Nokia 3250: hudební skládanka

Na Nokii 3250 jsme v redakci byli zvědavi z mnoha důvodů. Jedním z nich je netradiční konstrukce s dolní otáčecí částí, která aktivuje různé režimy telefonu. Druhým důvodem je bezpochyby také nejnovější verze Symbianu 9.1 Series 60 3rd edition, která sice znamená pár inovací v uživatelském prostředí, ale na druhou stranu také zametla se starými aplikacemi, které zde nespustíte. Bez vyjímky.

Technické parametry

Design a konstrukce – tlačítky ke mně, klávesnicí k lesu

Při prvním pohledu na Nokii 3250 se mi okamžitě vybaví model 3230, který má téměř identický tvar a také rozložení klávesnice. Na design nové hudební novinky jsem od svého okolí slýchával naprosto protichůdné reakce, převažovala však negativní hodnocení. Jedná se o kvádřík s mírně zaoblenými rohy, rozměry 104 × 50 × 20 mm a hmotností 115 gramů. Na test jsme měli zapůjčenou stříbrnou i růžovou variantu. Zatímco ta stříbrná k povaze telefonu pasuje a také mu sluší, růžová ženská varianta se patrně mine účinkem. Opravdu si totiž neumím představit ženu používající velký růžový telefon se Symbianem.

Ve standardním režimu byste modelu 3250 unikátní konstrukci ani nehádali. Přední stranu zaujímá rozměrný displej a již méně rozměrná klávesnice. Kolem obou bloků se táhne stříbrná ozdobná lišta. Zadní stranu přístroje zaujímá lesklý černý kryt. Již podle jeho popisu je jasné, že na něm velmi rády ulpívají otisky prstů a různé nečistoty. Je také poměrně náchylný k poškrábání. Po pár týdnech používání je tak jeho původně zamýšlený exkluzivní vzhled tentam. Pod krytem se nachází Li-pol baterie s velkou kapacitou 1100 mAh. Díky ní s ní Nokia 3250 vydrží na poměry smartphonů celkem dlouho. I při náročnějším používání - se zapnutým Bluetooth, voláním, psaním zpráv, využívání emailů a občasným poslechem hudby - jsem se dostal v průměru na dva dny fungování. To vůbec není špatná hodnota.

Levý a pravý bok telefonu je již naštěstí vyroben z klasického černého plastu. Netradičně na pravé straně je umístěn vstup nabíječky a datový konektor Pop-port. Jeho pryžová krytka bude první, co z telefonu ztratíte, není totiž nijak upevněna. Levý bok hostí v dolní části optiku 2Mpix fotoaparátu. Horní a dolní strana je vyrobena opět z lesklého černého plastu, na kterém je však řada malých kruhových výstupků, jež zabraňují „upatlání“ i této části.

Samotnou podstatou zvláštní konstrukce telefonu je otáčecí spodní díl s klávesnicí. Má čtyři polohy, mezi kterými je přechod hladký, v každé poloze se ozve solidní zacvaknutí a spustí se příslušná aplikace (fotoaparát nebo přehrávač). Z mechanismu mám dobrý pocit a o životnost obavy nemám. Díl lze otočit doprava o 90 stupňů (v tom případě směřuje displej i objektiv fotoaparátu směrem k uživateli), doleva pak o celých 180 stupňů. První poloha aktivuje fotoaparát, druhá pak hudební přehrávač. V obou režimech se aktivuje a podsvětlí čtveřice tlačítek, která byla předtím na zádech telefonu. Alfanumerická klávesnice se tímto deaktivuje. Celkově je nápad s otáčecím spodním dílem dobrý, stejně tak celkové provedení mechanismu. Perfektně pevná je i celá konstrukce telefonu

Dodatečná paměť v podobě paměťové karty je opravdu mistrně schovaná. Po důkladném ohledání těla telefonu jsem musel nakonec sáhnout po manuálu. Slot pro kartu je totiž přístupný pouze tehdy, když je dolní díl v režimu pro fotografování. Pryžový kryt a „zastrčenost“ samotného slotu za ním dělá z výměny karty pro nového uživatele opravdu peklo. Tohle mohlo být vyřešeno daleko pohodlněji. Manipulace s microSD kartou, nejmenším paměťovým zařízením na světě, také vyžaduje značné soustředění.

