Samsung D900: 3Mpx slisované do 13 milimetrů

Jednou si společnost Samsung řekla, že se pokusí vyrobit nejtenčí telefon na světě. Opravdu se jí to povedlo a vyrobila model s označením X820, který je tenký pouhých 6,9 milimetrů. Díky své neobvyklosti se mohl chlubit velikou popularitou, která Samsungu přinesla samozřejmě velké zisky a stále přináší. Po vzoru „čokoládových“ mobilů od LG tedy společnost představila rovněž supertenké véčko a supertenký slider. Poslední jmenovaný, jež nese označení D900, si dnes představíme a věřte, že se jedná o velmi zajímavý kousek, který však zklame pár důležitými nedostatky. Rozhodně se ale nemusíte bát, že byste tento mobil mohli přelomit, neboť oproti Samsungu X820 „přibral“ na tloušťce: nyní činí 12,9 milimetrů. Myslíte, že se do této pořád velmi malé tloušťky žádné funkce nevešly? To se tedy hluboce mýlíte…

Technické parametry - Samsung D900

Vzhled, konstrukce – i černá placka může být elegantní

Pokud se na tento slider poprvé podíváte, jeho vzhled vás určitě uchvátí. I když telefon při rozměrech 104 x 51 x 12,9 milimetrů působí trochu jako placka, elegance má na rozdávání. Celé tělo je vyvedeno v černé barvě a jenom pár prvků je bílých nebo stříbrných. Mezi ně patří logo Samsung pod displejem, reproduktor a hlavní ovládací prvky klávesnice. K otevření přístroje je zapotřebí velká síla, ale pomůže vám výstupek pod displejem, za který zapřete palec a jde to daleko lépe. Osobně jsem však měl stále tendenci dávat palec na displej, protože se tak telefon otevírá snadněji.

Pokud je mobil otevřený, překvapí vás velmi tenká displejová část, která je proti zlomení vyztužena slitinou kovu a která nese také „batůžek“ s čočkou fotoaparátu, přisvětlovací diodou a zrcátkem. Z kovové slitiny je taktéž vyroben zadní kryt baterie, který je díky použitému materiálu velmi pevný a nemá sebemenší vůli, za což patří Samsungu veliká pochvala. I přes použití materiálu váží telefon pouhých 85 gramů, což je velmi slušný údaj.

Není na tom však nejlépe konstrukce vysouvacího mechanismu. Horní displejová část totiž činí slabou vůli do jedné strany, a to není zrovna příjemný pocit. Nebýt této vady, působí na mě přístroj dojmem bezchybného telefonu. Velikou část těla telefonu zabírá displej se zrcadlovým sklíčkem, na kterém však hodně ulpívají otisky prstů a displej musíte pořád leštit – tedy pokud chcete, aby telefon dobře vypadal. Zdířky pro nabíjení a pro paměťové karty typu microSD se nacházejí na obou bocích telefonu a jsou opatřeny krytkami. Z designu telefonu mám velmi dobrý pocit a jde o jednu z nejlepších stránek tohoto modelu.

Klávesnice, displej – displej se tedy opravdu povedl

Nejprve se podíváme na klávesnici, která je v numerické části hodně zapuštěná a téměř nevyčnívá nad povrch krytu. Píše se však na ní velice pohodlně, akorát mi dělalo problémy „najít“ prstem jednotlivé klávesy při psaní zprávy. Ovládací část není zasunována, a tudíž se dá telefon bezproblémově ovládat při zavřeném stavu. Při tomto stavu je tato část samozřejmě zamknutá, ale k odemknutí postačí pouze stisknutí levé a pravé kontextové klávesy. Trochu mi vadilo také to, že při pohotovostním stavu zmáčknutí středové klávesy ovládacího kříže způsobuje zapnutí wapového prohlížeče, a ne ke spuštění hlavního menu, jak by se dalo očekávat. Podsvětlení celé klávesnice je bílé, výjimku tvoří jen klávesy s ikonami sluchátek, které nesou zelenou a červenou barvu. To však platí jen při podsvícení, při normálním stavu jsou i tyto klávesy bílé. Po obou bocích jsou také postranní klávesy: nalevo je dvojice tlačítek pro ovládání hlasitosti a napravo se nachází spoušť fotoaparátu.

