HTC Desire X

Tchajwanskému výrobci mobilních telefonů HTC se letos zatím příliš nedaří. Může za to především fakt, že doposud nedokázal vygenerovat dostatečný zisk hlavně ze tří stěžejních produktů řady One Series, modelů One V, S a X. Těžko spekulovat, zda za to může aktuální přeplněnost trhu s mobilními telefony, vysoko postavené ceny nebo podcenění marketingových aktivit.

Každopádně výrobce se snaží situaci napravit, jak jen to jde. Do druhé poloviny roku by mu v tom měl pomoci hlavně nový smartphone s názvem HTC Desire X. Ten výrobce představil na počátku školního roku na veletrhu IFA 2012 v Berlíně. Jedná se o zařízení s relativně dobrým poměrem ceny a funkcí, které za ni dokáže nabídnout. Stěžejními vlastnostmi jsou především dvoujádrový procesor, 4 palcový dotykový displej, operační systém Android s nadstavbou Sense UI a povedený design. HTC těží také z marketingově dobře zapsaného názvu Desire, který u HTC symbolizoval kvalitní a oblíbené telefony.

Pojďme se podívat, zda tato novinka má šanci na to stát se pro HTC tím pomyslným záchranným lanem, které ho dokáže vytáhnout zpět na výsluní.

HTC Desire X – videopohled

Obsah balení

HTC letos změnilo balení svých telefonů. Krabičky jsou nyní vyrobené z recyklovaného papíru, jsou čistě bílé a zaoblené. Jediným prvkem na nich je pouze vyryté logo výrobce. To, o jaký přístroj se přesně jedná, pak poznáte vždy podle kousku papíru, který je na krabici navlečen, a na kterém je zepředu vyobrazený samotný telefon, a zezadu pak jeho detailnější popis.

Co s týče samotného obsahu balení, nic překvapivého se zde nekoná. V horním patře najdete samotný telefon, po jeho vyjmutí pak na vás čeká klasická sestava nabíječka, kabel pro propojení telefonu s počítačem, sluchátka a spousta manuálů a příruček v různých jazycích. Desire X zkrátka není žádný high-end za 15 tisíc, a tak by bylo očekávání nějakého bonusového příslušenství holou naivitou. Naproti tomu se výrobce mohl překonat a nabídnout k telefonu alespoň trošku kvalitnější sluchátka.

Design a konstrukce: čistá elegance a styl

Na recenzi HTC Desire X jsme si zapůjčili obě dvě v České republice dostupné barevné varianty, tedy černou a bílou. Obě mají něco do sebe. Černá je o něco více konzervativní a usedlejší, bílá na druhou stranu v člověku evokuje pocit větší stylovosti. Před nákupem rozhodně doporučujeme si obě varianty naživo v obchodě prohlédnout a vyzkoušet. Jedině tak zjistíte, která je vám osobně bližší.

Nám v redakci se subjektivně zalíbila více právě bílá varianta, kterou jsme také měli možnost testovat o něco déle. Hned na první pohled člověka zaujme kontrast mezi černou obrazovkou a bílým tělem, kterému navíc dodává jakýsi luxusnější punc stylový stříbrný rámeček, vedený po celém obvodu. Všichni známí, kterým jsme telefon půjčili do rukou, se nad designem telefonu svorně rozplývali.

Nejde ale jen o to, že HTC dobře vypadá. Ono se totiž i pohodlně drží v ruce. Značně tomu napomáhá zaoblení všech hran, a také přijatelné rozměry. Desire X je totiž oproti své předloze One X z vyšší třídy o dost menší, kompaktnější a také podstatně lehčí. Přesné rozměry telefonu jsou 118,5 mm na výšku, 62,3 na šířku a 9,3 milimetru v profilu. HTC se tedy v případě tohoto modelu nepouští do války o nejtenčí telefon, což ale v žádném případě nevidíme jako nedostatek. Ještě zbývá doplnit údaj o hmotnosti telefonu. Ta činní 114 gramů.

