Sony Ericsson Aino: sněhobílý elegán

Při oficiálním představení všichni radostně jásali, že Sony Ericsson konečně reaguje na popularitu dotykových mobilních telefonů a představí svůj počin. Čím více se však o modelu Aino vědělo, tím přibývalo pochybností. A finální výsledek jim dal za pravdu. Novinka sice dotykový displej má, nicméně využívat ho lze jen velmi omezeně, k čemuž se v průběhu recenze dostanu. K naprosto běžným činnostem je většinou striktně vyžadována klávesnice a s tím související vysunutí telefonu. Ptáte se proč? Aino na čelní straně v zasunuté poloze nemá jediné tlačítko. Je už předem jasné, že tyto dvě skutečnosti rozhodně příliš nenapomohou prodejním úspěchům. Nelze však říci, že by se nepovedlo vůbec nic a celá dnešní recenze by se nesla v kritickém duchu. Minimálně výbava je u modelu Aino dozajista nadprůměrná.

Technické parametry

V krabici naleznete

• mobilní telefon Sony Ericsson U10i Aino
• uživatelskou příručku (CZ/SK)
• baterii BST-33
• nabíječku
• stereo headset
• USB datový kabel
• CD se softwarem
• 8GB paměťovou kartu
• dobíjecí stanici
• Bluetooth soupravu

Design a konstrukce: příjemně zaoblený, ale těžký

Zvláštní vyzdvižení si zaslouží design. Zde švédsko-japonskému výrobci uděluji jedničku s hvězdičkou. Telefon v námi testované bílé variantě vypadá naprosto luxusně a elegantnější telefon budete v současnosti hledat jen těžko Zájem o něj projevilo i mé okolí, a to zejména z řad něžnějšího pohlaví. Změna reakcí nastala až po uchopení mobilu. Ten je totiž už i v zavřeném stavu poměrně velký (104 x 50 x 16 milimetrů) a hlavně velmi těžký. Jeho 136 gramů už znatelně pocítíte. Při výrobě sice byly použité částečně kovové díly, nicméně i přesto mohla být hmotnost nižší. Výsuvný mechanismus není zpracován špatně, ale zejména za asijskou konkurencí zaostává. V zasunutém stavu vše drží, ale po vysunutí je mírná vůle jasně znatelná. Díky rozměrnému displeji se vysouvá rozměrná část, což má za následek, že při klasickém uchopení má telefon tendenci přepadávat.

Tentokrát můžu zcela bez zamýšlení napsat, že přední straně jednoznačně dominuje displej. Nad a pod ním zbyl jen úzký pruh, který je mírně zkosen. Nad displejem se samozřejmě nachází reproduktor, logo výrobce a čidlo regulující podsvětlení. Kupodivu chybí kamerka pro videohovory. Nad reproduktorem je tmavý a lesklý pruh, který se po hraně stáčí na boky telefonu a znovu se vynořuje na opačné konci přední strany.

Díky zkoseným hranám je zadní strana o něco užší než ta horní a Aino padne velmi dobře do ruky. Uprostřed „zad“ telefonu se nachází tradiční logo výrobce. V horním rohu se pak celkem tísní čočka 8 megapixelového fotoaparátu a silná LED dioda. Čočka ovšem postrádá jakoukoliv krytku a je jen lemována chromovým kroužkem. Třeba ještě říci, že jako hlavní materiál krytu telefonu byl zvolen hladký, matný plast. Na jednu stranu tak nikde neulpívají otisky prstů, na straně druhé však telefon v dlaních trochu klouže.

Boční hrany telefonu elegantně navazují na přední a zadní stranu. Po celém obvodu tak můžete spatřit tmavou linku, která oživuje jinak všudypřítomnou bílou barvu. Levý bok okupuje pouze konektor Fast-port. Je třeba zdůraznit, že je to konektor jediný. Na 3,5 mm jack či microUSB konektor můžete tedy zapomenout. Pravý bok poskytuje útočiště tradičnímu kolébkovému tlačítku, které reguluje zvuk. Dále zde nechybí spoušť fotoaparátu. Ta se tiskne pohodlně a navíc, jak se dozvíte později, není ani tolik potřeba. Spodní strana ukrývá mikrofon a druhý reproduktor pro hudbu. Ještě jedno tlačítko se tentokrát nachází na straně horní. Za jeho pomoci zamknete či odemknete displej.

