Lamax Dots2 Play

Na trhu existuje nepřeberné množství TWS sluchátek, každá větší značka má v nabídce hned několik typů – většinou špunty, over-ear sluchátka, ale také bezdrátové pecky. Výběr je tak široký, že se běžný uživatel jen těžko orientuje, nakonec ale ve většině případů rozhodnou zkušenosti se značkou, doporučení či poměr ceny a kvality. Nebo ideálně kombinace všeho.

Nám tentokrát na test dorazila TWS sluchátka Lamax Dots2 Play za 500 Kč. Osobně jsem nevěřil tomu, že TWS sluchátka za podobnou cenu vůbec mohou existovat, už vůbec jsem ale nevěřil, že zvládnou hrát tak, abych je neměl chuť po první skladbě vytáhnout z uší... Zda se moje předpoklady naplnily, nebo ne, to odhalí tato recenze.

Technické parametry Lamax Dots2 Play

Obsah balení: základ

V malé krabičce naleznete kromě sluchátek přímo v pouzdru také dvojici náhradních špuntů (S a L) a krátký nabíjecí USB-A–USB-C kabel o délce zhruba 40 cm. Nechybí ani základní dokumentace a karta s odkazem na další produkty Lamax.

Konstrukční zpracování: z plastu

Lamax Dots2 Play jsou kompletně plastová, a to včetně nabíjecího pouzdra. Na krátkou chvíli se zamyslíme a společně si odpovíme na otázku, zda jsme čekali něco jiného. I mnohem dražší TWS sluchátka jsou zahalena do kompletně plastového pláště, takže zde vše v pořádku. Sluchátka jsou jednoduchá, žádnou nožičku nečekejte, jde spíše o takové vystouplé špunty. Lamax ctí designovou linku i černo-modrou barevnou kombinaci, kdy tělo je černé a logo modré, ale poměrně elegantní, takže zbytečně „netahá oči“.

Jedno sluchátko váží 4 gramy, což je zcela obvyklá hodnota. Do uší padnou dobře, napomáhají tomu i výměnné špuntové nástavce. Velikost M je již nasazená, ale ve výběru jsou i varianty S a L. Sluchátka se vkládají tak, že je zasunete podobně jako klasické špunty, jejich konec se poté zapře o ušní boltec. Osobně mi nedělalo problém vydržet se sluchátky i dvě hodiny v kuse, déle stejně hudbu neposlouchám.

I když to tak nevypadá, na plošce se nachází multifunkční tlačítko pod pogumovanou částí v místě, kde je logo. Tímto tlačítkem můžete sluchátka (mimo jiné) zapnout/vypnout i bez nabíjecí stanice, jinak se sluchátka zapnou při vyjmutí a vypnou při jejich vrácení na původní místo. Stačí tlačítko podržet na tři vteřiny a je hotovo. Nejde ale o dotykové senzory, tlačítko je nutné stisknout, což maličko znesnadňuje ovládání. Lamax Dots2 Play nenabízí zvýšenou odolnost, ovšem pot či jarní déšť by určitě přežila bez úhony.

Nabíjecí pouzdro s vlastní baterií je černé s bílým logem společnosti, potěší, že tělo není lesklé, ale matné a lehce pogumované. Vzadu naleznete USB-C, párovací tlačítko chybí úplně, naštěstí už ne čtveřice LED, které signalizují stav nabití pouzdra. Každé sluchátko má navíc vlastní LED informující o stavu párování a úspěšném spojení, navíc i o stavu nabíjení v pouzdru – pokud diody svítí červeně, sluchátka se nabíjí, jakmile pohasnou, nabití je hotovo. Pant pouzdra je dostatečně pevný, sluchátka na svém místě drží za pomoci magnetů také dostatečně silně.

Nízká cena je poznat na stylu ovládání a pouzdra bez LED, které by standardně informovaly o stavu nabití. Přesto nemůžeme říci, že jsme zklamaní, za danou cenu jde o ústupky, které je nutné chápat.

Zvuk a funkce: překvapivě

A teď odpověď na klíčovou otázku, jak hrají. Odpověď pochopitelně nebude jednoslovná, přesto hned na úvod můžeme říci, že nejde o propadák. Ale začneme funkcemi. Samozřejmě nelze očekávat, že by sluchátka nabízela pokročilé funkce. Ovládají se pomocí klasických tlačítek, která je nutné stisknout a u toho „promáčknout“ gumový povrch. Kvůli tomu je dobré sluchátko přidržet dvěma prsty a jedním tisknout tlačítko. Tak lze přeskakovat skladby (přidržení na dvě vteřiny levého/pravého sluchátka), zapnout/pozastavit přehrávání či dvojitým stiskem regulovat hlasitost (levým sluchátkem se hlasitost snižuje, pravým naopak zvyšuje). Dodáme, že sluchátka zvládají automatické párování, jakmile je vyndáte z nabíjecího pouzdra a vložíte do uší, automaticky se zapnou a spojí s naposledy párovaným zařízením.

Detekce nošení chybí, stejně jako ANC a další pokročilé funkce, frekvenční rozsah činí podprůměrných 115 až 20 000 Hz. Sluchátka jsem nejdříve zkoušel jako prostředek pro poslech videí před spaním. Obvykle neposlouchám podcasty, ale stand-up videa. U těch ani tolik nejde o vytříbenost zvuku, ale spíše o jeho srozumitelnost. Zjistil jsem, že kvalita je zcela v pořádku, a tak jsem se nakonec odhodlal pro poslech svých oblíbených skladeb. A světe div se, byl jsem vše, jen ne uražen.

Pochopitelně nemůžete projev srovnávat se sluchátky za 6× vyšší ceny, ale o to tu nejde. Lamax Dots2 Play se soustředí na basovou složku, která v některých momentech možná zbytečně dominuje, ovšem pro poslech popu je toto ladění vlastně výhodné. Nebudeme rozebírat, jak zní nahrávky v bezztrátovém formátu ani nic podobného, sluchátka si vystačí s kodeky AAC a SBC a se smartphonem komunikují pomocí Bluetooth 5.1. Zvuk rozhodně není špatný, osobně jsem Lamax Dots2 Play používal jako záložní a k tomuto určení mi vyhovovala.

V krátkosti se zaměříme i na hovory. Pokud hledáte ideální sluchátka pro vyřizování hovorů, poohlédněte se jinde. Lamax Dots2 Play a jejich mikrofony jsou totiž spíše průměrné.

Výdrž: více než slušná

A teď něco málo k výdrži. Sluchátka samotná dokážou hrát dle slov výrobce až 7 hodin na nabití. My jsme se pokusili čas měřit a dostali jsme se na 6 hodin a 15 minut při zhruba 60% hlasitosti, což jsou skvělé hodnoty. Pouzdro samotné přidá dalších 30 hodin, avšak za ideálních podmínek, osobně bych se spolehl na 4× plné dobití, tedy dalších 28 hodin. Celkových 35 hodin poslechu je však stále skvělých.

Zhodnocení: za ty peníze ano

Upřímně jsem myslel, že testovat sluchátka za 500 až 600 Kč bude velmi snadné a že verdikt bude jasný, tedy nekupovat. Osobně si však dokážu představit, že si Lamax Dots2 Play pořídím, a to jako fajn záložní sluchátka na poslech podcastů a hudby, pokud se mi vybijí moje hlavní sluchátka – a že se takových situací během posledního roku stalo více než dost. Díky skvělé výdrži mohou být neustále v pohotovosti, do uší padnou více než dobře a ve výsledku se dá zvyknout i na trochu méně praktické ovládání.

Foto: Martin Fajmon, mobilenet.cz