Sony Ericsson Vivaz Pro: výsuvné pohodlí

Sony Ericsson Vivaz Pro můžete zakoupit ve značkovém e-shopu Sony Ericsson.

Starší Sony Ericsson Vivaz získal celkem slušnou popularitu. Vděčí za to vyvážené výbavě i zařazení do nabídky operátora O2. Proto potěší, že švédsko-japonský výrobce rychle zužitkoval potenciál telefonu a zároveň vyšel vstříc uživatelům, kterým psaní textů na dotykovém displeji nevyhovuje. Sony Ericsson Vivaz Pro kombinuje výhody (i nevýhody) svého staršího bratra a přidává k tomu z boku výsuvnou plnohodnotnou klávesnici.

Technické parametry

Design a konstrukce: prohnutý elegán

Sony Ericsson Vivaz Pro je téměř stejný, jako jeho starší kolega. Základní rysy designu zůstaly zachovány. Opět se tak setkáváme s prohnutým tělem, díky kterému telefon opravdu mnohem lépe padne do ruky. Je vidět, že Sony Ericsson u svých nových telefonů vsází na dobrou volbu. Pro účely testu jsme měli k dispozici šedou variantu. Ta je alespoň na zadní straně matná, čímž se z části omezily otisky prstů. Boční strany jsou vyvedeny v nenápadně černém a průhledném plastu, přičemž tato zvláštnost vyniká zejména při denním světle. Své opodstatnění má i ona průhlednost. Na pravé straně se totiž ukrývá hned několik diod. Zhruba uprostřed je modrá, která bliká v případě, že vám někdo volá či přijmete nějaký soubor. Výše objevíte malou zelenou a červenou diodu. Zelená indikuje zmeškané události a červená svítí při aktivním dobíjení baterie. Celkově telefon vypadá v reálu mnohem lépe, než na jakékoli fotografii.

Chválu novinka sklízí i co se týče rozměrů. 109 x 52 x 15 milimetrů jsou krásné hodnoty. U tloušťky připomenu prohnutý zadní kryt a zejména přítomnost plnohodnotné klávesnice. To znamená, že 15 milimetrů má Vivaz Pro jen uprostřed. Po krajích dosahuje tloušťka jen něco málo přec jeden centimetr. Nošení v kapse či koženém dodávaném pouzdře je tak nanejvýš pohodlné. K tomu přispívá i poměrně nízká hmotnost 117 gramů. V podstatě celou čelní stranu si pro sebe zabral displej. Přesto je o něco menší než například u Satia. Na ploše 3,2“ nabízí jemné rozlišení 640 x 360 pixelů. Pod displejem se nachází tradiční skupinka tří kláves, které tentokrát dotváří design telefonu. Jsou poměrně tenké a seřazeny do obloučku, nicméně stisk je jistý. Nad displejem se nachází logo výrobce, reproduktor pro hovory a druhá kamerka pro videotelefonii.

V případě Vivazu Pro nyní nemohu hovořit o horní a dolní straně, ale spíš o zakulacených hranách. Na dolní objevíte pouze mikrofon a otvor pro poutko či stylus, který není, stejně jako u Satia, zabudován přímo v těle telefonu. Levá strana nabízí to, nač jsme čekali dlouhá léta. Pod krytkou schovaný je microUSB konektor. Pod ním se nově nachází i 3,5 mm jack konektor. Ten se již nenachází nešikovně těsně v rohu, jako tomu bylo u modelu U5i Vivaz.

V horní části pravé strany je klasické kolébkové dvoutlačítko k regulaci hlasitosti a případnému zoomování. Je opět poměrně tenké a zamrzí, že po uzamčení telefonu nefunguje. V dolní části je klasická spoušť fotoaparátu a nově i spoušť nahrávání videa. Nakonec se podíváme na zadní stranu. Zhruba v jejím středu je objektiv vestavěného fotoaparátu, který doplňuje jedna LED dioda. Zleva mu společnost dělá logo výrobce a zprava dvojice písmen HD. Na zadní straně se také nově nachází tlačítko pro uzamknutí a odemknutí telefonu. To se muselo vzdát své pozici na horní hraně kvůli klávesnici. Je nutné zmínit, že umístění na „zádech“ je mnohem praktičtější.

