Sony Ericsson Satio: Pan fotograf

Dotykové mobilní telefony hýbou zejména posledním rokem doslova celým světem. Nové modely chrlí zejména Samsung a LG. Pozadu nezůstávají ani ostatní výrobci. Jen Sony Ericsson opět vyčkával déle než ostatní. Byl tu sice jakýsi mezikrok s modelem Aino, nicméně nový, plnohodnotný dotykový model je až dnes testovaný Satio. Byl to jeden z nejočekávanějších model vůbec. Jakožto koncept byl ukázán již počátkem letošního roku jako model Idou. Tehdy vzbudil velké nadšení. Zhruba v polovině roku k valné nelibosti změnil jméno na Satio a tím se i oficiálně představil. V jednoduchosti bych mohl říci, že jde o multimediální bombu se vším všudy. Špičkový fotoaparát, velký dotykový displej a snad všechny funkce, na které si jen vzpomenete. Ovšem to by nesměl být Sony Ericsson, aby některé věci nedotáhl do šťastného konce.

Technické parametry

V krabici naleznete

• mobilní telefon Sony Ericsson Satio
• uživatelskou příručku (CZ/SK)
• baterii
• nabíječku
• televizní kabel
• stereo sluchtáka
• USB datový kabel
• paměťovou kartu microSDHC 16GB
• pouzdro
• USB čtečku karet

Komentovaný HD videophled na Sony Ericsson Satio

Design a konstrukce: luxus a preciznost

První pohled na cokoliv je pro většinu z nás velmi důležitý. Toho si byl patrně vědom i švédsko-japonský výrobce. Satio na vás působí jako telefon nejvyšší třídy. Temně černá barva doplněná lesklými chromovými částmi. Zajímavě působí ostré boční hrany v kombinaci se zaoblenou spodní a horní hranou. Obdobné nadšení panuje i ze zadní strany. Lesklou černou plochu narušuje krytka fotoaparátu, která má kovový, zbroušený povrch. Ani zde nechybí efektní chromová linka, která celý design jen podtrhuje.

Příjemných hodnot dosahují rozměry. 112 x 55 x 13 milimetrů je na „chytrý“ a špičkově vybavený telefon velice pěkné. Také hmotnost není nikterak omračující. Pokud si Satio potěžkáte, tipli byste nepochybně méně než 126 gramů. Přední strana se samozřejmě honosí velkým, dotykovým displejem. Nad a pod ním zbylo zhruba stejné místo. Pod displej se vměstnala trojice úzkých kláves. Na opačné straně je nezbytné logo výrobce, reproduktor pro hovory, kamerka a dvě čidla. První a známější reguluje intenzitu poosvětlení. Druhé sleduje vzdálenost mobilu od tváře či jiného objektu. Díky němu tak např. pohasne displej při hovoru, nebo otočením mobilu displejem dolů vypnete budík. Velmi praktické a řekl bych i docela návykové vypínání ranního buzení.

Boční strany bývají na špičkových telefonech plné všelijakých tlačítek a jiných vymožeností. Podobná situace panuje i zde. Na levé straně naleznete posuvník, pomocí něhož odemknete displej. Úplně dole je pak krytka skrývající slot pro paměťovou kartu microSDHC. Opravdu velmi příjemným překvapením je, že výrobce netroškařil a přibalil kartu o kapacitě 16GB. Mezi posuvníkem a slotem pro kartu si trůní konektor Fast-port. Je vidět, že se jej výrobce drží zuby nehty. Velmi zamrzí, že jde o jediný konektor. Rozloučit se tak musíte s 3,5 mm Jackem či klasickým microUSB. Spokojeni tak z části mohou být jen majitelé Sony Ericssonů.

