Sony Ericsson XPERIA X2 - náladový vysouvák

Jako černý kůň Sony Ericssonu se na trh na začátku května dostal pokračovatel oblíbené Xperie X1, který měl v zásadě to samé nabídnout v lepším podání a trochu pročistit vzduch předtím, než dorazí X10. Příjemné první dojmy se ale zvrhly v nekompromisní podpásovku. Čím déle jsem X2 testoval, tím více jsem nabýval domnění, že tu někdo něco nevychytal. Xperia X2 je totiž v zásadě pouze převlečená X1.

Technické parametry

Pro koho je Sony Ericsson Xperia X2?

• pro pracanty
• pro ty, co vyžadují hardwarovou klávesnici
• pro fanoušky Windows Mobile

Konstrukce a vzhled: jde to, ale ty plasty

Když vezmeme v úvahu, že X2 spadá do kategorie přístrojů s plnohodnotnou hardwarovou klávesnicí, je první dojem překvapivě dobrý. S rozměry 110 x 54 x 16 mm skvěle sedne do ruky a hlavně se pohodlně drží jak ve svislé, tak vodorovné poloze. Naopak samotný design je strohý, pracovný a jedná se také o jednu z mála vlastností, kterou se od předchozího modelu odlišuje. Konstrukce, která měrou vrchovatou využívá černého plastu, je stabilní a dobře sestavená, chybí však pocit „kvality“ a plasty vypadají poněkud levně. O hojném počtu otisků vašich prstů ani nemluvě. Vysouvací mechanismus je kvalitní a známá „kolébková“ stylizace nevykazuje téměř žádnou vůli. Naopak dobře sedí a vy tak nemáte po každém rozevření pocit, že by to mohlo být naposledy.

Přední stranu displeje zabírá rezistivní displej, který se od minula o něco polepšil (ze 3 na 3,2 palce). Pod ním pak najdeme oproti předchůdci klasičtější rozvržení ovládacích kláves v čele s optickým joystickem, který tu minule chyběl. Jeho kvalita je průměrná a po celou dobu jsem nemohl přijít na to, zda mi lehce pomáhá, nebo naopak poněkud překáží. Dvojici klávesových sluchátek, potvrzovacícho tlačítka a klávesy pro speciální menu SE už tu pak čekali všichni. Zapuštění kláves do těla přístroji sluší, hmatově to už však je horší. Domáčknutí totiž skoro není cítit a člověk tak nemá šanci částečně ovládat telefon po hmatu bez nutnosti kontrolovat displej. Levá strana přístroje se honosí pouze zdířkou pro micro USB (navíc ničím nechráněnou), pravá pak klasicky nabízí regulaci hlasitosti a spoušť fotoaparátu, která i přes menší obavy nabídla dobrý zdvih a dvojí domáčknutí.

Na horní hraně již pravidelně najdete vypínací/zamykací klávesu a vysouvací stylus. Ještě tu ale navíc X2 nabízí konektor 3,5 mm Jack v kombinaci s TV outem a ano, TV kabel naštěstí najdeme již v základním balení. Nakonec zadní strana nabízí asi nejzajimavější designové výkřiky, kdy kromě hrbolkovité konstrukce s prolisy potěší masivní kryt baterie se záchytkou, který ji pevně drží na místě. Žádné kolíky, žádné posouvání - tady to konstruktéři mysleli opravdu vážně. Ke konci už zbývá jen čočka fotoaparátu s LED diodou a stereo-reproduktory, které se vám v plné síle předvedou hlavně při držení naležato.

Baterie a výdrž: když pracovně, tak naplno

Baterie je u X2 jedna z mála opravdu kladných vlastností a člověk tak musí jásat, že pánové z dílen SE nezpackali právě toto. Li-Pol akumulátor s kapacitou 1500 mAh spolehlivě drží pracovní nasazení dva až tři dny. Mluvím samozřejmě o běžné zátěži, do které patří volání, psaní zpráv, chvilkový poslech hudby a surfování přes Wi-Fi. Pokud se telefon rozhodnete podrobit zatěžkávací zkoušce v nonstop hraní a brouzdání internetem, vyždíváte baterii za den. To samé platí pro náročný pracovní den s množstvím emailů a hovorů. Buďte si však jisti, že vás z důvodu vybité baterie nenechá XPERIA na holičkách v tu nejméně vhodnou chvíli pracovního odpoledne.

