Nokia N91: kontroverzní , ale schopná

Nokia N91 byla představena již v dubnu 2005 a v té době způsobila takovou malou mobilní revoluci. Chytrý telefon s 4GB harddiskem , 2Mpx fotoaparátem, 3G a Wi-Fi se stal okamžitou modlou technických nadšenců. Jenže z plánovaného podzimního uvedení na trh sešlo a začátek prodeje se posunul. To by se ještě u tak vybaveného telefonu dalo pochopit. Mnozí si řekli, že Nokia se telefon snaží pořádně odladit a ty dva měsíce stojí za to si počkat. Jenže pak přicházely další problémy a Nokia znovu a znovu prodej oddalovala. Nokia N91 se tak začala prodávat až více než rok po oficiálním představení, což jí ubralo mnoho z exkluzivity a přišla také o mnoho prvenství. I přesto se jedná o špičkový telefon s nekompromisní a v mnoha ohledech na českém trhu unikátní výbavou.

Technické parametry

Design a konstrukce – sloní paměť si žádá sloní velikost i hmotnost

Nokia N91 je bezesporu největší a nejtežší moderní mobilní telefon klasické konstrukce. Vedle těla o rozměrech 113 × 55 × 22 mm a hmotnosti 164 gramů vypadá každý jiný mobil jako kolibřík. Vždy když jsem si však připomenul výbavu uvnitř, najednou mi v předchozí větě kritizované údaje nepřišly tak neadekvátní. Nokii N91 prostě máte tendenci pro její výbavu leccos odpouštět.

Tvar telefonu je poměrně nezvyklý. Zatímco v dolní části jsou tloušťka i šířka telefonu poměrně standardní, směrem k displeji se telefon výrazně rozšiřuje na tloušťce také pár milimetrů přibere. Právě v této části je umístěn harddisk, který si navýšení vyžádal. Kryty jsou kompletně kovové, vyrobené z nerezové oceli. To je kromě harddisku nejvýraznější důvod tak vysoké hmotnosti. Téměř celou přední stranu telefonu navíc zabírá lesklá stříbrná plocha. Právě ta byla často důvodem naprosto rozdílných názorů na design telefonu. Jedni jej obdivovali pro jeho eleganci a high-tech vzhled, ti druzí tento prvek považovali za kýčovitý plast. Ať už tak či onak, Nokia N91 je vždy středem pozornosti a zraky, které se na ní neustále upíraly v tramvaji či metru to dokazují. Hodnocení vzhledu proto nechám na každém z vás, ale dle mých zkušeností z okolí nelze mít na Nokii N91 neutrální názor. Buď se líbí hodně, nebo naopak vůbec.

Na přední straně chybí klávesnice, místo ní zaujímá pod funkčními klávesami místo pětice tlačítek pro ovládání hudebního přehrávače. Malá alfanumerická klávesnice na černém podkladu se objeví až po odsunutí krytu. O jejich „kvalitách“ však až v dalším odstavci. V zadní části je jednoznačnou dominantou masivní čočka 2Mpx fotoaparátu, jejíž vystouplá obruba ji sice chrání, na druhou stranu ale dělá telefon na stole ještě tlustším, než ve skutečnosti je. Zadní kovový kryt je jištěn stříbrným tlačítkem, které je potřeba lehce zmáčknout. Pod krytem sídlí Li-ion baterie s poměrně malou kapacitou 900 mAh. Na hudební telefon s harddiskem, 3G a Wi-Fi je to opravdu nedostatečná hodnota. Počítejte s tím, že při průměrném používání spojeném s poslechem hudby poputuje N91ka do nabíječky každý den. Používáním Wi-Fi a současném poslechu hudby ji ale není problém vybít během pár hodin.