Ještě hojněji je zaplněn pravý bok. V horních partiích se výrobce nejprve chlubí, že tento model podporuje GPS i Wi-Fi. O něco níže už své místo zabírá kolébkové tlačítko sloužící k regulaci hlasitosti či zoomovaní. O další kousek níže následuje dvojice tlačítek, která jsou určena pro rychlý vstup k fotografiím a přepínání mezi fotografováním a filmováním. Úplně dole se nachází velká spoušť fotoaparátu. Je samozřejmě dvoupolohová a skvěle se tiskne. Výrobce ji navíc osvětlil velmi efektním modrým světlem.

„Záda“ Satia jsou oproštěna od jakýchkoliv zbytečností. Levá polovina je lesklá a skrývá se pod ní baterie. Na zadním krytu také nezvyklé nalezneme jen zelenou čočku z loga bez nápisu Sony Ericsson. To se objevuje až na masivní a aktivní krytce fotoaparátu. Ta má jiný povrch než okolí a mírně vystupuje. Díky ní tak telefon ne zcela leží. Což ale vůbec není na škodu, neboť díky krytce se telefon lépe drží v dlani. Posledním doposud nezmíněným tlačítkem je vypínací tlačítko na horní hraně. Na hraně spodní už je jen otvor pro poutko nebo stylus. Ten se nezasouvá do telefonu, ale je zvlášť. Nicméně není k ovládání vůbec potřeba. Snad jen k počáteční kalibraci se hodí.

Když už jsem nakousl, že je přibalen stylus, mohu i dodat, že základní balení je opravdu bohaté a výrobce nešetřil. Krom stylu a velké paměťové karty v něm naleznete sluchátka, nabíječku, datový kabel a dokonce i TV kabel, pomocí něhož si veškeré dění na telefonu prohlédnete na vašem televizoru.

Baterie a výdrž: až překvapivě slušná

Trojice telefonů Yari, Aino, Satio obdržela naprostou shodnou baterii. Li-Pol akumulátor o kapacitě 1000 mAh. Zejména u Satia bychom ale očekávali přeci jen silnější baterii. Nicméně praxe ukázala, že i ta současná dokáže špičkový model Sony Ericsson živit i dva dny. Velkým žroutem je samozřejmě GPS, Wi-Fi či xenonový blesk. Provedli jsme praktický test. Vyfotili jsme dvě stě snímků s xenonovým bleskem. Telefon jej stíhal včas dobíjet a i po absolvování tohoto foto maratonu baterii nějaká energie zbývala. Energii lze telefonu samozřejmě dodávat nejen klasickou nabíječkou, ale i USB kabelem.

Displej: pěkná podívaná, horší ovládání

Velký dotykový displej s úhlopříčkou 3,5 palce má rozlišení 360 x 640 bodů a zobrazí až 16 milionů barev. Reakce na dotyk je řešena rezistentní technologií, která v disciplíně citlivosti na dotyk a pohodlnosti ovládání zaostává za modernějšími kapacitními displeji, které používá například LG Arena nebo Apple iPhone. Na ledabylé lehké poklepávání, které známe z kapacitních displejů, Satio nereaguje. Zlepšení rozhodně nepředstavuje ani systém dvojkliků. Některé volby vyberete jedním dotykem, jiné dvěma po sobě jdoucími. Toto řešení nelze považovat za šťastné. Nastanou totiž momenty, kdy se budete několik vteřin snažit přijít na to, jak danou položku potvrdit.

Displej je sám o sobě kvalitní. Ve srovnání s iPhonem je jemnější a barvy jsou živější, jas je však nižší. Čitelnost na přímém slunci je i přes resistentní technologii průměrně dobrá, ale občas se kvůli dotykové vrstvě setkáte s odlesky a ne tak ostrým obrazem. Při použití Satia jako navigace v autě je na displeji vidět takřka za všech okolností vše podstatné, i když k dokonalosti má čitelnost displeje daleko. Jas i dobu podsvětlení lze nastavit, přičemž jas je regulován i automaticky světelným čidlem.

