Lenovo Miix 2 11

Lenovo vyrábí všechna možná zařízení, od serverů přes notebooky až po tablety a mobilní telefony, záběr má tedy široký, velmi silné je ale zejména v počítačích. Na českém trhu je Lenovo už nějaký čas jedničkou. Námi testovaný tablet Lenovo Miix 2 11 disponuje operačním systémem Windows 8.1 a plnohodnotným hardwarem, který mnohonásobně rozšiřuje možnosti využití celého zařízení.

Obsah balení: jen základ

Vzhledem k tomu, že se jedná o levnější zařízení, tak toho v balení mnoho nenalezneme. V krabici se nachází pouze tablet, nabíječka, dokovací stanice s klávesnicí a taktéž nějaké brožurky. Jak je vidno, mnoho toho není, ale potěší alespoň dokovací stanice, za kterou společnost rozhodně chválíme, a bez které by takovéto zařízení trochu ztrácelo smysl.

Design a konstrukce: ostré hrany

Vzhledem k tomu, že tablet je stříbrný, nepůsobí dojmem nudné černé placky. Vypadá elegantně a určitě neudělá ostudu. Kvůli své relativně velké úhlopříčce se nejedná o žádného trpaslíka, svými rozměry 300 × 190 × 11 mm předčí většinu tabletů a i některé notebooky.

Hlavním materiálem použitým pro výrobu je plast, bohužel. Proč bohužel? Protože Lenovo použilo celkem levný plast, jenž se snadno poškrábe a rýhy jsou opravdu hodně viditelné. Tento materiál pokrývá celou zadní část tabletu a nejspíše má imitovat hliník, ale spíše se to nepovedlo a tablet tak dává najevo, že patří do levnější sféry. Nepotěší, že spodní hrana je velmi ostrá a i dolní rohy jsou ostré. Pokud držíte tablet v rukou, tak velmi nepříjemně řeže do rukou, na čemž se ještě podepisuje hmotnost 800 gramů. Je to daň za neobvyklou konstrukci, kterou si popíšeme níže, i tak by toto ale mohl výrobce zpracovat lépe.

Přední část tvoří tvrzené sklo, které kryje displej a pod ním se nachází senzorové tlačítko Start, to reaguje dle očekávání. Celkem mě překvapilo, že ačkoliv je tlačítko senzorové, tak je na něj třeba vyvinout trochu větší tlak, než jsme zvyklí a až poté reaguje. Nad displejem je ještě logo Lenovo. Na levé straně nalezneme tlačítko pro spuštění nebo uzamknutí tabletu, taktéž zde nalezneme i USB 3.0, který slouží zároveň i jako konektor pro nabíjení, dále microHDMI, slot na microSDXC karty a také reproduktor. U 3G modelů je na levé straně přítomný i slot na SIM kartu. Na tablet tedy slušná výbava a zejména potěší, že i v tabletovém módu si připojíte jakékoliv příslušenství do USB. Na pravé straně se nachází pouze kolébka pro regulaci hlasitosti.

Vzhledem k tomu, že v balení tabletu je i dokovací stanice s klávesnicí a dvěma konektory USB 2.0, můžeme snadno přístroj přeměnit na notebook, na kterém se dá už trochu pracovat. Krom klávesnice je na stanici i touchpad a subwoofer. Dokovací konektor je na spodní straně tabletu, který stačí zasunou do drážky na klávesnici. Tabletová část je držena spolehlivě magnetem. Bohužel displej nelze nijak polohovat, máte k dispozici pouze jednu variantu naklopení.

Tablet lze ale také posadit do stanice obráceně a rázem máte zařízení v prezentačním režimu, který najde vícero uplatnění. Samozřejmě zde máme i možnost zaklapnout displej směrem ke klávesnici a díky tomu lze přenášet tablet jako normální notebook. I v této poloze drží tabletovou část u klávesnice silné magnety a oddělení při běžném nošení nehrozí. Bohužel dokovací stanice nedisponuje integrovanou baterií, která by případně dobíjela tablet.

Klávesnice: virtuální dohání hardwarovou

Klávesnice má pouze 5 řádků a nepíše se na ní příliš pohodlně, i když místa je dost a výrobce se tak mohl vytáhnout. Rozložení není vůbec standardní, a tudíž budete snadno dělat překlepy. Pokud chcete na této klávesnici psát, tak si budete muset delší dobu zvykat, nebo si pořídit externí klávesnici, na které se vám bude psát lépe. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně levné zařízení, není klávesnice podsvícená, ostatně se s tím nedalo ani počítat .