Displej a klávesnice – Hrubý displej novému Symbianu nesluší

Parametry displeje mluví sami za sebe. Rozlišení 176 x 208 bodů, technologie TFT a schopnost zobrazit 262 tisíc barev. Displej sám o sobě není špatný. Barvy jsou syté, zobrazení je i na slunci dobré, ale dnešní doba si žádá již vyšší rozlišení. Navíc nová verze Symbianu, určená pro displeje s vyšším rozlišením, způsobila v tomto případě u některých grafických prvků svým vyhlazováním mírné rozmazání (např u digitálních hodin na ploše, které mají kolem sebe podivné světle modré body).

Klávesnice rozdělená na dvě poloviny si zalouží také dvojí hodnocení. Alfanumerická část je vynikající, na plastových klávesách se píše skvěle. To samé platí také o funkčním bloku kláves, kde bych měl ale připomínku k příliš malému korekčnímu a editačnímu tlačítku na pravé straně. Hlavně ze začátku jsem si nebyl jistý, které z těchto titěrných tlačítek mačkám, časem si lze zvyknout. Kritizovat však musím joystick, který se Nokii vůbec nepovedl. Je kluzký a po delším používání do prstů výrazněji tlačí. V případě mokrých a zpocených rukou je jeho používání téměř nemožné. Pro čtveřici zadních hudebních tlačítek platí ta samá pochvala, jako u přední alfanumerické klávesnice.

Menu a ovládání – Změny k lepšímu

Jak jsem již zmínil v úvodu, Nokia 3250 je prvním telefonem, který používá nový operační systéme Symbian ve verzi 9.1. Změny na povrchu jsou pouze kosmetické, všimne si jich pouze ten, kdo některý z předchozích Symbian smartphonů používal. Náběh systému trvá opět kolem čtvrt minuty, poté vás již přivítá starý známý pohotovostní režim. Zobrazují se zde nadcházející události v kalendáři, nesplněné úkoly a případně také informace o přehrávané skladbě, nebo FM rádiu. Zástupci nejčastěji používaných funkcí jsou samozřejmě nastavitelní, stejně tak jako funkce dvojice kontextových kláves.

Hlavní menu má nyní o řádek navíc, celkově tedy 3 x 4 ikony. Samořejmostí je přesun položek a tvorba nových složek. Nově nainstalované aplikace se sdružují ve složce Vlastní. Subjektivně se mi zdá pohyb po menu rychlejší než u modelů se starším systémem. Rovněž se zrychlilo i spouštění a přepínání aplikací. Samozřejmě ve srovnání s „hloupými“ mobily je vše stále pomalé. Díky větší operační paměti lze mít současně puštěno téměř vše, co telefon nabízí, a neukončí se přitom ani jedna aplikace. Pro někoho příjemnou, pro někoho méně příjemnou změnou je vlastnost červeného tlačítka, které většinu aplikací ukončí. Mně se toto řešení zdá praktické, na pozadí se nekupí nepoužívané programy.

Nepříjemnou skutečností je, že staré aplikace na Nokii 3250 bez vyjímky nespusíte, telefon vypíše chybovou hlášku ještě před instalací. I když výrobci softwaru některé aplikace pro nový systém nabízí, není jich mnoho. Bude hodnou chvíli trvat, než se objeví takové množství programů, které bylo dostupné po několika letech působení starého Symbianu. V telefonu jsou nahrána čtyři barevně výrazná témata, se kterými si ale v aktivním pohotovostním režimu příliš nepočtete. Kvůli nekompatibilitě aplikací zatím nejsou na internetu k sehnání žádná nová témata.

