Xiaomi Mi2A

Úvod

Výrobce Xiaomi zaznamenává velké úspěchy a po minulé pozitivní zkušenosti s modelem Mi2S začínám i já jeho produktům věřit. Samotné prodeje, respektive zásoby zařízení mizící rychle ze skladů přímo před očima distributorů o něčem svědčí. V dnešní době u špičkových zařízení platí, že cena převyšuje výbavu a výrobci mají na těch nejlepších zařízení opravdu horentní marži. U zařízení Xiaomi je to naopak, nejdříve upoutají nízkou cenou a poté i výbornou výbavou.

Za zapůjčení děkujeme e-shopu beexz.com , kde můžete telefon Xiaomi Mi2A zakoupit

Dnes testované Xiaomi Mi2A v kategorii šest až sedm tisíc korun osloví výbavou čítající například NFC, HD 4,5 palcový displej, 8 megapixelový fotoaparát se světelným objektivem, výkonný dvoujádrový procesor S4 Pro s taktem 1,7 GHz nebo zvukovou technologii Dirac. Málo toho není. Obstojí slibně vypadající telefon i v praxi?

Xiaomi Mi2A – videopohled

Obsah balení

• baterie
• nabíjecí adaptér s EU koncovkou
• datový kabel

TIP: V úvodu bych rád poděkoval česko-slovenské komunitě forum.miui.cz za vynikající překlad do české/slovenské lokalizace.

Design a konstrukce

Vzhled novinky jako by z oka vypadl svému lépe vybavenému kolegovi Mi2S. Vzhled a design je totiž jako přes „kopírák“. V otázce použitých materiálů má hlavní a jediné slovo plast, mimochodem kvalitní plast. Tou největší do oka bijící změnou jsou větší rozměry přístroje v porovnání s Mi2S. Zařízení je vyšší 133 milimetrů (což je poměrně vysoká hodnota, na poměry telefonu s danou úhlopříčkou 4,5 palce displeje), širší 66,5 milimetrů a tenčí 9,5 milimetrů. Může za to i fakt, že nad displejem i pod displejem je zbytečně mnoho místa.

Zadní kryt je odnímatelný, ale sundat jej není žádná sranda. Na těle přístroje drží zuby nehty a naznačuje, že při jeho sejmutí se krapet zapotíme. I když se ve spodní části nachází výlisek pro manipulaci s krytem, osvědčilo se mi spíš sundání krytu nehtem za reproduktor.

Na vnitřní části krytu se nachází NFC anténa. Čím to, že nižší model jej má a vrcholný ne? Vysvětlení se asi nedozvíme. Kryt ke zbytku těla přístroje lícuje bez větších problémů. Na některých místech se sice malinko prohýbá, ale to se dá očekávat od materiálu tohoto typu. Zaměřím-li se na celkovou úroveň zpracování, zhodnotil bych ji známkou jedna mínus. Pozitivní dojem jsem získal zejména z kvality zadního krytu. Nyní přejdu dále k popisování vzhledu přístroje.

Mřížka hlasitého reproduktoru se odstěhovala ze svého útočiště na zadní straně telefonu a našla svůj nový domov na levém boku. Rozhodně je to lepší a praktičtější řešení. Nebude už tak docházet k zakrytí reproduktoru a tím pádem ke ztišení případné notifikace událostí. Pravý bok je podle očekávání osazený klávesou pro ovládání hlasitosti a vypnutí telefonu. U Mi2S mi vadila nevýrazná odezva, která se konkrétně týkala klávesy pro vypnutí. Tady je odezva z jiného soudku. Je podstatně lepší a práci s klávesami doprovází jemné cvakání. Nemusím tak trápit mozkové buňky otázkou, zda jsem klávesu stiskl, anebo ne.

Na zadní straně telefonu je stejně jako u kolegy stříbrné logo výrobce Xiaomi. V horní části se vyjímá lehce vyvýšená optika fotoaparátu. Není nijak zapuštěná, doporučuji tak klást větší opatrnost při kladení přístroje na nerovné povrchy. Následkem pak může být mechanické poškození optiky. Pod optikou se pak představí přisvětlovací LED fotoaparátu.

