Motorola V3x je nejvybavenějším modelem výrobce, pokud nepočítáme chytré telefony. V podstatě nic důležitého jí nechybí. K tomu přidává elegantní design ve stylu původního RAZRu. Výrobce si navíc věří a i dosti objemnému modelu V3x přidal označení RAZR (žiletka), což je při pohledu na rozměry opravdu úsměvné. I vyšší hmotnost však telefonu odpustíte při pohledu na výborný vnitřní displej a bohatou výbavu. Ta je občas hůře využitelná kvůli místy nelogickému ovládání a nedokonalému překladu . Ale nepředbíhejme, nejdříve výčet technických parametrů.
Technické parametry
| Rozměry | 99 × 52 × 20 mm |
| Hmotnost | 125 gramů |
| Sítě | GSM 900 / 1800 / 1900 MHz + 3G UMTS 2100 MHz |
| Displej | 240 x 320 pixelů, TFT, 262 tisíc barev |
| Paměť | 61 MB + paměťové karty micro-SD |
| Organizační funkce | Organizér, úkoly, kalkulačka |
| Multimédia | 64-hlasá polyfonie, MP3 přehrávač, video/audio streaming, JAVA 2.0 | Fotoaparát | 2 Mpx (1600 x 1200 px), 8x zoom, video 174 x 144 px |
| Připojení | USB 2.0, Bluetooth, GPRS (třídy 10), UMTS (384 kbps) |
| UdávanáVýdrž | Li-Pol 850 mAh, až 250 hodin pohotovost, až 300 minut hovoru |
Design a konstrukce – obézní, ale elegantní žiletka
Jak jsem již předeslal v úvodu, „V3xko“ narostlo do všech rozměrů a označovat jej žiletkou je přinejmenším divné. Ostatně posuďte z rozměrů (99 × 52 × 20 mm ) a hmotnosti (125 g) sami. Při pohledu na design a tvar se však předci nezapřou. Telefon jsme měli zapůjčený v elegantní tmavě fialové barevné variantě. Kromě ní se prodává také sněhobílá varianta. Boční a vnitřní část telefonu je již tradičně stříbrná.
Na přední straně nechybí typické široké krycí sklíčko bohužel už velmi malého displeje. Nad ním se nachází čočka dvoumegapixelového fotoaparátu, kterému asistuje také vestavěná LED dioda. Na všech těchto plochách se výrazně zachycují otisky prstů. To samé bohužel platí pro tmavě fialový kryt, i když ne tak výrazně. Zadní části telefonu dominuje rozměrná mřížka reproduktoru, která je vyrobena z opravdu měkkého plastu a i při jemném promačkání se výrazně prohýbá. Netroufám si odhadnout, kdy praskne.
Otevřený telefon je již opravdu velký, není to nic pro malé dámské ruce. Při telefonování i ovládání máte zkrátka pocit „pořádného“ přístroje. Zaujme charakteristická brada ve spodní části , která ale již není tak výrazná, jako u prvního RAZRU. Na jejím vrcholu je pás modrých LED diod, které pulzují při nabíjení nebo příchozím hovoru. To je zřejmě jejich jediný účel, na SMSku nebo zmeškaný hovor totiž neupozorní. Klávesnice je opět vyrobena leptáním kovu a opět působí velmi elegantně. Mohutný kloub skrývá vnitřní kamerku využitelnou jak pro videohovory, tak pro klasické snímky. Vedle ní je pak přepínač makro režimu pro vnější fotoaparát. Rozměrný displej pak využívá většinu plochy horní poloviny telefonu.
Po obrubě telefonu se nachází rovnou 5 bočních kláves a nechybí také standardní mini-USB port, skrze který se telefon nabíjí a připojuje k počítači. Je na něj možné připojit také sluchátka, která se však s telefonem nedodávají (například stereo sluchátka S200). Li-ion baterie s kapacitou 850 mAh udrží telefon při životě maximálně 250 hodin, nebo 300 minut hovoru. My jsme při průměrném používání nabíjeli každý druhý den. Při střídmém psaní zpráv a volání se lze dostat až na 3 dny, což je mezi současnými telefony velm dobrá hodnota.
Displej a klávesnice – Motorola boduje
Každé správné véčko by mělo mít dva displeje a nejinak je tomu i u „žiletky“ V3x. Nejdříve si odbudeme tu horší část, kterou je vnější pasivní displej. Na rozměrech 19 x 16 milimetrů zobrazí 96 x 80 bodů a 4096 barev. Barvy jsou mdlé a na slunci si také nepočtete. Po zhasnutí podsvícení na něm není vidět také zhola nic.