Zajímavým designovým výstřelkem, který si návrháři ve vývojovém studiu dovolili, je zadní strana. Ta je na první pohled zpracována celkem obvykle, nachází se na ní ale jeden poněkud nezvyklý prvek. Tou je oválný rámeček kolem čočky fotoaparátu, tvořený matným kovem a ohraničený barevným proužkem plastu. Tato zvláštnost vynikne zejména u bílé barevné varianty, kde je tento proužek vyvedený docela líbivě v tyrkysové barvě.

Trošku horší už je to s kvalitou celkového provedení konstrukce. Občas se vám totiž při „správném“ úchopu telefonu do ruky ozve nepříjemný vrzavý zvuk. Na druhou stranu není to až taková tragédie, a určitě existuje spousta přístrojů, u kterých se tento neduh projevuje o dost výrazněji. Celkově tedy v první kapitole recenze musíme telefon ohodnotit právě díky mírně horšímu zpracování na jedničku s mínusem. Uvidíme, jak si povede dál.

Displej: prostě Super LCD

Různí výrobci mobilních telefonů používají u svých produktů různé technologie. Z hlediska displejů dnes v zásadě existují dva hlavní typy, a to LCD a OLED. Tchajwanský výrobce se řadí do té první skupiny. LCD displeje ve svých telefonech navíc označuje předponou Super. V praxi se ale jedná o běžné LCD, jen s poněkud vylepšenými parametry, které ale dnes používá vlastně každý z konkurentů. Poslední generaci Super LCD 3 představilo HTC nedávno v exotickém modelu J Butterfly.

Dnes recenzovaný model Desire X v sobě nese první generaci Super LCD. Konkrétně se jedná o panel s úhlopříčkou rovné 4 palce a rozlišením WVGA (480x800 pixelů). Displej zobrazuje opravdu jasné a dostatečně věrné barvy. Úroveň jasu si můžete nastavit buď ručně, nebo můžete nechat vše na automatice. Telefon totiž disponuje příslušným čidlem, které současně umí displej i vypnout v případě, že telefon při telefonickém hovoru přiložíte k uchu. Kladně hodnotíme i pozorovací úhly a čitelnost na přímém slunci, která je rozhodně přijatelná. Telefon se i v těchto podmínkách dá bez problémů ovládat.

Menším nedostatkem je ochrana displeje. Nejedná se o odolné sklíčko Gorilla Glass, ale jiný druh plastu, který je navíc poměrně měkký. Při vyvinutí většího tlaku se tak není problém promáčknout až na displej.

Zvuk: uřvané „beats“

U zvuku zásadně můžeme hodnotit dvě věci. Jednak kvalitu výstupu z vestavěného reproduktoru a jednak kvalitu výstupu ze sluchátek. HTC již nějaký čas ke svým telefonům přidává vylepšení zvuku Beats Audio, kterým se chlubí i v různých reklamních materiálech, a dokonce toto logo umísťuje i přímo na telefony. Je třeba říci, že se toto vylepšení nevztahuje na reproduktor přímo v telefonu, ale pouze na zvuk reprodukovaný připojenými sluchátky.

Pokud bych tedy měl hodnotit zvuk reproduktoru, ohodnotil bych jej jako dostatečný. Jedná se samozřejmě spíše o nouzové řešení, kdy například větší skupince kamarádů přehrajete novou populární písničku a podobně. Nějakou vyšší kvalitu od malého repráčku ani očekávat nelze. To samé platí i o zvuku ze sluchátek. Na ten se ale právě vztahuje ono vylepšení Beats Audio. To nám ale opět nepřijde, alespoň při použití základních pecek, které výrobce k telefonu dodává, nikterak dobré. Celkově zvuk spíše výrazně zesílí až na neúnosnou mez a přebasuje. Při použití dražších a kvalitnějších sluchátek už je to ale o něco lepší a je slyšet i zvýšený důraz na basovou složku.

Hardware: škoda starého procesoru

HTC Desire X by se papírově mělo řadit spíše k těm výkonnějším přístrojům na trhu. Alespoň teoreticky jej k tomu předurčuje jeho výpočetní mozek, tedy procesor. Jedná se o nižší variaci populárního Snapdragonu S4 od Qualcommu s přídomkem Play, konkrétně Qualcomm S4 MSM8225. Na rozdíl od modelu S4 Pro je ale vyráběn starší 45 nm technologií, takže při daném taktu není zdaleka tak úsporný, jako při použití novější a přesnější technologie výroby. Poněkud starší procesor (i když s moderním názvem jako marketingovou vábničkou) například způsobil, že Desire X neumí nahrávat HD video, což je opravdu škoda.