Telefonování a telefonní seznam – Zde Symbian nemá konkurenci

Propracovaný telefonní seznam pojme neomzený počet záznamů, až do zaplnění paměti. Ke každému jménu lze zadat až 38 různých informací, vyhledávání probíhá postupným psaním. Synchronizace probíhá bez problému, do telefonu se přenesou i obrázky kontaktů. Vytvářet lze také libovolně početné skupiny volajících.

K dispozici je i hlasové vytáčení, u kterého není nutné předem nahrávat jména, protože je systém automaticky rozpoznává a musím říct, že velice úspěšně. Telefon kromě 64-hlasého polyfonního vyzvánění zvládá i MP3, AAC a WAV vyzvánění. Reproduktor je jeden z nejkvalitnějších v mobilní branži. Je velmi hlasitý, má dobré celkové podání zvuku a také slušný basový základ. Nokia 3250 je triálním telefonem, sítě UMTS ovšem bohužel nemá. Přesto o nich najdeme na pár místech v menu zmínku. Je vidět, že s nimi nový Symbian počítá již „v základu“.

Zprávy – už zase ta diakritika…

Podoba nabídky zpráv nedoznala od přechozí verze Symbianu žádných změn. Při psaní SMS zpráv se slovníkem T9 se opět české znaky neořežou a délka zprávy se tak zkrátí na třetinu. V menu je sice volba, která zamezí odesílání znaků s háčky a čárkami, na výslednou zprávu však nastavení nemá - pro mě z neznámých důvodů - vliv. Editor zpráv SMS, MMS i emailů je graficky sjednocen, psaní všech typů zpráv i práce s nimi je rychlá. p>

Emailový klient podporuje protokoly POP3 i IMAP4, k dispozici je i automatická aktualizace v minimálním intervalu 30 minut (u IMAP4 pouhých 5 minut). Emaily se mohou od SMS a MMS samozřejmě ohlašovat odlišným tónem. Na vyžádání lze stahovat přílohy a také s nimi samozřejmě v telefonu dále pracovat.

Organizační a datové funkce – nejlepší mobilní webový prohlížeč

V organizaci času jsou smartphony vždy mezi nejlepšími. Zde se příliš kritizovat nedá. Kalendář s měsíčním, týdenním i denním pohledem nově sdružuje také úkoly. Ty se zobrazují mezi ostatními událostmi v jednotlivých dnech, ale je možné zobrazit všechny v jednom přehledu. Při zapisování nových poznámek se v editoru stále díky grafické okrase plýtvá zbytečně místem. Synchronizace kalendáře, úkolů i poznámek s počítačem probíhá bez problémů. Z ostatních organizačních funkcí zde nechybí konvertor jednotek a měn, jednoduchá kalkulačka a prohlížeč souborů. Budík je opět pouze jednoduchý, na opakování si můžete nechat zajít chuť. Každý den jej musíte nastavit znovu. Stejně tradiční je absence stopek a odpočítávacího měřiče. Kdy konečně Nokia pochopí, že i tyto funkce bychom rádi v základní výbavě měli a nemuseli je později doinstalovávat. Prohlížeč Office dokumentů k mému zklamání chybí. Vyzkoušel jsem ale nainstalovat QuickOffice pro Nokii N80, který je volně ke stažení na stránkách podpory k modelu N80 a vše korektně funguje. I toto by ale v základu být mohlo.

Nejdříve klasický přehled konektivity telefonu. S okolím se spojí přes Bluetooth, nebo připojením dodávaného USB kabelu. Máme na výběr mezi standardním PC Suiterežimem, nebo plnou rychlostí USB 2.0. U druhého zmiňovaného režimu je nepříjemné, že během přenosu dat je telefon offline. Pokud jde o komunikaci se sítí, podporováno je GPRS (třídy 10) a EDGE (rovněž třída 10). Na sítě 3.generace si musíte nechat zajít chuť, Nokia se rozhodla do modelu 3250 podporu UMTS nepřidat, což je každopádně škoda. Po vložení nové SIM karty provede telefon nastavení datových profilů na internet i MMS automaticky, nic není potřeba nastavovat.