Boční strany telefonu jsou nezvykle designově čisté, ovládací prvky i konektory do nich opravdu vkusně zapadají. Nepochybně nejzajímavější je vrchní strana, která skrývá vypínací tlačítko, posuvný zámek kláves a také standardní 3,5 mm vstup na sluchátka. Na levé straně je také standardní mini-USB port. Tyto dva konektory jsou spolu s harddiskem bezpochyby největší výhodou a tahákem Nokie N91. Tuto kombinaci totiž žádný jiný telefon nenabídne. Levou stranu ještě okupuje kolébková klávesa na regulaci hlasitosti a také poměrně kvalitní reproduktor. Ve srovnání s výborným podáním zvuku reproduktoru modelu 3250 však nezní zdaleka tak dobře. Oproti němu chybí hlavně basová složka. Nezvykle prázdná spodní strana je domovem pouze pro malý konektor nabíječky. Na pravé straně pak nalezenem nezvykle umístěné tlačítko pro vstup do menu. O zkušenostech s jeho používáním více v další kapitole.

Displej a klávesnice – nepíšeme, nevidíme

Nyní se dostáváme asi k nejslabšímu článku celého telefonu – k displeji. Použít u telefonu za bezmála 19 tisíc několik let starý displej je minimálně ostudné. Ne že by byl špatný, ale v této cenové relaci očekáváme víc, než jen rozlišení 176 x 220 bodů. Displej je samozřejmě aktivní a zobrazí 262 tisíc barev.

Jednotlivé prvky jsou trochu nezvykle „rozstrkány“ po celém těle telefonu. Začneme tedy u funkční části klávesnice, která je jak jinak než stříbrná a velmi kvalitní. Klávesy i samotný joystick se dobře ovládají. I když joystick nemá poguovaný povrch, prst po něm neklouže a pracuje se s ním dobře. Tlačítko pro vstup do menu je umístěno značně nezvykle na pravém boku telefonu. Je divné, že se jej konstruktérům na tak velkém těle nepodařilo umístit standardněji. Nachází se sice přesně tam, kde se při držení telefonu o bok opírá pravý ukazovák nebo palec, ale přesto je přehmatávání a „šmátrání“ po boku telefonu zvláště v prvních dnech poněkud zdržující. Zvyknout si však lze na všechno. Jednoduše další z kontroverzí tohoto telefonu.

Až luxusně velká tlačítka pro ovládání MP3 přehrávače kryjí alfanumerickou klávesnici. Ta se objeví až po odsunutí krytu. Mechanismus odsouvání se zdá být kvalitní, pohyb je „ušlechtilý“. V dolní úvrati navíc kryt zajistí s cvaknutím západka. O co větší jsou tlačítka pro ovládání hudby , o o to menší jsou jednotlivé klávesy pod nimi. Jejich zdvih i stisk je poměrně dobrý, ale jsou až moc malá. I člověk s průměrnými prsty nemůže nemít problémy s přehmaty. Odsunutý kryt také trochu vadí při používání spodní řady kláves. Kromě alfanumerických kláves jsou pod krytem umístěny také celkem používané klávesy pro mazání a kopírování. Proč Nokia zvolila u N91 tak malé klávesy je pro mě záhadou, rozhodně to k pohodlnosti ovládání nepřispívá a v prvních dnech za to budete finy proklínat.

Menu a ovládání – stále starý, a přitom nový Symbian

Nokia N91 patří k chytrým telefonům s operačním systémem Symbian, díky kterému ji lze rozšířit o mnoho her a aplikací. To však zatím moc neplatí, protože N91 je jeden z modelů používající novou verzi systému Symbian S60 3rd a na tu je pochopitelně her a aplikací výrazně méně než na předchozí verze. Nový Symbian počítá také s vyšším rozlišením displejů a modely 3250 a N91 jako jediné se starým rozlišením proto trpí. Grafika není vyhlazená a něteré ovládací prvky jsou jako kdyby rozostřené. Opět nechybí aktivní pohotovostní režim s nadcházejícími událostmi v kalendáři, vlastními zástupci funkcí a informacemi o přehrávané skladbě nebo rádiu. Všechny vlastnosti nového Symbianu jsem detailně popsal v recenzi Nokie 3250.

Hlavní menu tvoří 9 ikon, které si můžete přeskládat dle svého gusta, navíc si lze vytvářet vlastní složky a aplikace mezi nimi libovolně přesouvat. Komu by uspořádání 3 x 3 ikony nevyhovovalo, k dispozici je i režim seznamu, ale osobně neznám člověka, který by toto zobrazení používal.