Displej se odemyká posuvným zámkem na levém boku telefonu, což považuji za velmi dobré a rychlé řešení. Displej se vypne i v případě, že se hlava přiblíží k senzoru, typicky při hovoru. Nehrozí tak, že si tváří nechtěně hovor ukončíte. Telefon při každém stisknutí na displej zavibruje a dává tak zpětnou odezvu. Tato vlastnost se občas hodí, ale pokud vás bude obtěžovat, lze ji vypnout, případně nastavit nižší intenzitu. Displej se při natočení telefonu automaticky překlopí do pozice na šířku. Překlopení trvá včetně animace od dvou do tří vteřin. Záleží, na jakém místě v menu se zrovna nacházíte.

Prostředí telefonu: Symbian S60 pod taktovkou Sony Ericssonu

Sony Ericsson Satio je historicky prvním modelem tohoto výrobce, který nabídne operační systém Symbian S60, konkrétně v páté edici. Do značné míry si jej však Sony Ericsson uzpůsobil obrazu svému. Hlavní menu či aplikace média je převzatá z klasických modelů švédsko-japonského výrobce. Taktéž pohotovostní obrazovka nabízí mimo klasický i Sony Ericssonovský styl. Ten se skládá z několika panelů, mezi kterými tahem prstu doprava či doleva přepínáte. Dále jsou samozřejmě dostupné další obrazovky známé z dotykových Nokií. Nicméně nejvíce se mi líbila právě ta od Sony Ericssonu. Zapnutí Satia probíhá poměrně svižně a po naběhnutí je telefon okamžitě připraven k práci. Zásluhu na tom má i procesor ARM Cortex A8 taktovaný na 600 MHz.

Hlavní menu tedy, jak jsem už zmínil, vypadá stejně jako u nových Sony Ericssonů. Na rozdíl od nich jsou však k dispozici jen dva zobrazovací režimy. Klasicky mřížkou či seznamem. Pořadí jednotlivých ikon lze samozřejmě libovolně zaměňovat. Taktéž není problémem přímo v hlavním menu vytvářet vlastní složky. Horní část displeje se stavovými ikonkami je aktivní a lze na ni klepnout. Díky tomu se dá například rychle vypnout Bluetooth, Wi-Fi nebo si přečíst novou zprávu.

Dotykový Symbian S60 není na používání zdaleka tak intuitivní a pohodlný jako nová dotyková prostředí Apple iPhone, LG S Class, HTC Touch Flo, či Samsung Touch Wizz. Mnohdy je ke stejné věci potřeba více kliknutí a ne všechny elementy jsou na pohodlné dotykové ovládání připraveny. K plnému pohodlí například není vyřešeno vybírání a kopírování textů, které ne vždy funguje tak, jak má. Na druhou stranu je k dispozici širší škála voleb a nastavení, než u jiných dotykových systémů (nepočítám-li například Windows Mobile). Ovládání je tak sice poměrně pohodlné, ale mnohdy zbytečně zdlouhavé. Příští verze prostředí by tak rozhodně mohla být intuitivnější.

Telefonu chybí klasická klávesnice a veškeré zadávání textu tudíž probíhá prsty, případně stylusem. Výrobce připravil několik různých variant zadávání, z kterýchž si vybere opravdu každý. Jako u všech dotykových telefonů i u Satia je možné písmena vyloženě psát. Tento způsob je však zdlouhavý a málokdo jej tak využije. Dostupná je nadále klasická alfanumerická klávesnice (v zobrazení na výšku i na šířku), která podporuje slovník T9 a píše se na ní díky zpětně odezvě rychle a bez překlepů. Nabídku uzavírají dva druhy QWERTZ klávesnice. Její malá varianta je určena výhradně pro stylus. Ta větší se zobrazí pouze v horizontální poloze a klávesy jsou přes celý displej.

