Menší kritiku si tak HTC zaslouží za absenci krytky objektivu, kvůli čemuž je vystaven neustálým oděrkám a škrábancům od pohybu po jakékoliv ploše, na kterou přístroj položíte. Pro mě opravdu velkým mínusem byl zadní kryt baterie, a především způsob jeho snímání. Otevírá se totiž ze strany, kvůli čemuž musíte pořádně zatlačit z jedné strany, načež se pustí záchytka ze strany druhé. Jsem si téměř jistý, že tak násilný způsob tělo přístroje nijak netěší a pokud patříte mezi uživatele, kteří často vyměnují SIM (případně paměťové karty, jejichž slot je taktéž pod krytem), bude váš plastový miláček trpět.

Celková konstrukce je velmi dobrá. HTC využilo při výrobě HD2 jak lesklých, tak matných plastů, čímž modelu přidalo na hodnotném vzhledu. Přední strana se hezky leskne, zadní pak skvěle sedne do ruky a díky matnému povrchu přístroj nevyklouzává. Vzhledem k hardwaru je tenkost přístroje působivá, což se však nedá říci o jeho šířce. Ta je totiž úctihodná a i přesto, že jej v ruce udržíte, na kompletní a pohodlné ovládání jednou rukou můžete rovnou zapomenout. Oficiální hodnoty udávají 120.5 x 67 x 11 mm a je to znát. Na druhou stranu váha 157g téměř není cítit a na poměry své velikosti vám příjde HD2 lehký jako pírko.

Baterie a výdrž: displej žere, baterie drží

Jedna z věcí, která mě zajímala hned od začátku, byla výdrž baterie. Přístroj, kterému v těle tluče procesor taktovaný na 1 GHz a jenž nabízí jeden z největších displejů na trhu přece musí něco vydržet, jinak si jej nikdo do kapsy nevezme. HD2 drží nad vodou baterie Li-lon s taktem 1230 mAh, což rozhodně není moc. Výrobcem sebevědomě nastavené hodnoty (390 hodin v pohotovostním režimu (v síti 3G) a až 6 hodin nepřetržitého hovoru) jsem raději přehlédl a pustil se do vlastního testování. První dny většinou dostává přístroj zabrat nejvíce, protože si na něm člověk zkouší všechno možné, snaží se s telefonem sžít. Jak by také ne, je to přeci novinka. S tak nádherným displejem se navíc nelze zdržet od neustálého surfování a hraní si s UI. Dvoudenní maratón mi přístroj vydržel se ctí, baterie šla ke dnu až druhý den večer. Poslední čárka akumulátoru má navíc tendenci vydržet při šetrném zacházení až celý další den, tudíž hodnotím výdrž vzhledem k zaměření modelu jako nadprůměrnou.

Zvuk a kvalita reprodukce: poslech na úrovni

Po prvním pohledu nebudí mřížka reproduktoru na zadní straně příliš velkou důvěru. První zdání však často klame a naštěstí je to i tento případ. Speciálně pro testování možností repráčku jsem si do telefonu nahrál hudbu s pořádnými basy a nestačil se divit. Reprodukce má šťávu, nepostrádá hluboké basy i vyrovnané výšky a je velmi hlasitá. Na normální poslech ve středně hlučném prostředí vám stačí i polovina zvukového rozsahu, což je působivé. Ani na nejvyšší hlasitost se nezdá, že by začínala mřížka vzadu rezonovat, zvukový přednes je stále relativně kvalitní, ušní bubínky už ale dostávají zabrat. Celkově nelze mít ke kvalitě zvuku žádné výhrady.

Pro kvalitní poslech na cestách vám poslouží konektor 3.5 mm Jack, do kterého si připojíte sluchátka dle vlastní volby. Klasická špuntová sluchátka z balení k průměrnému poslechu postačí, hudební fajnšmejkři však sáhnou po něčem kvalitnějším. Pokud vám již vlastní sbírka omrzí, můžete si pustit FM rádio s funkcí RDS.

