Sony Ericsson txt pro: recenze chudého pisálka

Jistě si vzpomenete na letošní jaro, kdy jsme testovali Sony Ericsson Yendo. Jednalo se o horkého adepta na nejhorší mobil roku. Kritizovali jsme především prostředí. Nyní se zdá, že kritika byla zřejmě nedostatečná, neboť si Sony Ericsson dovolil takřka stejné prostředí použít znovu. Naštěstí jej trochu vylepšil, zrychlil a přidal i na výbavě. Zejména přidání QWERTY klávesnice by mohlo modelu txt pro zajistit „lístek mezi opravdové telefony“, které mají možnost najít si své zákazníky.

Sony Ericsson txt pro – videopohled

Design a konstrukce: jako oblázek

Sony Ericsson vsadil na oválné tvary. Vyloženě ostré přechody byste hledali opravdu marně. Díky zakulacení se txt pro příjemně drží. Dominantním materiálem je matný plast. Jeho plusem je odolnost vůči otiskům prstů. Přesto ale v dlani celkem klouže a tak musíte dávat pozor, aby vám nechtěně nevyklouzl. Už v tradičním stylu je zadní strana prohnutá, což dále přispívá k lepšímu zapadnutí do dlaně. Bohužel je tím pádem telefon nestabilní při položení na rovnou plochu. Stačí jemné zavadit a txt pro se roztočí jako kolotoč.

Už na fotografiích působí txt pro jako malinký telefon a v reálu to jen potvrzuje. Nebál bych se ho označit za prcka. Ve větší dlani byste ho snadno zcela schovali. Tento fakt potvrzuje zaměření tohoto Sony Ericssonu. Je určen buďto dětem okolo 10-12 let nebo ženám, které nepotřebují všechny nejmodernější funkce. Dobře zvolená jsou tak barevná provedení. V nabídce objevíte černou, bílou a růžovou. Když se ještě zastavím u samotných rozměrů, má txt pro na výšku 93 milimetrů, široký je 52 milimetrů a do hloubky má 18 milimetrů. Jde tedy o mrňouse, ale zároveň je vcelku tlustý. Budiž mu to ale odpuštěno vzhledem k přítomnosti klávesnice. Zbývá dodat, že hmotnost se zastavila přesně na 100 gramech.

Veškeré konektorová výbava se soustřeďuje na horní hraně. Uprostřed umístěnému 3,5 mm jack konektoru dělá zleva společnost microUSB konektor a zprava odemykací tlačítko sloužící zároveň i k vypnutí a zapnutí telefonu. Pravý bok poskytuje ubytování pro kolébkovou klávesu regulující hlasitost a světe div se, najdete zde i jednopolohovou spoušť fotoaparátu. Tím je výčet prvků po obvodu telefonu u konce. Pravý bok i spodní hrana zejí prázdnotou.

Zadní strana je vcelku pěkně zaplněna různými prvky. V prvé řadě zde nejvíce vyniká čočka fotoaparátu. Zhruba uprostřed je logo výrobce a nechybí ani název modelu. Zřejmě abyste si byli při koupi jistí. Nalevo od loga se pak nachází ještě dvojice průduchů hlasitého reproduktoru. Trochu nezvykle jsem si tentokrát nechal čelní stranu až na konec. Velkou část zabírá tří palcový displej, pod kterým zbylo místo i pro jedno hardwarové tlačítko. Nad displejem nemůže chybět logo výrobce, pěkný reproduktor a dvojice čidel.

Baterie a výdrž: chytří závidí hloupým

Sony Ericsson txt pro nenabízí extrémně rychlý procesor ani otevřený operační systém. Jinými slovy nic, co by jeho baterii vycuclo během pár hodin. Jeho Li-Ion akumulátor s kapacitou 1 000 mAh mu tak poskytuje několikadenní přísun energie. Bez větších problémů se dostanete na 4 dny, a to telefon můžete bez obav normálně používat. Vyřídit několik hovorů, poslat pár zpráv a tu a tam zkontrolovat například Facebook přes Wi-Fi. Z toho vyplývá, že pokud například internet nebudete vůbec využívat, pohotovost se prodlouží až k hranici jednoho týdne.

