Samsung Galaxy Core 2

Samsung si udělal dobré jméno hlavně díky svým vlajkovým lodím. I mezi laiky bychom těžko hledali někoho, kdo by neznal Samsung Galaxy S5 či Galaxy Note 4. Samsung je ale ve své silné pozici hlavně díky silné nižší třídě – před čtyřmi roky trhu prakticky bez výjimky dominoval a i v současnosti se veze na vlně popularity z let minulých. Samsung stále vydává telefony nižší třídy a mezi ně patří i Galaxy Core 2. Výrobce však používá stále stejný recept a telefon ztratil ten lesk, kvůli kterému se společnosti před lety tak dařilo.

Samsung Galaxy Core 2 – videopohled

Design a zpracování: nejlepší část telefonu

Když se řekne Samsung, nevybaví se vám zrovna ty nejprestižnější telefony a honosné materiály. Pravdou však je, že Samsung se za ta léta naučil s plasty pracovat velmi dobře a i telefony nižší třídy jsou na tom konstrukčně velmi dobře. Galaxy Core 2 je toho příkladem. Celoplastová konstrukce je pevná a precizně vyvedená. Bez přehánění jde o nejlepší část telefonu. Díky menšímu displeji s úhlopříčkou 4,5 palce má telefon rozměry 130,3 × 68 × 9,8 milimetrů. Ano, rámečky by mohly být tenčí, ale v praxi mi nijak nevadily. Hmotnost 138 gramů nijak z průměru nevybočuje.

Samsung na čelní stranu Galaxy Core 2 použil 4,5palcový displej, který je krytý ochranným sklíčkem. Celá plocha působí velmi hezky a všechny prvky jsou precizně zpracovány. Pod displejem najdeme již tradičně jedno klasické hardwarové tlačítko a dvě senzorová. Na jejich podsvícení již bohužel asi nestačily prostředky, ale prostřední tlačítko dokáže ve tmě dobře posloužit jako referenční bod. Nad displejem najdeme překvapivě pouze přední kamerku a mřížku reproduktoru. Žádné senzory, žádná notifikační dioda. Dokonce chybí i senzor přiblížení a při telefonování dojde k předpotopnímu zamčení obrazovky, kterou musíte následně ručně odemknout.

Na záda použil Samsung svůj oblíbený měkčený texturovaný plast. Ten je na dotek příjemný a dodává dostatečný grip. Čočka 5Mpx fotoaparátu lehce vystupuje před konstrukci, ale nejedná se o nic zásadního. Obroučku optiky tvoří pěkně vypadající stříbrný proužek. Kromě reproduktoru a přisvětlení zde ale nic dalšího nenajdeme.

Zadní kryt se dá sejmout a můžeme tak nahlédnout i pod povrch. Zaprvé si všimnete 2 000mAh vyměnitelné baterie. Ta zabírá většinu spodní části přístroje a bohužel také blokuje přístup k microSD kartě a microSIM kartě. Zde je potřeba zmínit, že na trhu je k dispozici také Dual SIM verze, která se prodává pod názvem Galaxy Core 2 Duos.

Zapínací tlačítko na pravé straně je bohužel celkem zapuštěné do konstrukce telefonu a pro jeho zmáčknutí ho budete muset stisknout pod pravým úhlem. Kolébka hlasitosti je na tom ale lépe a mačká se mnohem jednodušeji. Přístup k sluchátkovému portu na horní straně a microUSB portu na spodní straně je bez problému.

Displej: TN panel se vrací

Na výběr měl Samsung z mnoha možností a displej mohl být typu Super AMOLED nebo například IPS, ale korejský gigant se bohužel rozhodl pro použití klasického TFT TN panelu kvůli snížení ceny. Ten má úhlopříčku 4,5 palce a tato stará technologie v dnešní době působí jako pěst na oko a displej zůstal několik let pozadu. Pozorovací úhly jsou jednoduše špatné a navíc jsou barvy při přímém pohledu nepříjemně saturované. Během testování jsem zjistil, že nejideálnějších barev se dočkáte lehkým nakloněním telefonu doprava..

