HTC Desire 320

HTC můžeme v mobilním světě považovat za tradičnější značku. A právě ty to nemají v poslední době jednoduché. Pomalu v každém větším čínském městě vyrostla továrna, které umí jednu věc velice dobře – vyrábět levně. Cenová kategorie lehce nad tři tisíce korun, do které spadá i tento telefon, je tak doslova přecpána. HTC v záplavě nových značek znamená alespoň nějakou jistotu tradice, bude to ale stačit?

Obsah balení: sluchátka nechybí

Jednoduchá papírová krabice neslibuje žádné extra bohaté příslušenství, a tak potěší, že se alespoň nezapomnělo na sluchátka. Jsou to jednoduché pecky, které si HTC vyrábí samo. S ohledem na cenu nehrají vůbec špatně. Dále v balení naleznete kromě telefonu už jen cestovní nabíječku a USB kabel.

Design a konstrukce: roztomilý plasťáček

Spousta levných telefonů se svoji cenovou kategorii snaží všelijak maskovat. Nejsou neobvyklé velké displeje, imitace luxusních materiálů nebo nejrůznější efektní prvky. HTC na to jde úplně opačný směrem. Ze začátku vše přiznává na rovinu, a tak by mohl leckdo namítnout, že telefon působí lacině.

To je však pouze otázka vzhledu. Při praktické použitelnosti telefon naopak sbírá body. Vše začíná už jenom rozměry displeje. V éře přerostlých krájecích prkýnek je displej s úhlopříčkou 4,5 palce příjemně ovladatelný, což ocení zejména děti nebo ženy. I celkové rozměry jsou příjemné: 132 × 67,8 × 10,5 mm. Hmotnost 145 gramů by mohla být nižší, ale nijak nevadí. Kolem displeje se pak táhne lehce vyvýšená linka, která by měla zabránit jeho kontaktu s podložkou a tím i jeho poškrábání. Není to sice tak dobré řešení jako nějaké odolnější krycí sklíčko, ale na něj už nestačil rozpočet.

Jinak je čelní strana nebývale chudá. Za zmínku stojí už jen čočka fotoaparátu s rozlišením 0,3 Mpx. Chybí jak čidlo jasu, tak notifikační dioda. Vzhled k ceně telefonu se to dá pochopit, ale zase existují stejně drahé telefony, které toto umí.

Pokud se ptáte, jestli existuje nějaký designérský přehmat, pak se nalézá na pravém boku. Vypínací tlačítko a kolébka pro ovládání hlasitosti jsou na správném místě, bohužel jsou tak zarovnaná s okolím, že je nelze nahmatat. Často se tak stane, že tisknete oblast o pár milimetrů vedle. Ani po týdnu jsem si na to nezvyknul.

Dál už nás na konstrukci telefonu žádná příjemná nebo nepříjemná překvapení nečekají. Jack 3,5 mm je nahoře, systémový microUSB port dole. Zadní kryt je odnímatelný, je to typická plastová skořepina, která na svém místě drží sérií zobáčků. Pod ním nalezneme uživatelsky výměnou baterii a sloty pro microSD a microSIM kartu.

Dojmy z telefonu jsou tak veskrze pozitivní. Plast je matný, takže telefon tolik neklouže v rukou a nelpívají na něm otisky prstů jako u lesklých modelů. Při silném promačkání se sice ozve z úponů zadního krytu povrzávání, ale všechno jinak sedí na svém místě.

Displej: nemějte velké oči

TN panel s úhlopříčkou 4,5“ nabízí rozlišení 854 × 480 bodů, což dává jemnost 218 ppi. Papírové parametry nevypadají moc přitažlivě, praxe naštěstí už tak negativní není. Barevné podání TN technologie není moc podařené, bílá ujíždí do šedé a i všechny ostatní barvy jsou takové nevýrazné. Na druhou stranu je potřeba pochválit, že při natáčení displeje se barevné pojetí změní až pod velice ostrým úhlem.

Další věc, která zaslouží mírnou kritiku, je jas displeje. Slunečný den v místnosti znamená nastavení posuvníku jasu až někam ke třem čtvrtinám maxima. Je pak nasnadě, že při přechodu do venkovního prostředí už moc prostoru na navyšování nezbývá a na přímém slunci má displej problém přesvítit odlesky na displeji. A situaci nepomůže ani chybějící čidlo jasu.