Baterie a výdrž: Tisíc mAh = slušná výdrž

U nově představených modelů Sony Ericsson takticky volí dostatečně silné baterie a tak i model Aino dostal do vínku Li-Pol akumulátor o kapacitě 1000 mAh. Ten ho drží při životě zhruba tři dny, samozřejmě za předpokladu běžné práce. K Ainu dostanete kromě standardní nabíječky ještě velmi pěknou dobíjecí stanici ve formě stojánku. Do něj telefon naležato usadíte, nabíjíte a sledujete například oblíbený film či seriál. Na stojánku se však na kraji nachází ještě jeden nabíjecí výstup. Do něj se zasazuje bezdrátový headset. Je to jediná možnost jak jej nabít. U bezdrátového headsetu mě ovšem potěšila jeho obrovská výdrž, která se při průměrném poslechu hudby vyšplhá až k pěti dnům. Aktuální kapacitu jak baterie v telefonu, tak baterie headsetu zjistíte rychle, stisknutím kolébkového tlačítka na boku telefonu. Kromě dvou již výše zmíněných možností dobíjení můžete baterii samozřejmě dobíjet i pomocí USB kabelu. Tuto možnost lze v systémovém menu vypnout.

Displej: šlo by to i lépe

Jak už bylo několikrát řečeno, displej je z malé části dotykový. Tudíž musel povyrůst. Sony Ericsson Aino se tak chlubí 3“ kapacitním displejem s rozlišením 240x432. Rozlišení je sice dostačující, nicméně u takto drahého telefonu se mohl výrobce vytasit s něčím lepším. Čitelnost je jinak naprosto ukázková a též reakce na vaše dotyky jsou perfektní. Doufám, že nasazenou laťku Sony Ericsson udrží i u dalších případných dotykových modelů. Ani modelu Aino nechybí různá témata, pozadí, spořiče pozadí, možnost umístění aplikace na pozadí v pohotovostním režimu nebo nastavení velikosti hodin v pohotovostním režimu.

Klávesnice: malá a schovaná

U každého normálního, moderního dotykového telefonu víceméně nepotřebujete klasickou klávesnici. Maximálně si vystačíte s několika tlačítka pod displejem. Jenže Aino není normální dotykový telefon. Prstem lze ovládat v podstatě jen multimediální funkce a speciální aplikace. K drtivé většině ostatních úkonů se o slovo hlasitě hlásí klávesnice. Ovšem ta je celá schovaná a kvůli každé maličkosti je nutné telefon vysunout. Rozhodně velmi nepraktické řešení. Zde je vidět jasný důkaz toho, kdy design vyhrál souboj nad logickým řešením. Bohužel ani po vysunutí na klávesnici nezbylo moc místa. Na prostor, který obvykle celý patří jen číslicovým klávesám, se tentokrát musel vměstnat i blok funkčních kláves. Kupodivu se ale vše ovládá poměrně dobře a problémy budou mít jen uživatelé zhýčkaní velkými tlačítky. Nejzásadnější vadou na kráse tak zůstává již výše zmíněné přepadávání telefonu při vysunutí.

Prostředí: díl první – svět bez kláves

Popis prostředí jsem dovolil rozdělit na jakési dva díly. V prvním se zaměřím výhradně na dotykovou část a v druhém na tu klasickou, která bude všem už známa. Předpokládejme nyní, že jste telefon zapnuli a zasunuli klávesnici. Pokud byste zatoužili zjistit aktuální čas, je nutné odemknout displej. Tento úkon se provede úzkým tlačítkem na horní hraně. Po jeho stisku se vám na několik vteřin zobrazí v horizontální orientaci velké hodiny s datumem a dalšími klasickými informacemi. V dolní liště je ještě jakási šipka, kterou když chytíte prstem, můžete hlavní obrazovku „odtáhnout“ nahoru. Tím se dostanete do menu dotykové části. To bohužel nabízí jen pět položek. Fotoaparát, prohlížeč obrázků, přehrávač hudby a videa a rádio. Vše je alespoň pěkně zpracované a jak jsem se již zmínil výše, díky kapacitní technologii displeje jsou reakce na vaše dotyky pohotové. Tím však výčet základních funkcí ovladatelných dotykem končí. Vaše prsty se ke slovu dostanou už jen v aplikacích, které jsou uzpůsobeny pro dotykové telefony. Jednou z nich je třeba nová Opera Mini, o které ještě bude řeč.