Displej a uživatelské prostředí: konkurence se hledá těžko

Jak už vám možná napověděly předchozí řádky, HD2 se pyšní největším displejem na trhu. Uhlopříčka činí 4.3 palců a za celý den jsem si prostě nemohl zvyknout, jak je velký (doteď nevím, zda je to dobře, či nikoli). Pokud bych měl hledat jasné pozitivum, jedná se jednoznačně o velmi pohodlné ovládání, kde díky větším tlačítkům i fontu vůbec nedochází k překlepům či omylům. Psaní je, především po otočení do landscape režimu, lahodou jak pro prsty, tak pro oči. Listování v galerii či hudební knihovně bonbónkem pro oko, o surfování po internetu či zhlížení filmů ani nemluvě. Na tak velký displej je rozhodně potřeba si chvíli zvykat, první chvíle mi HD2 připadal jako přístroj pro slepce, kde by digitální hodiny byly vidět snad i z oběžné dráhy.

Co se týče samotných parametrů, rozlišení 480 x 800 pixelů dokáže zvednout náladu, barevná paleta 65k barev už však nikoli (je ale třeba si uvědomit, že se do komunikátorů s Windows Mobile větší počet nedává kvůli omezení systému). Tento menší prohřešek však hravě smazává jak rozlišení, tak perfektní kontrast a podání barev, stejně jako zahrnutí nejpokročilejších technologií včetně multi-touch, akcelerometru a světelného senzoru. HTC prostě nešetřilo.

HTC oficiálně uvádí implementaci prostředí Sense, které je tak důvěrně známé z modelu HTC Hero, nebo posledně také Tattoo. Pro zapnutí a úvodním průzkumu je však jasné, že se díváme na stáré známe, i když patřičně upravené prostředí TouchFLO 3D. Díky většímu displeji se sice nyní na obrazovku najednou vejde mnohem více informací, některé záložky domácí obrazovky jsou navíc zbrusu nové (alespoň graficky), stále se ale jedná o TouchFLO. To samozřejmě není na škodu, opravdové Sense UI mi ale přišlo mnohem živější, přizpůsobivější a vůbec lepší.

Výše vyřčené samozřejmě nemění nic na faktu, že se nové TouchFLO graficky velmi povedlo, i když mi příjdou některé lišty již lehce ohrané. Úvodní obrazovka nyní spojuje analogové hodiny a poznámky s vysouvací lištou nejoblíbenějších programů, které se dříve nacházeli na konci. Najdete tu další nejpoužívanější části systému, jako kalendář, zprávy, hudební knihovnu, galerii fotek atd., tudíž do samotného WM budete muset jen zřídka. Největším bonbónkem pro oko je jednoznačně počasí, které bylo obohaceno o milé efekty. Na obrazovce vám tak prší, fouká vítr, zamrzává displej či se na slunci leskne Měsíc. Nádhera. Ještě větší peckou je pak možnost implementace počasí na úvodní stránku k digitálním hodinám (pokud budete mít štěstí a budete v dostupné lokalitě), přičemž se vám bude obrazovka měnit v závislosti na tom, jaké je zrovna počasí ve vašem okolí. Brilantní nápad.

Telefonování a seznam kontaktů: přehledné TouchFLO

V seznamu kontaktů předvádí UI své nejlepší kvality a do samotného Windows Mobile tak díky němu nebudete muset vůbec zasahovat. Pro rychlovolby máte k dispozici jednu ze záložek, kde po kliknutí na fotku ihned voláte. Pro další akce pak stačí kliknout na položku všech osob v seznamu a otevře se vám přehledný seznam-editor, který nabízí bezpočet možností nastavení a přizpůsobení. K jednotlivému kontaktu si přidáte vše od fotky až po narození či speciální připomínky, vše je navíc graficky znamenitě vyvedené díky velkému displeji. Celý seznam je také propojen se sociální sítí Facebooku a Twitteru, díky čemuž můžete mít aktualizace přímo u osoby ve vašem seznamu. Jednoduché a nesmírně praktické.

Volání samotné je bezchybné, na maximální hlasitost je druhá strana slyšet i na rušné městské ulici, volaní si na kvalitu hovoru taktéž nestěžovali. Kromě vypnutí displeje během hovoru (to abyste uchem omylem hovor neukončili) a možnosti zapnutí hlasitého odposlechu nabízí HTC i další vychytávky. Na Flip to Mute funkci, při které otočením telefonu vypnete zvuk přichozího hovoru, jsme si již zvykli. Menším překvapením se ale jeví jakási jeho odnož. Poté, co zvonící telefon lehce zvednete se HD2 díky senzorům dozví, že právě koukáte, kdo vás to vlastně otravuje a hlasitost příchozího hovoru automaticky ztlumí, abyste měli na rozmyšlenou více klidu. No není to vychytané?