Obě jádra jsou taktována na 1 GHz, a celý SoC (System-on-chip) obsahuje ještě kromě dalšího i grafickou akceleraci Adreno 203, 786 MB operační paměti RAM a 4 GB vnitřní paměti ROM pro ukládání dat. V praxi je při běhu systému po zapnutí běžně k dispozici okolo 200 MB RAM a zhruva 2,2 GB vnitřní paměti. Hodnota RAM je více než dostačující, v případě vestavěné paměti je pak při nedostatku místa možno do telefonu vložit paměťovou kartu,a to až do kapacity paměti 32 GB.

V běžném provozu je Desire X opravdu bezproblémový. Samozřejmě, že známe i několikrát výkonnější přístroje, i tak je ale telefon výborně odladěný a při jeho používání jsme se po celou dobu nesetkali s tím, že bychom museli na cokoliv čekat. Telefon zvládne i pokročilejší hry a přehrávání videí ve vysokém rozlišení. Pro druhou jmenovanou funkci je ale potřeba stáhnout si jeden z přehrávačů třetích stran z Google Play. Nativní videoplayer totiž videa s vysokým rozlišením nezvládne. Výše tradičně přikládáme ještě několik screenshotů z testování výkonu na rozličných benchmarcích.

Baterie a výdrž: jednodenní Android

Na začátek této kapitoly je potřeba říci, že HTC Desire X má baterii volně přístupnou uživateli. Kdykoliv ji tedy po odejmutí zadního krytu můžete vyměnit. Nyní troška teorie. Desire X má v sobě akumulátor typu Li-Ion s kapacitou 1650 mAh. Ten by měl být podle výrobce schopný udržet telefon „naživu“ něco přes 800 hodin v pohotovostním režimu a 600 během minut hovoru.

Těžko spekulovat, jak výrobce tyto hodnoty měří. My se ale samozřejmě nespokojíme s tím, že vám do recenze pouze opíšeme tyto nic neříkající čísla. Abychom vám reálnou výdrž co nejvíce přiblížili, provedli jsme dva z našich standardizovaných testů výdrže.

První test se týkal výdrže při surfování na internetu. Metodika spočívala jako vždy v tom, že jsme telefon po nabití do 100% kapacity baterie (trvalo to asi 2,5 hodiny z 0% kapacity) odpojili z nabíječky. Po té jsme v nativním webovém prohlížeči s deaktivovaným zobrazením flashe vždy po 1 minutě načetli náhodný článek z mobilenet.cz. Telefon byl po celou dobu testu přihlášený do 3G sítě, data ale proudila přes Wi-Fi. Displej, který svítil po celou dobu testu, měl jas nastavený na úrovni 50%. Telefon tuto činnost vydržel provádět 585 minut, tedy necelých 10 hodin. Podobných výsledků v našich předchozích recenzích dosáhlo například i podobně vybavené LG Optimus L5 a Samsung Omnia M s Windows Phone. Celkově lze naměřenou hodnotu ve srovnání s širším počtem zařízení považovat za nadprůměrnou.

Další test se zaměřil na výdrž baterie při poslechu hudby. Metodika byla následující. V telefonu jsme spustili nativní přehrávač hudby, ve kterém jsme zapnuli přehrávání stále stejné skladby. Vypnuli jsme vylepšení zvuku a telefon přepnuli do off-line módu (režim letadlo). Hudba byla reprodukována skrze přibalená sluchátka a displej zhasnutý. Telefon vydržel hrát asi 42 hodin, což jej staví například na úroveň Samsungu Galaxy Nexus.

