Xiaomi Mi 4c

Xiaomi Mi 4c je dokonalý chameleon. Na první pohled působí jako další obyčejná „plastová placka“, vnitřnosti však tomuto tvrzení odporují. Jako jeden z mála smartphonů na tuzemském trhu nabídne Mi 4c konektor USB-C, výkonný procesor Snapdragon 808 a velmi povedený Full HD displej. Jsou tu však věci, které radost kazí. Opět jde o neúplné LTE, absenci NFC a nepotěší ani poněkud vyšší cena, která startuje na 7,5 tisících korun. Dnešní blesková recenze odpoví na otázku nejdůležitější: vyplatí se Xiaomi Mi 4c koupit, anebo bude lepší poohlédnout se u konkurence?

Obsah základního balení: nic navíc

• mobilní telefon Xiaomi Mi 4c
• kabel s USB-C na jednom a USB na druhém konci
• adaptér do elektrické sítě
• spona pro vyjmutí SIM karty
• uživatelská příručka

Design a konstrukce: plastový, přesto elegantní

Xiaomi Mi 4c už na první pohled vzbuzuje sympatie, přitom tělo z valné části tvoří plastové materiály. Přední stranu vyplňuje 5palcový displej, přičemž slovo „vyplňuje“ zde nezaznělo jen tak. Zabírá 72 % přední části, což je stále velmi dobrá hodnota. Rámečky po bocích displeje jsou minimální, větší prostor pod displejem pak ospravedlňuje přítomnost senzorových tlačítek. Ty tak neubírají místo samotnému displeji, což mnozí uživatelé uvítají.

Senzorová tlačítka jsou podsvícená, avšak velmi decentně. Pro Xiaomi zde nalezneme klasické rozestavění, tedy (jmenováno zprava doleva) šipku zpět, domovské tlačítko a tlačítko kontextové nabídky. Jedinou výjimkou, kdy se tlačítka objeví na displeji, je moment, kdy instalujete novou aktualizaci systému. V tomto případě jsou pak tlačítka nelogicky prohozena a šipka zpět se nachází vlevo. Naštěstí se ale s tímto stylem zobrazení setkáte málokdy.

Nad displejem se kromě lesklého loga výrobce nachází sluchátko, notifikační LED dioda a nezbytné senzory. Až na zmíněné logo působí přední strana velmi celistvým dojmem a po pohasnutí displeje celá plocha zčerná. Na levém boku nalezneme slot pro dvě microSIM karty. Slot lze vyjmout pouze po vložení tenkého předmětu, ideálně dodávaného klíče. Vrchní hrana překvapí okénkem, pod kterým se ukrývá infračervený port, hned vedle pak nalezneme 3,5milimetrový jack.

Spodní hraně dominuje velká přednost Xiaomi Mi 4c, a to konektor USB-C, jenž krom nabíjení slouží i pro drátový datový přenos dle standardu USB 3.1. „Céčko“ nabízí pouze minimum produktů, a tak Xiaomi za tento odvážný krok chválíme. Pravý bok hostí kolébkové tlačítko pro regulaci hlasitosti, hned pod ním se nachází tlačítko zámku obrazovky. Obě tlačítka dostatečně vystupují nad okolní povrch, vzhledem k silnější zpětné vazbě se však náhodného stisku obávat nemusíte.

Zadní část telefonu dostala matné provedení, tudíž se nemusíte bát ulpívání otisků. Zvláště u bílé barevné varianty ovšem budete řešit uplívání mastnoty a nečistot – záda bude nutné častěji čistit. Vše zajímavé se nachází v levém horním rohu, kde si našla své místo čočka 13Mpx fotoaparátu a také dvojtónová přisvětlovací LED dioda. Těsně vedle čočky nalezneme ještě sekundární mikrofon. Ten slouží pro nahrávání zvuku při natáčení videa a zároveň i pro odstraňování hluku na pozadí při hovorech. Na zadní části u spodní hrany nalezneme i výstup hlasitého reproduktoru. Nenápadný plastový výstupek poblíž pak zabraňuje přímému kontaktu zad s podložkou, což by zvuk tlumilo.

Celá konstrukce je vyřešena „vaničkovitou“ formou, takže kryt přetéká až do boků. Jak naznačil slot na levém boku, Xiaomi však znemožnilo uživatelské sejmutí krytu. (Při troše snahy jej nakonec přeci jen sundáte, avšak k baterii stejně přístup nezískáte.) Konstrukčně je Mi 4c zpracováno ukázkově, i přes použití plastových materiálů vše hezky lícuje a kryt nevydává skřípavé zvuky ani při použití velké síly.

Zařízení se prodává v bílé, černé, růžové, tyrkysové a žluté barvě. Většinu barevných variant lze zakoupit i na tuzemském trhu. Doplníme, že rozměry 138,1 × 69,6 × 7,8 mm a hmotnost 132 gramů jsou na poměry 5palcového zařízení velmi příjemné. Po designové a konstrukční stránce tedy maximální spokojenost.