Sony Ericsson Satio je chytrým telefonem, který zvládá běh více aplikací najednou. Pro tuto činnost je skvěle hardwarově vybaven. Základ tkví v dostatečně silném procesoru, ale hlavně ve velké paměti RAM. Její celková hodnota činí 250 MB a po zapnutí je dispozici okolo 160 MB, což je mimochodem několikanásobně více, než například u Nokie N97. Nehrozí tedy situace, kdy se budete muset rozmýšlet, jakou aplikaci ponecháte spuštěnou a kterou ukončíte.

Zvuk: bída s nouzí

U vlajkové multimediální lodi výrobce jsem předem očekával perfektně zvládnutou hudební reprodukci. Bohužel, jsem byl velmi zklamán. Satio disponuje pouze jedním reproduktorem, který navíc není ani nikterak hlasitý. Zcela postrádá basovou složku a výsledná produkce rozhodně zaostává za dnešním průměrem. O trochu lepší je hudební zážitek s dodávanými sluchátky, nicméně nejlepší volbou jsou sluchátka vlastní. Zde však budete muset překousnout metrovou kabeláž, kterou sebou potáhnete. Konektor 3,5mm jack na těle přístroje nepochopitelně chybí a onu redukci nalezneme až na kabelu s headsetem. Tento tristní nedostatek je u Sony Ericssonu již do nebe volající.

Fotoaparát: 12 Mpx dělá naprosté divy

Snad největší chloubou Sony Ericssonu Satio je vestavěný fotoaparát. A je třeba říci, že naprosto právem. Jeho 12 megapixelů vytváří doslova perfektní fotografie. Zejména budete-li fotit za ideálních světelných podmínek, dosáhnete i lepších snímků, než které pořizují obyčejné kompakty. Fotkám nechybí ostrost po celé ploše, barvy se neslévají, nenarazíte na přepaly. Velmi slušné snímky pořídíte i v interiérech či za snížené viditelnosti. Model Satio je totiž vybaven klasickým xenonovým bleskem, který osvětlí snímanou scénu až na vzdálenost 4 metrů. Není problém fotit objekty v naprosté tmě. Při zaostřování si telefon pomůže svítivou LED diodou.

Ukázky fotografií

Fotoaparát lze aktivovat posunutím zadní krytky nebo přidržením bočního tlačítka pro fotografování. Aplikace je podobná, jako u jiných nových Sony Ericssonů. K dispozici jsou standardní nastavení, včetně kompenzace expozice, barevného tónu, vyvážení bílé a kontrastu. Nechybí ani funkce BestPic či focení panoramat. K fotografiím lze přiřadit automaticky GPS data a zapnout automatické otáčení. U nastavení xenonového blesku lze zvolit i režim zabraňující vzniku tzv. červených očí. Komu se zalíbilo focení pomocí vlastního prstu, najde vyžití i u Satia, kterému funkce Touchfocus nechybí.

Snímat lze též video v rozlišení VGA (640 x 480 px). Přepnutí proběhne rychle po stisku klávesy vedle spouště. Při natáčení můžete využít několika násobný zoom, jehož chod je vcelku plynulý. Výsledná kvalita videozáznamů je velmi slušná a použitelná i na stolním PC.

Multimédia: slabší přehrávač a spousta her díky Symbianu

Sony Ericsson Satio by měl být tahákem výrobce mezi multimediálními telefony. Vesměs se tuto myšlenku podařilo naplnit. O rychlém procesoru, velkém displeji a kvalitnímu fotoaparátu již řeč byla. Mezi dnes nejvyužívanější multimediální funkci v mobilu je beze sporu poslech hudby. Chtě nechtě musím opět zopakovat, že (dokonce) ani Satio nemá klasický konektor 3,5 mm jack. Pouze malou útěchou je přítomnost redukce na kabelu v základním balení. Nijak zvlášť dobře ovšem není zpracován ani hudební přehrávač. Za tristní považuji nepřítomnost ekvalizéru. Nemáte jedinou možnost jak si hudbu upravit pro vaše sluchátka. Nevím, proč výrobce nepoužil přehrávač vlastní nebo převzatý ze symbianových Nokií. Aktuální řešení se příliš nepovedlo.