Baterie a výdrž: nic slavného

Akumulátor mají oba Vivazové totožný. Stále jde o Li-Pol baterii o kapacitě 1200 mAh. Bohužel při našem testu, kdy jsme celkem dost surfovali po internetu za přispění HSDPA a občas něco vyhledali na mapách s využitím satelitů, nedopadl Vivaz Pro nijak chválihodně. Již po zhruba 11 hodinách se ukazatel stavu baterie pohyboval v červených hodnotách. Při střídmějším používání a datování pouze v sítí GSM se výdrž vyhoupne „až“ na dva pracovní dny. Stručně řečeno, není to žádná sláva. K dobíjení slouží primárně USB kabel. Výrobce naštěstí přibalil i koncovku pro klasickou zásuvku, do které jen USB konektor zasunete.

Displej: prokletá technologie

Dostatečně velký dotykový displej s úhlopříčkou 3,2 palce má rozlišení 360 x 640 bodů a zobrazí až 16 milionů barev. Reakce na dotyk je řešena rezistentní technologií, která v disciplíně citlivosti na dotyk a pohodlnosti ovládání zaostává za modernějšími kapacitními displeji, které používá například LG Arena nebo Apple iPhone. Je opravdu škoda, že výrobce v této oblasti neučinil pokrok kupředu. Navíc ani ve srovnání s odporovými displeji konkurence si Vivaz Pro nevede opravdu nejlépe.

Displej je sám o sobě kvalitní. Ve srovnání s iPhonem 3GS je jemnější a barvy jsou živější, jas je však nižší. Čitelnost na přímém slunci je i průměrná, ale občas se kvůli dotykové vrstvě setkáte s odlesky a ne tak ostrým obrazem. Při použití Vivaze Pro jako navigace v autě je na displeji vidět takřka za všech okolností vše podstatné, i když k dokonalosti má čitelnost displeje daleko. Jas i dobu podsvětlení lze nastavit, přičemž jas je regulován i automaticky světelným čidlem.

K odemknutí displeje stisknete tlačítko na zadní straně a následně odemknutí potvrdíte dotykem na displeji. Uzamknutí je jednoduší. Stačí dvakrát stisknout tlačítko na „zádech“ a je to. Telefon při každém stisknutí na displej zavibruje a dává tak zpětnou odezvu. Tato vlastnost se občas hodí, ale pokud vás bude obtěžovat, lze ji vypnout, případně nastavit nižší intenzitu. Displej se při natočení telefonu automaticky překlopí do pozice na šířku. Překlopení trvá včetně animace od dvou do tří vteřin. Záleží, na jakém místě v menu se zrovna nacházíte.

Prostředí telefonu: nedotažený Symbian

V Sony Ericssonu U8i Vivaz Pro, stejně jako u U5i Vivaz, je použit operační systém Symbian S60, který je nově značen jako Symbian^1. Do značné míry si jej však Sony Ericsson uzpůsobil obrazu svému. Hlavní menu či aplikace média je převzatá z klasických modelů švédsko-japonského výrobce. Taktéž pohotovostní obrazovka nabízí mimo klasický i Sony Ericssonovský styl. Ten se skládá z několika panelů, mezi kterými tahem prstu doprava či doleva přepínáte. Dále jsou samozřejmě dostupné další obrazovky, známé z dotykových Nokií. Nicméně nejvíce se mi líbila právě ta od Sony Ericssonu. Zapnutí Vivaze Pro probíhá velmi svižně a po naběhnutí je telefon okamžitě připraven k práci. Zásluhu na tom má i procesor ARM Cortex A8 taktovaný na 720 MHz, což výrazně převyšuje všechny současné symbianové Nokie.