Displej: Full HD podívaná

Displej Xiaomi Mi 4c nám udělal velkou radost. Na poměry střední třídy dostal nadstandardní rozlišení Full HD, tedy 1 920 × 1 080 pixelů. To dává na zmíněné 5palcové úhlopříčce výslednou jemnost 411 pixelů na palec, což je hodnota, u které ani vytrénované oko toho nejnáročnějšího zákazníka nemá šanci rozeznat jednotlivé pixely. Sytost odpovídá Super AMOLED displejům od Samsungu, avšak zde se o ně stará technologie IPS. Svoji zásluhu na tom samozřejmě má také barvami hýřící prostředí MIUI. Pro utlumení barev není nezbytně zapotřebí alternativní launcher – v nastavení si můžete vybrat mezi studeným nebo teplým zobrazením. I když se Xiaomi nechlubí přítomností odolného skla, předpokládáme, že i přesto je displej chráněn. Za celou dobu testování se na něm neobjevily žádné známky používání.

Ve spojení s poměrně vysokým jasem a bezproblémovým fungováním senzoru okolního jasu se dočkáte nadprůměrného zobrazení i na přímém poledním slunci. Doplníme, že Xiaomi Mi 4c nepostrádá ani notifikační LED diodu. Ta svítí poměrně výrazně a informuje o všech zmeškaných událostech. Její svit však bohužel není konfigurovatelný. Zelná barva oznamuje příchozí notifikace, červená poté vybitou baterii, případně nabíjení.

I když 5palcový displej již dnes nepovažujeme za obrovský, Xiaomi dává možnost obraz dle potřeby zmenšit na 4, respektive 3,5 palce. Jednoduše stačí přejet prstem po senzorových klávesách zleva doprava, případně obráceně – to podle toho, na jakou stranu chcete zmenšený displej přiblížit.

Zvuk: žádná hitparáda

Reproduktor na zadní části nikdy není zrovna dobrým znamením, zvláště pokud je umístěn na plochých zádech. Naše obavy se bohužel částečně potvrdily i v praxi. Ale pěkně popořadě. Zvuk jako takový je pouze průměrný, dostačuje na nouzový poslech v soukromí. Hlasitost není špatná. Bohužel, čím hlasitěji se rozhodnete poslouchat, tím více kvalita klesá. Pokud navíc telefon položíte zády dolů, kvalita ještě klesne. Zmiňovaný plastový výstupek sice nedovolí výdechu reproduktoru, aby se na hladké ploše přímo dotýkal podložky, celkovou kvalitu to však nijak nezachrání. Výstup do sluchátek je už o něčem jiném, středně náročnému posluchači postačí.

Baterie a výdrž: den a půl

Baterie Xiaomi Mi 4c se chlubí kapacitou 3 080 mAh. To sice není zázračná hodnota, avšak nám se v praxi podařilo dostat na den a půl výdrže. Večer běžně zbývalo zhruba 35 % kapacity baterie, což je slušný výsledek. Hodně ovšem záleží na tom, co s telefonem děláte. Pokud máte neustále nastavený jas na maximum a bez GPS se neobejdete, dosáhnete na klasický jeden den. Nabití baterie na 100 % je v případě použití přiložené nabíječky otázkou zhruba 1 hodiny a 35 minut. Pokud zvolíte výkonnější adaptér, doba se může ještě zkrátit.

Hardware: překvapivý Snapdragon 808

O výkonnostní stránku se stará poměrně překvapivě výkonný procesor od Qualcommu, konkrétně šestijádrový Snapdragon 808. Tomu sekundují 2 GB operační paměti, přičemž pro uživatele je dostupná zhruba polovina. Interní paměť nabídne kapacitu 16 GB, z nichž je pro uživatele dostupných zhruba 11 GB. Tato kapacita je ovšem i konečnou, neboť Mi 4c slotem pro paměťové karty nedisponuje. Až paměť zahltíte aplikacemi a multimediálním obsahem, může vzniknout neřešitelný problém. Náročnější jedinci tedy budou muset sáhnout po 32GB paměťové verzi, která stojí o 1 200 Kč víc.

O to, že i náročnější 3D hry jedou na Mi 4c bez záseků, se stará Adreno 418. Celkově nás výkon mile překvapil. Vnitřnostmi totiž může Xiaomi konkurovat i mnohem dražším modelům.

Prostředí: pod palcem MIUI

Xiaomi samozřejmě běží na operačním systému Android, konkrétně ve verzi 5.1 Lollipop. Pokud ovšem čekáte klasické prostředí, budete zklamáni, neb Xiaomi dlouhou dobu vsází na svoji nadstavbu MIUI. Ta dovoluje změnit témata či zamykací obrazovku a vybírat můžete ze stovek různých motivů a tapet. Prostředí můžete během okamžiku změnit na takové, které se blíží iOS, případně si můžete vybrat i téma s různorodou nabídkou zajímavých ikon. MIUI je zkrátka pánem přizpůsobení.

