LG BL40 Chocolate - televizní ovladač, kterým si zavoláte

Odvahu pro inovaci a neotřelý postup jsme u výrobců mobilních telefonů oceňovali vždy, a tak můžeme jen zatleskat modelu LG BL40, který má inovaci doslova vytetovanou na těle. Mnozí se strachovali divného, nevšedního designu, širokoúhlého displeje, který nepůjde pohodlně ovládat a hlavně nabízených funkcí, které přístroj zařadí spíše do kategorie zrcátek pro ženy. LG se ale podařilo skvěle vychytat většinu much z předchozích modelů a vyrobit telefon, který je téměř po všech stránkách nadprůměrný. Nevěříte? Čtěte dál.

Technické parametry

Pro koho je LG BL40 Chocolate?

• pro technoidy
• pro ty, co mají telefon i jako módní doplněk
• pro multimediální nadšence

Design a konstrukce: měřítko stylu pro konkurenci

Pokud se modelu BL40 v něčem dá udělit absolutorium, je to rozhodně kvalita konstrukce, design a celková stylizace. Ne často narazí člověk na mobilní telefon, který vzhledem připomíná spíše televizní ovladač. A už vůbec ne často se takový vzhled někomu zalíbí. LG ale dokazuje, že patří mezi vedoucí výrobce přístrojů, na které se dívá stejně dobře, jako se z nich volá. Tělo telefonu je vyrobeno z kombinace oceli a matného skla, kterému dodávají šmrnc proužky červeného plastu na obou koncích a jemná stříbrná línie táhnoucí se po celém obvodu. Díky dobře zvolené kombinaci vypadá telefon velmi stylově a vytříbeně. Působivosti dodává na obrátkách také bezchybně vyrobená konstrukce, jejíž skleněnou část sice pád na asfalt nepotěší, vzhledově ale nabízí stoprocentní potěšení. Tloušťka těsně pod 11 mm pak zaručí, že se přístroj vejde bez větších problémů jak do prsní kapsy košile, tak do uplých džínů.

I veškerá tlačítka jsou stylizací zapuštěna do těla přístroje, výsledný dojem je tak velmi ucelený. V horní červené plošce naleznete pouze tlačítko vypínání/zámku a 3,5 mm Jack pro připojení vlastních sluchátek. Z pravé strany ve stříbrném lemu vlnovitě vyčnívá tlačítko hlasitosti a fotoaparátu, nalevo pak spouštěč hudebního přehrávače. Přední strana je hardwarovými tlačítky zcela neposkvrněna a téměř celou plochu zabírá širokoúhlý displej, chlouba tohoto modelu. Zda je absence ovládacích tlačítek k dobru či nikoli, to už je na zvyku každého. Uživatelské prostředí je ale dostatečně komfortní na to, aby funkce nepřítomných kláves nahradilo. Vzadu už lze najít pouze čočku fotoaparátu s bleskem zabaleného do stříbrného obdélníčku. Zvláštní pochvalu si zaslouží krytka miniUSB konektoru, který se nachází z levé strany nad hudebním tlačítkem. Otevírání vypadá trochu jako otevírání svislého šuplíčku a je velmi pohodlné, stabilní a hlavně nevypadá, že se každou chvíli utrhne.

Baterie a výdrž: od všeho trochu

I přes některé negativní ohlasy patří baterie modelu o síle 1000 mAh do stabilního průměru. I když už se zdaleka nejedná o nejsilnější kus na trhu, vydrží telefon v klasickém režimu používání (rozuměj volání, psaní zpráv, občasný poslech hudby, navštívení internetu přes Wi-Fi a několik her) celý den bez větších problémů. Pokud ale telefon používáte měrou vrchovatou a skoro se vám nezdrží v kapse, buďte připraveni na to, že budete dobíjet denně. Největším žroutem je tu samozřejmě displej, který ještě ke všemu není vyroben modernější a šetrnější technologií OLED (což je s podivem, když vezmeme v úvahu, že je LG světovým výrobcem OLED displejů). K tomu přidejte Wi-Fi a máme tu dva základní problémy malé výdrže.