Kromě hudby se v nabídce Média skrývají ještě fotografie a veškerá videa. Snadno si tak na jednom místě prohlédnete vaše výtvory. Automaticky se vytvářejí časová alba, která usnadňují hledání v mnoha fotografiích. Místa bude více než dost. Vnitřní paměť sice extrémních hodnot nedosahuje, výrobce však přibalil 16GB paměťovou kartu. Satiu také nechybí rádio. Nabízí klasické možnosti uložení rádiových stanic, ale z nepochopitelných důvodů postrádá RDS.Nemilé překvapení na mě čekalo při zkoušce přehrát překonvertovaný film v jiném formátu, než 3GP či MP4. Satio postrádá jakýkoli jiný přehrávač, kterým byl například Real Player na starších Nokiích. Je tak nutné prohledat internet a zkoušet.

V základu naleznete od výrobce předinstalovanou pouze jednu hru. Ovšem je zábavná a velmi návyková. Využívá pohybového čidla, jmenuje se Labyrint a nejde v ní o nic jiného, než dostat kuličku do správné jamky. Hra je navíc ozvláštněna 3D vyobrazením, čítá spousta levelů a vydrží vám tudíž velmi dlouho. Díky rychlému procesoru a přítomnosti Symbianu však není problém nainstalovat desítky nových her. Asi nejvíce si užijete ty plně dotykové. Ovšem problém nepředstavují ani aplikace vyžadující klávesnici. Ovládání sice není nejpohodlnější, ale i softwarové křížové tlačítko dokáže to původní suplovat.

Integrované GPS a navigace: chtělo by to lepší mapy

Ve výbavě multimediálního stroje pochopitelně nechybí GPS v asistované podobě. Poněkud horší je to předem připraveným softwarem. K dispozici jsou totiž Google Maps a aplikace Wisepilot. Obě dvě nutně vyžadují připojení k internetu k nalezení polohy. Bez datového balíčku se tedy neobejdete. Navíc stažené mapy nejsou zrovna aktuální, a pokud na některém místě vznikl například kruhový objezd, na mapě není ani po několika letech zanesen.

Možnou alternativou, po které sáhne většina prahnoucí po plnohodnotném navigování, je instalace jiného softwaru. Díky otevřenému operačnímu systému není totiž problém nahrát navigační aplikaci jiného výrobce (například TomTom, Route66 apod.) Instalaci jiné aplikace doporučuji i například z důvodu nelokalizované aplikace Wisepilot. Samotné navigování však již funguje tak jak by mělo. Najití vaši polohy, zejména zásluhou asistované GPS probíhá velmi rychle.

Telefonní seznam a telefonování: jak jinak než na jedničku

Funkce volání a telefonního seznamu jsou logicky velmi podobné dřívějším Nokiím, jen Sony Ericsson trošku pozměnil prostředí. Vše je perfektně zpracováno a k funkcím nelze mít výhrad. Sony Ericsson Satio je kvadrátním GSM telefonem, který si můžete vzít i do zámoří. Kromě toho pochopitelně zvládá i sítě 3. generace UMTS na frekvenci 2100 Mhz. Telefonní seznam využívá sdílené paměti telefonu, jmen tak lze uložit desítky tisíc. Ke každému kontaktu lze zadat až 45 typů položek, jejichž počet je opět omezen pouze volnou sdílenou pamětí. Nechybí ani takové speciality, jako „telefon asistenta“, „děti“, „manželka“ a další. Popisky jednotlivých detailů lze navíc upravovat a vytvořit si tak z telefonního seznamu dokonale přehledný celek. Ke každému kontaktu se dá rovněž přiřadit obrázek a vyzváněcí melodii. Nechybí ani skupiny volajících.

