Malware Hiddad zůstává největší kybernetickou hrozbou pro zařízení s operačním systémem Android v Evropské unii, jak vyplývá ze zářijové statistiky společnosti ESET (viz eset.com), podle které se škodlivý kód drží na prvních příčkách žebříčku už čtvrtý měsíc v řadě. Útočníci jej šíří především prostřednictvím falešných a upravených aplikací, které se často tváří jako běžné nástroje nebo populární hry. V září sice počet detekcí tří nejrozšířenějších škodlivých kódů mírně klesl, jejich pořadí se ale nezměnilo. První dvě pozice obsadily varianty Hiddad.BDM a Hiddad.BDJ. Na třetím místě pak skončil škodlivý kód Agent.FYA, který je spojený s trojanizovanou verzí komunikační aplikace Telegram.
„Již několikátý měsíc vidíme, jak se sestava tří nejčastějších škodlivých kódů pro platformu Android v zemích EU nemění. Co by se na první pohled ale mohlo zdát jako klidná situace bez dynamických zvratů, je spíše znepokojivá vytrvalost, se kterou se zejména malware Hiddad opakovaně objevuje v našem regionu. Pokud se útočníci rozhodnou takhle dlouho využívat stejné škodlivé kódy, zpravidla to znamená, že jsou jejich útoky úspěšné a oni se zatím nemusí snažit své strategie přizpůsobovat a měnit je,“ vysvětluje Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v pražské pobočce společnosti ESET.
Obě nejrozšířenější varianty malwaru Hiddad se zaměřují především na země střední Evropy. Nejvíce detekcí ESET zaznamenal v Polsku, následovaném Německem a Českou republikou. Jednotlivé varianty se však liší způsobem šíření – Hiddad.BDM se nejčastěji ukrývá v jednoduchých hrách a drobných nástrojích, jako jsou aplikace pro skenování QR kódů, živé mapy, PDF skenery nebo nástroje na cvičení jógy. Varianta Hiddad.BDJ se oproti tomu častěji objevuje v upravených a neoficiálních kopiích známých aplikací – útočníci tak zneužívají například popularitu služeb Spotify, Minecraft nebo ChatGPT.
Samotný Hiddad patří mezi adware, tedy škodlivé programy zaměřené mimo jiné na zobrazování nevyžádané reklamy. Jejich provozovatelé mohou prostřednictvím reklamních oken generovat příjmy. Riziko ale nekončí u obtěžujícího množství reklam, protože škodlivý kód může také shromažďovat informace o zařízení nebo chování uživatele na internetu. Navíc se dokáže v telefonu poměrně dobře skrývat, takže jeho včasné odhalení nemusí být jednoduché.
„Trojanizovaná aplikace Telegram, kterou evidujeme jako škodlivý kód Agent.FYA, sice zatím nevykazuje žádnou nežádoucí činnost, z našich zkušeností ale může být jen otázka času, než se něco takového plně projeví. Nestalo by se to poprvé. Autoři této verze, o kterých toho zatím moc nevíme, přidali do aplikace standardní nástroje měřící počty instalací, zobrazování reklam atd. Jsou to funkce, které se běžně vyskytují i v jiných SDK. SDK jsou hotové softwarové moduly, které vývojáři přidávají do aplikací, například kvůli reklamě nebo analytice. Pokud ale takový modul obsahuje zranitelnost či škodlivý kód, může se bezpečnostní problém dostat do všech aplikací, které ho využívají, aniž by o tom jejich vývojáři nebo uživatelé věděli. Detekce Agent.FYA je tak dobrým příkladem toho, že stahování mimo oficiální obchody se opravdu nikdy nevyplatí, ani když se zatím nic škodlivého ve vašem telefonu neděje,“ dodává Jirkal.
Nejčastější kybernetické hrozby pro platformu Android v zemích EU za září 2026:
- Android/Hiddad.BDM trojan (16,86 %)
- Android/Hiddad.BDJ trojan (5,90 %)
- Android/Spy.Agent.FYA trojan (5,42 %)
- Android/TrojanDownloader.Necro trojan (4,67 %)
- Android/Agent.FNM trojan (4,24 %)
- Android/TrojanDropper.Agent.NPM trojan (3,91 %)
- Android/Triada trojan (1,46 %)
- Android/TrojanDownloader.Agent.BHB trojan (1,43 %)
- Android/Spy.Banker.BCS trojan (1,35 %)
- Android/Andreed trojan (1,24 %)