Zvuk a kvalita reprodukce: duální reproduktory potěší, pecky jsou však lepší

Možná vás X2 na hudebním poli překvapí, jedná se ale zcela jistě o jeden z nejlepších přístrojů z oblasti Windows Mobile, který můžete využít pro poslech hudby. Zatímco duo reproduktorů na zadní straně podává stabilní výkony za jakýchkoliv podmínek a jediné, co jim trochu schází, je hlubší podání basů, pecky dodávané v balení jsou naprosto brilantní. Nejen, že kvalita přehrávání je skvělá, potěší vás ale i věrné úrovně basů, díky čemuž se celkový zážitek z hudby výrazně násobí. X2 samozřejmě na kolegy ze série Walkman nedosahuje, jako komunikátor s WM však podává jedny z nejlepších výsledků. Škoda jen, že mu nehraje druhé housle kvalitní integrovaný přehrávač. Možnosti nastavení jsou totiž mizivé.

Displej a uživatelské prostředí: 3 palce zklamání

Papírově nabízí X2 kombinaci důstojnou konkurence. Rezistivní displej s rozlišením 800 x 480 pixelů, 65 tisíc barevných odstínů a uhlopříčku 3,2 palce. Papírově. To, co přístroj předvádí v praxi by na základní škole zasloužilo přinejmenším pohlavek, přinejhorším rodiče k řediteli. Samotný displej není kvůli rozlišení vůbec špatný a pokud by mu přístroj dal dostatek prostoru a možností, určitě by se blýsknul. Ikonky jsou totiž hezky vykreslené a systém nemá problém s vykreslením i dalších objektů. Mnohem, mnohem horší už je to z hlediska hardwaru. X2 se totiž od minula nepolepšil takřka vůbec. Stále nabízí procesor taktovaný na 528 MHz spolu s 256 MB RAM paměti, což je na dnešní dobu prostě málo. O to víc, pokud mluvíme o kategorii telefonů, do které spadá i „dvojka“. Sony Ericson tak se svým prostředním modelem nabízí slušné nápady, vázne však v jejich realizaci, a to drasticky. Přístroj neuvěřitelně často zamrzává, brzdí, nereaguje, a pokud se vám najednou zdá, že by na vaše prsty reagoval, není to na dlouho. Několik zádrhelů by se dalo překousnout. To co předvádí X2 je ale naprostá katastrofa. Korunu všemu pak nasazuje rezistivní displej s mizernou citlivostí, minimálním akcelerometrem a absencí multi-touch technologie.

Abych zase jen neházel špínu, X2 se povedlo již v základu nabídnout bohatý seznam různých uživatelských prostředí, které vám ovládání přecejen trochu zjednodušují. Na základ systému se tu tak napojuje například známá aplikace Spb Mobile Shell, zde zcela zdarma. Ruku v ruce s ní jde prostředí denního a nočního města, kde jednotlivé budovy představují funkce telefonu. Asi nejpraktičtější a nejhezčí zároveň se jeví prostředí Tilewave, což je 3D vlnící se plocha se základními funkcemi, která splna využívá 3D akcelerátoru, kterým se X2 může pochlubit. Trochu smutný je fakt, že všechna prostředí vám v zásadě nabídnou zkratky k nejpoužívanějším funkcím a nastavení telefonu, do samotného systému se však neintegrují tak, jak je tomu např. u HTC Sense či TouchWiz od Samsungu. Prostředí se dle nastavení může i automaticky měnit, každý den tak na vás vykoukne lehce jiný telefon.

Velkým, stylově vypadajícím pomocníkem je inovovaná lišta Sony Ericsson Panel, kde najdete vchod jak do multimediální části telefonu, tak do kontaktů a hovorů. Grafika tohoto menu je přeci jen o něco dál, než co předvádí klasický Windows Mobile 6.5, který i sám o sobě je krokem dopředu. My však čekáme na příchod Windows Phone 7, který už není daleko. Základním problémem všech prostředí a telefonu obecně tak zůstává rychlost a pohodlnost užívání, která se kvůli nekonečným zásekům blíží nule. X2 prostě tlačí hardware na maximum, ten je však lehce zastaralý a stíhat už nemůže.

Telefonování a seznam kontaktů: inovace, která funguje

Telefonní seznam nám prošel plastickou operací a více se přizpůsobil době, což rozhodně vítáme. Prostředí seznamu už s WM nemá skoro nic společného, je vzorně rozdělené dle abecedy, kterou můžete také pro rychlohledání najít v pravé straně. Nahoře je pak tlačítko pro vlastní vyhledávání. Dolní lišta přehledně rozděluje seznam na tři oblasti – seznam, oblíbené kontakty a historie hovorů. Pokud se vám náhodou integrovaný seznam nelíbí, můžete si stáhnout jeden z mnoha dodatečných (velká výhoda WM systému), které nabídnou nejen hezčí design, ale i bohatší funkce.