Nižší cenovou kategorii prozrazuje i absence doplňkových funkcí. Kromě čidla jasu chybí i notifikační dioda nebo nějaké odolnější krytí.

Zvuk: jde to

Hlasitý reproduktor na zadní straně je tentýž, se kterým se setkáte v drtivé většině ostatních telefonů. Hodí se tak na vyzvánění, maximálně na mluvené slovo. Pouštět skrze něj nějakou hudbu by byl barbarský zločin, i kdyby se mělo jednat třeba o Britney Spears. Na druhou stranu je reproduktor celkem hlasitý a nezkresluje ani na plnou hlasitost. Zcela však postrádá basy a dynamiku.

O poznání lépe jsou na tom sluchátka. Pokud posloucháte nějaký popík zakódovaný do MP3 s nižším bitrate, pak byste je nemuseli hned měnit za lepší. K vylepšení zvuku se dá ještě aktivovat funkce BesAudEnh, ale není moc znatelná. Stejně tak nelze mít nějaké výhrady ke zvuku ze sluchátka pro hovory.

Baterie a výdrž: jeden den to dá

Li-ion baterie s udávanou kapacitou 2 100 mAh sice nevypadá nijak přesvědčivě, zvláště v porovnání s přístroji, jejichž kapacita začíná trojkou, ale v praxi se nejedná o žádné zklamání. Vzhledem k velice umírněnému hardwaru, zejména pak displeji s nízkým rozlišením a nevelkými rozměry, se jedná o klasický jednodenní smartphone. O jednom dni můžeme mluvit v případě, že se množství hovorů počítá na minuty a displej je během onoho dne rozsvícený asi hodinu až dvě.

Pozitivní dojem potvrzuje i výsledek syntetického redakčního testu, při němž streamujeme video do zařízení, které má nastavený 50% jas displeje a 50% hlasitost zvuku ve sluchátcích. Takto konfigurovaný HTC Desire 320 vydržel bez mála sedm hodin, což je relativně slušný výsledek. Obvykle se telefony v této cenové kategorii pohybují o hodinu až dvě níže, tedy s výjimkou experimentů od THL.

Nízká kapacita baterie se pozitivně projeví i v rychlosti nabíjení. Za dvě hodiny jste na 80 %, za další půlhodinu je telefon plně nabitý.

Hardware a výkon: nezbytný základ

Mediatek 6582 znamená čtyři jádra na frekvenci 1,3 GHz, k tomu 1 GB RAM (po startu dostupných 550 MB) a 8 GB vnitřní paměti, z nichž je uživatelsky přístupných 5 GB. Hardware je jako celek namíchán tak, že konfiguraci můžeme označit jako minimální, avšak naprosto dostačující pro běh Androidu. V základním stavu běží vše svižně, a to včetně náročných operací, jako je práce s mapou. Problém tak pocítíte až v případě, že nainstalujete desítky aplikací, což se projeví mírným lagováním.

Potvrzují to i výsledky benchmarků. Pouštění náročných her tak bude spíše sázkou do loterie, jak moc je dobře taková hra optimalizována pro slabší hardware. Při běžné práci s telefonem ale prakticky nenarazíte na problém.

Operační systém a uživatelské prostředí: jen malé změny

Základ operačního systému tvoří Android ve verzi 4.4.2 s nadstavbou Sense. Vzhledem k ceně telefonu jsou však mnohé její funkce známé z dražších přístrojů nedostupné. Desire 320 tak spíše připomíná telefon s čistým Androidem.

Asi nejvýraznějším vylepšením je BlinkFeed, což je obrazovka sdružující informace vašich zájmů a příspěvky ze sociálních sítí. Dále už se jedná jen o minimální vylepšení: trochu jiná je například uzamykací obrazovka, seznam aplikací se scrolluje vertikálně a v menu nastavení přibyly oproti čistému Androidu drobnosti, jako jsou například zvukové profily, průvodce přenosem dat mezi telefony anebo možnost zapnout si silně zjednodušené uživatelské prostředí.

Celkově ale prostředí působí spartánským dojmem. Je samozřejmé, že takový Samsung nebo LG předvedou daleko větší možnosti rozšíření, platí to ale i pro takový Honor. Zde HTC nijak neoslnilo, i když se to vzhledem k ceně telefonu dalo čekat.

