Nokia 3.2

Nokia 3.2 se již prodává na českém trhu, ovšem od jejího únorové představení uplynulo už několik měsíců. Novinka tak lehce zestárla, ačkoliv u základních smartphonů to není nikdy tolik pocítit jako u vlajkových modelů. Právě proto má model 3.2 nadále co nabídnout. Může to být kupříkladu slušná výdrž, schopný fotoaparát nebo přehledné prostředí. To vše se české zastoupení rozhodlo zabalit a nacenit na necelé tři tisíce korun. Tím se Nokia 3.2 stává jedním z nejlevnějších značkových smartphonů a zbývá zodpovědět otázku, zda v tom není nějaký zádrhel.

Obsah balení

Výrobce považuje Nokii 3.2 za levnější smartphone a dle toho také vypadá prodejní balení. Kromě samotného telefonu, nabíječky a USB kabelu nic nečekejte.

Konstrukční zpracování: tenká a konzervativní

Po stránce designu vás Nokia 3.2 nijak zásadně neosloví, což je však bohužel společným jmenovatelem většiny dnešních telefonů, přičemž u levnějších to platí dvojnásob. Zde vše podtrhuje nijak zajímavý černý odstín, jiný u nás oficiálně dokonce ani neseženete. Bude tak vyhovovat především konzervativněji smýšlejícím jedincům, případně těm, kteří telefon považují za spotřební zboží, které má sloužit a netřeba tolik hledět na design.

Díky zaobleným bokům se drží pohodlně.

Ačkoliv je Nokia 3.2 rozhodně větším mobilem, v ruce se díky zaobleným bokům a malé tloušťce drží pohodlně. Tělo je samozřejmě plastové, přesto pocitově zanechává vyloženě dobrý dojem a rozhodně bychom telefon neoznačili jako „pouťový plasťák“. Zadní strana je nicméně náchylná na otisky prstů a po dvou týdnech se zdá, že i na drobné oděrky. Vlásečnicové škrábance se začínají povážlivě množit, což není dobrou zprávou. Pokud chcete zachovat vzhled nového telefonu co nejdéle, pořízení pouzdra se zřejmě nevyhnete.

Rozmístění ovládacích prvků po obvodu telefonu nepřekvapí. Podstatné klávesy pro odemčení a regulaci hlasitosti jsou vpravo. Zde se lehce zdržíme. Ve větší odemykací klávese se totiž nachází informační dioda. Místo je vcelku praktické a tlačítko spíše „dýchá“ (standardně nebliká jako dioda, ale pomalu se rozsvítí i pomalu zhasíná). Nemůže se stát, že nějakou zmeškanou událost přehlédnete. Poslední klávesa se nachází na levém boku a slouží k přímému spuštění Google Asistenta. Bohužel klávesu nelze přenastavit, což je škoda. Konektory jsou rozmístěny standardně. 3,5mm jack na horní hraně, micro USB na spodní hraně. Zde se mohla Nokia „pochlapit“ a nasadit USB-C.

Na levém boku je ještě dlouhý šuplíček, kam můžete současně umístit dvě nano SIM a navrch i paměťovou kartu, což je jistě vítaná možnost. Zapomenout nesmíme ani na čtečku otisků prstů pod fotoaparátem, která je sice pomalejší, ale někomu může dobře posloužit. Zde musíme upozornit, že čtečka je pouze na lepších kouscích s 32GB interní pamětí. V některých obchodech totiž najdete i Nokii 3.2 s 16 GB paměti, která právě čtečkou nedisponuje. Zpracování telefonu celkově není vůbec zlé a působí bytelně.