Samostatný odstavec si zaslouží nový webový prohlížeč, který je součástí nového Symbianu, a co do rychlosti a pohodlnosti se řadí na úplnou špičku prohlížečů, jež můžeme v dnešních telefonech nalézt. Prohlížeč s označením S60 OSS Browser využívá technologie již existujících a osvědčených projektů. Je to WebCore a JavaScriptCore, které jsou základem pro prohlížeče Safari. Součástí je také KHTML a KJS z linuxového Konqueroru. Prohlížeč řeší všechny problémy mobilního surfování k naší spokojenosti. Je opravdu velice rychlý. Načítání a procházení plnohodnotných internetových stránek je naprosto plynulé a rychlé. K ovládání slouží joystickem ovládaná myš na displeji. Při srolování k některému z okrajů se stránka bleskurychle a plynule začne posouvat, přitom se v rohu objeví malý náhled napovídající, kde na stránce se uživatel nachází. Efektně a prakticky je řešena historie otevřených stránek při stisknutí klávesy zpět. Zobrazí se karusel poskládaný z náhledů navštívených stránek. Stačí vybrat ten správný a kliknout. Škoda jen hrubého displeje: ten je značně limitujícím prvkem při procházení plnohodnotných stránek, které se jinak zobrazují naprosto korektně, stejně jako na počítači.

Zábava a multimédia – byl pro hudbu zrozen?

Nokia 3250 je koncipována jako multimediální a především hudební telefon. K tomu účelu má 10MB vnitřní paměti a dále pak paměťové karty micro-SD. V balení dostanete kartu s kapacitou 128MB. To pro hudební účely není mnoho, napříkla Sony Ericsson ke svému hudebnímu modelu W800i přikládá kartu s kapacitou 512MB. Poté, co přes dodávaný USB kabel „naládujete“ do telefou hudbu, můžete se vrhnou na její poslech. Přehrávač se nejrychleji spustí otočením dolního dílu o 180 stupňů, na přední stranu se tak dostane čtveřice tlačítek pro ovládání přehrávání. Pokud do telefonu nahrajete, nebo z něj vymažete nějaké skladby, je potřeba aktualizovat hudební knihovnu. Skladby jsou setříděny podle interpretů, alb, žánrů i skladatelů, vytvářet je možné také své vlastní seznamy skladeb. Přehrávač si také tvoří vlastní seznamy skladeb z nejčastěji hraných nebo posledně přidaných skladeb. Během přehrávání lze seznamy libovolně upravovat a přidávávat do nich vlastní skladby.

Po výběru skladeb k přehrání se přesuneme do prostředí samotného přehrávače, které je sice designově pěkně zpracované, ale horní třetinu displeje bych raději viděl využitou informacemi o skladbě. Nyní se tam nachází poněkud zbytečná designová kresba a informace o skladbě a veškeré ovládací prvky se tísní v levé a spodní části. Během přehrávání je aktivní menu „právě hraje“, kde vidíte seznam skladeb v přehrávaném playlistu. Přetáčení je plynulé a rychlé, přechod mezi skladbami trvá o malinko déle než u standardních telefonů. Pokud během přehrávání stisknete červené tlačítko, nebo otočíte dolní díl zpět do standardní pololohy, přehrávání pokračuje na pozadí a během přechodu na další skladbu v horní části menu vypíše na malý okamžik její název. Co se samotného zvuku týče, budu srovnávat se Sony Ericssonem W800i. Nokia se také rozhodla použít specifická špuntová sluchátka, která se vkládají až do zvukovodu. Po vybalení z krabice a vypnutém ekvalizéru má rozhodně lepší zvuk W800i, pokud si u Nokie trochu pohrajete s 5-ti pásmovým ekvalizérem, lze dosáhnout stejného výsledku. V menu dále nalezneme účinnou možnost zesílení basů a stejně tak účinnou volbu rozšíření sterea. Zajimavá je volba „dozvuky“, kdy lze zvolit různá prostředí a efekty v nich. Celkově dokáže Nokia hrát stejně kvalitně jako W800i. U Nokie si u každých sluchátek musíte pohrát s ekvalizérem a nastavením, kdežto W800i hraje dobře od přírody, přirozeně. Dodávaný kabel headsetu slouží také jako redukce pro 3,5mm Jack vašich vlastních sluchátek. Dálkový ovladač musím pochválit, kromě tlačítka pro přijímání hovorů obsahuje i veškeré ovládací prvky pro ovládání přehrávače, regulaci hlasitosti a také zámek. Konektor Pop-port je umístěn na pravé straně. Kvůli otočnému kloubu to sice jinak nešlo, ale toto konstrukční řešení má i svá úskalí. Občas se mi totiž povedlo kabel sluchátek při vyndávání z kalhot vytrhnout a telefon pokračoval v reprodukci svým hlasitým reproduktorem, což například ve vozidlech hormadné dopravy není pro okolní důchodce dvakrát příjemné.

