Kdo v práci AI nepoužívá, nehodlá s tím většinou začít ani během příštích 12 měsíců. Ukazuje to studie AI and humanity at work od společnosti Pipedrive (pipedrive.com). Takto zatvrzelých je dle studie 76 % z těch, kteří v současnosti AI nepoužívají. Skepsi vůči umělé inteligenci přitom nevedou nejstarší ani nejmladší ročníky, nýbrž profesionálové ve středním věku. Více než 50 % odpůrců jsou lidé staří 35–54 let. Ještě větší část skeptiků (58 %) jsou navíc lidé aktuálně zaměstnaní na plný úvazek. Denně naopak AI nástroje používá 50,2 % zaměstnanců na plný úvazek a téměř 58 % studentů.
Kognitivní partner, nikoli autopilot
Profesionálové přistupují k technologii jako k partnerovi pro přemýšlení, nikoli jako k náhradě vlastní práce. Zaměstnanci proto nástroje uplatňují hlavně v činnostech vyžadujících kognitivní přípravu. Nejčastěji jde o vyhledávání informací a rešerše (46,6 %), psaní a editaci textů (35,1 %) nebo brainstorming (32,4 %). Pro automatizaci práce používá AI méně než pětina (16,3 %) a na programování jen desetina dotázaných. Pouze 5,6 % lidí se domnívá, že by tam, kde to je technicky možné, měla AI převzít většinu lidských rolí.
Většina lidí navíc svůj profesní úspěch připisuje osobnímu úsudku a mezilidským vztahům. Pro 73 % lidí je navazování autentických lidských vztahů velmi nebo mimořádně důležité a polovina profesionálů osobní zkušenost a lidský úsudek považuje za hlavní motor své kariéry. AI nástrojům takový vliv přisoudilo jen 15,1 % lidí, pětina respondentů (22,2 %) nezaznamenala, že by AI vedla k větší pracovní rychlosti nebo kvalitě.
Komunikace musí být osobní
Důraz na lidský faktor hraje roli i v komunikaci. 44 % dotázaných vůbec AI pro komunikaci nepoužívá a dává přednost zprávám od skutečných lidí. Bezmála třetina lidí považuje texty od AI za příliš robotické a generické. Jenom 12 % si myslí, že jsou srovnatelné s lidskými. Asi 28 % lidí navíc vadí, když dostanou zprávu, o které vědí, že ji generovala AI. Uživatelé, kteří umělou inteligenci ke komunikaci přesto využívají, vyžadují zachování vlastní identity. Pro 70 % z nich je důležité, aby výsledek zněl jako jejich vlastní projev, pro polovinu je to dokonce naprosto zásadní.
