Nejvážnější hrozbou pro české uživatele byl bankovní trojský kůň Cerberus. Ten dokáže manipulovat platbami. Podle dat přibylo jeho detekcí o téměř 40 procent. Šíří se v různých aplikacích, které slouží jako takzvané droppery.
„Dropper je typ malware, který si uživatel nevědomky nainstaluje spolu s nějakou aplikací. Škodlivý kód poté rozbalí samotný, mohli bychom říct, náklad, v tomto případě bankovního trojského koně Cerberus. V detekcích vidíme jiný stejnojmenný malware, jde ale o stalkerware Cerberus, který slouží ke špehování digitálních aktivit. Stejný název vznikl shodou okolností, jedná se o zcela jiný typ malware, obě detekce byly pojmenovány v jiných letech. Navíc různé analytické laboratoře mají vlastní metodiky pro pojmenování nových typů škodlivého kódu,“ vysvětluje Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v české pobočce společnosti ESET.
Cerberus ohrožuje internetové bankovnictví
Bankovní malware Cerberus je známý již několik let. Dlouho nepředstavoval pro Českou republiku závažnou hrozbu. V létě 2020 nicméně jeho původní tvůrci ukončili činnost a kód dali na ruskojazyčné hackerské fórum ke stažení. Postupně se rozšířil i na další fóra útočníků. Kvůli tomu nyní výrazně roste objem detekcí v celé Evropě. Cerberus obsahuje několik nebezpečných funkcí, které slouží k okradení oběti. Jeden z modulů dokáže odečítat přihlašovací údaje z legitimních webových stránek bank a odesílat je útočníkům. Další funkce slouží k čtení SMS kódů a obcházení dvoufázového ověření, včetně Google Authenticatoru.
„Jakmile útočník tyto údaje má. Může se přihlásit k bankovnictví, poslat si libovolnou částku a potvrdit sám platbu. Pro útočníky je žádoucí, aby nebyli odhaleni. Setkáváme se tedy s tím, že si útočníci odesílají několika stokorunové částky, které nevyvolají takovou pozornost. Útočníci si dokáží odesílání peněz naprogramovat, aby fungovalo automaticky bez ručního zadávání,“ popisuje praxi Jirkal.
Bankovní trojský kůň Cerberus se šíří řadou různých aplikací, které podle expertů nejde zařadit do nějaké kategorie, jde například o turistického průvodce Londýnem, aplikaci pro správu automobilu nebo aplikaci, která napodobuje správce aplikací z Google Play. Jedno ale mají tyto aplikace společné – pocházejí z neoficiálních distribučních kanálů a služeb na nelegální sdílení aplikací.
Rizikem zůstává i stalkerware a adware
Druhou nejčastější hrozbou v České republice byl stalkerware Cerberus. Jedná se o aplikaci z neoficiálního zdroje, který slouží ke špehování obětí sledovatelem (stalkerem). „Tato aplikace umožní ovládat telefon na dálku pomocí SMS příkazů. Stalker tak může třeba zapnout data, přesměrovat hovory, zobrazit SMS nebo ukázat přesnou polohu. Navíc je možné aplikaci v zařízení skrýt. Kombinaci těchto funkcí lze považovat za rizikovou, proto tuto aplikaci není možné stáhnout z oficiálního obchodu Google Play,“ vysvětluje Jirkal.
Na třetí příčce se umístil malware Triada. Tento trojský kůň v Česku především zobrazuje nevyžádanou reklamu. V zahraničí ale existují i verze s funkcemi pro obcházení zabezpečení plateb.
Prevence: bezpečné aplikace a antivir
Podle dat si uživatel zpravidla malware do zařízení stáhne sám, velmi často z neoficiálního obchodu v rámci aplikace, která působí legitimním dojmem. „Doporučuji proto aplikace stahovat výhradně z oficiálního obchodu Google Play a používat renomovaný bezpečnostní software, který potenciální riziko včas odhalí. Uživateli to nepřidělává žádné starosti, ale je to skutečně nejspolehlivější prevence,“ uzavírá Jirkal. „Cerberus navíc ohrožuje jen internetové bankovnictví, nikoli aplikace bank. Osobně bych upřednostnil požívání oficiálních bankovních aplikací a ověřování plateb přímo v nich pomocí otisků prstů.“
Nejčastější kybernetické hrozby pro platformu Android v České republice za únor 2021:
- Android/TrojanDropper.Agent.EHK trojan (12,25 %)
- Android/Monitor.Cerberus application (3,44 %)
- Android/Triada trojan (2,52 %)
- Android/TrojanDropper.Agent.HAC trojan (1,95 %)
- Android/Monitor.Guardian application (1,63 %)
- Android/TrojanDropper.Agent.DKT trojan (1,19 %)
- Android/TrojanDropper.Agent.FHG trojan (1,19 %)
- Android/TrojanDropper.Agent.FIS trojan (1,11 %)
- Android/TrojanDropper.Agent.GQX trojan (1,11 %)
- Android/Spy.Agent.AZH trojan (1,08 %)