Hlavní menu tedy, jak jsem už zmínil, vypadá stejně jako u jiných nových Sony Ericssonů. Na rozdíl od nich jsou však k dispozici jen dva zobrazovací režimy. Klasicky mřížkou či seznamem. Pořadí jednotlivých ikon lze samozřejmě libovolně zaměňovat. Taktéž není problémem přímo v hlavním menu vytvářet vlastní složky. Horní část displeje se stavovými ikonkami je aktivní a lze na ni klepnout. Díky tomu se dá například rychle vypnout Bluetooth, Wi-Fi nebo si přečíst novou zprávu.

Dotykový Symbian S60 není na používání zdaleka tak intuitivní a pohodlný jako nová dotyková prostředí Apple iPhone, LG S Class, HTC Sense či Samsung TouchWiz. Mnohdy je ke stejné věci potřeba více kliknutí a ne všechny elementy jsou na pohodlné dotykové ovládání připraveny. K plnému pohodlí například není vyřešeno vybírání a kopírování textů, které ne vždy funguje tak, jak má. Citelně mi také chybělo kinetické srolování nabídek. Jde o výrazný nedostatek, kterého se například Nokia již dávno zbavila. Při prohlížení jakékoliv nabídky je nutné nehtem nahmatat malou lištu napravo. Nejedenkrát mě toto řešení dovádělo téměř k nepříčetnosti. Na druhou stranu je k dispozici širší škála voleb a nastavení, než u jiných dotykových systémů (nepočítám-li například Windows Mobile). Ovládání je tak sice poměrně pohodlné, ale mnohdy zbytečně zdlouhavé. Příští verze prostředí by tak rozhodně mohla být intuitivnější.

Sony Ericsson Vivaz Pro je chytrým telefonem, který zvládá běh více aplikací najednou. Pro tuto činnost je skvěle hardwarově vybaven. Základ tkví v dostatečně silném procesoru, ale hlavně ve velké paměti RAM. Její celková hodnota činí 250 MB a po zapnutí je dispozici okolo 140 MB, což je mimochodem několikanásobně více, než například u Nokie N97. Nehrozí tedy situace, kdy se budete muset rozmýšlet, jakou aplikaci ponecháte spuštěnou a kterou ukončíte.

Klávesnice: velká a pohodlná

Hlavní výsadou Vivaze Pro je výsuvná QWERTZ klávesnice. Dostala opravdu velký prostor a z něj samozřejmě těží jednotlivé klávesy. Dostalo se na čtyři řady kláves, čímž vybyl dostatek místa pro několik interpunkčních znamének, nechybí klasický kurzor i patřičně zvětšená klávesa Enter. I přes nízký zdvih tlačítka dobře nahmatáte. Malou chvíli je si třeba zvykat na nižší zdvih a kontrolovat, zda jste napsali, to co jste chtěli. Jakmile se s klávesnicí sžijete, už nebudete chtít psát jinak. Nějaké „tupé“ patlání po dotykovém displeji pošlete do věčných lovišť. Sony Ericsson Vivaz Pro tak mohu doporučit všem, kteří rádi textují, píší e-maily či chatují.

Fotoaparát: osm bez tří je pět

Pro nadpis kapitole věnované fotoaparátu jsem použil jednoduchý matematický výpočet. Samozřejmě má své opodstatnění. Zřejmě z důvodu přítomnosti plnohodnotné klávesnice ztratil Vivaz Pro tři megapixely a může se chlubit „pouze“ 5 Mpx snímačem. Ztrátu rozlišení však na výsledných snímcích příliš nepoznáte. Nikterak kvalitně nefotil ani klasický Vivaz a zlepšení nepřichází ani tentokrát. Za slunného dne, tedy za ideálních podmínek, vytvoříte obstojnou fotografii, která je ostrá a spokojeni budete i s podáním barev. Tu a tam sice objevíte nepěkné přepaly, ale ty lze odpustit. Horší situace nastane v momentě, kdy se začne šeřit. Jakákoliv dřívější ostrost je zapomenuta a namísto fotografií dostanete mazanice. Zřejmě vinou dlouhé expozice telefon nelze udržet v klidu a snímek je neostrý po celé ploše. Přítomnost LED diody tento neduh rozhodně nezachrání.