Zvuk: sluchátka si kupte

Co mě doslova šokovalo, bylo základní balení telefonu, které zřejmě vymyslel strýček Skrblík. Kromě telefonu v něm totiž je jen nabíječka s USB kabelem. Naprosto chybí jakákoliv sluchátka, která by posloužila pro začínající uživatele alespoň jako anténa pro FM rádio. Na druhou stranu se txt pro zřejmě nestane hudebním parťákem. Hlasitý reproduktor nehraje vyloženě zle, ale svoji reputací si kazí tichým projevem. Po připojení poměrně standardních peckových sluchátek se také žádné hudební hody nekonají. Zvuk je spíše jednolitý, ačkoli náznak basové složky bychom našli. Příjemným překvapením bylo objevení ekvalizéru, který se schoval hluboko do nastavení. Méně příjemnou skutečností byl fakt, že ekvalizér nefunguje. Jinými slovy jsem nezaznamenal jakýkoliv, byť sebemenší rozdíl při nastavení různých režimů.

Displej

Úhlopříčkou displej rozhodně nezklame. V dané kategorii jsou tři palce vítanou velikostí. S rozlišení už to sice tak slavné není, ale můžeme být rádi i za 240 × 400 pixelů. Mnozí konkurenti nabízejí ještě méně. Displej je typu TFT a dotyková technologie je kapacitní. Spokojeni budete i s pozorovacími úhly. Reakce na dotyk ale nejsou už hodny chvály. Někdy displej nereaguje na váš dotek správně, někdy preventivně vůbec. Situace je sice mnohem lepší než u modelu Yendo, ale i tak vídáme takto špatné dotykové displeje snad jen u levných Sony Ericssonů.

V nastavení naleznete regulaci jasu v mnoha krocích. Bohužel rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou je jen nepatrný. Rozladit by vás dále mohla nepřítomnost regulace délky podsvětlení displeje. Po 20 vteřinách nečinnosti displej zhasne a vy jej jste nuceni znovu odemykat.

Klávesnice: záchranné lano

Sony Ericsson txt pro může děkovat, že mu výrobce dal do vínku výsuvnou QWERTY klávesnici. Vzhledem k nepříliš vydařenému dotykovému displeji jsou chvíle, kdy ovládáte telefon klávesnicí, k nezaplacení. Tlačítka jsou z plastu a poměrně tvrdá. Nepochopitelné jsou jejich rozměry, neboť po obou stranách je spousta místa. I tak se ale ovládají dobře a překlepy nehrozí. Zamrzí ale, že chybí kříž se šipkami. Zbylo z něj pouze torzo v podobě šipek doprava a doleva. Těmi navíc nic moc nelze ovládat.

Další kapitolou je podsvětlení klávesnice. Je sice fajn, že se k němu výrobce přiklonil, nicméně na denním světle pak na klávesách neuvidíte popisky. Zatímco v šeru vypadá dvoubarevné podsvětlení pěkně a účelově, ve dne je k ničemu. Škoda, že nelze podsvětlení klávesnice vypnout. Celkově ale hodnotím klávesnici spíše kladně. Zejména srovnám-li ji s konkurenty v ceně okolo tří tisíc korun, vychází txt pro vítězně.

Prostředí a ovládání: Chceme zpátky Sony Ericsson!

Už na první pohled je patrné, jaké prostředí Sony Ericsson zvolil. Zejména v momentě, kdy víme, že Android v těle txt pro netiká. Sony Ericsson opět udělal obrovskou chybu a použil prostředí vytvořené Sagemem, na které nabalil jakousi nadstavbu připomínající prostředí z malých Xperií. Na Yendu to bylo hrůzostrašná kombinace a ani tentokrát to není o mnoho lepší.

Pokud by vám snad někdo tvrdil, že prostředí vychází z platformy A200, rozhodně mu to nevěřte. Ono prostředí má totiž základy v nedotykových a levných Sony Ericssonech. Příkladem je třeba Spiro. Tam jsme postrádali některé funkce. V dotykové verzi prostředí Sagemu postrádáme nejen funkce, ale i rychlost. Ani procesor PNX-4910 a 64 MB RAM nedokázaly zajistit plynulý chod. Výrobce se v rámci dnešního trendu snažil udělat vše animované. Naneštěstí se mu ale vše trhá. Výsledek opravdu nebudí dobrý dojem. Musím ale říci, že plynulost je přeci jen podstatně lepší, než u Yenda. Co však zamrzí, že například Samsung dokázal vyrobit rychlejší prostředí pro dotykové telefony bez operačního systému již před dvěma lety.