Touchpad: malý clickpad

Dalším vstupním zařízením je touchpad, který je poměrně malý. Typ je clickpad, který je v poslední době velmi populární. Vyznačuje se tím, že na sobě nemá dostupná žádná tlačítka, která jsou přímo na dotykové ploše virtuální. Bohužel není příliš velký ani kvalitní, taktéž je velmi hlučný a při stisknutí tlačítka je nutné použít větší sílu.

Displej: řádné FullHD

Co se povedlo, je displej. Má rozlišení FullHD (1 920 × 1 080 pixelů), jeho velikost je 11,6" a jemnost 220 PPI je tedy více než dostatečná. V prostředí Modern UI nebudete mít sebemenší problém s takto vysokým rozlišením a vše je dobře optimalizováno, ale v prostředí plochy nejspíše už na nějaký ten problém narazíte, protože to už tak dobře uzpůsobeno není. Nezbývá tedy než si položky zvětšovat. Překvapilo mě, že jen málo ovládacích prvků bylo rozmazáno a obraz byl i na ploše celkem čistý. Také kvalitou zobrazení displej potěší, jde o IPS panel od společnosti AO Optronics . Čitelnost displeje je velmi dobrá, v domácích podmínkách nebudete mít sebemenší problém. Venku je nutné mít nastavené maximální rozlišení a čitelnost je příkladná.

Hardware

Tablet disponuje procesorem Intel Core i3-4012Y s pevně danou frekvencí 1,5 GHz, přičemž jeho TDP činí 11,5W. Výkon je dostačují pro běžnou kancelářskou práci, ale nečekejte , že tento procesor bude rychle renderovat videa nebo zpracovávat grafiku, na to si pořiďte výkonnější stroj. Procesoru asistují 4 GB operační paměti typu DDR3 a po startu obsadí systém 38 % z celkové kapacity, takže 2,5 GB paměti zůstává uživateli. Grafickým čipem je Intel HD Graphics 4200, což je pomalejší varianta akcelerátoru HD 4400 a výkonem zhruba odpovídá staršímu modelu HD 4000 z architektury Ivy Bridge. Jako úložný prostor poslouží SSD s kapacitou 128 GB, přičemž po prvním startu bude využitelných 75 GB. Oddíl je v počítači jeden a má kapacitu 91 GB, zbytek disku zabírá obnovovací oddíl. Start tabletu trvá 13 vteřin a z režimu spánku se probudí za pěkné 2 vteřiny.

Testy výkonu
FurMark 1080p	1 FPS / 78 bodů
Cinebench 11.5 OpenGL	6,49 FPS
Cinebench 11.5 CPU	0,99

Jelikož se jedná o relativně výkonný hardware, tak je potřeba aktivního chlazení. Výdech chlazení je na horní straně tabletu a je tak umístěno velmi chytře, ovšem problém shledávám v tom, že tablet poměrně hodně topí a pokud jej budete dlouhodobě vytěžovat, tak chlazení dojde síla a zadní strana začne velmi nepříjemně pálit. Nedochází však k přehřívání, teploty se pak už drží na konstantní hodnotě, jen to je příliš cítit.

Baterie: spíše průměr

Pokud se na zařízení díváme jako na tablet, výdrž na baterii není nijak dlouhá, o to více zamrzí, že dokovací stanice s klávesnicí nedisponuje druhou baterií. Pokud ale budeme brát Miix 2 11 jako kompaktní ultrabook, pak už výdrž vůbec není špatná. Kapacita baterie činí 38 Wh, což je spíše průměrná hodnota, ale i přesto dokáže udržet tablet při životě 6 hodin a 41 minut, alespoň tehdy, kdy pracujete v textovém editoru a na Wi-Fi. Při sledování videa ve FullHD rozlišení na poloviční jas a zvuk pouštěný do sluchátek vydržel tablet běžet 7 hodin a 9 minut, takže zvládnete shlédnout tři filmy a ještě vám zbude nějaká ta energie. Pokud tablet necháte ležet ladem, tak vydrží až 8 hodin a 29 minut. Přístroj nabijete za 49 minut na hodnotu 80 % celkové kapacity baterii a dalších 31 minut bude trvat, než se dobije do plné kapacity, tudíž 1 hodinu a 20 minut, ovšem za předpokladu, že nebudete s počítačem pracovat. Nabíjecí konektor má tvar USB 3.0 a pokud budete tablet nabíjet, tak nebude dostupný USB konektor na tabletu.