Horní bok je opatřený 3,5 mm hudebním jack konektorem a mikrofonem pro likvidaci nežádoucích ruchů během hovoru. A nezapomenu ani na přední stranu. Copak nás zde čeká? Tak vedle 4,5 palcového displeje, je to v horní části čidlo starající se o automatickou regulaci jasu displeje podle okolního světla, dále proximity senzor a nakonec kvalitní 2megapixelová kamera určená pro videohovory či portréty. V dolní části je pak trojice nepodsvícených senzorových kláves s celkem dobrou citlivostí a vibrační zpětnou vazbou, prostřední klávesa „home“ pak poskytuje azyl notifikační LED diodě, která může poblikávat v mnoha barvách a upozorňovat tak na mnohé události. Je velmi nevýrazná a spíše ji často přehlédnete.

Baterie a výdrž

Vzhledem k použitému 4,5 palcovému displeji nezní přítomnost baterie Li-ion s kapacitou 2030 mAh vůbec špatně. Ze začátku jsem byl spíše nespokojený s tím, jak dlouho mi zařízení vydrží. Stěží celý den.

Po cca deseti cyklech se výdrž o něco zlepšila. Nyní při intenzivním používání v aktivovaném režimu normální se mohu spolehnout na nabíjení ve večerních hodinách. Ono používání má následující scénář. Zapnutá synchronizace gmailu a sociálních sítí na pozadí, několik desítek sms zpráv a e-mailů, pořizování fotek, občasné prohlížení internetu přes Wi-Fi a uskutečňování 20 minut hovorů. Při částečném omezení internetu (deaktivovaná synchronizace) můžeme dosáhnout jedno a půl denní výdrže. Taktéž pozitivně se na výdrži projevil i úsporný režim, ovšem negativně se odráží na výkonu a tím souvisejícím zpomaleným reakcím přístroje.

Ve standardizovaných testech jsme se dočkali velmi dobrých hodnot. Při streamování 720p videa (zapojená sluchátka s hlasitostí 50%, jas na 50% a deaktivovaná synchronizace s připojením na Wi-Fi síť) nás telefon odměnil výsledkem 5 hodin a 45 minut, což je velmi dobrý čas. Telefon se pak dokázal nabít v průměru za 200 minut do plné kapacity, do 80% kapacity se telefon nabil za 120 minut. Do plné kapacity se tak telefon nabíjí poměrně dlouho.

Displej

Až na úhlopříčku displeje jsou vlastnosti a chování displeje zcela identické s Xiaomi Mi2S. Úhlopříčka displeje činí 4,5 palce, s rozlišením 720 x 1280 bodů, typ technologie je TFT IPS. Ochrannou ruku před možným poškozením zde drží kvalitní nepoškrabatelné sklo Dragon Trail, se kterým mám ty nejlepší zkušenosti. Ulpívání otisků je zde skoro nepatrné, za což vděčíme oleofóbní vrstvě.

Zvolit si můžeme odstín barev (studená x teplá) i sytost barev (přirozená x briliantní). Briliantní odstín výrazně zvyšuje sytost barev, ale na AMOLED displeje stále nemá. Je otázkou, zda brilantní odstín stále věrně zobrazuje barevné podání podobající se realitě, nebo je už mimo ní. Spíše to vidím na variantu b a doporučoval bych mnohem věrnější přirozené nastavení, které ale není na první pohled tak líbivé. S přístrojem se mi bez potíží pracovalo i na přímém slunci, displej byl dobře viditelný i bez nastavení jasu na nejvyšší možnou hodnotu. V tomto směru vidím jedno z největších plus této technologie.

Zvuk

Telefon se za kvality svého projevu skrze reproduktor nemusí nijak stydět. Od reproduktoru z mobilního telefonu příliš neočekávám, ale za pozornost zde stojí dobrá hlasitost a pokus o náznak basů, ani na nejvyšší hlasitost pak není slyšet rezonance či zkreslení. To již není samozřejmost a Xiaomi si vede velmi dobře. Samozřejmě na takové HTC One nemá, ale rozhodně jde o nadprůměr. Hudební festival ve sluchátkách režíruje zvukový čip Dirac, ten je v našich končinách spíše neznámý.

Když jej srovnám s Mi2S (Dolby Music), tak zvuk z něj byl o úroveň lepší. Zvuk mne nijak nezaujmul, dokonce mi přijde spíše nekvalitní. Středy nejsou příliš výrazné a při zapnutí zvukového profilu Dirac působí zvuk příliš uměle a „dunivě“. U hlasových hovorů si nemám nač stěžovat. Zvuk protější strany byl dobře slyšitelný, bez ozvěn a jiných ruchů.