K samotnému prostředí se dostanete přes odemčení telefonu, které probíhá dvojím stiskem horní klávesy. Zobrazí se pohotovostní displej s velkými hodinami. V základu máte k dispozici dvě obrazovky. Rovnou ale zapomeňte, že si je zaplníte widgety. Na první jsou pevně hodiny a na druhé jakási aplikace sdružující pět oblíbených kontaktů, u kterých můžete kontrolovat jejich aktivitu na sociálních sítích, či jim rychle napsat. V jistých situacích se počet obrazovek navýší na počet 4. Spustíte-li hudební přehrávač, bude jeho widget třetí v pořadí. Čtvrtým v tu chvíli může být widget s poznámkou. To je ale naprosté maximum.

Malou náplastí jsou rychlé přístupy ke čtyřem funkcím v rozích displeje. Výrobce jim přiřadil vstup do zpráv, kontaktů, číselníku a internetového prohlížeče. Naštěstí si všechny čtyři místa můžete změnit dle svého gusta. Nejprve však musíte přejít do menu. Vstup do něj vede cestou tahu prstu od spodní části displeje nahoru. Zpět se vždy dostanete hardwarovým tlačítkem pod displejem. Menu je vytvořeno z matice 4×3 a v základu nabídne tři obrazovky. Ty se mohou rozšířit s instalací dalších aplikací. Kteroukoli ikonu z menu můžete podržením a tahem prstu přesunout do jednoho z rohů. Žádné další úpravy ale menu nedovoluje.

Málem bych zapomněl, že díky výsuvné klávesnici se prostředí naučilo pracovat i v horizontálním režimu. Jakmile ji vysunete, téměř vše se přetočí. Není to však podmínkou. Pokud máte v nastavení zapnutou automatiku, dojde k otočení i v případě že jen obrátíte telefon na bok a klávesnici máte stále schovanou. Minimálně u pohotovostní obrazovky a menu to funguje spolehlivě. Proč to ale neumí třeba hudební přehrávač, zůstává záhadou.

Nijak povedené mi nepřišlo ani nastavení. Respektive jde o zvyk, než se v něm dostatečně zorientujete. Ve stylu Androidů je i nastavení telefonního seznamu, jen pod položkou nastavení. Pokud se aktuálně nacházíte například právě v kontaktech, musíte je nejprve opustit a vlézt do souhrnného nastavení. Pro začínající uživatele, kterým je Yendo zřejmě určeno, to může být lehce nepřehledné.

Zapomenout také můžete na výsadu multi-taskingu. Vždy si tedy spustíte naráz maximálně jednu aplikaci. Zamrzí také absence správce souborů. Přístup máte krom multimedií jen k souborům java aplikací, které můžete dále posílat přes Bluetooth.

Funční výbava: Wi-Fi a pár aplikací

Sony Ericsson txt pro nenabízí nijak bohatou výbavu a tak jsem krom multimédií rozhodl ji sloučit pod jednu střechu. Telefonní seznam je vícepoložkový a je rozdělen do dvou záložek. V první je klasický seznam a v druhé si můžete vytvořit seznam oblíbených kontaktů. Ke každému jménu přiřadíte krom spousty informací i vlastní zvonění či obrázek. Všechny kontakty lze kopírovat na SIM kartu či je hromadně poslat přes Bluetooth.

Psaní zpráv by bylo stejně nepoužitelné jako na Yendu. Jenže tentokrát velmi pomáhá výsuvná klávesnice, se kterou vytvoříte i delší text během chvilky. O psaní na dotykových klávesnicích se ani nepokoušejte. Nervy máme jen jedny. Editor mi přijde celkem chaotický. Přepínání mezi zadáváním speciálních znaků či smajlíků není řešeno příliš šťastně. Další důvod proč hned vysouvat klávesnici.

Kromě textových a multimediální zpráv si telefon rozumí také s elektronickou poštou. E-mail si snadno nastavíte a telefon dokáže spravovat i více účtů. V menu naleznete i ikonku Gmailu. Pod ní se ale neskrývá speciální aplikace, ale pouze odkaz na webové rozhraní. Opačná situace panuje u ikonky GTalk. Pro tento komunikační kanál výrobce předinstaloval java aplikaci. Zdánlivě pozadu nezůstaly ani sociální sítě. V menu vidíte ikonky Facebooku a Twitteru. Ty však opět vedou jen na internet.

V organizačních funkcích potěší takřka neomezené množství budíků. Zkusili jsme jich nastavit deset a telefon stále nabízel možnost přidání. Dále nechybí kalendář s pouze měsíčním náhledem, praktické poznámky, kalkulačka, stopky a minutka. Výčet funkcí zakončuje diktafon.