Typ testu
Režim v letadle	8 hodin 29 minut
Kancelářská práce	6 hodin 41 minut
Přehrávání videa 1080p	7 hodin 9 minut

Zvuk: nedostává se kýženého efektu

Tablet je vybaven reproduktory JBL. Značka naznačuje, že by měl z tabletu vycházet kvalitní zvuk, ale bohužel tomu tak není a nepomáhá tomu ani subwoofer integrovaný v dokovací stanici. Musím tedy zkonstatovat, že reproduktory jsou spíše průměrné a je to ostuda jak pro Lenovo, tak pro JBL. Nezachraňuje to ani integrovaný ekvalizér, který disponuje certifikací Dolby. Výstup do sluchátek je příkladný, žádné praskání, ani šumění. Konektor je samozřejmě typu Jack 3,5mm a je umístěn na levé straně. Mikrofon je také povedený, jeho zvuk je poměrně čistý a kvalitní, protistrana slyší dobře.

Fotoaparát: nečekejte zázraky

Tablet dostal do vínku dva fotoaparáty. První slouží k videohovorům a nachází se na přední straně nad displejem a má rozlišení 1,3MPx. Druhý fotoaparát slouží k zachycování momentek. Ačkoliv má rozlišení 5 MPx, tak jeho kvalita není zrovna nejvyšší a obraz obsahuje hodně šumu, ale to se dá od fotoaparátu v tabletu čekat a není určen k častějšímu focení. Fotoaparátu nechybí ani funkce zaostřování, což je u takto velkých tabletů s Windows spíše netypické. Videa tablet natáčí až v rozlišení 720p, respektive 1080p pro zadní fotoaparát.

Systém: klasické Windows 8.1

Z pohledu systému nečekejte nic neobvyklého, systém v počítači nabídne klasické prostředí Windows 8.1 a v námi testovaném kusu nebyly předinstalovány žádné zbytečné aplikace. Potěšilo by, kdyby Lenovo dodávalo k tabletu kancelářskou sadu Office, ovšem poté by došlo k navýšení ceny, které by bylo už nepříjemné. Edice systému je core, takže základní edice, která na takovýto typ zařízení zcela dostačuje.

Závěr

Lenovo Miix 2 11 je velmi rozporuplné zařízení, které „na papíře“ vypadá velmi dobře, ale v reálu to už tak dobré není. Tablet sice dobře vypadá, ale jeho ostré hrany se velmi zařezávají do rukou a taktéž je poměrně těžký. Špatná je i klávesnice a výkon reproduktorů, který vůbec neodpovídá značce JBL a je spíše průměrný. Potěší ovšem relativně dobrá výdrž na nabití vzhledem k dobrému výkonu a kvalitní displej.

Jedním z předních konkurentů je Acer Iconia Tab W700 , který sice disponuje starším hardwarem, ale jedná se o procesor Core i5, který se vyrovná Core i3 v Lenovu. Zajímavé je, že výdrž Aceru je delší než Lenova, ale nutno podotknout, že se prakticky jedná o výběhový model, který je ke všemu starší a paradoxně dražší o 2 tisíce.

Dalším konkurentem je Dell Venue Pro 11, jenž pohání procesor Intel Atom, takže výkon má podstatně nižší, ale díky použitému procesoru může být celý tablet chlazen pasivně a má i delší výdrž. Hlavní zbraní Dellu je nižší cena, která je nižší zhruba o 500 Kč a již zmíněná delší výdrž. Výhodou pro Dell je také podpora stylusu.

Konkurencí je i ASUS Transformer Book T300, který má sice o 1,7“ větší displej, ale konstrukčně se jedná o nejbližšího příbuzného testovaného Lenova. Ovšem ASUS má dle mého konstrukci lepší. Zatímco u Lenova je k dispozici jen jediný úhel při vložení do dokovací stanice, u ASUSu je možnost tablet naklonit a získat tak jiný úhel. Hardwarová výbava je velmi podobná, jen cena je vyšší o 3 tisíce. Výhodou ASUSu je také delší výdrž, protože v dokovací stanici je integrovaná i baterie. Dříve jsme testovali předchozí model tohoto počítače, TX300, ten však již není v prodeji.