Věděli jste, že se při hraní pinballu dá skutečně mířit? Zatímco v herně u skutečného stolu do toho můžete klidně bouchat a moc neřešit, kam míček létá, nějaké ty body ve výsledku stejně získáte, a když budete mít štěstí, třeba jich nebude málo. Vývojáři z Mediocre však nyní vytvořili titul, který si z pinballu bere to nejzákladnější a dělá z něj hru, kde se bez míření neobejdete. Nejsou však první, kteří se snaží přenést pinball do 21. století – nejvýrazněji se o to zasazují Zen Studios.
PinOut – videorecenze
80. léta
Tvůrci mají nějakou podivnou úchylku a spoustu svých her situují do minulosti, i když by to vlastně vůbec nebylo potřeba. Tentokrát se ocitneme v neonových 80. letech. Kouká se na to dobře a všudypřítomná světla a lasery evokují futuristické retro. To podporuje i pixelový font a především pak hudba. Při prvním spuštění jsem se lekl, že má hra něco společného se Stranger Things. Většinou tím recenzi nezačínám, ale audiovizuální zpracování je v tomto případě perfektní.
Co vlastně charakterizuje pinball? Je to herní stůl? Nebo dvě odrážedla s kuličkou? Stůl se totiž v tomto případě výrazně protáhl a zmizela zásadní součást každého pinballu – skóre. Má to své důvody. Vaším cílem je totiž ve vymezeném čase dostat kuličku co nejdál. Stůl tak zdánlivě nekončí a vy se hrnete neustále dopředu, přeskakujete obrazovky a snažíte se využívat zkratek, abyste ušetřili drahocenné vteřiny.
Staronový pinball
Absence skóre dává smysl, protože se místo na trefování překážek zaměříte na jejich vyhýbání. Různé mosty pak využijete pro přechod do dalších částí. A přestože z většiny úrovní vede vícero cest, je důležité, kterou zvolíte. Počáteční časová dotace je pouhých 60 vteřin, které rychle dojdou. Přesně za 60 vteřin, pokud cestou neseberete další body, jež čas přidávají. Více času získáte i hraním miniher – v jedné se třeba vyhýbáte autům.
V určitých aspektech se titul drží své předlohy. S pádly nebo podobou stolu příliš neexperimentuje, což je vlastně možná trochu škoda, ale určitě nejde o nějakou překážku. Jindy ale pracuje s prvky, které známe spíše z jiných her tohoto týmu. Je to třeba platební systém ze Smash Hit, kdy zdarma dostanete de facto plnou hru, která má jediné, ale výrazné omezení: bez jednorázového zaplacení 50 Kč nemůžete využívat záchytných bodů a pokaždé tak startujete od začátku.
Obtížnost
Důležitou vlastností je mapa, která se nemění a můžete se ji tak naučit. To se hodí obzvlášť tehdy, pokud si za prémiovou verzi hry nezaplatíte. První části se tak naučíte přecházet rychleji a snadno se dostanete ve hře daleko i bez záchranných míst. Naučíte se také správně mířit – kuličku si můžete zastavit a svou střelu tím lépe připravit. Ale samozřejmě ztrácíte čas.
Ve hře ovšem nepostupujete pouze dopředu – stačí jedna špatně mířená střela nebo drobná nepozornost a velmi snadno vám kulička proklouzne hned o několik obrazovek zpět. Odpaly se také stávají mnohem obtížnějšími a právě ona rostoucí obtížnost funguje výborně. Po celou dobu se titulu daří držet tempo a čas od času hratelnost ozvláštní minihrou nebo bonusem. Můžete si zvolit třeba zpomalení času.
Závěr
Od Mediocre bych snad už ani průměrnou hru nečekal. Opět se jim povedlo přijít se stylovým využitím atmosféry 80. let, což navozuje hlavně audiovizuál v čele s perfektní hudbou. Ani hratelnost nezůstala pozadu, ačkoliv se jedná v zásadě o běžný pinball ochuzený o skóre a složitý stůl, ale zaměřený na průchod úrovněmi a snahu být co nejrychlejší. Platební model rovněž není k zahození, neb si zahrajete i v případě, že nechcete platit.