Rozlišení 800 × 480 bodů (jemnost 207 bodů na palec) je sice dostatečné, ale dojem z displeje nezachraňuje. Na druhou stranu je krycí sklíčko pěkně kluzké a prst po něm příjemně klouže a nezadrhává se. Jak ale bylo naznačeno v popisu konstrukce, telefon nedisponuje senzorem okolního světla a regulaci jasu displeje tak musíte provádět ručně, což není zrovna příjemné. Různé kalibrace displeje nebo probuzení dvojitým poklepáním bychom zde hledali marně.

Zvuk: jeden z mnoha

Galaxy Core 2 se nechlubí stereo reproduktory, ani žádnou speciální certifikací a zvuková stránka telefonu je prostě taková, jakou bychom ji čekali. Hlasitý reproduktor na zadní straně má malou perforaci a samotný repráček také příliš velký není. Zvuk z něj jakoby vycházel z jeskyně a že by měl tedy věrohodný přednes, se rozhodně říct nedá. Hlasitost je naopak adekvátní a telefonát určitě nezmeškáte.

Trochu „vyřvané“ je i sluchátko pro hovory, ale nejde o příliš velký problém. Protější stranu alespoň uslyšíte i ve velmi hlučných místech. Co se vesměs povedlo, je sluchátkový výstup, který sice nemá příliš dynamický zvuk, ale má dostatek výkonu k napájení i „hladovějších“ sluchátek. Bohužel není k dispozici žádný globální ekvalizér, který by mohl kvalitu výstupu ještě vylepšit.

Baterie: procento sem, procento tam

Telefon spadá do kompaktnějšího spektra, a proto nemůžeme očekávat žádnou masivní baterii. Samsung do těla implementoval akumulátor s kapacitou 2 000 mAh, což je dnes nepříliš oslnivá hodnota. Hardware telefonu sice na papíře příliš hladový není, ale vždy je spotřeba spíše otázkou optimalizace. Musím tedy zmínit, že i když jsem telefon aktivně nevyužíval a byl připojený do mobilní sítě a Wi-Fi, tak jsem se na víc než jeden den výdrže nedostal a to jsem nehrál hry, nepoužíval navigaci a ani jsem nesurfoval po webu.

Neoslnivou výdrž ukázal i náš test, kdy jsme nechali streamovat video v rozlišení 360p přes Wi-Fi s jasem displeje na 50 % a se zapojenými sluchátky na 50 % hlasitosti. K samovolnému vypnutí došlo po 5 hodinách a 1 minutě. Na 80 procent kapacity se baterie dostala po 92 minutách nabíjení a na 100 % kapacity dosáhla po 162 minutách.

Hardware: vyprazdňování skladových zásob

Samsung nikdy nepatřil mezi výrobce, kteří by do telefonu nižší třídy osazovali výkonný hardware. Galaxy Core 2 nechť je tomu příkladem a při výčtu parametrů se vrátíme o dva roky zpátky. Začněme čipsetem. Samsung zvolil méně známý Spreadtrum CS7735S. Ten obsahuje 4jádrový procesor na frekvenci 1,2 GHz, ale za Snapdragonem 400 nebo i čipsety od MediaTeku zůstává o kategorii pozadu. Jako grafický akcelerátor slouží Mali-400.

Naprostého základu jsme se dočkali i v případě operační paměti, která činí 768 megabajtů. To je hodnota, kterou nedisponují ani nejlevnější Androidy a většinou se setkáváme s minimálně 1 GB RAM. Pro vaše využití je navíc k dispozici pouze přibližně 160 MB RAM. Interní úložiště je také značně omezené a z původních 4 GB vám zbyde přibližně 1,1 GB a aplikací a her si tak moc nenainstalujete. Nepomůžete si ani paměťovými kartami, protože na ně aplikace a hry instalovat nelze. Celkově tak výbava připomíná telefony před dvěma až třemi lety a Samsung značně zaspal dobu. Bohužel se to projevuje i v praxi a telefon je pomalý – z her si zahrajete tak akorát Angry Birds a podobné hříčky.