Displej je zde velikou chloubou přístroje, neboť rozlišení 240 x 320 pixelů je více než luxusní. Je samozřejmě aktivní a zobrazí 262 tisíc barev. Nechci být příliš velký kritik, ale kdyby zobrazoval barev 16 milionů, byli bychom spokojeni ještě více. Tento displej je však bezesporu vynikající a nelze mu nic vytknout.

Hlavní menu, ovládání – menu má geniálně rychlý systém ovládání

Hlavní menu je velmi stylové a podtrhuje tak charakter celého mobilu. K dispozici jsou dvě témata vzhledu: bílý a černý styl. Musím uznat, že černý styl je o sto procent hezčí než bílý, ale to záleží na každém, co se mu líbí. Nejvíce mě však překvapil způsob ovládaní telefonu. Tento princip se dá popsat velmi těžko, ale pokusím se o to. Pokud jste v hlavním menu a přejdete například do menu zpráv, první co uvidíte, bude označená možnost napsání nové zprávy a nad ní blok se seznamem podnabídek. Tento blok usnadňuje práci tím, že přesně víte, co se v nabídce skrývá, a stačí jen zmáčknout směr doleva, poté vybrat možnost a jste tam, kde jste potřebovali být. Namačkáte se sice stejně, ale přesto je to rychlejší.

Další věc, která mě potěšila, je obrovská možnost nastavení celého přístroje. Lze vypnout název operátora, navolit si barvy číslic při ručním zadávání čísla apod. Zajímavým detailem je vskutku speciální téma, které zobrazuje v pohotovostním režimu speciální animovanou tapetu, na které je hlavní město toho státu, v němž se právě nacházíte, takže jsme měli na tapetě samozřejmě Prahu. Tato tapeta se také mění podle času dne, tudíž se podle toho zbarvuje obloha „nad Prahou“. Přijde mi to trochu zbytečné, ale dojem to na člověka nějaký udělá.

Telefonní seznam, telefonování – 3G bohužel chybí

Telefonní seznam pojme standardních 1000 jmen a je samozřejmě vícepoložkový. Při hovoru nebo při vytáčení kontaktu se na displeji zobrazí pěkná animace, která mění barvy podle stavu volání. Jinak by neškodilo do telefonu integrovat záznamník hovorů, který mají i mobily nižší kategorie. Největším mínusem v telefonování je bezesporu absence podpory sítě třetí generace, která by u mobilu této třídy měla rozhodně být. Příjem a ukončení hovoru je možné nastavit vysunutím telefonu, to se však dá vypnout.

Zprávy – pomalé prohlížení dlouhých zpráv

Na zprávy SMS je určena paměť pro 200 položek, což je určitě dostačující a MMS se ukládají do sdílené paměti telefonu. SMS editor je poměrně povedený, odpočítává dokonce 12 zpráv a nabídne možnost přidání smajlíků, které se zde zobrazují pomocí jednoduché animace. Zprávu můžete následně rozeslat více číslům najednou, a pokud odesíláte vícestránkovou SMS, telefon zobrazuje jednoduchý „progressbar“, což je vlastně grafický indikátor průběhu odesílání zprávy. MMS editor se také povedl, jeho ovládání je velmi intuitivní a počítá použité kilobajty ve zprávě.

Trochu mě zarazilo, že při prohlížení vícestránkových SMS má telefon větší prodlevu (přibližně 3 sekundy), což je velice nepříjemné. U jednoduchých SMS je zobrazení okamžité, proto si kladu otázku, proč by měl být drahý telefon tak pomalý a mohl si dovolit okamžitě nezobrazovat SMS delší než 160 znaků. V mobilu je také emailový klient, který není v Javě a je stejně rychlý jako všechny standardní aplikace v telefonu. Poradí si s přílohami, rozumí si s protokoly SMTP, POP i IMAP. Vadilo mi také to, že ke zprávě nelze přiřadit vlastní vyzváněcí tón a můžete se pouze vybrat z předurčených zvuků, které mě nijak nezaujaly.