Datové funkce zůstaly na půli cesty. Naštěstí už dvojice GPRS a EDGE nezůstala osamocena a společnost ji dělá bezdrátová technologie Wi-Fi. Během testování jsem nezaznamenal jediný problém s připojením. Ať šlo o domácí síť nebo volný internet v kavárnách či restauracích, txt pro vždy navázal konektivitu. Ve chvíli, kdy se připojíte, ale vyvstává problém. Jak prohlížet internet? Integrovaný prohlížeč raději ani nespouštějte. Něco tak hrozného jste totiž už dlouho neviděli. Stránky totiž zobrazuje v úzkém sloupci a navíc stylem „vše pod sebe“. Výsledkem je ukázková nepřehlednost. Připočtěte si k tomu pomalost prohlížeče a vyjde vám, že používat jej opravdu není to pravé ořechové.

Jedinou záchranou je oblíbená Opera Mini. Pokud se spolehnete na doporučení vývojářů, dostanete zastaralou verzi 4. Naštěstí lze nainstalovat i nejnovější verzi 6, která je i na txt pro rychlá a hlavně mnohem lépe použitelná než integrovaný prohlížeč.

Fotoaparát: 3 megapixely pro momentky

Vestavěný fotoaparát disponuje rozlišením 3,2 megapixelu. Nečekejte LED diodu nebo automatické ostření. Kupodivu se ale dostalo na již výše zmíněnou hardwarovou spoušť fotoaparátu. Fotografování je díky ní pohodlné a rychlé. Delším podržením spouště lze navíc fotoaparát i spustit. Samotná aplikace fotoaparátu nic nenabídne. Pod slovem nic si představte opravdu žádné nastavení.

Výsledné snímky nejsou vyloženě špatné a na pořízení momentek postačí. Počítat ale musíte s typickými neduhy obyčejných fotoaparátů v levných telefonech. Občas nepřesné barvy, nedostatečná ostrost či přepaly. Víceméně jsou kvality srovnatelné s 2 megapixelovým snímačem v Yendu. Zbývá dodat, že je možné nahrávat video v QVGA rozlišení. Jeho nepoužitelnost stvrzuje plynulost 15 snímků za vteřinu.

Ukázkové fotografie

Multimédia: žádná sláva

Základem je rozhodně hudební přehrávač. Ten je velmi jednoduchý, ale přeci jen nabídne rozdělení dle skladeb a interpretů. Nabídne i náhodné přehrávání všech skladeb v paměti. Po delším hledání narazíte i na ekvalizér. Jak jsem opět zmínil již výše, jeho funkčnost mi zůstala utajena. Bylo zcela jedno, jaký druh jsem zvolil, protože na hudbu to nemělo sebemenší vliv. Hudební funkce dotváří FM rádi s funkcí RDS.

V základní nabídce naleznete také několik jednoduchých her. Bohužel všechny jen ve zkušebních verzích. Podpora javy by dávala naději na instalaci vlastních her. S přijetím hry přes Bluetooth není problém. Se spuštěním už většinou ano. Většina aplikací v jazyce Java prostě nejde a nebo nelze ovládat.

Závěr: díky za klávesnici

Závěrečné shrnutí se bude točit hlavně kolem klávesnice. Kdyby ji txt pro neměl, jednalo by se o podprůměrně vybavený telefon s nekvalitním dotykovým displejem a nebylo by jej proč doporučit ke koupi. Situace ale naštěstí není tak černá. Pokud jen voláte a hlavně smskujete, může být pro vás txt dobrým společníkem. Jako bonusové funkce vám nabídne použitelný fotoaparát a hodit se může i Wi-Fi. Samozřejmě v případě, že si doinstalujete Operu Mini.

Je velká škoda, že Sony Ericsson stále vkládá osud svých „hloupých“ telefonů do rukou Sagemu. Prostředí a displej jsou největšími zápory. A právě kvalita dotykového displeje a přívětivost prostředí dnes hraje největší roli při výběru nového telefonu. Doufejme, že se Sony Ericsson chytí za nos a brzy nám ukáže vlastní prostředí pro dotykové telefony bez otevřeného operačního systému, které už bude moci konkurovat ostatním značkám. Aktuálně mohu Sony Ericsson txt pro doporučit opravdu nenáročným uživatelům, kteří od telefonu skoro nic nečekají, ale vědí, že jim QWERTY klávesnice přijde vhod.