Již tradičně jsme provedli také klasické benchmark testy, a to AnTuTu a Vellamo. Z AnTuTu si telefon odnesl pouze něco málo přes 12 000 bodů a oproti cenovým konkurentům zaostává v průměru o 6 až 7 tisíc bodů. Vellamo obsahuje tři testy – prohlížeč, multicore a metal. V prohlížeči telefon skóroval 769 bodů (pod Motorola Moto G) a v metalu 596 bodů (pod Samsung Galaxy S3). Multicore nebyl telefon schopný dokončit a aplikace se konstantně samovolně vypínala.

Fotoaparát: nenadchne, neurazí

Zadní fotoaparát disponuje rozlišením 5 Mpx, má autofokus a také přisvětlovací diodu. Samsung si však příliš nelámal hlavu s kalibrací snímače a softwaru a telefon tak má občas problémy s volením správné expozice. To se projevuje zejména v noci, když fotíte blízký objekt s přisvětlením. Fotoaparát také divně ostří. Na displeji se sice objekt ukáže jako zaostřený tak ho i vyfotí, ale výsledná fotografie je zaostřená v jiném místě. Snímkům však nelze upřít celkem věrné barvy. Problémy působí protisvětlo, tmavé kouty a celkově snímky s vysokým dynamickým rozsahem. Přední fotoaparát je naopak příjemným překvapením a vzhledem k nízkému rozlišení 0,3 Mpx nejsou snímky tak špatné, jak jsem zprvu očekával.

Prostředí aplikace fotoaparátu bylo přeorganizováno a přibyly některé nové režimy. K dispozici je jich dohromady 7 a nabízí se tak – automatika, režim nejlepší fotografie (vybere nejlepší snímek z několika vyfocených), sériové snímání, zvuk a foto (fotoaparát vyfotí snímek a nahraje k němu až 9 vteřin zvuku), panorama, sport a noc. V prostředí se dá orientovat jednoduše, funkce a nastavení se nikde neschovávají a vše je pěkně po ruce.

Bohužel se ale budete muset spokojit s videem v rozlišení 480p, v tomto konkrétním případě tedy 720 × 480 bodů. To je dnes již velmi špatná hodnota a od telefonu této kategorie bychom očekávali alespoň HD video.

Samsung Galaxy Core 2 – testovací video, 480p

Konektivita: šedý průměr s možností Dual SIM

Slot na SIM kartu najdeme u Galaxy Core 2 pouze jeden a to v případě, nesáhneme-li po variantě Galaxy Core 2 Duos, která nabídne právě dvojici slotů na SIM karty. U varianty s jedním šuplíčkem na SIM karty telefon podporuje formát microSIM. Jedná se tak o holý základ, čemuž nasvědčuje i absence podpory LTE a spokojit se tak budete muset s 2G a 3G sítěmi.

Telefon tak podporuje sítě GSM (pásma 850 / 900 / 1 800 / 1 900 MHz) a 3G (pásma 900 / 1900 a 2 100 MHz). Wi-Fi podporuje standardy 802.11 b/g/n. Další bezdrátové přenosy uskutečníte pomocí Bluetooth, které je ve verzi 4.0 s plnou podporou A2DP. NFC bychom zde hledali marně, ale v této cenové kategorii se ani není čemu divit. Jako poslední ještě zmíním přítomnost GPS, GLONASS, elektronického kompasu a A-GPS, které se postarají o navigování. Telefon si pozici sice drží dobře, ale první zafixování polohy trvá déle, než jsme zvyklí.

Systém: kámen úrazu

Jestli je na telefonu něco, co bych změnil bez rozmyslu, tak je to použitá nadstavba. TouchWiz od Samsungu je tu s námi už dlouhou dobu, ale za celá léta mě nepřesvědčil o tom, že by se toto prostředí mělo vyskytovat i na slabém hardwaru. Galaxy Core 2 je toho důkazem a telefon se zadýchává již při odemykání telefonu. Jako podklad při tom slouží Android 4.4 KitKat, který slušně běží i na slabším hardwaru.