Vyhledávat lze pomocí více písmen, ale není to příliš rychlé. Pro písmena z druhé poloviny abecedy je vždy nutné se překliknout o pohled dále, což zdržuje. Alespoň se však nedostupná písmena filtrují a dále ve vyhledávání nepřekáží. Díky podpoře sítí 3.generace a druhé kamerce si můžete dopřát videohovory. Prostředí je v duchu ostatních smartphonů. Měnit lze plynulost, kontrast i další parametry. V nabídce telefonu nechybí hlasové ovládání a vytáčení. Přístroj nabídne upravitelné vyzváněcí profily a nechybí ani offline režim, který se hodí nejen v letadle.

Zprávy: vše, nač jste zvyklí

Sony Ericsson Satio nabídne v této oblasti standardní funkce. Editor SMS a MMS zpráv je jednotný a dle obsahu se typ zprávy automaticky mění. Telefon vám dovolí naplnit MMS zprávu opravdu velkým množstvím dat, takže je potřeba buď zapnout v nastavení omezení na 300 kB, nebo si hlídat kompatibilitu se sítí a příjemcovým telefonem sám. Pokud k psaní používáte klávesnici na obrazovce a slovník T9, píše telefon s diakritikou. Lze však nastavit její ořezávání před odesláním, díky čemuž nebudete ochuzeni ani o jeden znak z těch 160.

Kromě klasických zpráv je samozřejmě připraven i e-mailový klient, který se snaží udělat valnou většinu práce za vás. Pokud si nebudete nastavovat zrovna firemní e-mailovou schránku, nebudete potřebovat vědět žádné konkrétní údaje o serveru. Klient si samozřejmě poradí s přílohami a přijaté maily dokáže automaticky stahovat dle vašich potřeb.

Organizační funkce: propracovaný kalendář a Quick Office

Všechny organizační schopnosti podělil Sony Ericsson po symbianových Nokiích. Nechybí propracovaný kalendář s měsíčním, týdenním i denním náhledem, integrovanými úkoly a možností zadat opakované i vícedenní události. Dotyková verze kalendáře se celkem povedla, i když přepínání mezi měsíci není zcela intuitivní. O nadcházejících událostech i úkolech může telefon informovat na domovské obrazovce.. Synchronizace je opět zcela bez problémů, a to jak s Outlookem, tak se serverem.

Se Sony Ericssonem Satio se neztratíte ani v čase, protože pochopitelně nechybí opakované budíky se světovým časem nebo neomezený diktafon, který nahrává až do vyčerpání paměti. Další organizační výbavu tvoří kalkulačka a šikovný konvertor jednotek. Prohlížení dokumentů Word, Excel a PowerPoint zajistí QuickOffice, ve kterém lze přikoupit i licenci pro editaci souborů. Potěší podpora i nových formátů Office 2007.

Z poměrně nepochopitelných důvodů se někam ztratil tradiční program na rozbalování souborů. Všechny symbianové Nokie jej měly, nicméně Sony Ericsson si zřejmě řekl, že ho není třeba. Škoda. Nemile překvapí PDF Viewer, který je v telefonu jen jako trial verze. Pokud hodláte častěji prohlížet dokumenty s koncovkou pdf, koupě licence se nevyhnete.

Datové funkce: s microUSB by to bylo za jedna

Za neomluvitelné lze opravdu považovat jen nepřítomnost konektoru micro/miniUSB. Namísto něj je tu pouze sonyericssonovský Fast-port. Při spojení s počítačem se Satio nabíjí, což nelze vypnout. Po připojení se přístroj dotáže na režim (PC Suite, přenos dat, tisk obrázků, přehrávač médií). Při připojení v režimu přenos dat (velkokapacitní úložiště) se jako další disk objeví pouze paměťová karta. Vnitřní 80 MB paměť nikoliv. Další možnosti připojení je Bluetooth 2.0, archaický infraport zcela chybí.