Telefonní seznam, volání a vyzvánění – máme rádi Symbian

Propracovaný telefonní seznam pojme neomezený počet záznamů, vytvářet nové lze až do zaplnění paměti. Ke každému jménu lze zadat až 38 různých informací, vyhledávání probíhá postupným psaním. Synchronizace probíhá bez problému, do telefonu se přenesou i obrázky kontaktů. Vytvářet lze také libovolně početné skupiny volajících. Nechybí přednastavené i vlastní profily a podrobný výpis volání .

K dispozici je i hlasové vytáčení, u kterého není nutné předem nahrávat jména, protože je systém s úspěchem automaticky rozpoznává. Na stejném principu funguje i hlasové ovládání důležitých funkcí. Telefon kromě 64-hlasého polyfonního vyzvánění zvládá na hovory upozorňovat také pomocí MP3, AAC, AAC+, eAAC, WMA a WAV souborů. Nokia N91 zvládá kromě tří sítí GSM také UMTS. Díky tomu si můžete užít videohovorů, ale kvůli absenci přední kamerky vás druhý účastník neuvidí. Můžete mu pomocí zadní kamery maximálně ukázat okolí.

Zprávy – Nokia se prostě nepoučí

Práce se zprávami se až na drobné změny u Symbianu po dlouhá léta nemění. Editor je pro zprávy SMS, MMS i emaily jednotný. Na jeden displej se vejde při čtení i psaní 6 řádků textu. Změna velikosti písma není možná. Při psaní SMS zpráv pomocí slovníku T9 se opět české znaky neořežou a délka zprávy se tak zkrátí na třetinu. V menu je sice volba pojmenovaná „kódování znaků“, slouží ale jinému účelu, než zamezení diakritiky. Zprávy le ukládat místo do paměti telefonu na pevný disk. To však vzhledem k pomalejšímu přístupu nedoporučuji, při práci se zprávami je hlavně rychlost většinou žádaná a při načítání mnoha desítek emailů a sms zpráv z disku jsem si vždy pár vteřin počkal.

Emailový klient podporuje protokoly POP3 i IMAP4, k dispozici je i automatická aktualizace v minimálním intervalu 30 minut (u IMAP4 5 minut). Emaily se mohou od SMS a MMS samozřejmě ohlašovat odlišným tónem. Na vyžádání lze stahovat přílohy a také s nimi v telefonu dále pracovat.

Organizační funkce – smartphone se nezapře

I v této kategori popisuji to samé již po několikáté stále dokola. Proto v této kapitole použiji s jistými úpravami text recenze Nokie 3250. Kalendář s měsíčním, týdenním i denním pohledem sdružuje také úkoly. Ty se zobrazují mezi ostatními událostmi v jednotlivých dnech, ale je možné zobrazit všechny v jednom přehledu. Při zapisování nových poznámek se v editoru stále díky grafické okrase plýtvá zbytečně místem. Synchronizace kalendáře, úkolů i poznámek s počítačem probíhá bez problémů. Z ostatních organizačních funkcí zde nechybí konvertor jednotek a měn, jednoduchá kalkulačka a prohlížeč souborů. Budík je opět pouze jednoduchý, na opakování si můžete nechat zajít chuť. Každý den jej musíte nastavit znovu. Stejně tradiční je absence stopek a odpočítávacího měřiče. Kdy konečně Nokia pochopí, že i tyto funkce bychom rádi v základní výbavě měli a nemuseli je později doinstalovávat. Prohlížeč Office dokumentů k mému zklamání chybí. Vyzkoušel jsem ale nainstalovat QuickOffice pro Nokii N80, který je volně ke stažení na stránkách podpory k modelu N80 a vše korektně funguje. I toto by ale v základu být mohlo.

