Retro: Sony Ericsson K750i – počátek kvalitních fotoaparátů

Oficiální premiéru si Sony Ericsson odbyl 3. března 2005 a informovali jsme o tom také na mobilenet.cz. Výrobce novinkou mířil do nejvyšších sfér telefonů s uzavřeným operačním systémem. Až na pár drobností model K750i napěchoval funkcemi, které se posléze staly hlavním lákadlem.

Retro: Sony Ericsson K750i

Krátké představení

Sony Ericsson K750i přišel v době vrcholící miniaturizace, kdy již byl patrný decentní nástup větších displejů obdélníkového tvaru. Rozměry 100 × 46 × 21 milimetrů však byly doslova kapesní a díky hmotnosti 99 gramů jste o telefonu vůbec nevěděli. Dle očekávání si musel výrobce poradit se značně omezenou čelní plochou. Můžeme si však všimnout, že i před deseti lety hrály prim relativně tenkém rámečky, kdy se displej tlačil až téměř k okrajům.

Samotný displej dostal do vínku úhlopříčku 1,8 palce, byl aktivní a nabízel rozlišení 176 × 220 pixelů. Pod displejem zbylo nadále dostatek místa pro klávesy. Hlavním ovládacím prvkem byl joystick, který i po letech většinou fungoval spolehlivě, ale výjimky se našly. Samotná alfanumerická klávesnice sice byla menší a nahuštěna na sebe, nicméně díky kaskádovitému uspořádání bylo psaní pohodlné.

Výčet kláves však nekončí. Na pravém boku byla nejen spoušť fotoaparátu, ale také klávesy regulující hlasitost. Jedna klávesa byla i na levém boku a starala se o ovládání hudebního přehrávače. Poslední klávesa okupovala horní hranu, byla zapuštěná a sloužila k vypnutí a zapnutí telefonu. Společnost ji dělalo okénko infračerveného portu.

Jediný konektor se pak nacházel na spodní hraně. Jednalo se o známý a později často proklínaný Fast-port. Byl poměrně velký, ale hlavně pouze jeden. Poslouchali jste hudbu? Nemohli jste nabíjet. Navíc připojení vlastních sluchátek vyžadovalo redukci. Později se objevil alespoň průchozí konektor a mohli jste tak současně nabíjet i poslouchat hudbu.

Chloubou telefonu byla zadní strana, která částečně připomínala fotoaparát. Pokovovaná krytka, na ni nápis cyber-shot, zmínka o megapixelech a bytelné zpracování. Vrchol luxusu roku 2005.

Výbava

Výbava telefonu musela být samozřejmě co nejlepší, ale pár přehmatům se Sony Ericsson nevyhnul. Základem všeho bylo prostředí Sony Ericsson A100, které bylo na svou dobu velmi propracované. Nejde jen o moderní háv či možnost si takřka vše upravit k obrazu svému. Vše došlo tak daleko, že Sony Ericsson dokázal i na v podstatě obyčejném telefonu nabídnout multitasking. Pravda, byl opravdu velmi omezený, ale konkurenci se o tom mohlo pouze zdát. Abychom si jej přiblížili, bylo možné minimalizovat jakoukoliv běžící aplikaci v Javě a například si zavolat, poslat SMS, něco vyfotit nebo se podívat na internet. Nástupci K750i šly v tomto směru mnohem dále, ale o tom až někdy příště.

V základní výbavě nechyběl vícepoložkový seznam, přehledné menu, paměť na zprávy i organizační funkce s přehledným kalendářem či poznámkami. Důraz byl kladen na multimédia a tak nechyběl opravdu kvalitní hudební přehrávač s ekvalizérem. Dostalo se na video přehrávač i editor fotografií.

Díky 34MB interní paměti jste se nemuseli nijak omezovat v instalaci nových aplikací v Javě. Výhodou bylo, že Sony Ericsson nijak neomezoval velikost aplikace jako například Nokia. Obří slovníky tak nebylo problém nainstalovat a pohodlně využívat. Pakliže místo došlo, nastoupila paměťová karta Memory Stick Pro Duo, která se vkládala pod gumovou krytku na levém boku telefonu. Telefon dokázal později pracovat až s 8GB verzí. V roce 2005 však výrobce přibalil jen 64MB kartu. Pro alespoň základní poslech hudby byla doporučována alespoň karta s kapacitou 512 MB.

Slabinou telefonu byla konektivita. Ani ne tak ta blízká, neboť kromě infraportu se dostalo také na Bluetooth. K internetu jste se však mohli připojit pouze skrze GPRS, a to bylo u vlajkového modelu roku 2005 trochu málo. Majitelům tak v následujících letech citelně scházelo mnohem rychlejší EDGE.

Na závěr jsem si nechal fotoaparát. Sony Ericsson totiž s modelem K750i odstartoval éru kvalitního focení mobilním telefonem. Rozlišení se vyhouplo na 2 megapixely, ale především se dostalo na automatické ostření a přisvětlovací LED diodu. Pořízené snímky byly ostré i barevně věrné. Při troše snahy jste vytvořili například i velmi zdařilá makra. Dlouho po svém představení platila K750i za nejlepší fotomobil a překonal ji až nástupce K800i s xenonovým bleskem.

Závěr

Sony Ericsson K750i se na našem trhu začal prodávat v červenci 2005 a jeho počáteční cena činila přibližně 11 000 Kč. S oblibou klesala cena a s klesající cenou stoupala obliba. Není proto divu, že model vydržel v prodeji takřka dva roky a troufám si tvrdit, že pokud jste jej nevlastnili přímo vy, jistě se našel někdo ve vašem okolí.