Fotoaparát a videokamera: nepočítejte megapixely

Fotoaparát je jednou ze slabin tohoto přístroje. Pět megapixelů rozlišení by ani tak nevadilo, daleko více zamrzí fakt, že kamera má pevné ohnisko. Jinými slovy: postrádá autofocus. Fotky tak vypadají dobře jen pokud snímáte věci vzdálené více jak půl metru od objektivu, jako třeba krajinky nebo portréty. Jakákoli snaha o makro skončí rozmazanou fotkou.

Ovšem ani pak to není žádná sláva. Rohy snímků jsou rozmazané, chvílemi to vypadá, jako byste měli špinavý objektiv, ale on není. LED blesk je tak slabý, že sotva zvládne nasvítit předmět v natažené ruce. A přední kamera pořizuje snímky, které vypadají, že už prošly nějakým tím filtrem na Instagramu a navíc mají rozlišení 0,3 MPx.

Video je oproti tomu překvapivě kvalitní. FullHD při třiceti snímcích však postrádá jakékoli detaily.

HTC Desire 320 (testovací video) – 1080p, exteriér

Funkční výbava: zase to LTE

Vzhledem k ceně bude kapitola o funkční výbavě spíše o tom, co v telefonů není. V první řadě je potřeba zkritizovat chybějící LTE. Pravda, to chybí i u telefonů, které jsou o tisíc nebo dva dražší, ale pokud to myslíte s datovými přenosy alespoň trochu vážně, pak se vracení ke 3G nemá moc smysl. Na druhou stranu, mluvíme o telefonu jen kousek od cenového dna, jehož případní majitelé si asi nebudou dopřávat datové tarify s vysokým FUP.

Dále v telefonu chybí podpora druhé SIM karty. To nemusí být chyba, pokud takovou funkcionalitu nevyžadujete, ale čínské telefony podobného ražení nabízejí Dual SIM prakticky jako standard.

Naštěstí se nešetřilo úplně maximálně, a tak v telefonu najdete funkční GPS s A-GPS avšak bez GLONASSu, která svou první fixaci provede do jedné minuty. Samozřejmě nechybí ani Wi-Fi ve specifikacích b/g/n a Bluetooth v obvyklé verzi 4.0.

Zhodnocení a závěr: těžký boj

Kdyby se jednalo o jediný přístroj s podobnou výbavou a podobnou cenovkou, pak bychom určitě ukázali zdvižený prst za to, že se dá za rozumné peníze poskládat celkem smysluplný telefon. Ovšem posledních pár let je na vzestupu čínský sektor, který umí lépe co jiného než agresivní cenovou politiku.

Proč tedy i přes to HTC Desire 320 koupit? Telefon je příjemně malý, což se může líbit ženám a dětem. Nemá hardware, ze kterého byste museli nutně zešedivět, působí odolným dojmem a potěší solidní výdrží na jedno nabití.

Pak ovšem přijde pár hloupých chyb. Chybějící LTE odpouštíme kvůli ceně, ale chybějící čidlo jasu a notifikační dioda, to jsou nedostatky i u levných přístrojů. Ovšem nejhorší ze všeho jsou zapuštěná boční tlačítka, které omluvit prostě nelze.

Komu tak lze nákup tohoto přístroje doporučit? Lidem, kteří nechtějí za každou cenu nejlepší papírové parametry: dětem, méně náročným uživatelkám nebo třeba seniorům. A samozřejmě také všem těm, kterým přirostla značka HTC k srdci a rádi si za ni připlatí.

Konkurence

Velkého konkurenta má tento telefon ve svém předchůdci. HTC Desire 310 má sice poloviční interní paměť a chybí mu LED dioda fotoaparátu, ale prodává se o tisíc korun levněji, což je opravdu výrazná sleva.

TIP! Recenze HTC Desire 310 – Nevýrazný low-end

Svoje protivníky má telefon i mimo stáj přístrojů s Androidem. Třeba taková Microsoft Lumia 432 Dual SIM má prakticky srovnatelný hardware a Dual SIM k tomu, přitom stojí kolem dvou a půl tisíce.

Za podobnou cenu se prodává THL 4000. Má podobnou hardwarovou výbavu, ale výrazně, konkrétně dvojnásobně, silnější baterii.