Vnitřní displej, to už je úplně jiná káva. Na ploše 34 x 45 mm má rozlišení 240 x 320 bodů. Aktivní technologie TFT dokáže displej rozzářit 262 tisíci barvami. Slovíčko „rozzáří“ je opravdu na místě, jas a sytost barev jsou skutečně nadprůměrné. I když už na trhu existují displeje s lepším rozlišením a počtem barev, svými kvalitami se ten použitý v Motorole V3x stále řadí ke špičce.
Klávesnice je opět ve stylu původního RAZRu vyrobena leptáním kovu. Jednotlivé klávesy tak odděluje pouze úzký pryžový proužek. Subjektivně se na této klávesnici píše lépe než na té původní z modelu V3. Zdvih je o něco vyšší, což pomáhá rychlosti psaní a oddělení kláves je také výraznější. Občasný problém s přehmatem se mi stává pouze u potvrzovacího tlačítka uprostřed kurzorového kříže, které je dosti malé a hůře oddělené od okolí. Celkově ale musím klávesnici pochválit, i přes neobyklou konstrukci se na ní píše velmi dobře. Stylové modré podsvícení se zapíná při horších světelných podmínkách díky čidlu vpravo nad klávesnicí. Kromě popisků tlačítek svítí efektně také samotné pryžové proužky.
Velké boční klávesy jsou poněkud volněji uloženy, trochu tak nahlodávají celkovou kompaktnost konstrukce. Jejich stisk je ale pohodlný a jistý. Na pravé straně se nachází klávesy pro regulaci hlasitosti a také uživatelsky nastavitelná „Chytrá klávesa“. Stranu levou pak okupuje kolébková klávesa, jejíž horní polovina spouští fotoaparát, ta dolní pak aktivuje hlasové vytáčení.
Menu a ovládání – jedeme postaru
Uživatelská nabídka se u amerického výrobce po dlouhá léta němění, a to jak po stránce struktury, tak v designu. Nelze jí sice kromě občasné nelogičnosti moc co vytknout, náznak inovace by ale neuškodil. Pohotovostní displej si lze vyzdobit i animovanou tapetou, přičemž ta samá se objeví i na vnějším displeji. To je ale kámen úrazu, protože vnější displej je orientován na šířku a tapeta se tak zobrazí pouze jako úzký pruh uprostřed. Nastavení samostatné tapety pro vnější displej možné není. V pohotovostním režimu lze zobrazit analogové nebo digitální hodiny, datum a také ikony kurzorového kříže. Navíc si můžete vybrat ze dvou návrhů zarovnání. Tedy docela široké možnosti personalizace.
Hlavní menu tvoří tradičně 12 jednoduše animovaných ikon, které si můžete přeskládat dle svého gusta. Komu by uspořádání 3 x 4 ikony nevyhovovalo, k dispozici je i textový seznam s malými ikonkami. Právě tímto způsobem jsou až na výjimky řešeny také další úrovně menu, většinou však i ty ikonky chybí. Nevýhodou je nemožnost používat klávesové zkratky, a to ani v hlavním menu, což zvláště později brzdí v práci. Výhradu bych měl také k počeštění některých položek. Vyskytují se v něm jednak chybně vyskloňovaná slova, ale také zcela nesmyslná spojení. Příkladem je volba „Velikost písma“ v režimu focení, což není nic jiného než obyčejný zoom (přiblížení). Ke cti však Motorole může být celková rychlost v menu, čekat vás nenechá.
Telefonní seznam, volání a vyzvánění
Do telefonního seznamu se vejde neomezený počet kontaktů , kapacita se odvíjí pouze od volné sdlílené paměti. Vyhledávání probíhá podle více písmen, k dispozici jsou dvě zobrazení. Buď lze zobrazit pouze seznam jmen, nebo praktičtější způsob, kdy se na displej vejde pouze trojice jmen, u každého ale vidíte jeho fotografii a přiřazená telefonní čísla, mezi kterými lze v horizontálním směru procházet. Ke každému jménu lze uložit až sedm telefonních čísel, dvojici emailových, poštovních i webových adres. Kromě toho nechybí políčka pro přezdívku, obrázek a vyzváněcí melodii. Kontakty lze třídit do přednastavených i vlastních skupin volajících (kategorií)
Ačkoli se u samotného telefonování obykle přiliš nezastavuji, zde bych měl připomínku k nedostatečné hlasitosti reproduktoru. Kvůli tomu musíte v městském ruchu napínat uši, abyste druhou stranu slyšeli. Hlasitý reproduktor je naopak kvalitní a dostatečně hlasitý, s celkem pěkně prokresleným zvukem. Hlas ani vyzváněcí melodie nejsou na nejvyšší stupeň hlasitosti zkreslené. Pro vyzvánění lze použít jak 64-hlasé MIDI tóny, tak hudbu ve formátu MP3 a AAC .