Z hudebních funkcí musíme zmínit ještě stereo FM rádio s funkcí Visual Radio, kterou u nás stejně nevyužijete. Mnohem praktičtější by byla podpora RDS. Uložit a pojmenovat si můžete až 20 stanic. Citlivost na signál je dobrá, na některých místech v Praze ale často přepínala mezi Mono a Stereo zvukem, přičemž na stejných místech s jinými telefony problém nemám. V telefonu je nahrána pouze jedna hra, 3D variace na známého hada. Šikovný je také mobilní blog Nokia Lifeblog. Celkem neobvyklá je aplikace Hlukoměr, jehož účel lze odhadnout z názvu.

Obrázky, videa a další multimédia lze spravovat v Galerii, nechybí ani editor obrázků a velice zdařilý editor videosekvencí, který umožňuje nastavit různé přechody, efekty apod. Nokia 3250 si poradí také s Flashovými animacemi a hrami. Samozřejmě je možné libovolně přesouvat soubory mezi pamětí telefonu a paměťovou kartou (to platí i pro JAVA aplikace a hry).

Fotoaparát – Kvalitní fotky, video zklamalo

Fotoaparát s rozlišením 2 Mpx se aktivuje otočením dolního dílu o 90 stupňů na pravou i levou stranu a poté se fotí na šířku. Jako spoušť pak slouží tlačítko Play, pro zoom jsou vyhrazena tlačítka přepínající další/předchozí skladbu. Pro nastavení režimů apod. je ale potřeba použít jostick, který je ale v této poloze nepříliš dobře přístupný. Když se to spojí s jeho kluzkým povrchem, není pohyb v menu fotoaparátu příliš pohodlný. Při fotografování je nejpohodlnější držet telefon za otočený díl, spoušť mačkat ukazováčkem a joystick ovládat zespodu palcem. Aktivovat lze barevné režimy, vyvážení bílé, noční režim, sekvenci a samospušť. Ve zhoršených světelných podmínkách citelně chybí LED dioda, která se u telefonů této kategorie stává standardem. Absence autofocusu nebo mechanického přepínače makra odsouvá Nokii 3250 do kategorie: „nevhodná k focení textů“. Kvalita výstupů mě mile překvapila, i když na SE K750i nedosahují. Výsledné fotografie mají velikost zhruba 300 kB.

Videosekvence mají bohužel rozlišení pouze 176 x 144 bodů a mají průměrnou kvalitu. Přitom Nokia například u modelu 6280 předvedla, že umí také kvalitní VGA video.

Závěr a hodnocení

Nokia 3250 je bezesporu zajimavé zařízení, jehož konstrukce i funkce zaujmou na první pohled. Líbil se nám také Symbian v nové verzi, i když to znamená naprostý nedostatek aplikací (zatím). Hudební funkce jsou zvládnuté celkem dobře, Nokia se snažila a k telefonu dodala i poměrně kvalitní sluchátka. Budoucím uživatelům se jistě bude zamlouvat také výborný prohlížeč a celkem kvalitní fotoaparát. Proto zamrzí, že klíčový ovládací prvek telefonu, joystick, není vyřešen dobře a při mokrých rukou se velice špatně používá. Hodila by se také podpora sítí 3.generace a s nimi souvisejicích videohovorů.