Hardware

Copak se usídlilo v útrobách novinky? Tak začneme třeba dvoujádrovým procesorem s taktem 1,7 GHz typu Snapdragon S4 Pro. Doplňuje jej výkonná grafika Adreno 320. Obavy o výkon jsou tak druhořadé. Dále je tu operační paměť RAM 1 GB. Nakonec důležitým parametrem je i paměť. Ta není příliš slavná, celková její hodnota je 16 GB. I když v dané cenové hladině je to vlastně stále královská hodnota.

Tato hodnota se dělí na dva oddíly. Prvním je část vyhrazená pro soubory o kapacitě 10,16 GB a druhá část slouží pro instalaci her a aplikací, jejíž prostor činí 3,45 GB. Na slot paměťových karet inženýři nemysleli, což je u takto vybaveného zařízení zamrzí. Možností, jak rozšířit paměť, je skrze redukci OTG. Po připojení 16 GB flash disku došlo k bezproblémovému načtení a zobrazení obsahu paměti.

Výsledky benchmarků

Výsledky testů naznačují, že Xiaomi Mi2A má mezi konkurencí dvoujádrových procesorů navrch. Jeví se tak jako nejvýkonnější zařízení, ovšem jedna věc jsou výsledky a druhá pak samotná vyladěnost a svižnost prostředí. Jak si tedy vede v praxi?

Uživatelské prostředí

Protože jsem v první recenzi poměrně detailně charakterizoval grafickou nadstavbu MIUI, tak si částečně dovolím převzít její charakteristiku a v případě novinky se zaměřím spíše na optimalizaci softwaru v modelu Mi2A. MIUI spadá pod Android 4.1.2. Raději bychom ale viděli již Android 4.2.

MIUI se obejde bez hlavního menu, všichni zástupci aplikací a her se nachází na pohotovostních obrazovkách stejně, jako u iOS nebo nadstavby EMOTION UI od Huawei. Zástupci mohou být také tříděni do složek s vlastním pojmenováním. Takto řešené prostředí se mi zamlouvá, je jednoduché a intuitivní. Osobně nemám rád strohé prostředí a tradiční podoba Androidu mě omrzela. Jsem tak rád, že mohu testovat prostředí, které nešetří na grafických prvcích a nezasvěcený či méně znalý uživatel by opravdu nepoznal, že to je Android.

Vzhledem k výkonnému hardware bych možná čekal rychlejší reakce i vyšší svižnost celého prostředí, i když rozhodně Xiaomi nemohu pasovat do role pomalého telefonu, jen Mi2S bylo prostě rychlejší. Tím škůdcem bude pravděpodobně malá kapacita paměti RAM, v kombinaci na paměť velice náročnou nadstavbu MIUI. Jednu chvíli jsem si při pohledu na dostupnost volné paměti RAM říkal, zda se mi to jen zdá nebo ne. Při prvním zapnutí telefonu, byla totiž volná kapacita paměti pouhých 150 MB plus mínus. Čekal jsem přinejmenším 300 – 400 MB, jak je zvykem u konkurence.

Jakmile nainstalujeme větší množství aplikací a her, systém se zpomalí a paměť RAM plave v mělkých vodách a není daleko od toho, aby ztroskotala na břehu. Běžně dostupná paměť se pak pohybuje kolem 70 MB. Asi mi odvětíte tím, že operační paměť je od toho, aby se používala. Jenže i její nedostatek se může negativně projevit na spouštění aplikací, reakcí zařízení atd. Často se tak stává, že se při multitaskingu znovu a znovu spouští ty samé běžně používané aplikace jako Gmail nebo kalendář, které musel systém pro nedostatek paměti jednoduše po jejich opuštění vždy ukončit. To zdržuje a celkovému dojmu z plynulosti to nepřidá.

Zcela novou formou je pro mne i ztvárnění správce běžících aplikací. Spuštěné aplikace jsou znázorněny malými náhledy, mezi nimiž listuji tahem do stran. Gestem nahoru či dolů je možné jejich chod na pozadí ukončit. Pokud ale vyžadujete jejich trvalý běh, je možné je dokonce uzamknout. I po několika hodinách či dokonce dnech jsou tak stále na pozadí aktivní a telefon je automaticky neukončí. Líbilo se mi, že jejich spuštění pak bylo okamžité. Brilantně vyřešeno a v případě Mi2A je to mnohdy záchrana a obrana před neustálým ukončováním aplikací kvůli malé RAM.