Motorola V3x podporuje i videohovory díky přítomnosti druhé kamerky. Ta je umístěna v masivním kloubu pod displejem , ideálně natočená směrem k uživateli. Videohovor lze rychle sestavit speciální klávesou nad zeleným telefonkem. Toto řešení chválíme, přispívá rychlosti a přehlednosti. Samotné možnosti při videohovoru jsou standardní, v jeho průběhu lze přepnout i na hlavní kameru a ukázat druhé straně vaše okolí, přednastavit obrázek, nebo zamezit odesílání obrazu druhé straně. Telefon dokáže pracovat i v režimu off-line s vypnoutou vysílací částí. Lze jej jednoduše zapnout ikonou v hlavním menu.,
Zprávy – o typu rozhoduje osud
Motorola V3x podporuje všechny v současné době běžné typy zpráv. Nechybí tak SMS, EMS, MMS ani emaily. Zajímavou novinkou je jednotný editor zpráv pro všechny tyto typy, kromě emailu. Podle obsahu zprávy si telefon sám rozhodne, jakou technologii má při odesílání použít. Takže do té doby, než vložíte obrázky, videa, nebo nahrávky telefon počítá s obyčejnou SMS, následně však v případě vložení multimédií automaticky změní typ na MMS. Dle mého názoru je to krok správným směrem, ale v kontextové nabídce by mohla být volba , která typ zprávy telefonu napevno určí. Editor napsané znaky počítá od nuly. Pro čtení i psaní zpráv je k dispozici sedm řádků, přičemž použité písmo je dostatečně velké. Rychlému psaní pomáhá slovník iTap, který je nyní opravdu použitelný a - i když kvalit slovníku T9 nedosahuje a občas nabízí nesmyslná slova - pracovat se s ním dá. Počet zpráv, které si uložíte, je opět závislý pouze od velikosti volné sdílené paměti.
Práce s emaily je o poznání složitější, i zde se objevuje nelogické uspořádání, o kterém jsem psal v úvodu. Pro obyčejné vytvoření nového emailu je nejdříve nutné zobrazit ty přijaté, odmítnout aktualizaci schránky a poté v kontextové nabídce vybrat !až šestou! položku. Kritizovat budu bohužel i nadále, klient si totiž neporadí s HTML maily a i u některých textových špatně zvolil kódování a české znaky se staly nečitelnými. Až na tyto chyby je celkem použitelný, není problém nastavit i automatickou kontrolu nových zpráv v nastaveném intervalu. Přípony jsou podporovány také. I přes podporu sítí 3.generace není práce s emaily příliš svižná, na odesílání i příjem je třeba čekat nadprůměrně dlouho.
Organizační a datové funkce – s prohlížečem jen na WAP
V nabídce organizačních funkcí patřily mobily amerického výrobce vždy k průměru. To potvrzuje i Motorola V3x, která má slušně zpracovaný kalendář s měsíčním, týdenním i denním náhledem. Zadávat do něj lze jeden typ události, které mohou být také opakované a samozřejmě s upozorněním. Přímo do prostředí kalendáře jsou integrovány i úkoly. Z organizačích funkcí je dále přítomný už jen budík, který sice není opakovaný, ale je možné nastavit až 10 různých buzení na každý den. Na psaní poznámek, převod jednotek, stopování a odpočítávání si s Motorolou musíte nechat zajít chuť, žádnou z těchto funkcí nenabízí.
Datové možnosti, které nám švestková „žiletka“ nabízí, nejsou překvapením. Nechybí Bluetooth se stereo zvukem, na levém boku se pak nachází klasický mini-USB konektor pro připojení standardního USB kabelu. V síti si poradí jak s GPRS třídy 10, tak s rychlými datovými přenosy v sítích 3.generace.
Wapový prohlížeč příliš nenadchnul. Záměrně píšu „wapový“, protože na prohlížení sebejednodušších internetových stránek se příliš nehodí. Písmo je nesmyslně velké a diakritiku také nezobrazí správně. Ani textová verze našeho serveru tak nebyla téměř vůbec použitelná.
Zábava a multimédia – dva hudební přehrávače v základu
Motorola V3x se oproti původním žiletkám v otázce paměti značně polepšila. Zvětšena byla jednak vnitřní paměť, a to na rovných 61 MB, přidán byl ale také slot pro paměťové karty microSD (označované také jako TransFlash). Obrázky, témata, zvuky i videa lze spravovat v oddělených nabídkách v menu. Podporována je samozřejmě také Java ve verzi 2.0.