Zvuk a kvalita reprodukce: poslech, který neuškodí

BL40 rozhodně není dobré zařazovat do série vedoucích hudebních telefonů. Jednoduše proto, že jím není. I přes značné zaměření na multimédia se zvukem zachází spíše klasicky a nejde říci, že by v nějaké kategorii vybočoval. Na filmové večery repráček bohatě stačí, při poslechu hudby už je trochu více slyšet šum ve vysokých tónech a celkový dojem se trochu kazí. Zvuk totiž není tak krystalicky čistý, jak by si člověk přál.

Naopak telefonní funkce zastupuje model skvěle. Příjem je kvalitní, hlasitost dostačující a nebyl problém druhou stranu slyšet i v hlučné tramvaji, což je v dnešní době skoro zázrak. Ani druhá strana neměla s příjmem sebemenší problémy a zvuk nevypadl ani jednou. Jako telefon tedy BL40 obstál na výbornou.

Displej a uživatelské prostředí: ach ta technologie

Největším překvapením modelu je jednoznačně nádherný širokoúhlý displej v poměru 21:9, a to především proto, že od něj nikdo zázraky nečekal. Naopak při užívání člověk často žasne, že se nejedná o OLED, nýbrž klasický TFT LCD displej, natolik jsou barvy syté a zobrazení ostré. Pomáhá tomu i rozlišení 800 x 345 pixelů, díky kterému přístroji nedělá problém zvládnout plnohodnotný film v HD rozlišení. Displej by si zasloužil tisíce slov, stačí ale říci, že se jedná o jeden z nejlepších displejů, které můžete v současné době na trhu nalézt. Temnou stránkou je pak větší tlak na baterii, která toho ve výsledku vydrží o něco méně.

BL40 nabízí stejné uživatelské prostředí, jako jeho předchůdci – S-Class UI. Tentokrát si ale LG dalo podstatně více práce s jeho vypipláním a podřízením kapacitnímu dotykovému displeji. Na chyby předchůdců už tak nenarazíme a vše šlape jako hodinky. Displej reaguje velmi svižně, ať už na něm provozujete cokoli. Rychle si poradí s listováním, scrollováním, dokonce překvapí i podporou multi-touch technologie. Narazíte však i na chvíle, kdy se ovládání zasekne a žmoulání prsty po obrazovce nepřinese kýžený výsledek. Občasné záseky zažijete i při psaní na virtuální klávesnici, kdy po přesném zmáčknutí se písmeno ani nehne. To se naštěstí děje sporadicky a my můžeme doufat v brzký upgrade firmwaru, který by to mohl spravit.

LG se tentokrát předvedlo i na obrazovce zamykání, která nabízí hned několik frajeřinek. Jedná se o klasickou lištu, kterou prstem posunete nahoru a telefon tak odemknete. Obrazovka přitom nabízí vše potřebné, od hodin po datum a aktuálně spuštěné aplikace (bohužel při spuštěném hudebním přihrávači vidíte song, ale ovládání zamykací obrazovky ve stylu Sense UI chybí). Kromě odemykání můžete na obrazovce provádět i blbůstky s gesty, jelikož LG po vzoru Samsungu podporuje i gestové ovládání. Narozdíl od konkurence však vidíte, co přesně píšete a nečmáráte tak hekticky prsty po displeji. Při symbolu „M“ vás telefon automaticky hodí do složky zpráv, „O“ naopak otevře internetový prohlížeč. V nastavení máte navíc na výběr spousty symbolů, které můžete přiřazovat k jednotlivým aplikacím a funkcím, své si tedy v telefonu najde každý.

Samotné menu je uděláno velmi pěkně a přehledně, rozdělené na 4 základní sloupce dle funkcí, které si dle libosti šoupete ze strany na stranu. Pokud prahnete po celé mřížce, stačí telefon otočit naležato a menu se vám hezky roztáhne. Vůbec akcelerometr pracuje v přístroji perfektně a otočí vše přesně tehdy, kdy to po něm chcete. Veškeré položky menu si můžete lehce podržením a táhnutím přetáhnout ze strany na stranu, takže se teoreticky meze vašim potřebám nekladou.