Vyhrazené nastavení dostala i notifikační lišta. U ní si můžeme zvolit jednoduché zobrazení zástupců nebo zobrazení zástupců na celé ploše displeje. Znáte i situace, kdy se vám zobrazují v notifikacích různé odkazy na reklamy nebo aplikace, u nichž byste jejich zobrazení nejraději zakázali? Tak tady je i u každé aplikace přítomna možnost, zda se má v notifikacích zobrazovat či nemá. Perfektní.

Množství úprav dokonale rozvine kreativní myšlení a dá průchod fantaziím. MIUI totiž nechce jít cestou omezení, zákazů ale naopak, nabídne uživateli svobodu v tom, zvolit si vlastní tapety, formy uzamykacích obrazovek a grafická témata, která změní vzhled prostředí k nepoznání. Navíc těch témat je tolik, že ani při dlouhém zimním večeru neprobádáme všechna.

Pro vývojáře Androidu bych měl jeden tip, co implementovat do dalších verzí. Mohly by to být režimy výkonu. I když v mnoha zařízeních je volba úsporný režim, hodily by se další režimy. Za vzor by mohlo posloužit právě prostředí MIUI. Plně totiž postačí režim výkonný, vyvážený nebo úsporný, které mění chování telefonu.

Multimédia

Hudební přehrávač, ač nemá ambice nabídnout přehršel funkcí a různých softwarových vychytávek, má přehledné a graficky vydařené prostředí. Pokud je ke skladbě přiřazený obrázek alba, je zobrazen skoro přes celou plochu displeje. U Xiaomi Mi2S mne mrzelo trochu komplikované nastavení ekvalizéru. Tou komplikací bylo zbytečně mnoho klikání pro dosažení „cíle“. Tentokrát stačí kliknout na symbol na úvodní obrazovce při přehrávání a ihned se objeví výběr zvukových profilů.

Baštou těch, kteří budou Xiaomi používat i jako herní konzoli, se stane aplikace Game Center. Velké množství nabízejících se zde her je zdarma, má to svá ale. Nejedná se o žádné 3D pecky či graficky špičkové hry. Další bariérou mohou být většinou čínské nic neříkající názvy her. Jistotou tak bude pravděpodobně Google Play obchod, který je přítomen a můžete z něj stahovat veškeré aplikace a hry stejně jako na telefonech jiných značek.

Výborně zpracovaná je Galerie multimédií. Konkurenční aplikace pro prohlížení fotek či obrázků mohou závidět. Optimalizace je opravdu perfektní. Například u Samsungu Galaxy S4 a její galerie občas čekám dlouhé sekundy, než dojde k načtení obsahu. Tady je načtení fotek okamžité a plynulé. I samotné prohlížení je perfektně optimalizováno. Fotky mohou být řazeny podle alb, případně automaticky synchronizovány na externí uložiště MiDrive. To se u kapacity 9,45 GB bez možnosti rozšíření celkem hodí.

Součástí galerie fotek je i poměrně komplexní editor, nabízející efekty, ořezy, různé nástroje, úpravu barev i volbu rozlišení. Během cestování se Xiaomi promění v kapesní přehrávač filmů a videí. Přátelské vazby udržuje s formáty avi, mp4, mkv a s kontejnery xVid a DivX. Vyzkoušeli jsme i přehrání filmů s titulky, zobrazilo se video, ale titulky byly nesmělé, a tak se neukázaly. Za to má u nás Xiaomi malý černý puntík a musíte tedy sáhnout po jiném přehrávači. Přehrání videí v rozlišení 720p i 1080p je zcela plynulé.

Ohledně výkonu her, chybí mu „sebevědomí“. Například hra GTA Vice City byla sice první půl hodinu hratelná, poté se ale začala sekat, hlavně v tu chvíli, když jsem měl na pozadí spuštěno více aplikací. Real Racing 3 také nebyly zcela plynulá. A třeba nejnovější Asphalt 8 nebyl vůbec dostupný ke stažení. U jiných her typu Angry Birds problémy s hratelností nebyly.

Fotoaparát

Dále se můj zrak upínal k fotoaparátu. Po pořízení několika snímků jsem žasl nad světelností objektivu. Clonové číslo f/2.0 samo o sobě není příliš běžné, a když se s ním setkáme v mobilních telefonech, pak se jedná o zařízení, které nestojí pod deset tisíc korun. A tady jej má zařízení za šest a půl tisíc. Ovšem parametry mohou znít slibně, ale stačí špatně naprogramovaný postprocessing a rázem zapomeneme na slibné specifikace.

