Sony Ericsson Yendo: recenze hloupého Honzy

Psal se červen roku 2010 a jednoho slunného dne byl světu představen Sony Ericsson Yendo. Švédsko-japonská odpověď na levné dotykové telefony od Samsungu či LG. Výbava nebyla nijak oslnivá, ale telefon pěkně vypadal a navíc se chlubil na oko stejným prostředím, jako vyšší modely s Androidem. Píše se březen roku 2011 a Sony Ericsson Yendo konečně před pár dny vstoupil na trh. Trvalo mu to bezmála tři čtvrtě roku. Zatímco ostatní představili zcela nové modely, Sony Ericsson přináší rok starý telefon, na kterém je navíc stáří již při zahájení prodeje vidět. Výbava je poplatná první polovině roku 2010. Jakousi omluvenkou pro výrobce za nevídaně velké zpoždění mohla být optimalizace telefonu. Tuto domněnku jsme však během testování roztrhali na tisíc malinkých kousků.

Sony Ericsson Yendo – videopohled

Design a konstrukce: ála malé Xperie

Na první pohled vás Yendo zaujme. Ostře střižené hrany jsou stále příjemným oživením v záplavě od sebe nerozeznatelných dotykovek. Design je navíc velmi podobným Xperiím X10 Mini a X10 Mini Pro. Zachovány zůstaly i výměnné kryty, přičemž jeden náhradní naleznete přímo v základním balení. Výměna je naprosto snadná. Barevné kryty pokrývají nejen zadní stranu, ale z velké části zasahují do boků telefonu. Například kombinace rudě červeného krytu a černé barvy zbytku telefonu působí velmi efektně.

Rozměry telefonu činí 93,5 x 52 x 15,5 milimetru. Pro porovnání uvedu, že model X10 Mini je ještě o celý centimetr menší. Hmotnost se u Yenda zastavila na velmi příjemných 81 gramech. Přední stranu zabírá z větší plochy displej. Avšak o něco větší být mohl, neboť místo kolem sebe má. Pod displejem sídlí jedno velké tlačítko a v rohu si můžete povšimnout typického loga Walkman. Mnoho toho nenajdeme ani na bocích. Ten pravý nabízí malé kolébkové tlačítko regulující hlasitost. Na opačné straně se pak nachází nekrytý microUSB konektor. Na spodní hraně naleznete pouze nápis Walkman, zatímco na horní sídlí vypínací a zamykací tlačítko a samozřejmě 3,5 mm jack konektor, který je připraven i na vylepšená sluchátka od Sony Ericssonu.

Doménou zadní strany je vždy barevný kryt. Těch je na trhu hned několik a už nyní máte možnost si všechny zakoupit. Jinak samozřejmě nechybí čočka fotoaparátu, výstup hlasitého reproduktoru a nezbytná loga. Doplním, že i Yendo je typicky prohnuté a lépe padne do ruky. Ačkoliv je telefon celý plastový, překvapí velmi dobré konstrukční zpracování. Vrzání se rozhodně nedočkáte.

Baterie a výdrž

Výrobce osadil Yendo Li-Pol akumulátorem s kapacitou 970 mAh. Vzhledem k nenáročnému procesoru a malému displeji je to ovšem kapacita dostatečná. Nabíjet budete většinou dvakrát týdně a to se nemusíte nijak omezovat. Každý den hodina poslechu hudby, několik hovorů a SMS zpráv a občasné zkontrolování Facebooku. Nabíjení je možné jak klasicky, tak skrze počítač.

Zvuk: to není Walkman

Ostře sledovaným aspektem u hudebních telefonu je zvuk. Yendo potěší celkem kvalitním reproduktorem, který hraje opravdu nahlas. Venku se nemusíte obávat, že byste telefon neslyšeli. Poněkud horší je to s reprodukcí ve sluchátkách, kde si zvuk nijak neupravíte k obrazu svému. Za vše totiž může absence ekvalizéru. Neexistuje tudíž způsob, jak si zvuk poupravit a zamrzí zejména slabé hloubky a velmi nízká hlasitost. Celkově tedy Yendo dělá řadě Walkman jen ostudu.

Displej

Displej narostl na 2,6 palce. Na této ploše nabídne standardní rozlišení 240 x 320 pixelů. Celkově bychom se však nezlobili, kdyby Sony Ericsson nějakou desetinku na velikosti displeje přidal. Místo by bylo. Dále dodám, že zobrazí 262 144 barev a pochválit musím pozorovací úhly. Malým plusem v této cenové kategorii je přítomnost kapacitního dotykového displeje.