Ukázky fotografií:

Jinak je k dispozici nespočet různých nastavení včetně softwarové stabilizace obrazu. Fotoaparát je také vybaven přisvětlovací diodou, která poslouží v horších světelných podmínkách, ale osvětlí pouze velmi blízké předměty. Navolit lze také několik nižších rozlišení a například ve 3 megapixelech lze fotografovat ve formátu 16:9.

Co ovšem naštěstí zůstalo, je záznam videa ve vysokém rozlišení 1280 x 720 bodů. Jinými slovy v HD kvalitě. Pokud jsem fotografie kritizoval, tak videozáznamy budu jen a jen chválit. Vysoké rozlišení je opravdu znát a sledovat záznamy na velkém monitoru je krása. Perfektní je plynulost, podání barev i ostrost. Díky nízké hmotnosti vás ani nebudou bolet ruce z delšího natáčení. Připraveny jsou samozřejmě i nižší rozlišení. – 640 x 480, 320 x 240 a přímo pro MMS.

Multimédia: ověřený Symbian

Sony Ericsson Vivaz Pro běhá na operačním systému Symbian, což mu zaručuje celkem slušnou multimediální základnu. Nicméně i tak se výrobce uchýlil k použití vlastního přehrávače, který jakoby z oka vypadl přehrávači u „hloupých“ Sony Ericssonů. Bohužel, stejně jako Satio, trpí jedním zásadním nedostatkem. Nemá ekvalizér! Produkce hudby je tudíž i v kvalitních sluchátkách naprosto otřesná. Jediným řešením je instalace speciální aplikace, která ekvalizér přidává. Je zadarmo a stáhnete ji ze stránek Sony Ericssonu. Po instalaci ji spustíte, vyberete příslušný režim a necháte ji běžet na pozadí. Výsledek je o poznání lepší. Co však zachránit nelze je velmi nízká hlasitost a to i při nastaveném maximu.

Kromě hudby se v nabídce Média skrývají ještě fotografie a veškerá videa. Snadno si tak na jednom místě prohlédnete vaše výtvory. Automaticky se vytvářejí časová alba, která usnadňují hledání v mnoha fotografiích. Místa bude více než dost. Vnitřní paměť sice extrémních hodnot nedosahuje, výrobce však přibalil 8GB paměťovou kartu. Vivazu Pro také nechybí rádio. Nabízí klasické možnosti uložení rádiových stanic, ale z nepochopitelných důvodů postrádá RDS. Nemilé překvapení na mě čekalo při zkoušce přehrát překonvertovaný film v jiném formátu, než 3GP či MP4. Vivaz Pro postrádá jakýkoli jiný přehrávač, kterým byl například Real Player na starších Nokiích. Je tak nutné prohledat internet a zkoušet.

V našem testovacím kousku chyběla jakákoliv hra. Což je docela škoda. Naštěstí si jich ale můžete spoustu doinstalovat. Telefon si totiž poměrně dobře poradí i s klasickou Javou MIDP 2.0.

Integrované GPS a navigace: rychlost především

Ve výbavě multimediálního stroje pochopitelně nechybí GPS v asistované podobě. Poněkud horší je to s předem připraveným softwarem. K dispozici jsou totiž Google Maps a aplikace Wisepilot. Obě dvě nutně vyžadují připojení k internetu k nalezení polohy a stažení map. Bez datového balíčku se tedy neobejdete. Navíc stažené mapy nejsou zrovna aktuální, a pokud na některém místě vznikl například kruhový objezd, na mapě není ani po několika letech zanesen. Na druhou stranou probíhá navigování pohodlně a hlavně rychle.

Možnou alternativou, po které sáhne většina prahnoucí po plnohodnotném navigování, je instalace jiného softwaru. Díky otevřenému operačnímu systému není totiž problém nahrát navigační aplikaci jiného výrobce (například TomTom, Route66 apod.) Instalaci jiné aplikace doporučuji i například z důvodu nelokalizované aplikace Wisepilot. Samotné navigování však již funguje tak jak by mělo. Najití vaši polohy, zejména zásluhou asistované GPS probíhá velmi rychle.

