Retro: Sony Ericsson K310i – oblíbenec pro masy

Švédsko-japonská spolupráce je sice již minulostí, ale stále je v našich živých pamětích. Doba velké vlny popularity se datuje na přibližně do roku 2006, kdy výrobce založil novou řadu K. Do ní patřil i zástupce segmentu low-endů, model K310i.

Připomeňte si: Recenze Sony Ericsson K310i: plastový elegán pro (ne)náročné

Krátké představení

Sony Ericsson K310i svým vzhledem nezapře následování svých severských předků. Nabízí přehledné rozložení tlačítek, vertikálně orientovaný displej. Líbivé byly rozměry 101 × 44 × 17 milimetrů, které spolu s hmotností 82 gramů dělaly z telefonu opravdového prcka, o kterém jste v kapse takřka nevěděli.

Sony Ericsson K310i – videopohled

Čelní stranu měl férově rozdělen displej s klávesnicí. Displej narostl na 1,8 palce a disponoval rozlišením 128 × 160 pixelů. Nebylo to mnoho a hrubší rastr se na displeji viditelně projevoval. Běžnou práci to však nijak neomezovalo. Ovládáním měl primárně na starost joystick, který byl potvrzovací a poctivě zpracovaný. Po téměř desetileté službě je stále skvěle funkční. Společnost mu dělala dvojice kontextových kláves, nezbytná šipka zpět a korekční klávesa C. Samotná alfanumerická část byla na malém prostoru pohodlná, problémy mohli mít jedinci s většími prsty.

Tlačítka se nacházela také po stranách. Na pravém boku šlo o klávesu vyvolávající vlastní menu či vaše záložky. Na opačné straně se nacházelo tlačítko rychlého spuštění fotoaparátu. Zde je jasně patrné, jaký důraz byl ještě poměrně nedávno kladen na fotoaparát v telefonu, bez ohledu na to, jak kvalitní ve výsledku byl.

Zadní strana byla mírně lesklá a oživením byl stříbrným proužek, do kterého výrobce zakomponoval čočku fotoaparátu a hlasitý reproduktor. Za vzpomenutí stojí také takřka legendární konektor Fast port na spodní hraně, na který jsme si ještě před několika lety u levných Sony Ericssonů stěžovali. Tehdy zažíval svůj zrod. Horní hrana byla domovem pro okénko infraportu a vypínací tlačítko, kterým se zároveň měnily profily.

Funkce

Ačkoliv se jednalo o telefon té nejnižší třídy, nechyběly mu některé moderní funkce. Například paměť narostla na hodnotu 15 MB, což uživatelé mohli využít pro MP3 vyzvánění. Záměrně píši vyzvánění, neboť jako přehrávač model K310 i nebylo možné využít. Paměť totiž ještě nebyla rozšiřitelná kartami.

Úložný prostor plně dostačoval také pro fotoaparát, který dokázal pořídit snímky maximálně ve VGA rozlišení. Ty se tak svou kvalitou hodily spíše jen pro prohlížení na displeji samotného telefonu.

V případě konektivity se nabízel již zmíněný infračervený port. Na internetu jste mohli brouzdat prostřednictvím GPRS třídy 10. Dlouhé chvíle jste si mohli ukrátit hraním her. Výkon telefonu nechyběl a podporovány byly i dobře vypadající 3D hry.

Závěr

Výrobce nastavil v létě 2006, kdy se Sony Ericsson K310i začal prodávat, cenovku velice rozumně. Startovala kolem hranice 3 500 Kč, což byla v podstatě záruka úspěchu. Líbivý telefon, který toho spoustu uměl a v podstatě mu chyběl jen slot pro paměťové karty a lepší fotoaparát. Úspěch byl tedy zaručen a tento model byl po zásluze nasazen i do operátorských nabídek.