Hudební přehrávač je přímo součástí menu „Zvuky“. Přehrává pouze skladby tak, jak jdou po sobě v telefonu. Umí ale hrát i na pozadí a při zavřeném telefonu. Nechybí možnosti nastavení prostorového zvuku, šířky prostoru a zvýraznění basů. Ekvalizér ovšem chybí. To by však ani nebyla Motorola, kdybychom opět v nabídce nenašli nějakou druhou možnost. Jedná se o poměrně kvalitní Java aplikaci „Audio player“, která umí třídit písničky podle interpreta, žánru, alba apod. Nechybí možnost opakování, seznamů skladeb a náhodného výběru. Má ale jeden zcela zásadní nedostatek: neumí hrát na pozadí. Zavřít telefon si však dovolit můžete. Ani jeden způsob pro přehrávání hudby tak není dokonalý. Motorola by mohla pochopit (a to nejen u hudebního přehrávače), že než dělat něco dvakrát, je lepší to udělat pouze jednou, ale pořádně.
Nyní přichází poměrně zásadní otázka. Jak budete hudbu poslouchat? Odpověď je jednodušší než by bylo zdrávo. Pokud totiž nevlastníte Bluetooth sluchátka, tak jednoduše nijak. Motorola razí styl bezdrátových řešení, a proto se rozhodla standardní sluchátka k telefonu nedodávat. Přitom konektor pro ně zde je, a to přímo mini-USB. To je celkem krátkozraké řešení, protože tato skutečnost zcela jistě odradí mnoho potencionálcních zákazníků. S absencí sluchátek souvisí také nepřítomnost FM rádia.
Fotoaparát – fotíme na výšku s výborným makrem
Motorola V3x se vedle čočky fotoaparátu chlubí označením 2.0 megapixels . Autofocus sice nemá, ale fotografie produkuje ucházející. Fotoaparát lze rychle zapnout stiskem bočního tlačítka, nebo v hlavním menu. Zde opět objevíme politiku Motoroly, která udělá vše raději dvakrát. Přímo v hlavním menu je totiž ikona spouštící fotoaparát a vedle ní druhá, spouštící videokameru. Prostředí fotoaparátu je řešeno důmyslně, ikony a popisky jsou poloprůhledné a obraz tak lze sledovat na celém displeji. Kurzorovým křížem lze rychle ovládat zoom (pojmenován jako „Velikost písma“ ), obrazové efekty (sépie, černobílý, negativ) , vyvážení bílé (Slunečno, Zamračeno, V místnosti (doma), Noc), nebo kompenzace expozice. Nechybí vestavěná LED dioda pomáhající ve zhoršených světelných podmínkách a samospoušť. Během focení je k dispozici 8-násobný zoom, který ale pracuje jen formou výřezů.
Fotit lze i vnitřní kamerou, která však zvládne snímky maximálně ve VGA rozlišení. Vedle vnitřní kamerky je však přepínač makro režimu, který je opravdu účinný. V3x pak může vnější kamerou fotit předměty vzdálené minimálně 5 cm. Testovací snímky v makro režimu vyšly opravdu dobře, zvláště pak snímání textu. Celkovou kvalitou výstupů se určitě zařadí mezi nejlepší telefony, na Sony Ericsson K750i/W800i však nedosahuje. V porovnání například s Nokií 6280 však vychází hlavně co se ostrosti týče lépe Motorola. Ta má také přirozenější podání barev a na snímcích není příliš znát komprese. Fotografie mají maximálně 1600 x 1200 bodů a na normální kvalitu zabírají 200-250 kB.
Videosekvence dokáže Motorola V3x natáčet v maximálním rozlišení pouze 174 x 144 bodů, které je vhodné maximálně pro přehrávání v mobilu, nebo přeposlání MMS zprávou. Je to trochu škoda, některé dnešní mobily zvládají až 640 x 480 bodů. V průběhu videa lze používat 2x zoom a také LED diodu. Pokud jste narcisté, můžete vnitřní kamerkou natočit i sami sebe.
Závěr a hodnocení – multimediální telefon s mnoha ale…
Motorola V3x má především charisma, vycházející částečně z designu úspěšné původní žiletky, použité barevné kombinace a originální klávesnice. Protože se jedná o telefon za téměř 10 tisíc, nemá ani špatnou výbavu. Zaujme kvalitní fotoaparát, možnost videotelefonovat v sítích 3.generace, slot pro paměťové karty a také výborný displej. To vše ale Motorola sráží mnohde nedotaženým ovládáním, chybami v počeštění a někdy až nesmyslnou složitostí. V3x to bude mít ve své třídě těžké, protože bude bojovat s mnohými podobně vybavenými mobily, které však mají mnohem méně „ale“ a navíc jsou většinou také levnější.