Datové funkce – k dokonalosti chybí krůček

Nejdříve klasický přehled konektivity telefonu. S okolím se spojí přes Bluetooth, nebo připojením dodávaného USB kabelu. Díky přítomnosti standardního mini-USB portu postačí například kabel, který jste dostali k fotoaparátu, nebo jinému přenosnému zařízení. Pro připojení k počítači lze vybrat ze tří režimů. Buď lze zvolit klasický PC Suite režim, nebo využít plnou rychlost USB 2.0 a připojit Nokii N91 jako hudební přehrávač, nebo jako další disk. Pokud je jeden z posledních dvou jmenovaných režimů aktivní, je vypnutá vysílací část telefonu. K internetu se lze připojit pomocí obligátního GPRS a EDGE (oboje třídy 10), nebo pomocí sítě 3.generace UMTS. Opět si postěžuji na absenci přední kamerky pro videohovory. Telefon může také na pozadí vyhledávat dostupné Wi-Fi sítě. Pokud nějakou najde, objeví se v záhlaví menu ikonka a k síti se lze následně připojit. Vyhledat sítě lze například i při spouštěni webového prohlížeče. Vyhledávání sítí lze kvůli úspoře baterie samozřejmě deaktivovat. To vřele doporujučuji, protože zapnuté Wi-Fi baterii s malou kapacitou doslova vysává.

Špičkový je v nejnovější verzi Symbianu S60 webový prohližeč. Jeho schopnosti jsem chválil jak v recenzi Nokie 3250, tak E60ky. Nic jiného než pochvalu si nezaslouží ani tentokrát. V krátkosti se sluší říct, že si bezchybně poradí i s graficky náročnými stránkami, po kterých se lze naprosto plynule pohybovat. Velmi kvalitní je i podpora Java Scriptu. Nechybí možnost zoomu, grafické historie a v nabídce nalezenem také RSS čtečku. Škoda jen malého rozlišení displeje, kvůli kterému je z internetové stránky vidět menší výřez.

Harddisk – potřeba nebo přežitek?

Nokia N91 má jako první (a dost možná poslední) u nás prodávaný telefon vestavěný pevný disk. Disponuje opravdu velkorysou kapacitou 4GB (použitelných je zhruba 3850MB). Pro Nokii jej vyrábí Hitachi a má jedinou plotnu, která se otáčí rychlostí 3600 rpm. Pokud k zadní části telefonu přiložíte ucho, lze jej při práci slabě slyšet. I když je velká kapacita disku zcela určitě neoddiskutovatelnou výhodou, lze jej dnes již nahradit flash-paměťmi. Důkazem je například připravovaný Sony Ericsson W950i, který má právě 4GB flash-paměti. Oproti ní má pevný disk řadu nevýhod. Zaprvé je mnohem náchylnější k poškození a za druhé se s flash-pamětmi nemůže rovnat v přístupové době ani rychlosti čtení. Je na každém, pro jakou technologii se rozhodne, v dnešních přenosných zařízeních však vládnou již flash-paměti. Pro správu souborů a mulimédií můžete použít správce souborů, nebo klasickou Galerii. Pokud ji spouštíte s čerstvě zaplněným diskem poprvé, pár minut si na načtení a urovnání všech souborů počkáte. Ani několikáté spuštění Galerie však není okamžité, telefon ji vždy při mnoha souborech na harddisku otevírá zhruba 15 vteřin.

Hudební přehrávač a zábava – nuda neznámým pojmem

Nokia N91 je prezentována jako hudební jukebox, nejvyšší z hudební řady Nokie. Svědčí o tom kromě harddisku také 3,5 mm Jack přímo na těle telefonu i na dálkovém ovládání, standardni mini-USB konektor a v neposlední řadě také výborný zvuk. Ten si s přiloženými špuntovými sluchátky přliš neužijete. Nehrají špatně, ale kdo to myslí s hudbou vážně, bude používat něco kvalitnějšího. Z mnoha nezávislých testů vychází N91 jako telefon s nejlepším zvukem. Na četných prezentacích ji sama Nokia připojovala k velkým aparaturám, aby dokázala její schopnosti.