HTC Desire X vás ale nenechá na holičkách ani při běžném používání. Průměrný den toho našeho se skládal ze tří hodin připojení na internet střídavě přes 3G a Wi-Fi (surfování v prohlížeči + synchronizace emailu, RSS, Facebooku apod.), hodiny poslechu hudby z přehrávače a FM rádia, hodiny hraní her, desítky poslaných SMS zpráv a asi pěti hovorů o průměrné délce tři minuty. Pomocí fotoaparátu jsme také pořídili několik fotografií, a natočili pár kratších videí. Jas displeje jsme po celý den nechali na automatice. Telefon toto využívání vydržel z ranních 100% stavu baterie do večera (asi 20:00), kdy signalizoval zhruba necelých 30%. Do dalšího rána by vám sice určitě vydržel, pokud byste ho ale chtěli používat celý další den, museli byste jej stejně nabít nebo oželet většinu popsaných činností. HTC Desire X je tedy zkrátka klasický jednodenní Android a pokud se opravdu hodně uskromníte, vydrží vám do večera druhého dne.

Uživatelské prostředí: Sense ve vší počestnosti

Možná to málokdo z vás ví, ale HTC je vlastně úplně nejstarším výrobcem telefonů s operačním systémem Android. U svých prvních telefonů postavených na této platformě upřednostňoval čistou podobu systému s minimem úprav. Od představení modelu Hero v roce 2009 je však všechno jinak. Tento model totiž přinesl to, co HTC dnes tak mocně propaguje jako svoji největší přidanou hodnotu oproti konkurenci. Řeč je samozřejmě o grafickém uživatelském rozhraní Sense UI, které vyšlo ze svého předchůdce TouchFLO, který dříve fungoval ještě na komunikátorech se stařičkými Windows Mobile.

Vraťme se ale zpět do roku 2012. HTC i nadále prostředím Sense osazuje všechny své smartphony s Androidem. Výjimkou není samozřejmě ani dnes recenzovaný Desire X. Ten obsahuje nejnovější verzi Sense UI označovanou jako 4.1, která funguje nad operačním systémem Android 4.0.4.

Práci s telefonem začnete odemčením. To se provádí posunutím stříbrného kroužku, umístěného ve spodní části displeje, směrem nahoru. Tento kroužek ale neslouží jen pro samotné odemykání. S jeho pomocí můžete spouštět i čtyři vybrané aplikace tím, že jejich ikonky přemístíte přímo do něj. Sestavu ikonek můžete libovolně změnit. V podstatě se jedná o čtyřku ikonek, které jsou po dvou z každé strany umístěny vedle tlačítka pro vstup do menu na základní obrazovce.

Samotná základní obrazovka je rozdělena celkem do pěti ploch. Na ty si jako obvykle můžete umisťovat spoustu widgetů od ikonek aplikací, přes hodiny, ovládání hudebního přehrávače, streamu novinek ze sociálních sítí až třeba po přehled aktuálního počasí. Jsme navíc v Androidu Ice Cream Sandwich, což znamená, že si widgety můžete libovolně zvětšovat či zmenšovat tak, aby vám nezabíraly moc místa, či naopak nebyly příliš malé. Pokud se vám nebude líbit tradiční, žlutozelený vzhled prostředí Sense, můžete si jej v nastavení změnit pomocí velkého množství tapet a schémat. Málokteré prostředí vám dá takovou variabilitu a zde je opravdu síla Sense.

Ještě se zastavme u notifikační lišty, která se vysouvá tažením prstu od horní strany displeje směrem dolů. Ta samozřejmě umí zobrazovat spoustu událostí, jako například příchozí SMS zprávu, zmeškaný hovor, změnu na Facebooku a podobně. Výrobce se z ní ale po vzoru japonského Sony rozhodl odebrat tlačítka pro přepínání bezdrátových sítí, rychlý přechod do tichého režimu a další, která tu ve starších verzích výborně fungovala. Budete tak odkázáni na příslušné widgety na základní obrazovce, či na přechod do nastavení, který umožní tlačítko, integrované přímo v liště. Za tuto změnu si tedy naopak HTC pochvalu nezaslouží.

Nyní se ještě pojďme mrknout na menu. To tvoří aplikace seřazené vždy po čtyřech řádcích a ve stejném počtu sloupců. Pokud ucítíte potřebu mít jich nainstalovaných větší množství, určitě se vám bude hodit jejich třídění. To je provedeno velmi jednoduše. Jedním způsobem je nechat si zobrazit pouze dodatečně stažené aplikace, druhým pak nechat si seřadit všechny aplikace podle abecedy nebo data (od nejnovějších nebo od nejstarších přidaných). Kliknutí na symbol hvězdičky ve spodní části displeje v menu se vám pak zobrazí karta s nejpoužívanějšími aplikacemi.