Domácí obrazovka nabídne již tradičně 4 jednotlivé plochy (úvodní, kontakty, internetové stránky a rychlá volba), které si upravíte dle libosti dostupnými gadgety, tapetami, oznamovacími prvky, linky na oblíbené stránky, kontakty v efektní grafické úpravě a mnoha dalšími vychytávkami, které lahodí oku. Customizace se samozřejmě hloubkou nevyrovná současnému králi prostředí Sense od HTC, nabízí ale dostatečné možnosti vyžití pro téměř kohokoliv. K dispozici je i stará známá 3D kostka, kterou se můžete rychle dostat na vybranou plochu. Vezmeme-li li však v úvahu, že se tam díky rychlosti prostředí dostanete i tak, nevidíme k jejímu využívání nejmenší důvod.

Najdou se ale i záseky a obecné chybky, kvůli kterým občas vyplouvá otázka, zda se telefon vůbec pořádně testoval živými lidmi. Tak například, virtuální klávesy doplňkových menu, kroku zpět, menu a multi-taskingu, které jsou obvykle zastoupeny ve fyzické podobě, tu jsou rozházeny jak po dolní, tak po horní liště vzhledem k tomu, kde se zrovna pohybujete. Kvůli tomu je tak pohodlné ovládání přístroje jednou rukou téměř nemožné, protože zatímco na dolní řadu v pohodě dosáhnete, nahoru už musíte šoupat telefonem v dlani a tím hrozí nevyhnutelný pád na dlažbu, což v případě využitých materiálů není příjemné. Zákonitě tak budete často vyndavat pro pohodlné ovládání i druhou ruku, což už značně eliminuje celkový komfort. Obzvlášť, pokud máte druhou ruku již zaměstnanou.

Při procházení interní paměti či paměťovou kartou se také na zbytečně dlouhou dobu objevuje nahrávací obrazovka, která vás vůbec provází celým menu přístroje. Objevuje se téměř všude a nepříjemně ořezává jinak bezchybné a vstřícné uživatelské prostředí.

Telefonování a seznam kontaktů: klasika, co neurazí

Nevíme, zda je to vytáhlým designem telefonu či kvalitním hardwarem LG, z BL40 se však telefonuje nezvykle dobře a pohodlně. Číselník nabízí pro rychlou volbu veškeré potřebné informace, automatické vyhledávání je však lehce zastaralé a nabízí vám shody během psaní čísla, nikoliv jména, jak to dělá většina současný přístrojů. Absence fyzických kláves pro přijmutí a ukončení hovorů lehce znepříjemňuje orientaci, po chvíli si však zvyknete, co se kde objevuje a budete volat bez problémů. Krátce se lze zmínit i o videohovorech, které sice BL40 nabízí, kvalita malinkého repráčku je ale na hlasitý odposlech nedostatečná. Naopak displej nabízí dostatečný prostor jak pro váš obličej, tak pro obličej volaného.

Velmi kvalitně je proveden i seznam kontaktů, kde si u každé osoby zvlášť můžete prohlédnout nejen telefonní číslo a veškeré potřebné informace, nýbrž také historii hovorů a zpráv, které se objevují podobně jako u Sense UI ve stylu icq chatu. Potěší i pěkně graficky zpracované menu kontaktů na druhé aktivní ploše. Okénka si buď srovnáte do mřížky, nebo nepoměrně fešněji do točícího se kolečka. Možnost obohatit kontakty o fotky je samozřejmostí. Z plochy oblíbených kontaktů se můžete dostat to všeho potřebného – volání, videohovory, posílání zpráv i nastavení. Do samotného seznamu tak musíte zacházet jen pro osoby, které nemáte mezi oblíbenými, což je rozhodně dobře.

Zprávy a virtuální klávesnice: širokoúhlost doplácí

Psaní bylo „zážitkem“ snad na všech LG telefonech s prostředím S-Class. Díkybohu testovaný model nabídl záchrannou síť v podobě velmi citlivého dotykového displeje, který jej tahá z bryndy ven, i když se několik starých chybek přeneslo i sem. Pro psaní máte jako v dřívějších modelech dva módy, které však nelze libovolně přepínat (nejspíše kvůli širokoúhlému displeji). Při klasickém držení nastojato se objeví klasická numerická klávesnice, jakou známe ze všech mobilních telefonů a vy můžete naťukávat text s pomocí slovníku T9.