Během testování se nám však mnohokrát stalo, že displej přestal fungovat. Telefon sice běžel, ale displej nereagoval na naše dotyky. Tento problém bylo možné vyřešit restartem telefonu. Bohužel ne vždy restart pomohl. Někdy bylo nutné jednoduše čekat, až se displej vzpamatuje a opět nás začne poslouchat. První známka problémů.

Prostředí a ovládání: jedna velká ostuda

Na řadu přichází zřejmě to nejzásadnější. Hojně se diskutovalo nad tím, jak si Sony Ericsson poradí s prvním dotykovým modelem bez operačního systému. Z prvních fotografií bylo vidět, že použil své osvědčené prostředí, které použil u telefonů s Androidem. Bohužel tentokrát se mu úspěch zopakovat zřejmě nepovede. Prostředí je sice na pohled pěkné, nicméně to je veškeré pozitivum, které o něm mohu říci.

V telefonu tepe procesor s taktem 156 MHz. Číslo samo o sobě působí vcelku směšně, ale papírově by mělo v pohodě dostačovat na pohánění telefonu s minimem funkcí. Sony Ericsson však zcela nezvládl optimalizaci a seká se naprosto vše. Jakýkoliv pokus o animaci končí trhaným přechodem. Na většinu akcí si počkáte klidně i tři vteřiny…v lepším případě. Nepěknou specialitou modelu Yendo je jakési mylné potvrzení volby. Na dotykových telefonech je zvykem, že vibrace potvrdí správný dotyk. Zpětná vibrační vazba je i na Yendu. Jenže občas se stejně nic nestane a je nutné volbu potvrdit znovu a doufat.

Pohotovostní displej je shodný s modely X10 Mini (Pro). Uprostřed je velký čas a datum, v rozích čtyři navolené funkce, které si můžete libovolně zaměnit za cokoliv z hlavního menu. Výrobce předvybral přístup do přehrávače, telefonního seznamu, zpráv a k číselníku. Celkem logicky jsem počítal s alespoň skromnou nabídkou widgetů. Sony Ericsson ovšem žádné nepřichystal. Jediné, co si můžete umístit na pohotovostní obrazovku, je widget přehrávače a poznámek. To je opravdu velmi slabá nabídka. I levné Alcately za 1500 Kč nabídnou mnohem více.

Telefon odemknete po dvojitém stisku horního tlačítka. Hlavní menu je přístupné tažením prstu od spodní části displeje nahoru. Jde o poměrně komplikované řešení. Zejména pokud vezmeme v potaz, že Yendo příliš ochotně neposlouchá. Velká škoda, že se do menu nelze dostat pomocí klávesy pod displejem. Ta má však pouze funkcí Zpět. Samotné menu je opět shodné s Androidími modely. Je rozděleno v základu do tří obrazovek, mezi kterými přepínáte tahem do stran. Zde si dosyta užijete sekajících se animací.

Nijak povedené mi nepřišlo nastavení. Respektive jde o zvyk, než se v něm dostatečně zorientujete. Navíc ve stylu Androidů je i nastavení telefonní seznamu jen pod položkou nastavení. Pokud se aktuálně nacházíte například právě v kontaktech, musíte je nejprve opustit a vlézt do souhrnného nastavení. Pro začínající uživatele, kterým je Yendo zřejmě určeno, to může být lehce nepřehledné.

Zapomenout také můžete na výsadu multi-taskingu. S ním si Yendo neporadí. Vždy si tedy spustíte naráz maximálně jednu aplikaci. Zamrzí také absence správce souborů. Přístup máte krom multimedií jen k souborům java aplikací, které můžete dále posílat přes Bluetooth.

Funkční výbava: jen nutný základ

Sony Ericsson Yendo nenabízí nijak bohatou výbavu a tak jsem krom multimédií rozhodl ji sloučit pod jednu střechu.Telefonní seznam je vícepoložkový a je rozdělen do dvou záložek. V první je klasický seznam a v druhé si můžete vytvořit seznam oblíbených kontaktů. Ke každému jménu přiřadíte krom spousty informací i vlastní zvonění či obrázek. Všechny kontakty lze kopírovat na SIM kartu či je hromadně poslat přes Bluetooth.