Jaké jsou obrazové výsledky? Překvapivě velmi slušné. Ve své kategorii zařízení rozhodně neudělá ostudu a patří k nejlepším. Fotografie mají velmi dobrou úroveň detailů, především minimální množství šumu a ani snímky zhotovené v nočních podmínkách nejsou nijak špatné. Fotoaparát může konkurovat i podstatně dražším zařízením. A nechybí ani přední kamera, která má lepší obrazovou kvalitu než třeba mnohem dražší Galaxy S4.

Co do množství různých nastavení a funkcí, tak Mi2S patří mezi špičku. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenacházím nic, co bych v možnostech fotoaparátu postrádal. Delším podržením spouště fotoaparátu se spustí sekvenční režim. V horších podmínkách a proti slunci opravdu citelně pomůže HDR režim. Nechybí nastavení expozice, filtry, vyvážení bílé a citlivosti. Během nahrávání videa můžeme pořizovat snímky. K dispozici jsou i zaostřovací režimy a detekce tváře.

Pořizované video je v rozlišení FullHD, při slabší snímkovací frekvenci 24 fps. Datová stopa je také spíše slabší a to 14 Mb/s. Ke kvalitě nemám příliš výhrad, možná by jen úroveň detailů mohla být vyšší a obraz by nemusel být tak roztřepený.

Zprávy

Editor zpráv se orientuje na uživatele, který chce co nejméně funkcí s kladením důrazu na přehlednost a jednoduchost. Jeho tužby uspokojí přehledná softwarová QWERTZ klávesnice s dobrými rozestupy. V možnostech editoru nechybí odpočítávání znaků i prediktivní slovník. Přesto, že schází možnosti volby pozadí zpráv nebo šablony jako u Mi2S, vynahrazuje to přítomnost jiných, praktičtějších funkcí. Funkcí jako náhledy zpráv, opakovaná zvuková upozornění nebo speciální rozhraní pro posílání zpráv mezi zařízeními s MIUI nadstavbou.

Nevyžádané či jinak nechtěné zprávy můžeme zakázat v aplikaci Firewall. Ta nabízí bílou a černou listinu. Černá listina pojme ty kontakty, u kterých chceme zakázat příchozí ať už textovou nebo hlasovou komunikaci, nechybí zde různé výjimky a nastavení stavu, kdy třeba chceme, aby nám psaly a volaly pouze kontakty z bílé listiny.

Telefonní seznam

K telefonnímu seznamu není příliš co říct. Nenarazil jsem na nic, co by mi vadilo. Příjemně potěší velikost fotografie u kontaktu. Ikonka kontaktu při volání nebo příchozím hovoru je docela velká. Vítám pokročilé možnosti zálohování i na MiCloud úložiště. Ke kontaktu je možné přiřadit nepřeberné množství čísel, typů detailů, poznámek, vlastní fotografii i vyzvánění. Pokročilé nastavení umožňuje nastavení gest pro zvednutí příchozího hovoru

Organizační funkce

Možná až moc jednoduchým a nepřehledným dojmem působí kalendář. Zvykl jsem si na barevná odlišení události i náhledy, jako tomu je u pojetí kalendáře v zařízeních Samsung. Tady u jednotlivých dní, pokud se k nim váže událost, je označení vyznačeno červenou nic neříkající šipkou. Navíc plocha kalendáře možná až zbytečně využívá celou plochu displeje. Spodní část bych raději vyhradil událostem daného dne.

Mírně zkažené dojmy zachraňuji poznámky. Zdejší pojetí poznámek není jen o tom přidat text a tím to končí. Zdaleka ne, mohou totiž i obsahovat přílohy. Pokud se nám okouká současný odstín pozadí, můžeme jej změnit. Uložená poznámka může jít do světa s pomocí volby sdílení.

GPS modul pracuje spolehlivě a bez odmlouvání. Na otevřeném prostranství s vypnutou asistencí dokáže zafixovat satelity během 25 vteřin. S aktivovanou asistencí se doba zkrátí na pět vteřin. Výrobce si řekl, že Google mapy jsou kvalitní a dobře vybavenou aplikací pro automobilovou navigaci, tak žádnou jinou alternativní aplikaci nepřichystal. Musíte tak počítat s tím, že bez internetu navigaci nelze používat, což je problém nejen v zahraničí.

