Co je to backpacking?
Walking, hiking, trekking a backpacking. Za všemi těmito anglickými slovy se ukrývá turistika, a každé přitom znamená něco jiného. Nejjednodušší bude začít walkingem. I slabší angličtinář za ním odhalí slovo chůze, tedy prostě procházka. To, co si dáte po práci, když si potřebujete vyčistit hlavu.
Vyšší level, to je hiking. To už bude pořádný výšlap, často někde na horách. Tímto slovem se označují jednodenní túry. Pokud tedy vyrážíte na klasickou dovolenou na Šumavu, do Beskyd nebo do Českého ráje, kdy jste ubytováni v hotelu a každý den vyrážíte na několikahodinový pěší výlet, pak pěstujete hiking, aniž byste si to možná uvědomovali.
To trekking, to je jiná liga. Jedná se o vícedenní cestu s batohem na zádech. Může trvat několik dní, ale klidně také několik měsíců. Taková už dokonale prověří vaše vybavení i fyzickou a psychickou kondici. K obojímu přitom velkou měrou přispěje.
No a co to tedy bude ten backpacking? V zásadě se pod tímto pojmem ukrývá to samé, co pod slovem trekking, ovšem s jedním zásadním rozdílem. V případě backpackingu si vše podstatné nesete (jak už název napovídá) na zádech. Žádné restaurace ani bufety, žádné penziony, hotely či hostely. Hezky si sami vařte a spěte pod širákem nebo pod stanem. To je ta skutečně nejvyšší úroveň nezávislosti a spojení s přírodou. Jen backpacking proto může přinést ty nejsilnější zážitky.
Co vše můžete zažít, jen když se na cestu vydáte sami?
Možná vás napadne, že nejlepší backpacking zažijete s partou přátel, s partnerem či se sourozencem. Takto si jej určitě můžete užít také a spoustě lidí to tak bude vyhovovat. Pokud ale opravdu hledáte maximální míru zklidnění, propojení s přírodou a čas na přemýšlení, vyrazte na cestu sami. Rozdíl mezi skupinovým a sólo backpackingem je totiž větší než vzdálenost Praha Lisabon.
Jistě, fyzicky náročné to bude vždycky. Jenže ve skupině nikdy nemáte pocit, že vše záleží jen a pouze na vás. Kdo miluje nezávislost nebo si jí jen chce vyzkoušet, měl by cestovat sám. Na dlouhých cestách budete mít neskutečně mnoho času přemýšlet. Uvidíte, že po několika dnech začnete vyhledávat lidskou společnost, i pokud jste zapřísáhlý introvert.
A pak je tu obrovský nával emocí, na který poprvé určitě nebudete připraveni. Kdo to nezažil, nepochopí. Člověk je totiž tvor společenský. Pokud vás lidé ve vašem okolí rozčilují, vyrazte na několik dnů sólo do hor. Vrátíte se absolutně odpočinutí, zrelaxovaní a každého známého rádi uvidíte, i když vám ještě před týdnem pil krev. To udělá několik dní samoty.
Taková maximální nezávislost v přírodě má ale i svá úskalí. Správně přemýšlíte právě nad bezpečností takové akce. Kdo mi pomůže, pokud se mi něco stane? Inu, nikdo. V tom spočívá kouzlo nezávislosti. Spoléhat musíte jen sami na sebe. O tom to celé je. Při sólo backpackingu proto nikdy neriskujte a mějte vždycky plán B. Na druhou stranu nejde o žádné drama, pokud se nepouštíte do nebezpečných akcí a oblastí, nebo nevyrážíte daleko mimo civilizaci. Určitě s sebou máte mobil, kterým si v případě potřeby zvládnete přivolat pomoc. Ten je tak vždycky takovým nouzovým plánem C.
Za humny i na druhé straně světa
Pokud vás předchozí řádky zaujaly, určitě už přemýšlíte, kam na svůj první sólo backpacking vyrazíte. Máme pro vás skvělou zprávu. Vlastně můžete úplně kamkoliv. Pokud ale začnete hledat nejlepší trasy na Google, pravděpodobně na vás vyskočí fantastické traily v Americe, jako je například Pacifická hřebenovka. Její čtyři tisíce kilometrů vedou po západním pobřeží USA až na hranici s Mexikem a skutečně jsou jednou z nejkrásnějších cest na světě. A podobně fantastické trasy pro batůžkáře najdete třeba i v Jižní Americe.
Vůbec ale nemusíte myslet hned na takovou exotiku. V prostoru Evropské unie se určitě budete cítit jistější a celá dovolená navíc vyjde o poznání levněji. Začít přitom můžete i přímo za humny. Mezi evropskými dálkovými trasami totiž kraluje síť poutních tras Svatojakubské cesty. Všechny její větve vedou do Santiaga de Compostela. Každá ovšem začíná jinde. Hned několik větví přitom vede přes české území. Navíc nikdo neříká, že musíte dojít až do Santiaga, že?
Pokud byste hledali exotiku skutečně nedaleko, zaměřte se na Slovensko. Absolutně fantastická je Cesta hrdinů SNP. Tato dálková trasa měří asi 750 kilometrů a začíná v Dukelském průsmyku na severovýchodě, u hranic s Polskem. Letecky Praha Košice, pak na Prešov vlakem, na Svidník autobusem a za pár hodin jste na místě. Potom na vás čeká klidně několik týdnů putování napříč celým Slovenskem. Překonáte Nízké Tatry, Velkou Fatru, Bílé Karpaty a skončíte u Dunaje v Bratislavě. A těch zážitků z cesty!