Organizační funkce – prohlížení Office dokumentů je velkým plusem

Ve výčtu organizačních funkcí nechybí téměř nic, co by zde mělo být. Snad jen absence aplikace pro uložení tajných kódů a hesel, která může kdekomu hodně chybět.

Budík je velmi propracovaný, nabídne tři časy buzení, ale k tomu, aby vás vzbudil při vypnutém telefonu, musíte nastavit ještě automatické zapnutí telefonu, což není zrovna nejpraktičtější. Dále je přítomen kalendář se všemi druhy náhledů, převodník jednotek, odpočítávací měřič a stopky. Ještě je k dispozici kalkulačka, která také dokáže pracovat s pokročilejšími funkcemi a respektuje závorky, ale ani tak to není ono a chtělo by to trochu doladit, neboť některé funkce pořád chybějí.

Třešničkou na dortu organizačních funkcí je určitě aplikace pro prohlížení dokumentů Microsoft Excelu a Wordu. Dokumenty lze přibližovat, oddalovat a prohlížeč respektuje veškeré formátování. Jedná se pouze o náhledy těchto dokumentů, úprava možná není, ale i tak je to velmi užitečná funkce, která si jistě najde použití.

Datové funkce – zde také chybí 3G

Co se týče datových funkcí, je zde přítomno samozřejmě Bluetooth 2.0, GPRS (třídy 10), ale také EDGE třídy 10. U Samsungů se mi líbí jedna věc, která se týká Bluetooth. Jde o to, že telefon, pokud si „připáruje“ jakýkoli jiný, dokáže procházet jeho souborový systém a stahovat z něj soubory. Tuto funkci jsem nikde jinde nenašel a osobně mi přijde velmi užitečná. Infraport v telefonu není, ale dnes je to spíš přežitek než příliš často využitelná funkce.

Zábava a multimédia – A kde je rádio?

S tímto telefonem se rozhodně nudit nebudete, neboť podporuje Java 3D hry, nechybí slot pro paměťové karty a podpora MP3 a AAC. Bohužel chybí rádio, které bych zde velice uvítal, ale asi už to Samsung do supertenkého těla přístroje prostě nenatlačil. Hudební přehrávač dokáže přehrávat hudbu na pozadí, poradí si s playlisty, ovšem neřadí skladby podle interpreta, alba či názvu, což je obrovská škoda. Například některým levnějším Sony Ericssonům to vůbec nedělá problém a nevím, proč to tato stylovka nezvládá. K telefonu jsou v balení dodávána sluchátka, která však nejsou příliš kvalitní, a je škoda, že se nepřipojují přes standardní konektor Jack 3,5, k němuž by se daly připojit sluchátka kvalitnější. Paměťová karta v balení dodávaná není, takže si ji budete muset dodatečně pořídit – tedy pokud chcete poslouchat hudbu nebo hodně fotit. Karty jsou formátu microSD.

Java her je v telefonu celých osm, čtyři jsou však demoverze a tudíž není ani jisté, zda-li se do prodejní verze dostanou. Zbylé čtyři hry jsou klasicky „samsungovské“, z nichž jedna se jmenuje „Forgotten Warrior“ a jedná se o arkádu ve stylu „Mario“. Je to ale velice návyková hra, takže pozor. Další hrou je „Cannonball“, což je starý známý „Arkanoid“, dále je v telefonu „Freekick“ (střílení na fotbalovou bránu) a nakonec „Arch Angel“, střílečka, kde se pokoušíte střílet na vesmírné lodě nepřátel. Nakonec me velmi zaujala nadídka hudby, která je v telefonu pojmenována "Sonic Wellness", což v překladu znamená něco jako "Odpočinek hudbou". V nabídce máte čtyři skladby, které doprovází různé animace. Jedná se o "jaro, déšť, les a oceán". Nedá se ovšem říci, že by se jednalo o bezcennou hudbu - mě totiž občas dokázala dobře uklidnit. V multimédiích toho Samsungu poměrně dost chybí, ale i tak nabídne slušnou řádku možností, jak se zabavit.

