Pokud zrovna nejste umělec, který čeká na peníze, pak ve vás zkratka OSA značící Ochranný svaz autorský nejspíše nevyvolává příjemné pocity – ať už jde o placení „výpalného“ z prázdných datových nosičů, které mohou být použity pro nelicencovaný obsah nebo neustálá hlášení o veřejné produkci, řada lidí se shoduje, že takováto úprava nemá s ochrannou autorských práv moc společného. Situace se však radikálně změnila po nástupu umělé inteligence. I když provozovatelé modelů eufemisticky hovoří o jejich „trénování“ na určitých datech, je zcela jasné, že jde o jejich používání, často bez patřičných licenčních smluv.
„Poslední dny rezonuje hudební scénou téma databází, na kterých se učí generativní modely jako Suno nebo Udio. Mezi ‚tréninkovými daty‘ se objevují i skladby českých nezávislých autorů, kteří k takovému využití nedali souhlas. OSA tento problém aktivně řeší. Naše pozice je jasná: vývoj AI nesmí být postaven na porušování autorských práv a využívání děl bez náležité kompenzace,“ píše Ochranný svaz autorský na svých sociálních sítích. OSA dále požaduje, aby provozovatelé generativních modelů získali licenci a finančně kompenzovali souhlas autorů a umělců s kopírováním jejich děl a výkonů pro trénování algoritmů.
Organizace sdružující tuzemské hudební umělce chce proto podat žalobu na americkou firmu Suno, jejíž umělá inteligence dokáže generovat hudbu podle zadání. Jádrem sporu bude, že mezi miliony dat použitými k trénování jsou i ty od Anety Langerové, Xindla X nebo Michala Davida, aniž by k tomu tito umělci nebo jejich zástupci kdy dali svolení.
„Licenční smlouva, kterou OSA uzavřel například se Spotify nebo YouTube, neumožňuje používat autorskou tvorbu jinými subjekty, a už vůbec ne pro trénování modelů umělé inteligence. Tyto modely zkopírovaly originální písně, bez nich by žádná umělá inteligence neexistovala. Problém však je v tom, že tyto služby, nebojím se říci, ukradly nahrávky a autorskou tvorbu z internetu,“ vysvětluje postoj organizace Roman Strejček, předseda představenstva OSA (osa.cz).
