Telltale Games se vracejí do světa The Walking Dead a mají pro nás druhou sérii. Z té první jsem byl nadšený, jak můžete poznat z recenze, kde jsem hře udělil téměř plné hodnocení. Hlavní problém byl v technické stránce hry, protože příběh byl naprosto parádní. Ten byl rozdělen na pět epizod. Jelikož vycházeli postupně, tak jste je mohli kupovat jednotlivě, nebo zaplatit season pass. A už ta úvodní dokázala člověka fantasticky vtáhnout do děje. Dvojka funguje naprosto stejně. Pokud jste první sérii nehráli, a chcete, tak raději čtěte opatrně, budu se na předchozí události odvolávat.
The Walking Dead: Season Two – videorecenze
To co zůstalo
Z jedničky toho nezůstalo mnoho. Většina postav buď zemřela, nebo zmizela. Jediné, co nás mohlo hřát u srdce, bylo, že Clementine se povedlo uniknout z města a opět se vydala na cestu. Chtěl jsem věřit, že je v bezpečí. Alespoň na chvíli. Druhá série začne tak, jak by Lee chtěl (nebo alespoň já jsem to tak Clem poradil) – Clem se přidá k Christě a Omidovi, kteří se vydají na sever. Stará parta je pryč, Christa je těhotná a situace se nevyvíjí ani dobře ani špatně. To se však velmi rychle změní.
Hra na nic nečeká a skupinu rozdělí. Clementine se dostane do potíží a pomůže jí úplně nová skupina lidí. Vezmou ji mezi sebe, ale jak záhy zjistíte, tak bezpečný úkryt u nich rozhodně nenajde. Můžete očekávat to, co jste viděli v jedničce – lidé mají své problémy a žádná skupina nefunguje v harmonii. Skoro celou první epizodu budete sami, protože nemůžete věřit novým lidem a oni zase nevěří vám. Tato epizoda není tak vtahující, jako byla třeba úvodní epizoda v jedničce, ale rozhodně se nebudete nudit.
Nový protagonista
Zatímco v první sérii jsme ovládali dospělého tajnůstkáře s temnou minulostí, tak zde dostáváme do rukou postavu, kterou všichni dobře známe. Clementine není ustrašené dítě, kvůli okolnímu světu předčasně dospěla, je silná a morálně vyspělá. Ale známe ji a víme, jak se chová a co dělá. Při rozhodování tak možná budete ovlivněni tím, že hrajete za ni a ne za sebe. Lee byl nepopsaný list. To ovšem neplatí pro ústřední postavu druhé série.
Má to své výhody i nevýhody. Je zajímavé sledovat, jak vývojáři pojali soudružnost ve skupině. Zatímco první série nás stavěla do role neoficiálního vůdce, který rovnal vztahy mezi ostatními a určoval další směřování, tak ve dvojce jsme stále jen dítětem (Clem je devět), které nedělá zásadní rozhodnutí, co bude skupinou, ale spíš se rozhoduje, jak ona sama bude ve skupině figurovat. S kým se bude přáteli nebo komu může věřit. A ne vždy to bude jednoduché rozhodování.
Zase ta technika
Některé věci jsou v druhé sezóně lepší – třeba ovládací prvky jsou zpracované přehledněji. Vidíte své předměty a přibylo i akčních prvků, které můžete ovládat. Pohybování po úrovni stále není ideální a největší problém tentokrát vidím v optimalizaci. Jednička běžela perfektně dokonce i na starších zařízeních. Dvojka má občas problémy. Při některých scénách se trhá a neběží plynule. Vzhledem k tomu, že je to spíše seriál než hra, tak to zamrzí dvojnásob.
Tentokrát určitě nespoléhejte na to, že vám hra půjde na starších strojích a radši se řiďte doporučením v popisku v obchodě. Pokud také chcete, aby se vám přenesly vaše volby a rozhodnutí z první epizody, tak je potřeba mít jedničku nainstalovanou a druhá série si to vytáhne přímo z ní. Pak už můžete první hru odstranit. Rozhodně se to vyplatí propojit, protože čas od času se k historii vrátíte. A jednou také dojde k nečekanému setkání.
Závěr
Zatímco první epizoda je trochu vlažnější, tak ta druhá je opět perfektní. Tato sezóna bude také méně epizodičtější v tom smyslu, že nabídne jednotnější příběh, ve kterém dominuje nový záporák hraný Michaelem Madsenem. Také je zde více akčních pasáží, což mi osobně trochu vadilo. Po všech směrech se jedná o perfektní pokračování, ale minimálně první tři epizody kvalit první série nedosahují. Ale stejně to budete hltat. Ta doufejme, že to Telltale do konce nijak nepokazí.