Telefonování samotné je bezproblémové. Mikrofon ani sluchátko nemají žádné nedostatky. Druhou stranu bylo vždy slyšet zcela jasně, což se potvrdilo i na druhé straně. Trochu nepochopitelný je fakt, proč je při hlasitém odposlechu repráček hlasitější, než při poslechu hudby, ale to už je maličkost.

Zprávy a klávesnice: QWERTY v plné síle

X2 jakožto komunikátor s operačním systémem Windows Mobile nabízí všechny vymoženosti moderních sociálních služeb. Podporuje SMS, MMS, E-mail (včetně push zpráv) i IM konverzace. Ve všem narazíte na klasické prostředí systému WM, což mluví za vše. Hardwarová klávesnice ale psaní velmi zpříjemňuje. Klávesy jsou dobře oddělené a mají přijatelný zdvih, psaní je tak velmi pohodlné. Číselník se v testovaném modelu přesunul do čtyř řad doprava místo klasického rozložení po horní hraně kláves, což je spíše k užitku, než k nezvyku. Vyťukat čísla tak můžete pouze jednou rukou a nepotřebujete přejíždět po celé klávesnici. V případě potřeby je tu samozřejmě i virtuální QWERTY klávesnice, která nabízí kromě několika vzhledů a typů také rozpoznání psaného slova.

Internetový prohlížeč, GPS a email: všechno špatné je k něčemu dobré

Jednou z vedoucích vlastností připojení u všech high-endových komunikátorů je možnost se připojit na internet přes Wi-Fi či 3G a X2 není výjímkou. Narozdíl od staršího modelu však na něm nenajdete v základu předinstalovaný žádný další internetový prohlížeč a hned od začátku se tak budete moci spokojit s tím vestavěným, kterým je Internet Explorer 6. Ten rozhodně není špatný a načítání stránek patří rychlostí mezi ty nadpůrměrné. Především pohodlností a jednoduchostí uživatelského rozhraní se však nemůže rovnat špičkám svého oboru, zastoupenými prohlížeči Opera Mobile a nově také Fennec, což je mobilní odnož oblíbené Mozilly od Firefoxu. Díky operačnímu systému WM není problém si cokoliv z výše vyjmenovaného stáhnout a po osobním vyzkoušení Fennecu lze konstatovat jediné – rychlejší, pohodlnější a celkově inteligentnější. Velmi se mi líbila integrovaná podpora Flashe přímo do prohlížečů, díky čemuž odpadávala potřeba si spouštět videa z Youtube a jiných serverů přes specializovaného klienta.

Již v žádném současném smartphonu nesmí chybět vestavěná GPS navigace. U X2 najdete pouze předinstalovanou aplikaci Google Maps, kterou není třeba zdlouhavě představovat. Nabízí veškerý komfort mapování, sledování i 3D prohlížení ulic, vše za cenu internetového připojení. Opět se tu hlásí výhoda Windows Mobile, do přístroje si totiž můžete najít ty nejnovější navigace z dílen TomTom, iGo a dalších. Pár slov by se dalo říci i o rychlosti GPS přijímače samotného, který je tu překvapivě rychlý a přesný. V pohotovostním stavu vám načte pozici již za pár vteřin, za „studena“ mu to chvíli trvá a dozvíte se o sobě nejrychleji za 2-3 minuty. I to je však úctyhodný výkon.

Emailový klient poskytuje veškerý komfort osobního nastavení. Kromě integrované podpory synchronizace s Outlookem tu můžete přidat téměř nekonečný počet účtů. Samozřejmě nelze očekávat integrované služby Gmailu a dalších poskytovatelů. Windows Mobile však byl vždy otevřenějším systémem a vše si tak budete muset nastavit hezky ručně. Veškeré prostředí emailu se zde taktéž mění v závislosti na aktivované ploše, naštěstí je vše přehledné a veskrze účelové. Potěší také podpora push mailů, ať se nacházíte na jakémkoliv účtu.