Typické pro MIUI jsou barvy. Ty spatříte všude, jsou výrazné a v některých případech dokonce až agresivní. Čínská klientela si zkrátka na barvy potrpí. V Xiaomi Mi 4c naleznete MIUI ve verzi 7, která díky českým vývojářům podporuje češtinu a nezklame vás ani intenzita aktualizací. Ta totiž dorazí na váš přístroj každý týden. Zlepšuje se povětšinou optimalizace a eliminovány jsou chyby v některých vestavěných aplikacích. Příjemným bonusem tuzemské verze je také to, že v zařízení naleznete Obchod Play a čínské nelokalizované aplikace jsou z ROM odstraněny. Další aplikace od Googlu (například Hangouts, Google Fotky nebo Hudba) si však do zařízení musíte stáhnout dodatečně.

Fotoaparát: záleží na podmínkách

Integrovaný fotoaparát nabídne rozlišení 13 Mpx, sekunduje mu dvojtónová přisvětlovací LED dioda. Na optickou stabilizaci se samozřejmě nedostalo, což lze vzhledem k ceně pochopit, i tak ovšem můžeme snímky ohodnotit jako nadprůměrné, tedy alespoň co se ideálních světelných podmínek týká. Fotografie nabídnou věrné barevné podání, jsou ostré po celé ploše a i makro snímky hodnotíme pozitivně. Při přiblížení je samozřejmě znatelné slévání detailů, opět se však nejedná o žádný výrazný problém. Xiaomi Mi 4c nemá ambice na to stát se fotomobilem.

Fotografie za zhoršeného osvětlení už bohužel tolik chválit nemůžeme. Nastupuje totiž výrazný šum a snímky ztrácí detaily. Celkově je tak fotoaparát jen lehce nadprůměrný. Přední kamera s rozlišením 5 Mpx nabídne slušné výsledky, pro selfie je tedy jako stvořená.

Videoklipy zvládne telefon nahrávat ve Full HD při 30 snímcích za vteřinu. Záznam je kvalitní, přesto se občas setkáte s mírnými záseky. Barevné podání je však velmi kvalitní, stejně tak pozitivně hodnotíme rychlost přeostřování.

Konektivita: omezené LTE a absence NFC

Po vcelku povedeném fotoaparátu se dostáváme k části, kde Xiaomi opět dostává smrtelné rány. Disponuje sice LTE, avšak absence frekvencí 800 a 900 MHz radost kazí. Stejně tak zamrzí chybějící NFC, které je už běžnou součástí i modelů nižší střední třídy. Xiaomi Mi 4c oproti konkurenci však přeci jen dva benefity nabídne. Prvním je infračervený port, kterým můžete ovládat domácí elektroniku. V předinstalované aplikaci snadno nastavíte hned několik zařízení, například televizi, klimatizaci a další. Druhým bonusem je podpora Dual SIM (obě ve velikosti micro).

Z dalších technologií se můžete spolehnout na nízkoenergetické Bluetooth 4.1, Wi-Fi a základy v podobě GPRS a EDGE. Právě EDGE budete mimo velká města potkávat nejčastěji, a to právě vzhledem k absenci nejrozšířenějších LTE pásem. Snad se už brzy Xiaomi poučí...

Konkurence: nebude to mít lehké

Xiaomi Mi 4c lze sehnat za cenu okolo 7,5 tisíc korun. To není málo a konkurence je v tomto segmentu více než dravá. Pokud vám jde čistě o funkční výbavu a za své peníze očekáváte maximum, nabízí se zakřivené LG G Flex 2, které se vyprodává za cenu okolo 7 tisíc korun. Dostanete za ně zakřivený 5,5palcový Full HD displej, osmijádrový procesor Snapdragon 810 a 13Mpx fotoaparát s laserovým ostřením. Potěší také přítomnost NFC a LTE včetně všech tuzemských pásem. Konkurentem z vlastní stáje je Xiaomi Redmi Note 3. To nabídne čtečku otisků prstů a kovové zpracování, zamrzí však slabší procesor. Sehnat lze za cenu okolo 6,5 tisíc korun.

Zaujmout může také Honor 5x. Ten za podobnou cenu jako Redmi Note 3 nabídne čtečku otisků prstů, kovové zpracování a podporu všech tuzemských LTE pásem. Ze starších kousků můžeme zmínit Xperii M4 Aqua, která potěší voděodolností a prachuvzdorností. Naopak displej zklame – na 5 palcích se musíte spokojit s HD rozlišením. Také fotoaparát je spíše průměrný. Z konkurence s operačním systémem Windows 10 Mobile můžeme vzhledem k ceně zmínit jen Lumii 650. Ta nabídne NFC, LTE a 5palcový HD displej. Procesor je však mnohem slabší a cena 6 tisíc korun je vzhledem k výbavě lehce nadsazená. Nutno podotknout, že Xiaomi Mi 4c jako jediné disponuje moderním USB-C, což je nezanedbatelné plus.