Prostředí: díl druhý: že by zase A200?

Jak jsem avizoval, ve druhém díle přijde na řadu klasické prostředí závislé na klávesnici. Také třeba připomenout, že je k dispozici jen při vysunutém telefonu. Jakmile dojde k zasunutí klávesnice, ať se nacházíte kdekoliv menu, telefon se přepne na hlavní dotykovou obrazovku. Po zapnutí telefonu vás přivítá stále stejné a známé prostředí, které nedoznalo zásadnějších změn už několik let. U modelu Aino však tato skutečnost mrzí dvojnásob. Velký displej přímo vybízí k využití. Vešlo by se na něj mnohem, mnohem více než jen hodiny, datum a informace o stavu baterie a síle signálu. Stará platforma A200, ze které Aino vychází, opět nenabízí aktivní pohotovostní režim a suplovat jej umí pouze java aplikace, která ovšem předinstalována není. Na hlavní obrazovku si tak můžete umístit jen výpis statusů ze sociální sítě Facebook.

Doslova mrhání potenciálu displeje nadále pokračuje i v menu. Je obrovská škoda, že pro model Aino nebyla vyvinuta zcela nová platforma, která by tří-palcového displeje dokázala lépe využívat. Nyní je vše jen více natažené a výhody displeje se smrskly na pouhý fakt, že v seznamových nabídkách vidíte více položek. Vše graduje třeba v kalendáři. Každý by jistě očekával zobrazení více týdnů či aktuálních záznamů k právě vybranému dni. Bohužel se nedostalo ani na první ani na druhé. Namísto toho kalendář hyzdí nepěkný obrázek, který rádoby ilustruje aktuální roční období.

Telefonování a telefonní seznam: klasika mající svá léta

Telefonní seznam je jako vždy u Sony Ericssonů velmi kvalitní, nicméně nějaké inovace bychom se po těch letech už dočkat mohli. Paměť telefonu pojme až 1000 vícepoložkových záznamů, zároveň až 7000 čísel. Ke každému číslu lze přiřadit kromě telefonního čísla i obrázek, libovolné vyzvánění, datum narození, e-mailovou adresu, www stránku, poznámku, narozeniny apod. Telefonní seznam nabízí způsob řazení, podle jména nebo podle příjmení. Záznamy si můžete zálohovat na paměťovou kartu, případně z ní obnovit vaše kontakty. Sony Ericsson Aino nabízí vytváření skupin kontaktů, vyzváněcí profily, rychlé vytáčení (na numerické klávesnici si přiřadíte k jednotlivým tlačítkům dané kontakty) a přiřazení hlasového příkazu ke kontaktu. Pokud se nacházíte v pokrytí sítí 3G, budete si moci užít také videohovorů. Prostředí je jednoduché a intuitivní. Bohužel telefonu chybí přední kamerka.

Zprávy: všeho druhu včetně Facebooku

Paměť telefonu je připravena pokrýt teoreticky neomezené množství zpráv. Pro snazší psaní SMS je přichystán prediktivní slovník T9, který píše i bez české diakritiky. Délku výsledné zprávy nezkracuje. Bohužel, stejně jako řada předchozích modelů výrobce, tak i Sony Ericsson Aino začne při psaní SMS zpráv odpočítávat až posledních 20 znaků. Zprávu lze poslat i více příjemcům najednou. Taktéž si můžete zapnout doručenku. Nečekanou změnou pro všechny smskaře je přesunutí mezery z klávesy s mřížkou na tlačítko nula. Samozřejmostí je u Sony Ericssonu Aino podpora zpráv MMS, a to v maximální velikosti 300 KB. Samotné čtení zpráv je opět možno řešit dvěma způsoby. Prvně klasicky jako dřív anebo pomocí tzv. konverzací. V této položce si vyberete daný kontakt a telefon vám dle času seřadí písemnou konverzaci právě s daným kontaktem. Osobně jsem si tuto funkci oblíbil a lze ji prakticky využít. Telefon dále nabízí i e-mailového klienta (příchozí pošta: POP3, IMAP4, odchozí pošta: SMTP). Sony Ericsson podporuje správu až deseti e-mailových účtů. Stahované e-maily mohou mít maximální velikost 300 KB. Stahovat lze pouze hlavičky nebo i celé zprávy, samozřejmostí je práce s přílohami. V této souvislosti ale zamrzí absence čtečky souborů Word, Excel nebo PDF. Dále je telefon propojen se sociální sítí Facebook. To už byly i starší modely, nicméně u Aina se Facebook nacpal přímo do menu zpráv. Navíc lze celou aplikaci minimalizovat a přemístit na hlavní obrazovku. Tam pak lze pohodlně jen procházet aktuální vzkazy vašich přátel.