Telefonní seznam a telefonování: bez kompromisů

Funkce volání a telefonního seznamu jsou logicky velmi podobné dřívějším Nokiím, jen Sony Ericsson trošku pozměnil prostředí. Vše je perfektně zpracováno a k funkcím nelze mít výhrad. Sony Ericsson Vivaz Pro je kvadrálním GSM telefonem, který si můžete vzít i do zámoří. Kromě toho pochopitelně zvládá i sítě 3. generace UMTS na frekvenci 2100 Mhz. Telefonní seznam využívá sdílené paměti telefonu, jmen tak lze uložit desítky tisíc. Ke každému kontaktu lze zadat až 45 typů položek, jejichž počet je opět omezen pouze volnou sdílenou pamětí. Nechybí ani takové speciality, jako „telefon asistenta“, „děti“, „manželka“ a další. Popisky jednotlivých detailů lze navíc upravovat a vytvořit si tak z telefonního seznamu dokonale přehledný celek. Ke každému kontaktu se dá rovněž přiřadit obrázek a vyzváněcí melodii. Nechybí ani skupiny volajících.

Vyhledávat lze pomocí více písmen, ale není to příliš rychlé. Pro písmena z druhé poloviny abecedy je vždy nutné se překliknout o pohled dále, což zdržuje. Alespoň se však nedostupná písmena filtrují a dále ve vyhledávání nepřekáží. Díky podpoře sítí 3.generace a druhé kamerce si můžete dopřát videohovory. Prostředí je v duchu ostatních smartphonů. Měnit lze plynulost, kontrast i další parametry. V nabídce telefonu nechybí hlasové ovládání a vytáčení. Přístroj nabídne upravitelné vyzváněcí profily a nechybí ani offline režim, který se hodí nejen v letadle.

Zprávy: vše na svém místě

Sony Ericsson Vivaz Pro nabídne v této oblasti standardní funkce. Editor SMS a MMS zpráv je jednotný a dle obsahu se typ zprávy automaticky mění. Telefon vám dovolí naplnit MMS zprávu opravdu velkým množstvím dat, takže je potřeba buď zapnout v nastavení omezení na 300 kB, nebo si hlídat kompatibilitu se sítí a příjemcovým telefonem sám. Pokud k psaní používáte klávesnici na obrazovce a slovník T9, píše telefon s diakritikou. Lze však nastavit její ořezávání před odesláním, díky čemuž nebudete ochuzeni ani o jeden znak z těch 160. Čtení zpráv doznalo menší inovace, kterou majitelé „hloupých“ Sony Ericsson již znají. Přibyla možnost číst zprávy formou konverzací s daným kontaktem.

Kromě klasických zpráv je samozřejmě připraven i e-mailový klient, který se snaží udělat valnou většinu práce za vás. Pokud si nebudete nastavovat zrovna firemní e-mailovou schránku, nebudete potřebovat vědět žádné konkrétní údaje o serveru. Klient si samozřejmě poradí s přílohami a přijaté maily dokáže automaticky stahovat dle vašich potřeb.

Organizační funkce: na jedničku

Všechny organizační schopnosti podělil Sony Ericsson po symbianových Nokiích. Nechybí propracovaný kalendář s měsíčním, týdenním i denním náhledem, integrovanými úkoly a možností zadat opakované i vícedenní události. Dotyková verze kalendáře se celkem povedla, i když přepínání mezi měsíci není zcela intuitivní. O nadcházejících událostech i úkolech může telefon informovat na domovské obrazovce. Synchronizace je opět zcela bez problémů, a to jak s Outlookem, tak se serverem.

Se Sony Ericssonem Vivaz Pro se neztratíte ani v čase, protože pochopitelně nechybí opakované budíky se světovým časem nebo neomezený diktafon, který nahrává až do vyčerpání paměti. Další organizační výbavu tvoří kalkulačka a šikovný konvertor jednotek. Prohlížení dokumentů Word, Excel a PowerPoint zajistí QuickOffice, ve kterém lze přikoupit i licenci pro editaci souborů. Potěší podpora i nových formátů Office 2007.