Pro pohodlný poslech a ovládání je důležitá také použitelná aplikace v telefonu. Prostředí hudebního přehrávače Nokie N91 je téměř shodné s tím, který finové použili u nižšího modelu 3250. Některé zásadní prvky se však změnily k lepšímu. Po nahrání hudby se knihovna automaticky aktualizuje a skladby roztřídí podle interpretů, alb, žánrů i skladatelů. Opravdu jednoduše lze tvořit vlastní playlisty, nebo využít ty automaticky vytvářené (četnost přehrání, poslední přehrávané, poslední přidané skladby). Stačí vybrat skladbu, nebo celou kategorii a můžete poslouchat. Prostředí právě přehrávané skladby se naštěstí od Nokie 3250 změnilo, v jejím případě nebylo příliš ergonomické. Nokia N91 tak nabízí grafický pohled na odehraný a zbývající čas, název skladby a interpreta a také obrázek alba, pokud je k dispozici.

Rychlosti ovládání pomáhají také velké ovládací prvky přímo pod funkčním blokem kláves (PLAY, STOP, DALŠÍ, PŘEDCHOZÍ) Do hudebního přehrávaře se lze kdykoliv rychle přepnout díky zvláštní klávese napravo od velkého tlačítka PLAY. Dálkový ovladač nabízí rovněž kompletní ovládání včetně tlačítek pro regulaci hlasitosti, přetáčení, nebo hlasového vytáčení. V případě, že váš poslech hudby přeruší hovorem nějaký neurvalec, přehrávání se zastaví. Po ukončení hovoru opět pokračuje tam, kde skončilo. Možnosti nastavení zvuku jsou poměrně široké. Ekvalizér je až osmipásmový, účinná je také volba pro rozšíření sterea a fyziologickou korekci. Z hudebních fukcí nechybí ani stereo FM rádio s funkcí Visual Radio. Díky podpoře Javy a Symbianu pak není problém donahrát nové hry a aplikace.

Fotoaparát – zbývá více než 999 2Mpx snímků

Nokia N91 disponuje jako správný multimediální telefon také vestavěným fotoaparátem, rovnou s rozlišením 2 megapixely. Jeho rozměrná čočka na zadní straně není chráněná žádnou krytkou, což nemusí dopadnout dobře. S telefonem se fotí dnes téměř netradičně na výšku, prostředí fotoaparátu je ještě ze staré školy. K dispozici je až 20 násobný digitální zoom, ale každý ví, že je to v praxi nepoužitelná funkce. Při maximálním digitálním přiblížení nám vždy vycházely pouze barevné tmavé fleky (viz fotky). K dispozici je však vyvážení bílé a obrazové efekty. Přisvětlovací LED dioda bohužel chybí, stejně jako automatické zaostřování.

Spoušť představuje joystick. Snímání fotografií probíhá svižně, ukládání na pevný disk také. Výsledné fotografie patří rozhodně k tomu lepšímu mezi 2Mpx fotoaparáty. Oceňujeme věrné podání barev, citlivost ve zhoršených světelných podmínkách a poměrně dobrou ostrost. Ta sice není dokonalá, ale u většiny snímků není mírné rozostření u krajů pozorovatelné. Podle očekávání špatně dopadlo makro. Pro focení blízkých předmětů a textů je telefon nepoužitelný. Snímky mají v průměru kolem 300 kB.

Pochvalu si zaslouží viedosekvence. Mají rozlišení 352 x 288 pixelů, což je použitelné i na počítači, ale Nokia v některých telefonech používá již VGA (640 x 480 pixelů). Video ve formátu mp4 má výbornou snímkovou frekvenci (je plynulé) i dobré podání barev. 7 vteřin zabere približně půl megabajtu paměti. V Nokii N91 ale o místo nouze není, nic vám nebrání natáčet hodinová videa.

Video (555 kB, MP4)

Závěr a hodnocení – multimediální telefon s mnoha ale…

Nokia N91 je jednoznačně kontroverzní telefon. A to jak svým vzhledem, který způsobuje zcela rozdílné názory, tak výbavou, ve které hraje prim vestavěný harddisk, výborný hudební přehrávač, 3G a Wi-Fi. Na druhou stranu budete muset překousnout větší rozměry i hmotnost a také průměrný displej. Za své peníze dostenete rozhodně nekonvenční mobil, s kterým budete budit pozornost. Odměnou vám bude vynikající zvuk a hudební funkce a také operační systém. Těch „ale“ je však na mobil za 19 tisíc možná až příliš.