Datové funkce

Internetový prohlížeč je velmi dobře vyladěný. Jako slabinu bych viděl občasné pomalejší reakce při zahájení načítání stránek a rolování. Dochází totiž jako by k menšímu zpoždění, než se stránka začne posouvat. Prohlížeč často nechtěl zobrazit ani obrázky načtené stránky v desktop režimu. YouTube videa byly přehrávány bez problémů.

Abych nezapomněl, jedná se o výchozí prohlížeč s jádrem WebKit. Komu by chyběl Chrome, musí jej stáhnout z Google Play marketu. Bleskurychlé načítání stránek garantuje technologie HSPA+ 42 Mb/s, HSUPA 5,76 Mb/s a Wi-Fi b/g/n . Stejně jako u Xiaomi Mi2S, tak citlivost vysílače je vynikající. Kde jiná zařízení měla slabý či nulový signál, novinka měla přinejmenším dvě čárky.

V místech se slabším pokrytím dostane příležitost technologie EDGE. Velmi musím pochválit přítomnost NFC, díky kterému můžete bezkontaktně posílat soubory, číst vizitky nebo využívat tagy. Bezkontaktní placení u českého O2 a GE Money Bank ale nefunguje.

Zhodnocení

V první recenzi Xiaomi zapůsobilo se svoji vlajkovou lodí více než dobře. Výrobce vyvrátil zakořeněné předsudky poukazující na to, že co je vyrobené v Číně, navíc osazené levnou cenovkou, musí být zákonitě nekvalitní, odfláknuté a nefungující. Logicky, cena se přeci musí projevit. A co když tomu tak ne vždy musí být?

U Mi2S i největší kritici museli uznat, že na svoji cenu se jedná o perfektní zařízení, bez výrazných nedostatků a kompromisů.Mi2A mě taktéž mile překvapilo. Nezklame svým dílenským zpracováním, nabídne velmi pěkný a jemný displej a fotoaparát potěší svoji obrazovou kvalitou, která je leckdy lepší než u konkurence téže cenové kategorie.

U zařízení střední třídy často vidíme sice x jádrové procesory, ale zastaralé architektury. Tady máme jeden z nejvýkonnějších dvoujádrových procesorů. 1 GB RAM paměť se před dvěma lety zdála jako zbytečně velká, tady je to málo. MIUI má vyšší nároky a je opravdu žrout, což se i částečně projevovalo v prostředí a celkové rychlosti a komfortu práce s aplikacemi. Mezi slabiny bych řadil ještě chybějící slot na paměťové karty a možná jen průměrný zvukový výstup do sluchátek.

Co dodat závěrem? Kdybych dnes testovanou novinku nedoporučil, byl bych zaujatý. Co lepšího v ceně 6 – 7 pořídíte? Xiaomi je skutečně skvělá koupě, a já opět lituji, že distribuční kanály jej sem oficiální nedováží. Je to velká škoda. Naštěstí ale existují způsoby, jak ho poměrně pohodlně koupit ze zahraničí a kdo tak učiní, bude zřejmě spokojen.

Konkurence

Z řad konkurence je tady několik vyzyvatelů, kteří mohou novinku vážně ohrozit. Nejdříve je to Sony Xperia SP, která je označována za jedno nejlepších zařízení střední třídy. Navrch má podstatně silnější baterii, LTE nebo slot na paměťové karty. Na druhou stranu fotoaparát pořizuje kvalitativně horší snímky, zobrazovací schopnosti displeje jsou horší, především podání barev. Dvoujádrový procesor s grafikou jsou stejného typu, jako je použit v Xiaomi.

Dále je tu Huawei Honor 2. Ten se prodává za podobnou cenu. Nabídne vynikající stereoreproduktory, o něco větší kapacitu baterie či výborný fotoaparát. Displeje obou zařízení jsou takřka identické. Mají stejné rozlišení, technologii i úhlopříčku. Huawei má taktéž slot na paměťové karty. Ostudou může být jen starší verze Android 4.0 ICS.

Velkou konkurencí bude Nokia Lumia 920, která cenově klesla na vynikající úroveň. Jejími silnou stránkou je dotykový IPS displej s možností ovládání za pomocí rukavic, interní paměť je dvojnásobná s kapacitou 32 GB. Největším esem je pak fotoaparát s PureView technologií, optickou stabilizací, nahráváním kvalitního zvuku a především exceluje v pořizování nočních snímků. K zahození nejsou ani kvalitní mapové podklady.