Přirození pisálci si však telefon otočí naležato, kde se jim naskytne plnohodnotná virtuální QWERTY klávesnice, která je „ve stojáku“ nedostupná. Díky širokoúhlému displeji je vše nádherně vidět a psaní na ní je jedna radost. A to i přesto, že se čas od času zasekne písmenko a na váš dotek neodpoví. Trochu horší už je to polem pro psaní textu, které je kvůli rozměrům displeje ořezáno až to bolí a nabízí všehovšudy jeden aktivní řádek s textem, což eliminuje pohodlné manipulování s textem a jeho editaci až na kost. Pokud navíc hodláte do textu přidat něco více, než je tečku s čárkou, musíte se prokousávat přes vrstvy dodatečných menu, což na rychlost psaní rozhodně nepůsobí pozitivně. Naopak rychlopřepínání mezi sms-mms-emailem jednou klávesou přímo během psaní je velmi užitečné. Celkově je psaní samotné velmi pohodlné, ostatní „operace“ ale dokáží zvednout krevní tlak. Doufejme, že LG nabídne v updatu nějaké vylepšení.

Internetový prohlížeč, GPS a email: poctivý pracant

Integrovaný prohlížeč je přesně tak kvalitní, jak jej od LG člověk očekává. Bez problému si poradí s kompletním HTML a přes Wi-Fi či HSDPA se surfuje pohodlně a rychle. Nejen, že nás LG rozmazluje technologií automatického přizpůsobení stránky, navíc nám nově nabízí i možnost multi-touch zoomu známého např. z iPhonu (postupné oddalování prstů). Díky dobré odezvě a přesnosti dotykového displeje se navíc chybek dopustíte jen vyjímečně.

Při využití rychlého připojení je načítání stránek velmi svižné, jen větší weby s podporou Flashe se nahrávají trochu déle, než by se chtělo, navíc občas zamrzávají (nevíme však, zda je to nedostatkem operační paměti či špatně optimalizovaným prohlížečem samotným). Také linkování a klikání tu funguje mnohem lépe, než u předchozích modelů, i když kvalit iPhonu či Androidů nedosahuje. Velmi pěkně má BL40 zpracované i oblíbené stránky připnuté na třetí aktivní ploše, které nabízí nejen přehled uložených stránek, ale i jejich náhled a jednoduché zacházení. Podpora RSS kanálů taktéž nechybí. Skvělým nápadem je možnost uložit si libovolné stránky do offline režimu s možností se k nim kdykoli vrátit bez nutnosti internetového připojení. To lze nastavit i k automatickému obnovování určitých webů, takže pokud chcete mít přehled nad tou kterou stránkou, máte možnost.

Téměř žádný současný vyspělý telefon se neobejde bez GPS, zde i s podporou A-GPS. Ačkoli postrádá světoznámé aplikace TomTom či iGo, kombinace Google Maps a Wisepilotu od LG funguje bezproblémově a pokryje veškeré vaše naváděcí potřeby včetně 3D pohledu ulic.

Emailový klient nabízí tolik oblíbené push zprávy, a to hned z několika účtů (Hotmail, Yahoo, Google Mail aj.). Klient je však postaven na platformě Java, kvůli čemuž není integrován do systému samotného a má nutkání se často multi-taskingem vypínat. Na to si tedy musíte dát pozor. Pokud běží vesele na pozadí, opoždění vašich mailů je nejdéle minutové, což sice není tak hrozné, v současné době však již podprůměrné. Navíc má klient občas problémy, kvůli kterým stahuje staré a nepotřebné emaily, případně vůbec neukazuje nové, což v některých chvílích velmi frustruje.

Fotoaparát a video: obdélníček vzadu dokáže překvapit

Nemá cenu chodit kolem horké kaše, foťák v testovaném modelu, honosící se rozlišením 5 MPx (2560 x 1920 pixelů), se povedl. Nejen, že nabízí opravdu kvalitní snímky bohaté na detaily, široké barevné spektrum a kvalitní čočku Schneider-Kreuznach. Pod pokličkou navíc skrývá širokou nabídku funkcí a nastavení, které dělají z BL40 foťák pro každou příležitost. Najdete tu vše, od nastavení velikosti snímku, samospouště, barevného efektu a vyvážení bílé až po stabilizátor obrazu, redukci červených očí a výběr režimu (sekvence, úsměv, krása, snímek atd). Vše je navíc zabaleno do velmi stylového uživatelského prostředí, takže je focení jedna radost. Díky přisvětlovací diodě si foťák poradí i s méně osvětlenými podmínkami bez viditelné ztráty kvality či šumu. Blesk si také můžete nastavit na automatiku a nechat přístroj rozhodovat o jeho použití.