Díky malému displeji se při psaní textových zpráv musíte spolehnout pouze na alfanumerickou klávesnici. Ta by sice mohla být i vcelku pohodlná, ovšem vše kazí zpomalené reakce. Už od prvních znaků Yendo nestíhá nijak rychlému tempu. K dispozici je samozřejmě prediktivní způsob psaní, který se snaží uhádnout, jaké slovo zamýšlíte vyťukat. Podporován je i jednoduchý e-mailový klient, kde můžete spravovat více schránek najednou. V hlavním menu narazíte na ikony Facebooku a Twitteru. Bohužel však jde pouze o odkazy na internet a nikoli speciální aplikace.

V organizačních funkcích potěší takřka neomezené množství budíků. Zkusili jsme jich nastavit deset a telefon stále nabízel možnost přidání. Dále nechybí kalendář s pouze měsíčním náhledem, praktické poznámky, kalkulačka, stopky a minutka. Výčet funkcí zakončuje diktafon.

Nijak oslnivé nejsou ani datové funkce. Zapomenout musíte na podporu sítí 3G a nedostalo se ani na Wi-Fi. Přenos dat tak zajišťuje dvojice GPRS a EDGE. Naštěstí výrobce z nabídky nevyřadil Bluetooth. Nicméně prohlížení internetu není vůbec pohodlné. Vestavěný prohlížeč je jedním slovem otřesný a v kombinaci s pomalostí Yenda prakticky nepoužitelný. Pokud například čekáte na načtení stránky, nemůžete dělat vůbec nic. Nelze zadat novou adresu nebo vejít do nastavení. Aby toho nebylo málo, nepodařilo se nám na Yendu rozchodit ani Operu Mini.

Fotoaparát: slušné 2 Mpx

Integrovaný fotoaparát nabízí rozlišení 2 megapixely. Nedočkal se automatického ostření ani přisvícení formou LED diody. Výsledné snímky jsou ale vcelku dobré. Na poli 2 Mpx fotoaparátu patří rozhodně k tomu lepšímu. Chválím zejména šetrnou kompresi. Problémem jsou naopak interiéry a přechody světlých a tmavých míst. Co mě doslova šokovalo, bylo nastavení fotoaparátu. Žádné totiž neexistuje. Nemůžete nastavit rozlišení, ani kam se mají snímky ukládat.

Ukázky fotografií

Při pořizování snímků stávkoval i čip fotoaparátu. Mnohdy vypadal výsledek asi jako níže přiložená "fotografie".

Další šok na mě čekal u záznamu videa. Kdyby jej výrobce zakázal zcela, udělal by lépe. Rozlišení 176 x 144 jsem v telefonu již dlouho neviděl a výsledek je jedním slovem otřesný. A to i při přehrávání na malém displeji, kdy video zabírá jen nepatrnou část plochy displeje.

Multimédia: pokračující mizérie

Sony Ericsson Yendo ničím nepřekvapí ani v multimediích. Jakožto Walkman by měl sice nabídnout perfektní přehrávač, avšak nenabídne. Hudební přehrávač nabízí pouze základní funkce. Rozdělí vaše skladby, dokáže je náhodně a opakovaně přehrát a poradí si s obrázkem alba. Nejvíce ale mrzí absence ekvalizéru. Na druhou stranu se nezapomnělo na rádio s podporou RDS.

V interní paměti jsou nainstalovány dvě hry. Před spuštěním je ale nutné se registrovat na portálu PlayNow. Do telefonu nové hry dostanete přes Bluetooth. Bohužel vzhledem k celkové zalekanosti telefonu takřka žádná hra neběží slušně. Nám se navíc nepodařilo zprovoznit ani benchmark, který jinak na většině telefonů funguje.

Závěrečné zhodnocení: nepovedený kousek

Pokud jste poctivě přečetli celou recenzi, jistě tušíte v jakém duchu se zhodnocení ponese. Opravdu marně hledám něco, co bych na Yendu vyzdvihl. Snad jen malé rozměry, konstrukční zpracování a zdařilý design s možností měnit si kryty. Slušnou práci odvádí ještě fotoaparát. Jinak jde o vysloveně nepovedený model. Za dnešními telefony zaostává zejména výbavou, která je jednoduše poplatná loňskému roku. Poslední hřebíček do rakve však zarazil sám výrobce, když na trh vypustil tak neodladěný firmware. Špatné reakce displeje jsou pak už jen poslední tečkou za hrůzným zážitkem při používání Sony Ericssonu Yendo. Pokud výrobce rychle nezapracuje na novém firmwaru a hlavně nezlevní, nevěštím Yendu velký úspěch.