Fotoaparát – 3Mpx nemusí nutně znamenat nejvyšší kvalitu

Když se řekne 3Mpx fotoaparát v mobilu, tak se každému zatají dech. Ono ale rozlišení fotoaparátu nemusí nutně znamenat vysokou kvalitu a Samsung D900 je toho příkladem. Rozhodně nechci tvrdit, že by fotil nějak špatně, ale v některých věcech silně zaostává. Například nezvládne makro snímky, které by díky integrovanému Auto Focusu považoval každý za samozřejmé. Není tomu tak a makro tento fotoaparát prostě nezvládne. Dále je zvláštní způsob zaostřování, který nefunguje na dvě fáze stisknutí spouště, ale pouze si po stisknutí spouště dá třísekundovou prodlevu, při které zaostří scénu. Tento způsob je opravdu příšerný, protože nikdy nemůžete tušit, zda se to fotoaparátu zaostřit podaří, či nikoliv - a navíc to vylučuje pořízení jakékoli momentky. Jinak ale fotoaparát nefotí vůbec špatně, spíše naopak – fotky jsou ve výborné kvalitě a - kdyby nebylo výše uvedených nedostatků - mohl bych ho jedině pochválit. Vedle čočky fotoaparátu je také LED přisvětlovací dioda, která svítí velice intenzivně, ale blesku se samozřejmé nevyrovná.

Video můžete pořídit v maximálním rozlišení 352 x 288 bodů a ukládáno je ve formátu MP4. Při focení můžete použít několik základních efektů jako je černobílé, sépiové foto apod., ale také je k dispozici funkce „Mozaika“, která umožňuje do jednoho obrázku zachytit dvě scény, a to podle dostupných šablon. Někdy se s touto funkcí dá dosáhnout velmi zajímavých výsledků. Fotoaparát nabídne také nastavení ISO hodnot, dokáže vypnout automatické zaostřování a umí vyvažovat bílou. Dále bych mínus udělil za softwarové prostředí při fotografování, které neumožňuje focení na šířku přes celou obrazovku. Dokáže jen fotit přes celou obrazovku na výšku, a nevidíte tak pravý a levý kus fotky, který se na displeji prostě nezobrazí; tím pádem netušíte, co přesně fotíte. Myslím, že by nebyl příliš velký problém ukázat náhled záběru na šířku místo na výšku, protože takhle je to opravdu velmi nešikovné. Celý záběr vidíte jen tehdy, pokud si nastavíte, aby se scéna zobrazovala celá, nicméně bude pořád na šířku a nahoře a dole zůstane zbytečné volné místo. Fotky jsou tedy velmi kvalitní, ale samotné focení má velice mnoho nedostatků.

Testovací fotografie

Zhodnocení – velice pěkný, kvalitní, ale neodtažený telefon za vysokou cenu

Ze Samsungu D900 mám velice rozporuplné dojmy, neboť některé věci mě na něm velice zaujaly, ale některé naopak nadmíru zklamaly. Tento telefon je také velice drahý a jeho cena se pohybuje kolem 10 - 11 tisíci, což je opravdu hodně a v této cenové relaci se dají najít daleko lepší telefony. Jediné, co tento mobil částečně omlouvá, je to, že je zaměřen převážně na styl, stejně jako ostatní z rodiny „Ultra Edition“. Je to supertekný slider a za to si je potřeba prostě připlatit. Pokud tedy chcete velmi stylový telefon s 3Mpx fotoaparátem, se slušnou dávkou funkcí a jste ochotni si za styl připlatit, tak neváhejte. V opačném případě se raději podívejte po jiném mobilu.