Zkušební fotografie

S modelem BL40 si natočíte i video (zde pouze ve formátu MP4), konkrétně ve VGA kvalitě s 30 snímky za vteřinu. Jedná se o kvalitku, která se díky prvotřídnímu displeji ještě násobí.

Multimédia a zábava: stroj nabitý k prasknutí

Ze strany zábavy a nabízených možností odreagování nelze k modelu mít žádné výhrady. Ba co víc, nabízí toho již v základu tolik, kolik se poštěstí jen málokterému přístroji. Samozřejmostí je integrace MP3 přehrávače, který nevykazuje žádné známky originality a jednoduše dělá svoji práci. Svojí zásobu hudby si rozdělíte dle interpreta, alba či názvu, jednoduché přehrávání nabízí i galerie „vlastních souborů“ bez nutnosti vůbec zacházet do přehrávače, což chválíme. Při uzamknutí se na obrazovce objevují právě přehrávaná skladba, mini-ovládání však chybí, pro jakoukoliv změnu tak musíte telefon odemknout. Nádherným způsobem je zpracován přehrávač naležato, ostatně stejně jako galerie obrázků. Obrázky se vám totiž rozloží do 3D animace ne nepodobné CoverFlow, hudba se pak seřadí do točícího se disku, kterým šoupete a vybíráte cédéčka s obrázky alb. Nádhera.

Videopřehrávač také nepřekvapí svojí složitostí. Nabídne vše potřebné pro pohodlné sledování filmů a klipů, velmi mě potěšila podpora kodeků DivX a XviD, díky kterým si v přístroji přehrajete cokoli bez nutnosti pracně konvertovat. O kvalitě filmů na širokoúhlém displeji lze říci jediné – úžasné. Stačilo si nahrát HD trailer filmu Avatar pro pochopení, že tady to někdo myslel smrtelně vážně. Barvy jsou syté, zobrazení ostré a v pohybu vše vypadá tak lahodně, že máte občas nutkání si svůj zastaralý monitor vyměnit za BL40.

Po nakouknutí do sekce zábavy a aplikací budí respekt už trojité rozdělení. V Zábavě naleznete 7 plnohodnotných her, které vás dokáží zabavit na pořádně dlouhou dobu (obzvláště potěší hra Racing Time 2 lehce připomínající Drivera skloubeného se sérií Need for Speed). Sekce Hry nabídne dema veleznámých výrobců, která si budete mít šanci poté zakoupit (namátkou vyberu třeba závody Asphalt 4). Nakonec Aplikace představují klasickou navigační kombinaci Google Maps a Wisepilot. K tomu si přidejte FM rádio, Filmaře pro vytváření vlastních projektů, prohlížeče dokumentů, propracovaný organizátor s kalendářem a TV výstup a máte nadílku, která potěší každého bez rozdílu věku a vyznání. Bát se nemusíte ani o nedostatek místa, kromě interní paměti o velikosti 1,1 GB podporuje přístroj také paměťové karty typu microSD, rozšiřitelné až do 32 GB.

Závěr a hodnocení: čokoláda, kterou každý chce

I přes počáteční skepsi jsem byl nakonec z „čokoládového“ modelu BL40 příjemně překvapen. Nabízí nevšední, ale velmi stylový design, premiérové a značně úspěšné využití širokoúhlého displeje, kvalitní fotoaparát a nabídku funkcí, nad kterými by mohl blednout závistí nejeden smartphone s otevřeným operačním systémem.

Neobešel se sice bez několika chybek známých z dřívějších modelů, slabší baterie, prkenného zpracování psaných zpráv a lehce nedomyšleného uživatelského prostředí, to jsou však věci, které jdou buď opravit brzkým upgradem, nebo přehlédnout. Inovativní krok se LG prostě povedl a my tleskáme a těšíme se na další model, který se snad dokonalosti přiblíží ještě více.