Zábava: nový přehrávač, java a PS3

Pod pojmem zábava si zřejmě každý nejprve představí hry. K jejich hraní by opět vybízel velký displej. Hraní na šířku by bylo naprosto dokonalé, kdyby…Kdyby měl Aino venku nějaká tlačítka. I přesto si však hry na displeji náležitě užijete. Měl jsem jisté obavy z výkonu. Ovšem Aino nijak nevybočuje ze zaběhlého průměru ostatních modelů. Malý problém bude s kompatibilitou a to zejména kvůli atypickému rozlišení displeje. Nicméně existuje dostatek kvalitních tzv. multiscreen her. Jinými slovy her, které se přizpůsobí displeji. V nadpise aktuálního odstavce jste si určitě povšimli pojmu PS3. Počáteční nadšení ale ochladne. Jde jen o možnost spojení Aina s vaší herní konzolí PS3. Přímo z telefonu pak můžete spravovat multimediální obsah.

Sony Ericsson Aino disponuje vnitřní pamětí zhruba 70 MB. Ta je dále rozšířitelná paměťovými kartami. Ale pozor, tentokrát už jen typem microSDHC. Švédsko-japonský výrobce definitivně opouští své karty Memory Stisk Micro. Mnoho uživatelů tak sice bude muset zahodit své staré karty, ale konečně dochází ke sjednocení typu paměťových karet. Útěchou může být 8GB karta dodávaná v základním balení. Veškerý multimediální obsah, jak v telefonu, tak i na paměťové kartě, nalezneme pěkně pohromadě v jednoduchém správci souborů. Přístup k multimediálnímu obsahu zajišťuje i aplikace Media. Zahrnuje obrázky, hudbu, video, hry a webové kanály RSS. Vypadá sice velmi efektně, nicméně ne vždy je tou nejrychlejší volbou, jak se k požadovanému soboru dostat. Díky vestavěnému akcelerometru lze v nastavení zapnout automatické překlápění obsahu displeje mezi režimy na šířku a na výšku.

Změn doznal i hudební přehrávač. Je možné nechat si zobrazit velký náhled obalu právě přehravaného alba či si zvolit jiný styl z velmi originální nabídky. Přítomny jsou i tradiční možnosti nastavení, včetně MegaBassu. Ten je ale téměř k ničemu, jelikož hloubky moc přebudí. Nechybí ani možnost nastavení vlastního ekvalizéru. K dispozici je jen několik přednastavených módů. Hudbu můžete poslouchat jen pomocí Bluetooth headsetu. Přibalená sluchátka hrají velmi solidně a jsou zakončeny klasickým konektorem 3,5 mm jack. Stejný se nachází i na bezdrátové soupravě. Je tak jasné, že vám nic nebrání, zapojit si sluchátka vlastní. Přehrávání hudby můžete ovládat buďto standardně přes menu Média, anebo také pomocí dotykového prostředí. Prstem je to sice rychlejší, ovšem pro hlubší nastavení budete muset Aino stejně vysunout a otevřít Média.

GPS navigace: bez internetu ani ránu

Příjemným překvapením je přítomnost aGPS navigace. Tu můžete využívat ve spojení s programy Wisepilot, Google Maps a Stopař. Poslední jmenovaný je už znám např. z modelu W995. Využijí ho především aktivně žijící lidé, kteří například pravidelně běhají. Bohužel všechny tři aplikace vyžadují připojení k internetu a tak, chcete-li je využívat, nevyhnete se objednání nějakého datového tarifu. Určení vaší polohy probíhá díky připojení k internetu poměrně rychle. Pokud se nacházíte uvnitř nějakého objektu a potřebujete co nejpřesnější polohu, je nutné chvíli počkat na data z GPS.