Spokojeni budete s nabídkou datových přenosů. Postarší, ale v našich luzích a hájích stále hojně využívané technologie GPRS a EDGE jsou ve třídě 32. Sítě třetí generace zase přinášejí HSDPA do maximální rychlosti 7,2 Mb/s a HSUPA do rychlosti až 2 Mb/s. Obě rychlé technologie si však užijete víceméně jen, jste-li zákazník O2 a bydlíte v krajském městě. Nechybí Wi-Fi - to můžete díky nově zpracovanému nastavení přístupových bodů preferovat před síťovými datovými přednosy.

Na velkém displeji se rád roztahuje osvědčený webový prohlížeč, který musíme pochválit za kvalitu vykreslování stránek a rychlost načítání. Uživatele bez datového paušálu však nepotěší datová náročnost. Oproti iPhonu či jiným telefonům navíc schází například podpora práce s více záložkami, možné je otevírat pouze nové pop-up okna. Nechybí podpora Javascriptu a Flash lite. Na přehrávání YouTube videí vložených do stránek však zapomeňte, přehrávání funguje pouze na mobilním portálu Youtube. Při paměťově náročnějších stránkách se však po načtení občas posouvání na 1-2 vteřiny zasekne, ale poté je již pohyb po stránce plynulý. Nechybí ani animovaná historie navštívených stránek. Užitečnou změnou je také automatické vyplňování formulářů. Celkově tak lze surfovat velmi pohodlně, ale prostor pro zlepšení zde rozhodně je. Překvapivě dobře poslouží i Opera Mini, která je na dotykové ovládání již přizpůsobena, nebo nový a zajímavě vyhlížející prohlížeč Digia.

Z ostatních Nokií S60 známe již RSS čtečku, která se v nové verzi Symbianu přestěhovala z hlavního menu prohlížeče do jiné úrovně, takže je potřeba více kliknutí, než se k RSS kanálům dostanete.

Zhodnocení: stále nejsme u cíle

Sony Ericsson Satio U1i je bezpochyby něčím revolučním. Revolučním bohužel jen u Sony Ericssonu. Ostatní výrobci mají minimálně roční náskok a švédsko-japonský výrobce nyní jen konečně vyrazil ze startu. Nutno však uznat, že start to byl velkolepý, byť ne tak dokonalý, jak bychom čekali. Satio je multimediální telefon, který láká na známý a uživateli prověřený operační systém Symbian, kde zamrzí jen místy nelogické ovládání. Přináší dotykový a velký displej. Asi největší pozornost upoutá díky 12 Mpx fotoaparátu, který navíc podává excelentní výkony. Sledovaným kritériem je i dostatečná rychlost „chytrých“ telefonů. I zde Satio obstojí skvěle. 600 MHz procesor spolu s dostatečně velkou pamětí RAM dovolí mít spuštěno nespočet aplikací najednou. Uživatele potěší i bohaté základní balení, ve kterém najde mimo jiné 16GB kartu či TV kabel.

Bohužel ani Satio není dokonalý a jako břímě si nese i několik doslova zbytečných nedostatků. Mezi opravdu tristní považují absenci 3,5 mm jack konektoru. Sony Ericsson dokázal tento konektor po bok Fast-portu ubytovat v modelu W995. Tak proč to nešlo i zde? Velmi podobná situace panuje okolo chybějící microUSB konektoru. Domnívám se však, že čas Fast-portu již brzy nastane a i on ustoupí postupnému slučování. Uživatele stejně jako mě nepotěší nedotažený přehrávač hudby, kterému chybí ekvalizér. Stejně tak zvukový výstup nikterak neoslní. Mnoho radosti neudělá ani displej, který využívá rezistentní technologii a jeho citlivost by mohla být lepší. Úplně na konec jsem si nechal cenu. V průměru ho seženete za cenu okolo 14 000 Kč. A v této cenové hladině je konkurence jedním slovem obrovská a Satio bude muset těžce bojovat o svou přízeň.

Pokud se pro Satio nakonec rozhodnete, litovat nebudete. Nabízí téměř maximum, co dnes může mobilní telefon mít. Některé nedostatky navíc snadno vyřešíte instalací dalšího softwaru.