Z poměrně nepochopitelných důvodů se někam ztratil tradiční program na rozbalování zip souborů. Všechny symbianové Nokie jej měly, nicméně Sony Ericsson si zřejmě řekl, že ho není třeba. Škoda. Nemile překvapí PDF Viewer, který je v telefonu jen jako trial verze. Pokud hodláte častěji prohlížet dokumenty s koncovkou pdf, koupě licence se nevyhnete.

Datové funkce: od GPRS, přes HSDPA až po Wi-Fi

Po připojení USB kabelem se přístroj dotáže na režim (PC Suite, přenos dat, tisk obrázků, přehrávač médií). Při připojení v režimu přenos dat (velkokapacitní úložiště) se jako další disk objeví pouze paměťová karta. Vnitřní 75 MB paměť nikoliv. Další možnosti připojení je Bluetooth 2.0, archaický infraport zcela chybí.

Spokojeni budete s nabídkou datových přenosů. Postarší, ale v našich luzích a hájích stále hojně využívané technologie GPRS a EDGE, jsou ve třídě 32. Sítě třetí generace zase přinášejí HSDPA do maximální rychlosti 7,2 Mb/s a HSUPA do rychlosti až 2 Mb/s. Nechybí Wi-Fi - to můžete díky nově zpracovanému nastavení přístupových bodů preferovat před síťovými datovými přednosy.

Na velkém displeji se rád roztahuje osvědčený webový prohlížeč, který musíme pochválit za kvalitu vykreslování stránek a rychlost načítání. Uživatele bez datového paušálu však nepotěší datová náročnost. Oproti iPhonu či jiným telefonům navíc schází například podpora práce s více záložkami či okny, možné je otevírat pouze nové pop-up okna. Nechybí podpora Javascriptu a Flash lite. Na přehrávání YouTube videí vložených do stránek však zapomeňte, přehrávání funguje pouze na mobilním portálu Youtube. Při paměťově náročnějších stránkách se však po načtení občas posouvání na 1-2 vteřiny zasekne, ale poté je již pohyb po stránce plynulý. Nechybí ani animovaná historie navštívených stránek. Užitečnou změnou je také automatické vyplňování formulářů. Celkově tak lze surfovat velmi pohodlně, ale prostor pro zlepšení zde rozhodně je. Překvapivě dobře poslouží i Opera Mini, která je na dotykové ovládání již přizpůsobena, nebo nový a zajímavě vyhlížející prohlížeč Digia.

Z ostatních Nokií a Sony Ericssonů S60 známe již RSS čtečku, která se v nové verzi Symbianu přestěhovala z hlavního menu prohlížeče do jiné úrovně, takže je potřeba více kliknutí, než se k RSS kanálům dostanete.

Zhodnocení: dobrý, ale opožděný nápad

Stačilo málo a Sony Ericsson Vivaz Pro by byl trefou do černého. Jeho výbava je takřka úplná a spokojí se s ní i opravdu náročný uživatel. Body Vivaz Pro neztrácí ani u fotoaparátu, který byť produkuje jen průměrné snímky, je zachraňován perfektním HD videem. A ta klávesnice. Její kvality jsou nedocenitelné a skoro bych až zpíval radostí. Jenže je tu několik nepříjemných ale, která myšlenku o ideálním telefonu rychle zkazí. V prvé řadě jde o zvolený operační systém. Stále jde jen o narychlo upravený starý Symbian S60, který logicky nestíhá držet krok s novou konkurencí. V druhé řadě je to zabedněnost samotného Sony Ericssonu. Bezpochyby mohl použít kapacitní displej, ale budiž. Máme tu rezistivní technologii a radost mohou mít příznivci stylusů. Ale z jakého důvodu opět chybí kinetické srolování, už nechápeme. Nokia přání uživatelů již dávno vyslyšela a celé prostředí bylo hned lépe ovladatelné. Sony Ericsson toto volání dál ignoruje a tím podkopává vlastní modely. Do karet tak Vivazu Pro může hrát nově snížená cena, která už se dostala pod 9 tisíc korun.

Sony Ericsson Vivaz Pro můžete zakoupit na značkovém eShopu Sony Ericsson