Celkově se mi uživatelské prostředí od HTC velice zalíbilo. Jedná se o povedený a svižný celek s množstvím různých grafických animací a vychytávek, který působí velmi dobrým dojmem. Špičková je například i provázanost se sociálními sítěmi, ke kterým se za chvíli dostaneme.

Fotoaparát a videokamera: nativní instagram

Fotoaparát v Desiru X je ve své kategorii lehce nadprůměrný. Není to rozlišením, které v jeho případě činí maximálně 5 Mpx. Jde o jinou funkci. HTC totiž své telefony v poslední době stále častěji vybavuje objektivy s lepšími clonovými čísly. To znamená, že jsou schopné propustit na čip o něco více světla, což se může hodit zejména v poněkud horších světelných podmínkách. Konkrétně Desire X nabízí širokoúhlý 28 mm objektiv s clonovým číslem f/2.0.

Mezi další funkce patří široké možnosti nastavení fotoaparátu. Najdete mezi nimi i různé barevné efekty, tzv. mrvítka. Ta fungují stejně, jako na známé sociální síti Instagram. Jednoduše pomocí speciálního modrého tlačítka umístěného nad spouští fotoaparátu zvolíte jeden z přeinstalovaných efektů, jako třeba Negativ, a po té už jen pořídíte fotku. Funguje to zajímavě a zdaleka ne každá konkurence toto umí. To samé lze říci i o režimu HDR (focení s větším dynamickým rozsahem).

Při focení v přítmí oceníte i přítomnost LED diody, která svým docela vysokým výkonem scénu dosvětlí. Naopak někomu bude vadit absence hardwarové spouště fotoaparátu. Při běžném focení jsou snímky na celkem dobré úrovni. Nechybí jim kontrast ani ostrost. Zamrzí spíše vyšší komprese a agresivnější postprocessing, takže při focení v přírodě se často například listy stromů slévají do jedné plochy. To by však bylo možné odstranit softwarově v dalších aktualizacích, ve které nezbývá než doufat. Pořízení fotografie trvá zhruba 1 sekundu, a je to rozhodně svižná záležitost. Líbila se nám také kvalita makro snímků. Na druhou stranu pořád je co zlepšovat a doufáme, že se to HTC v budoucích softwarových aktualizacích vezme k srdci.

Testovací fotografie

Video

Nahrávané video mnozí považují za největší nedostatek Desiru X. Může za to starý čipset, který nezvládne HD rozlišení, framerate je ale naštěstí pořád stejný (30fps). Pokud se tedy na video díváte na mobilu či na YouTube v nezvětšeném okně, rozdíl oproti 720p příliš patrný není. Pokud však chcete své výtvory prezentovat i na počítači, horší rozlišení už pocítíte. Kvalita videa jako takového je ale, pokud si odmyslíme horší rozlišení, obecně srovnatelná s konkurencí v této cenové třídě. Potěší ale například, že i v této cenové kategorii zachovalo HTC možnost fotit snímky v průběhu natáčení (rozlišení stejné jako u videa - 480×800 pixelů). V Galerii je dokonce implementována funkce pořizování screenshotů z videa při přehrávání, což se také může hodit. Vzhledem k nízkému rozlišení videa ale spíše jako nouzová záležitost.

HTC Desire X (testovací video) – exteriér, 480p

Multimédia: příště lepší ekvalizér a HD video prosím

Základem multimédií je hudební přehrávač. Ten je stejně, jako celé v předchozí kapitole popisované uživatelské prostředí, chytře vyveden s černým pozadím, na kterém tím pádem krásně vyniknou všechny ostatní barevné prvky. Hlavní menu přehrávače sestává ze čtyř ikon. Nejdůležitější je ta s názvem „Můj telefon“, která vás přesměruje přímo do knihovny skladeb. Ty ostatní od základu zahrnují služby SoundHound pro zjišťování názvů skladeb, TuneIn Radio, což je vlastně databáze webových rádií, a 7digital, tedy obchod s hudbou. Tyto ikonky lze libovolně odebírat, a dokonce můžete přidávat i nové a mít tak přístup ke všem multimédiím po ruce na jednom místě. Rozhodně praktické a jsme rádi, že tyto vlasnosti známé z vyšších modelů HTC výrobce nijak neořezal ani u levnějšího modelu Desire X.

