Videoherní průmysl se v mnoha ohledech vyrovná či dokonce předčí filmový zábavní průmysl a do budoucna má ještě růst. I proto se zřejmě Google v roce 2019 rozhodl uvést službu Google Stadia, jejímž principem byla možnost streamovat hry do mnoha různých zařízení, nejen smartphonů, ale také tabletů, desktopových počítačů, notebooků a televizorů s podporou Chromecastu. Zajímavé je v tomto ohledu rovněž srovnání s Applem, který si evidentně rovněž uvědomuje důležitost videoher, a proto v loňském roce představil možnost hrát velké AAA tituly na iPhonech 15 Pro a letos již na celé řadě iPhonů 16. Na rozdíl od Googlu se však nejedná o streamování her, nýbrž jejich optimalizaci pro zmíněná zařízení (včetně produktů Mac a iPadů) a možnosti je hrát i bez internetu.
Vize versus realita
Vizi Googlu mít možnost spustit takřka na čemkoliv hru během pěti sekund bez nutnosti speciálního (herního) hardwaru však čekala srážka s realitou. Navzdory otevření dedikovaného studia, jež mělo vytvářet hry pro Google Stadia a nasmlouvání mnoha velkých partnerů, Stadia po třech letech v roce 2022 ukončila svou činnost. A s tímto projektem byl tak de facto zpečetěn osud i speciálnímu Stadia ovladači, jenž využíval ke spojení Wi-Fi.
Google se naštěstí slitoval a uvědomil si, že znemožnit používání jinak funkčního příslušenství po takto krátké době by zákazníci příliš neocenili. Proto umožnil pozměnit fungování ovladače, který se namísto spoléhání se na Wi-Fi naučil komunikovat skrze Bluetooth s tablety, telefony, počítači a dalšími produkty. Paradoxně však tomuto druhému životu ovladače Google stanovil relativně krátký čas, neboť měl být ovladač Stadia funkční pouze do konce roku 2023. Pomineme-li důvod, proč vůbec časově omezovat funkčnost ovladače, jednalo se o relativně krátký časový úsek. Později Google rozhodl, že prodlouží podporu do konce roku 2024 a světě div se, nyní se na již víceméně mrtvých stránkách služby Google Stadia objevila zpráva, že ovladač bude možné používat do konce roku 2025.
Aktuálně již ovladače není nikde možné zakoupit jako nový, při troše štěstí jej však najdete na bazarových serverech, kde je k dostání i za pár set korun. Někdo jej naopak prodává za původní cenu, neboť jej pokládá za sběratelský kousek. Stále se nicméně nabízí otázka, proč si raději nepořídit například ovladač DualSense konzole PlayStation 5 či jiný použitelný ovladač, jehož životnost nemá být za rok u konce.
