Zatímco řada technologických vizionářů vidí v umělé inteligenci zářnou budoucnost (minimálně pro ně samé), Bill Gates jejich optimismus nesdílí a nyní na svém blogu () zveřejnil esej, kde AI nejenom kritizuje, ale navrhuje i způsoby, jak se vypořádat s problémy, které přinesla.
Navrhl koncept, který nazývá „pracovními místy vyhrazenými pro lidi“ – jde o povolání, která by společnost záměrně ponechala lidem i v případech, kdy by je mohla vykonávat umělá inteligence. Jako analogii uvádí přírodní rezervaci, tedy místo, kde je rozvoj omezen, protože se tam nachází něco, co stojí za to zachovat. Jako příklady rolí, pro které jsou lidé zjevně vhodnější, uvádí péči o děti a výkon funkce porotce, což je překvapivý postoj od někoho, kdo loni předpovídal, že umělá inteligence do deseti let nahradí lékaře a učitele.
Některé pozice by byly trvale vyhrazeny pouze lidem, zatímco jiné by poskytovaly dočasnou ochranu pracovníkům, kteří se reálně nemohou rekvalifikovat na jinou práci. Nejde o to, aby se umělá inteligence do práce vůbec nedostala, ale o to, aby se rozhodlo, které funkce v ní zůstanou v rukou lidí. V eseji o délce téměř 6 000 slov Gates popsal tři rizika, na která podle něj nejsou vedoucí pracovníci připraveni: mizející pracovní místa, zejména pro mladé lidi, zločinci, kteří získávají schopnosti, jaké nikdy předtím neměli, a zpomalení vývoje dětí v důsledku umělé inteligence, která je nikdy nevytáhne z jejich komfortní zóny.
A protože je Bill Gates původně programátor, přišel i s konkrétními čísly. Realisticky by bylo možné vyhradit nanejvýš 40 % pracovních míst, což on sám popisuje jako maximum, čeho lze dosáhnout, což znamená, že většina trhu práce je ponechána napospas volnému trhu. A aby to celé fungovalo, jako řešení navrhuje spíše zdanění než zákaz. Předpokládá zdanění tokenů umělé inteligence a robotů s cílem snížit finanční motivaci k automatizaci, a to s odůvodněním, že současný systém tlačí k nahrazování lidí stroji, protože práce je zdaněna více než kapitál.
Zároveň si ale uvědomuje, jak těžké bude něco takového prosadit. „Mluvím o změně daňového systému, která je větší než jakákoli jiná za celý můj život,“ napsal, což má u čerstvého sedmdesátníka podstatnou váhu.