Třídění skladeb v knihovně probíhá klasicky. Lze si zobrazit třídění podle jednotlivých interpretů, alb, žánrů nebo playlistů. Nejjednodušší cestou ale je nechat si zobrazit všechny skladby najednou v jednom sloupci, seřazené podle abecedy.

Samotný přehrávač je schopný zobrazovat obrázky alb (pokud je skladba neobsahuje, lze jej přímo v přehrávači stáhnout dodatečně). S tím souvisí i jednoduché přepínání skladeb, které můžete používat. Stačí jednoduše prstem potáhnout směrem doprava či doleva, a spustí se vám další, respektive předchozí skladba. Tento způsob je určitě elegantnější, než využívání příslušných funkčních tlačítek. Další způsoby přehrávání zahrnují opakování jediné skladby, či náhodný výběr, který před lety proslavil iPod.

Za zklamání lze považovat přehrávač videa. Ten si neumí poradit s videi ve vysokém rozlišení, stejně tak nezvládne ani pokročilejší video formáty .avi, .mkv apod. Přitom si ale bez potíží můžete ovládat titulky, nastavovat jas, zvuk apod. Za toto tedy výrobce rozhodně káráme. Na druhou stranu lze všechny tyto problémy vyřešit několika kliknutími v Google Play, kde se dá stáhnout spousta jiných přehrávačů.

Album obrázků, nebo-li galerie, zobrazuje od základu fotografie pořízené fotoaparátem obrázky stažené z internetu, popř. vložené z PC. Tím to ale zdaleka nekončí. Galerii totiž lze sesynchronizovat i s vašimi alby na Facebooku, Flickru, Dropboxu, Picase a Skydrive. Slušná nabídka, která opět ukazuje sílu prostředí Sense.

Sociální sítě jsou v telefonu zastoupeny oficiálními klienty pro Facebook a Google +, a také IM kecálky Gtalk a Pokec. Přítomna je i aplikace Friend Stream, která zobrazuje aktualizace na Facebooku a Flickru. Dovoluje sdílet nové statusy nebo „lajkovat“ ty již zobrazené.

Telefonní seznam: říkejte mu lidé

Ve většině dnešních telefonů je seznam kontaktů nazván jednoduše „Kontakty“. HTC je ale originální a u svých telefonů jej označuje jako „Lidé“. Tím podstatným, tedy funkcemi, už se ale od ostatních příliš neliší. Kontakty jsou řazeny abecedně, a kromě toho, že se vám k většině z nich stáhnou i statusy ze sociálních sítí, si u nich můžete nastavit i spoustu různých „blbůstek“ od přezdívky, přes poštovní adresu, web, až třeba po vysokoškolský titul před a za jménem.

Rozhodně kladně hodnotíme možnost nastavit si, aby se v seznamu zobrazovaly kontakty z Facebooku a Googlu, ale ovšem pouze ty, u kterých je uvedené telefonní číslo. Tímto lze snadno zabránit situaci, kdy chcete někomu zavolat, s radostí ho najdete mezi kontakty, ale pak zjistíte, že mu vlastně zavolat nemůžete, protože si na svém Facebooku, popř. Google účtu nevyplnil telefonní číslo. Samotnou kvalitu hovoru bych označil za dobrou. Druhá strana si nikdy nestěžovala na to, že by mi snad někdy bylo špatně rozumět. Jinak pokud někdo z vás rád provozuje videohovory, například přes Skype, musím vás zklamat. Telefon totiž nemá integrovanou malou přední kamerku, která by těmto účelům mohla sloužit.

Zprávy a email

U textových zpráv nehledejte žádná nečekaná překvapení. Přijaté SMSky jsou zobrazovány v konverzacích. Při psaní na výšku je od výroby nastavena QWERTY klávesnice, která se logicky při otočení na šířku roztáhne a zvětší. Ta ale může být pro větší prsty celkem problémem. Naštěstí lze klávesnici v režimu na výšku změnit na klasické, alfanumerické sestavení. V tomto režimu potěšíme i milovníky predikce, HTC totiž nezapomnělo ani na starou dobrou „té devítku“.