Zprávy a virtuální klávesnice: další plusové body pro obří displej

U HTC posledních modelů (a především novějších verzí TouchFLO) jsme stále více obdarováni velmi pohodlným systémem zpráv známým jako Threads. Příchozí zprávy se vám dělí dle jejich odesílatele a formují se ve stylu komunikátorů ICQ a dalších, díky čemuž si s jedním člověkem pohodlně píšete v jediném okénku, ve kterém máte i zprávy odeslané vámi. Tento systém jsem si velmi oblíbil a jsem tak rád, že jej nabízí i HD2.

Když už se dostaneme k samotnému psaní, vytahuje přístroj jedno ze svých největších es, kterém je obří displej. Díky němu je psaní především v landscape režimu velmi pohodlné a problémy nebudou mít ani uživatelé s většími prsty. Slovník T9 dokáže dobře uhodnout psané slovo, českou diakritiku ale bohužel nenabízí.

Internetový prohlížeč, sociální funkce a GPS: vše na jednom místě

Jak jsem již zmínil v popisu displeje, HD2 nabízí jeden z největších na trhu, celých 4.3 palců. K samotné kvalitě ale přidává i funkce, které využívání velmi usnadňují. Z toho pak vychází jednoduchý fakt – pokud rádi surfujete internetem na cestách, nemohli jste si vybrat lépe. Obrovský širokoúhlý displej vám pojme velký kus stránek, díky čemuž musíte scrollovat o to méně. Díky nepostradatelné funkci multi-touch lze zoomovat velmi jednoduše a intuitivně. Tak, jak jsou zvyklí oživatelé iPhonů. Displej je navíc natolik velký, že při rychlém hledání není třeba otáčet telefon naležato. Jak psaní na klávesnici při hledání, tak surfování samotné je pohodlé i nastojato, což v přeplněné dopravě potěší. Prohlížeč Opera (k dispozici je i IE, ten se ale červenému kolečku rovnat nemůže) pracuje rychle a precizně, stránky se načítají rychle a bez chyb. Nechybí podpora flashe, tudíž nemusíte zdlouhavě hledat pluginy či doplňkové aplikace ( i když YouTube prohlížeč je tu také).

Nedílnou součástí jsou v dnešní době i sociální funkce, v HD2 zastoupené interním klientem Facebooku a Twitteru. Po prvním přihlášení tak ani nemusíte do prohlížeče, vše máte dostupné jedním klikem z programů či TouchFLO lišty. Pokud dáváte přednost klasickému zobrazení v prohlížeči, můžete tak učinit taktéž. HD2 nabízí všechny nejnovější technologie připojení včetně GPRS, EDGE (obojí třídy 12), 3G, Bluetooth a Wi-FI, navíc poslouží jako bezdrátový rooter. Jediné, co v těle přístroje nenajdete, je infraport.

I přesto, že HD2 běží na operačním systému WM 6.5 (a tedy nabízí téměř neomezenou přizpůsobitelnost a podporu aplikací), chlapíci z HTC přístroj napěchovali pořádnou zásobou programů již z výroby. Pro účely navigace zde najdete hned trio velmi kvalitních programů – CoPilot, Google Maps a organizátor Bing. První jmenované je klasická navigace s hlasovým doprovodem, velmi jednoduchá a účelná. Nabízí stejně jako konkurence množství užitečných funkcí, pokud se vám však nebude líbit, stáhnete si bez problémů iGo či TomTom. Google Maps doplňuje portfolio navigace o interaktivní mapy a 3D pohledy ulic. Aplikaci samotnou jistě netřeba dlouze představovat. Poslední do třetice, aplikace Bing, je zajímavým pomocníkem na cestách, který vás informuje o možných cestách ve městě, dopravě, ceně paliva i umístění benzínek, aktualitách z počasí a mnohém dalším. Na vše samozřejmě potřebujete internetové připojení. Troufám si tvrdit, že natolik komplexní balíček služeb v základu nabízí jen málo přístrojů.