Fotoaparát a video: trpělivost růže přináší

Ačkoli v současné době již není 8 MPx kvalitativním stropem, je X2 jediným přístrojem s operačním systémem WM, který nabízí podobné rozlišení. Všichni ale víme, že kvalita fotografií není jen v počtu pixelů. Prostředí aplikace fotoaparátu je jednoduché a nabízí jen to nejdůležitější, tj. nastavení zaostření, rozlišení a efektů obrazu s několika dalšími vymoženostmi. Co však irituje mnohem více, je doba odezvy. Xperii totiž trvá nekonečných 5 vteřin, než se po stisknutí spouště dostaví kýžený výsledek. Možná to není nic strašného, v praxi to ale znamená, že váš pes už chytil bumerang, dceruška už se poprvé postavila a přítel už vypadl z okna, než dojde k zachycení snímku. I optimistům tedy dojde, že není X2 fotoaparát na momentky, kde jde především o rychlost.

Jak už to ale bývá, trpělivost růže přináší a ve výsledku vás foťák odmění slušnými výsledky. To za předpokladu, že jste v dobře osvětlené oblasti. I přes integraci LED diody totiž fotky z tmavších míst nejsou bůhvíjak kvalitní a kvůli snaze o softwarovou redukci šumu postrádají detaily a barevnost. Sečteno a podtrženo, mezi komunikátory se systémem WM patří X2 do nadprůměru, v celkové konkurenci ale těžce nestíhá. Navíc schopnost natáčet videa (v rozlišení 800 x 480 pixelů) je i přes pěkné papírové specifikace mizerná a postačí leda tak na Youtube jako provizorní ukázka.

Multimédia a zábava: konečně kodeky, konečně 3D

Ze strany multimédií má X2 několik es v rukávu. Prvním a nejzřetelnějším je samotný systém Windows Mobile, který vám dle potřeby dovolí nainstalovat cokoliv od sociálních programů, přehrávačů až po navigaci a komunikátory. To si navíc můžete stáhnout nejen přes online službu Market, ale i na internetu na počítači a pak vše synchronizovat přes Windows Mobile Center. Mezi další eso rozhodně patří podpora videokodeků DivX a XviD, které kupodivu dosud nabízí jen hrstka vyvolených. U videopřehrávače se však setkáváme s menším problémem. Kodeky tu sice jsou, samotné přehrávání je ale trhané, navíc displej nestíhá nativní rozlišení a integrovaný prohlížeč tak musíte ihned nahradit nějakým schopnějším (např. Všestranný Core Player), který už dokáže vyprodukovat relativně plynulý film. Je však urážející, že nám výrobce přes všechno nabízené nedokáže dotáhnout jedinou věc do zdařilého konce.

Potěší alespoň zdařilý hudební přehrávač, opět v hezkém designu dle právě aktivovaného prostředí. Nabídka funkcí je ale žalostně malá, kromě klasického rozdělení na alba/interprety/skladby a několika funkcí opakování nenabízí X2 zhola nic. Žádný ekvalizér, žádná patřičná nastavení. Situaci tak zachraňuje jen bravurně podaný zvuk ve sluchátkách, která dokáží překvapit i kdejaký Walkman stejného výrobce.

Paradoxně nejvyváženější oblasti jsou v přístroji hry. Ty nabízí celkem 4, přičemž dvě z nich jsou ve velice pokročilé 3D grafice. Během hraní se mi telefon nezadrhl ani jednou, vše bylo nádherně plynulé a rychlé, na čímž zůstává vzhledem k předchozím zkušenostem rozum stát a vděčit můžeme integrované grafické kartě, která v tomto případě uleví pomalému procesoru.. Kromě základních her si samozřejmě můžete do paměti stáhnout velký počet oficiálních i zdarma šířitelných her. Slot pro paměťové karty microSD totiž skýtá až 16 GB prostoru. Interní paměť je jen okrajovou záležitostí, o velikosti pouze 110 MB.

Závěr a hodnocení: prostřední model, který být nemusel

Závěru se člověk nemůže nedivit. Xperia X2 měla být jasným pokračováním úspěchu úvodního modelu série a předzvěstí vedoucího modelu výrobce, jímž se naštěstí bezchybně stal model X10. Místo toho jsme dostali designově lehce inovovaný přístroj, který místo inovací přinesl to samé.

Nebýt příjemného designu, 8 MPx fotoaparátu, video kodeků a relativně schopného 3D akcelerátoru, propadl by telefon na plné čáře. Neuvěřitelně zpomalený a sekaný systém spolu se zastaralým hardwarem, který nadělá většinu paseky, nám však dává dostatečné důvody k tomu myslet si, že bychom se bez X2 na trhu klidně obešli.