U elektronické pošty se setkáme opět tradičně s napevno zakořeněným Gmail klientem s inovovaným designem ve stylu Androidu Ice Cream Sandwich a sekundárním vestavěným klientem. První klient slouží výhradně pro Google účet. Nechybí štítky, označení oblíbených zpráv, podpora příloh a kategorie. Druhý klient podporuje tradičně protokoly POP3, SMTP a IMAP4. Práce s oběma klienty je bezproblémová. Pošta může být okamžitě synchronizována díky push notifikaci. Nakonec je tu i podpora MS Exchange.

Organizační funkce a GPS

Základní organizační funkcí je kalendář. Zvolit si můžete mezi měsíčním a denním zobrazením. Kalendář samozřejmě tak jako u většiny telefonů s Androidem umí synchronizovat data z Facebooku a Google účtu. Malým bonusem od HTC je to, že u každého dne zobrazuje i předpověď počasí. Opět milý doplněk díky prostředí Sense. Další organizační funkce jsou poměrně bohaté. Nechybí vestavěný úkolovník, časovač, aplikace pro záznam hlasu, přehled světového času nebo kalkulačka. Postrádáme snad jen jednoduchý editor pro vytváření poznámek.

V nabídce aplikací objevíte také aplikaci Polaris Office. Díky ní můžete prohlížet kancelářské dokumenty typu Word, Excel, Powerpoint či PDF. Dokumenty můžete už ve výchozím stavu dokonce i vytvářet, což je oproti některým konkurentům určitě bonus. Někoho jistě potěší i to, že aplikace zvládne synchronizaci s webovými disky Skydrive a Dropbox.

HTC Desire X je také schopným navigátorem. Od základu pro tuto činnost nabízí dvě aplikace, a to Gogole Mapy, a potom aplikaci přímo od HTC nazvanou HTC Locations. Obě fungují spolehlivě, a splní svůj účel k vaší spokojenosti. V případě map od Googlu je třeba používat připojení k internetu. Lze však i stahovat výřezy konkrétních území, a poté je načíst z paměti i bez připojení k internetu. Pro navigaci tak musíte být on-line vždy a v zahraničí tak často Desire X s Google mapami neposlouží. Řešení od HTC lze využít buď on-line zdarma nebo off-line s tím, že licence bude zdarma platit po dobu omezenou 30 dny. Poté si budete muset licenci zakoupit.

Datové funkce a internet

Pro prohlížení internetu má nejnovější Desire X opět k dispozici dvě aplikace. Kromě standardního androidího prohlížeče je to i mobilní verze Chrome. Ta je prozatím oproti klasickému Android browseru o něco pomalejší, na druhou stranu má šikovné funkce jako synchronizaci s počítačovým, popř. tabletovým Chromem, a také povedenou grafiku s několika líbivými efekty. Vyzkoušeli jsme také přehrání videí ze serverů Youtube, novinky.cz, stream.cz, které zvládnou oba prohlížeče bez problému. Hodit se tedy bude podpora Flashe 11.

O přenos dat se kromě technologií GPRS a EDGE stará i HSDPA (7,2 Mb/s) s HSUPA (5,76 Mb/s) a využít můžete také bezdrátové Wi-Fi s protokoly b/g/n. O rychlá data tedy nouze nebude. V nastavení najdete také funkcí Wi-Fi Hotspot a Wi-Fi Direct. Spojení s počítačem zajistí USB kabel. Spárování příslušenství, popř. přenos souborů pak Bluetooth ve verzi 4.0. Jediné, co může více zamrzet, je snad absence čipu NFC, který už konkurence v této třídě umí.

Závěrečné hodnocení: velmi povedená záležitost

HTC Desire X se jedním slovem povedl. Nejde o to, že by snad byl bez chyb. Výrobce například můžeme pokárat za to, že mezi funkce fotoaparátu nepřidal možnost nahrávat video ve vysokém rozlišení nebo že propagovaný vylepšovač zvuku Beats Audio za moc nestojí. Většina nedostatků ale patří spíše do kolonky detaily. Bez nich je Desire X výborně řemeslně zvládnutým a spolehlivým smartphonem střední třídy, který hezky vypadá, hodně toho umí a pracuje se s ním pohodlně. Jako celek tak působí velmi dobře a určitě jej lze doporučit ke koupi. Na předvánočním trhu by se mohl stát horkým zbožím střední třídy, a to i při porovnání s konkurencí, kterou uvádíme níže.