Pokud je vám i toho málo, k dispozici máte online obchod Marketplace, který doslova přetéká placenými i bezplatnými aplikacemi. Jedna z mnohých výhod WM je však jeho naprostá otevřenost, a pokud jste tak ve zkoumání internetu alespoň trochu zdatní, najdete si téměř vše, po čem vaše duše touží, mnohdy zcela zdarma. Do základu HD2 se ještě vešel nepostradatelný Office Mobile, prohlížeč PDF dokumentů Adobe, digitální kompas, prográmek JBlend pro obsluhu Javových aplikací a JetCet Print pro propojení vašeho přístroje s tiskárnou. Kdo nabídne více?

Fotoaparát a video - na stojan i do kapsy

Oficiální detaily od výrobce zněly více než lákavě. Rozlišení 5 MPx (2592 x 1944 pixelů), autofocus, duální přisvětlovací LED dioda, možnost manuálního zaostření. Čočka na zadní straně příjemně překvapila a nabídla slušnou kvalitu fotek jak v exteriérech (i když ne v úplně ideálních světelných podmínkách při dnešním zataženém počasí), tak v interiérech. Zvládla bravurně režim makro i osvětlení scény diodou, vše bez viditelného šumu či rozmazání (snad jen vzdálené objekty lehce postrádaly detail). Při přímém srovnání zvládl HD2 nafotit lépe, než nedávno testovaný Samsung i8910 HD, který má rozlišení podstatně vyšší (konkrétně 8 MPx). Především v podání barev je rozdíl znát. Bohužel mělo HD2 menší chybku v softwaru, která zapříčinila lehce oranžový nádech všech fotografií, do vydání recenze se pak neobjevil opravující firmware, za kvalitu fotek se proto omlouváme.

HD2 vám natočí i video ve VGA kvalitě s rychlostí 30 snímků za vteřinu. Využijete jej tedy jak doma, tak na cestách, a to nejen na momentky.

Zkušební fotografie na HTC HD 2:

Multimédia a hry: domácí kino i diskotéka

Ačkoli HD2 nedosahuje multimediálních kvalit Samsungu i8910 HD, stále se jedná o velmi zdatného konkurenta, především díky displeji a možnosti velkého rozšíření paměti díky paměťovým kartám. Hudební přehrávač je zcela klasický a věrný minulých modelům s TouchFLO rozhraním. Tentokrát ale po otočení nabízí podstatně namakanější grafickou podobu ne nepodobnou CoverFlow z iPhonu se podrobným rozpisem interpretů, skladeb i alb s obalem. Trochu zamrzí absence interaktivního přehrávače během šetřiče obrazovky, tak jak to nabízí např. uživatelské prostředí Sense UI (na obrázku níže).

HD2 drží primát i v další sféře, konkrétně oblasti hardwaru. Nabízí totiž jeden z nejrychlejších Qualcomm procesorů na trhu taktovaný na 1GHz. Díky tomu zvládně svižné zacházení s prostředím, bezchybné přehrávaní videa i hraní náročných her, kterých si opět díky otevřenosti systému nastahujete do aleluja. Menší nepříjemnosti je absence podpory kodeků DivX a Xvid pro videopřehrávač, kvůli čemuž budete muset všechny filmy pracně konvertovat. S podobným multimediálním arzenálem, jaký má HD2 už si pánové z HTC mohli takovou minelu odpustit.

Závěr a hodnocení: když HTC, tak pořádně

HTC HD2 je důstojným nástupcem svého předchůdce a skvělým přístrojem v každém ohledu. Pokud se přenesete přes počáteční nepříjemnosti s větší šířkou, nechráněnou čočkou fotoaparátu a absencí několika funkcí zpříjemňujících život, dostanete za odměnu perfektní přístroj s obrovským kvalitním displejem, rychlým procesorem a tělem napěchovaným až po okraj nejnovějšími technologiemi, aplikacemi a funkcemi.

Někomu se nebude líbit otevírání zadního krytu (včetně mě), nedostatek kodeků či další menší maličkosti. Softwarová chyba fotoaparátu pak užívání ještě znepříjemňuje. Mnoho se však dá odstranit čerstvým firmwarem či updatem a další chybky hravě přehlédnete. Pokud hledáte veškeré potřeby moderního světa v jednou kompaktním přístroji, HD2 je správná volba.