Pokud ale budeme ignorovat nepovedenou optimalizaci, máme k dispozici TouchWiz tak, jak ho známe. Systém hraje sytými barvami a celkově živým podáním. Odemykací obrazovka vás bude informovat o nových upozorněních, čase a dovolí vám také rychlý přístup k fotoaparátu díky ikonce ve spodním pravém rohu. Po odemčení máme k dispozici klasický Android a kromě několika pracovních ploch máme na spodní liště také zástupce seznamu aplikací. Seznam aplikací lze upravovat a jednotlivé aplikace přesouvat.

Stahovací lišta se na rozdíl od většiny konkurence skládá pouze z jedné obrazovky. Samsung pro přístup k rychlým přepínačům používá posouvací lištu v horní části, pod kterou najdeme posuvník pro regulaci jasu displeje. V oblasti pod jezdcem se vám budou zobrazovat klasická upozornění na zprávy, hovory a další. Prostředí je celkově jednoduché a ani laik nebude mít mnoho problémů s orientací v systému. Pomalost telefonu a prostředí je však ubíjející a telefony s poloviční cenou jsou na tom o mnoho lépe. Samsung by měl zvážit, jestli se TouchWiz hodí i do takto levných telefonů, protože si pomalým prostředím akorát kazí reputaci.

Software: Google a Samsung

V základní výbavě najdeme celkem standardní výčet aplikací, který zahrnuje hlavně aplikační výbavu od Googlu – tedy Gmail, Google Mapy, Google+ nebo Google Disk. Samsung také přiložil ruku k dílu a přinesl několik vlastních „S aplikací.“ Můžete tak využít například propracovaný S plánovač nebo vlastní Samsung Galerii.

Samsung bohužel kompletně opomíjí sociální sítě a v základu telefon žádného klienta sociálních sítí nenabízí. Potěší ale přítomnost Dropbox klienta nebo záznamníku. V případě Dropboxu navíc dostanete 50 GB úložiště zdarma. Kancelářský balíček k dispozici není, ale není problém si jakoukoliv aplikaci doinstalovat z Obchodu Play.

Zhodnocení: takhle prosím ne

Nemá smysl se tomu vyhýbat a říct lze snad jen to, že Samsung si s telefonem Galaxy Core 2 dovolil celkem drzost. Telefon nemá ani takovou základní věc, jako je senzor přiblížení a celková výbava vypadá, jako kdyby Samsung prohlédl své skladové zásoby a z přebytečného hardwaru slepil tento telefon.

Jediné co si vesměs zaslouží pochvalu je konstrukce, sluchátkový výstup a s přimhouřením oka i fotoaparát. V ostatních kategoriích zůstává telefon žalostně pozadu a například v otázce plynulosti operačního systému ho s přehledem poráží i o polovinu levnější konkurence. Na telefonu jsem se snažil najít něco, co by ho zvedlo z naprostého dna nabídky, ale to je těžší úkol, než se zdá.

Konkurence

Naprosto bez debat je lepší volbou Honor 3C. Sice si připlatíte 400 korun, ale na oplátku dostanete telefon, který je o několik kategorií výš snad ve všech ohledech. Ať už je to výdrž na jedno nabití, hardwarová výbava nebo plynulost systému, tak Honor 3C strčí Galaxy Core 2 do kapsy.

Jestli máte rádi rychlé mobilní sítě, pak se nabízí Huawei Ascend Y550, který přináší podporu LTE i do levnějšího segmentu. Ani v ostatních disciplínách se ale Huawei nenechá zahanbit a přináší jak solidní výkon, tak i dobrou výdrž na jedno nabití.

Pokud nejste fanoušky velkých displejů, tak by vás mohl potěšit nováček na poli mobilů Cube1, který prodává model G44. Ten je kompaktní, má povedený displej, ale výdrž na jedno nabití není příliš dobrá a softwarová optimalizace by si také zasloužila více pozornosti. Bezkonkurenční je cena, která činí 2 500 korun a můžete tak více než 1 000 korun ušetřit.

Jako Windows Phone alternativu volím model Microsoft Lumia 535, který se právě chystá vtrhnout na náš trh. Na papíře sice nejde o příliš přesvědčivý model a v lecčem si je podobný s Galaxy Core 2, ale jak známe telefony Lumia a systém Windows Phone, tak i v této cenové kategorii bude tento model velmi povedený.