Přehled konkurentů

HTC Desire X v současné době pořídíte za cenu, pohybující se na hranici 7 tisíc korun. Už podle ní je jasné, že jde o zařízení přímo spadající do dnes opravdu přeplněné, střední třídy smarphonů. Přesto jsme pro vás ale vybrali několik, podle nás těch nejžhavějších tipů od konkurence, které mu na trhu zatopí nejvíc.

Sony Xperia sola

A začneme u Sony. Tam je nejpřirozenějším konkurentem Xperia sola. Nejen díky tomu, že stojí prakticky stejně, jako Desire X. Jde o to, že má prakticky i tu stejnou výbavu. Nechybí velký dotykový displej, dvoujádrový procesor a operační systém Android. Přidanou hodnotou je rozhodně podpora nahrávání HD videí a také integrace čipu NFC, což HTC nesplňuje. Mezi konkurenci lze počítat ale i Xperia go, která k výhodám soly přidává ještě bonus v podobě zvýšené odolnosti. Cena opět pohybuje na hranici 7 tisíc.

LG Optimus L7

Pokud holdujete spíše značce LG, určitě se budete při porovnávání s HTC zajímat od smartphone Optimus L7. Ten sice nemá dvoujádrový procesor, naproti tomu se ale může pochlubit třeba o tři desetinky větším displejem, vyšší kapacitou baterie a opět již několikráte zmiňovaným čipem NFC. Cena je navíc pohybuje o tisícikorun níže, takže pokud oželíte výkonější dvoujádrový procesor, je vaše volba jasná.

Samsung Galaxy Ace 2, Galaxy S Advance a Galaxy S III mini

Jasně nejhorší bude pro Desire X soupeřit s konkurencí telefonů Samsung. Tento výrobce totiž na trhu nabízí hned několik cenově i funkčně srovnatelných přístrojů. Je to až s podivem, ale prakticky stejné rozměry má Samsung Galaxy Ace 2. Zatím jej ale oproti HTC sráží o generaci starší verze operačního systému. To Galaxy S Advance tasí trumfy v podobě vyšší kapacity vestavěné paměti a Super AMOLED displeje. Problém se starším Androidem má ale s předchozím Ace 2 naprosto stejný. Funkčně opět skoro stejný Galaxy S III mini bude těžit hlavně z podoby se slavnějším vlajkovým modele SGS III. Ceny jsou v prvních dvou případech na dohled Desiru X, avšak poslední jmenovaný bude více než o tisícikorunu dražší.

Samsung Omnia W a Nokia Lumia 800

Pokud nehledáte přímo telefon s Androidem, může být konkurencí také Samsung Omnia W nebo Nokia Lumia 800 s operačním systémem Windows Phone. V obou případech získáte svižné přístroje s 3,7palcovým displejem a zajímavé a jednoduché uživatelské prostředí, u kterého se ale budete muset smířit s omezeními. Oproti Desiru X potěší například také nahrávání HD videa, naopak chybí slot pro paměťové karty. Zatímco Samsung Omnia W je zhruba o tisícikorunu levnější než Desire X a nabídne stejný 5Mpx fotoaparát a jen 8GB nerozšiřitelné paměti, za Lumii 800 si budete muset v průměru 1 500 Kč připlatit, přičemž pak získáte zajímavý design, lepší 8Mpx fotoaparát nebo větší 16GB paměť.

Přehled cen HTC Desire X u českých operátorů

Operátor	Cena
Telefónica O2	7 995 Kč
Vodafone	6 177 Kč
T-Mobile	6 899 Kč

*Pozn. Uváděné ceny jsou základní ceny včetně DPH při koupi telefonu bez úvazku.

Graf vývoje cen HTC Desire X v českých e-shopech podle Heureka.cz

Za zapůjčení telefonu děkujeme oficiální českému značkovému e-shopu HTC