Fotoaparát: slušné snímky a širokoúhlé video

Vestavěný digitální fotoaparát nabídne papírově velmi vysoké rozlišení 8 megapixelů. Ovšem jde opět z větší části o marketingový tah. Výsledné snímky patří rozhodně k tomu lepšímu, co dnes mobilním telefonem pořídíte, nicméně od 8 megapixelového fotoaparátu bych čekal více. Pokud budete fotografovat vesměs exteriéry, nebudete si stěžovat. V interiérech bude nápomocna silná LED dioda, díky které lze i uvnitř pořídít obstojné fotografie. Samozřejmostí je přítomnost automatického ostření a obsáhlého nastavení. Aplikace fotoaparátu lze navíc ovládat i za pomoci dotykového displeje. A díky němu na scénu vstupuje jedna velmi praktická funkce. Je jí Touch Focus. V praxi jde o to, že si zaostříte pomocí prstu přesně tam, kam potřebujete.

Dalším příjemným překvapením je možnost video záznamu ve VGA rozlišení. Konečně tak nastává doba, kdy i Sony Ericsson alespoň dohnal konkurenci. Kladně hodnotím i možnost natáčet záznamy ve formátu 16:9. Výsledné rozlišení je poté 640x360. Výsledné záznamy jsou dostatečně kvalitní a lze je přehrávat i na stolních počítačích.

Ukázky fotografií a videií

Organizační funkce: škoda starého kalendáře

Organizační funkce již léta vycházejí ze stejného základu. Spolehnout se můžete na pětici opakovaných budíků s širokými možnostmi nastavení. Samozřejmostí je kalendář se třemi typy náhledů, který však není nijak propojen s pohotovostní obrazovkou. Toto spojení dokáže suplovat pouze java aplikace. Bohužel je také škoda, že nevyužívá rozměrů displeje. Z předchozích modelů zůstaly zachovány praktické poznámky, které lze připíchnout na hlavní obrazovku. Vhod určitě přijde i jednoduchá kalkulačka a převodník jednotek. Vzhledem k přítomnosti LED diody nepostrádá Yari ani svítilnu. Z naprosto nepochopitelných důvodů se z telefonu vytratila funkce k uchovávání hesel či PIN kódů. Co Sony Ericsson vedlo k tomuto kroku, je nám neznámé.

Datové funkce: suma sumárum vše

Spojení se světem zvládá Aino na jedničku. Čeští uživatelé ještě hojně využijí postarší technologie GPRS a EDGE. Aino je však připraven i na rychlejší data. Problém mu nedělá 3G včetně HSDPA/HSUPA. Data tak můžou téci až rychlostí 7,2MB/s směrem k vám a 2MB/s od vás. Špičkovému multimediálnímu telefonu v dnešní době nemůže scházet ani Wi-Fi. S počítačem lze telefon propojit dodávaným USB kabelem či prostřednictvím Bluetooth. Vestavěný internetový prohlížeč je dostatečně kvalitní a spolupracuje s pohybovým čidlem. Přesto však doporučuji doinstalovat Operu Mini. Tu doporučuji přímo v poslední verzi 5 Beta,protože surfovat na internetu pomocí dotykového displeje je velmi pohodlné.

Zhodnocení: dokázal být originálni, ale za jakou cenu

Od chystaných telefonů Sony Ericsson se čekalo něco nového. Něco,co není okoukané, a co pozvedne značku a navrátí ji zašlou slávu. S navracením slávy bude třeba ještě chvíli počkat, ale něco nového přišlo. Sony Ericsson Aino je neokoukaný mobilní telefon sázející na svůj design, který zaujme téměř každého. Zejména bílá varianta působí velmi exkluzivně. Dále je tu spoustu dobrých nápadů, které k naší smůle nebyly dotaženy do konce. Vůbec by nevadilo, že jsou všechny klávesy schované, kdyby měl model Aino plnohodnotný dotykový displej. Obrovská škoda je, že se zásadnější inovace nedočkalo uživatelské prostředí. Na druhou stranu je třeba vyzdvihnout takřka úplnou výbavu, které nic neschází. Rychlá data, Wi-Fi, aGPS nebo kvalitní fotoaparát do ní patří. Menší zděšení zavládne při pohledu na cenu. Ta totiž atakuje 11 000 Kč. Před okamžitým odsouzením je si však nutné uvědomit, za co peníze vydáváte. Kromě moderního, stylového telefonu v základním balení obdržíte dostatečně velkou paměťovou kartu, dobíjecí stojánek a hlavně Bluetooth headset. Lze také předpokládat, že cena bude klesat. Celkově vzato, Sony Ericsson Aino není nijak špatným telefonem a nezaslouží si být předem tvrdě odsouzen.