Podvodníci mají díky AI výrazně snazší práci
Generativní umělá inteligence má řadu užitečných vlastností, stejné nástroje ale mohou využívat také kyberzločinci. Během krátké chvíle lze vytvořit přesvědčivý e-mail, napodobit způsob komunikace konkrétní osoby nebo vygenerovat falešnou fotografii, zvuk či video. Podle Policie ČR právě rychlost, nízké náklady a stále vyšší kvalita generovaného obsahu zvyšují riziko podvodů a manipulací využívajících umělou inteligenci (viz policie.gov.cz).
Zároveň přestává platit jedna z nejčastějších rad posledních let – že deepfake video poznáte podle nepřirozených pohybů rtů, rozmazaného obrazu, zvláštní intonace nebo dalších drobných nedokonalostí. Moderní nástroje už podobné chyby dělat nemusí a Policie ČR výslovně upozorňuje, že ani zkušený uživatel nemusí uměle vytvořený obsah spolehlivě odhalit pouze podle obrazu či zvuku (viz policie.gov.cz).
Známá tvář ani hlas už nejsou zárukou
Velkým problémem jsou například falešné investiční nabídky. Podvodníci mohou vytvořit video, ve kterém známá osobnost zdánlivě propaguje investiční službu nebo slibuje mimořádné zhodnocení peněz. Česká národní banka upozorňuje, že se šíří právě podvody, při kterých AI napodobuje veřejně známé osoby a jejich jménem láká uživatele k investování do neexistujících či podvodných platforem (viz cnb.cz).
Podvodníci přitom zneužívají i samotné jméno České národní banky. ČNB upozornila například na neexistující společnost Flux Capital, která nabízela obchodování pomocí programu s umělou inteligencí a svou důvěryhodnost se snažila podpořit falešným rozhodnutím centrální banky. Objevily se také podvodné nabídky úvěrů zneužívající jména skutečných zaměstnanců ČNB včetně guvernéra Aleše Michla (viz cnb.cz).
Neověřujte video, ověřujte požadavek
Právě kvůli rostoucí kvalitě deepfake obsahu policie doporučuje změnit způsob uvažování. Pokud vám například přijde hlasová zpráva od příbuzného s žádostí o okamžité poslání peněz, nemá smysl pouze zkoumat, zda hlas zní skutečně. Bezpečnější je dotyčnému zavolat na číslo, které už znáte, a požadavek si ověřit jinou cestou (viz policie.gov.cz).
Totéž platí v případě údajného pracovníka banky, policisty nebo jiné instituce. Pokud vás protistrana tlačí k okamžité platbě, změně bankovního účtu, sdělení přístupových údajů nebo jiné nestandardní operaci, policie doporučuje komunikaci přerušit a obrátit se na danou osobu či instituci prostřednictvím nezávisle dohledaného oficiálního kontaktu (viz policie.gov.cz).
Policie zároveň připomíná, že na základě nevyžádaného e-mailu, zprávy nebo hovoru bychom neměli poskytovat údaje k platební kartě, bankovnímu účtu ani další citlivé informace. Pozor je vhodné dávat také při samotném používání AI nástrojů. Do chatbotů a dalších služeb bychom neměli zadávat například hesla, rodná čísla nebo jiné citlivé osobní údaje bez jasného důvodu (viz policie.gov.cz).
Kyberkriminality v Česku dál přibývá
Nejde přitom o okrajový problém. Podle nejnovější Zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti bylo v Česku během roku 2025 evidováno 21 137 trestných činů spadajících do kyberkriminality a kriminality páchané prostřednictvím internetu. Meziročně šlo o nárůst o 14 %. Mezi nejčastější metody patřily právě podvody založené na sociálním inženýrství a manipulaci obětí (viz nukib.gov.cz).
S dalším rozvojem generativní AI navíc pravděpodobně nebude jednodušší podvodný obsah rozeznávat. Nejdůležitější obranou se tak stává nikoliv hledání grafických chyb ve videu či zvláštního přízvuku v telefonu, ale především obezřetnost. Jakmile po vás někdo požaduje peníze, přihlašovací údaje nebo rychlé rozhodnutí, je vhodné požadavek ověřit druhým nezávislým způsobem – v rodině si například můžete určit jedinečné slovní „heslo“, kterým se prokážete..
